NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 2

Č. 4988.

Obecní volby: Byl-li za starostu obce zvolen příslušník určité strany, která na úřad ten kandidovala jiného svého příslušníka, není volba proto neplatná, ani nemůže úřad zvoleného donutiti k resignaci.
(Nález ze dne 6. října 1925 č. 18498).
Věc: Josef J. a spol. v M. proti zemské správě politické v Praze o volbu obecní rady.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím byly námitky st-lů proti volbě obecní rady v M., provedené dne 11. října 1923, na základě § 67 ob. ř. vol. zamítnuty jako bezdůvodné.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss toto:
Není sporno, že při volbě obecní rady v městysi M., kde volba obec. zastupitelstva byla provedena dle zásady poměrného zastoupení, neuplatnila žáaná volební skupina nárok na úřad náměstka starosty, pročež zvoleni byli starosta a jeho náměstek většinou hlasů z celého sboru, 3 další členové obecní rady pak podle skupin. St-lé tvrdí a žal. úřadem není popíráno, že republikánská a lidová strana, které měly dohromady 8 hlasů v 15členném ob. zastupitelstvu, dohodly se, že starostou zvolí Václava S., příslušníka strany republikánské. Při volbě však obdržel 8 hlasů a byl tudíž starostou zvolen Jan Š., rovněž člen strany republikánské. To vysvětlují námitky tím, že Jan Š. volil s ostatními stranami, které měly dohromady 7 hlasů a sám si rovněž hlas dal, takže kandidát stran republikánské a lidové zůstal se zbývajícími 7 hlasy v menšině. V tomto porušení stranické discipliny Janem š. spatřuje stížnost dvůod pro zrušení volby, poněvadž prý strana republikánská má tím v ob. radě zástupcem příslušníka, kterého nevolila a který jí jest neprávem včítán do počtu členů ob. rady, jaký jí přísluší.
Tomuto náhledu nemohl nss přisvědčiti. Volební právo jest svobodné a vážné porušení svobody volby může dle § 56 ob. ř. vésti ke zrušení volby. Příslušnost voliče ke straně nezavazuje jej ve vztahu k volebnímu řádu do obcí k tomu, že by musil volit srovnale s touto stranou a že by nesměl voliti jinak podle svého vlastního přesvědčení a své vlastní svobodné vůle. Odchýlil-li se volič při volbě od své strany, může to podle okolností býti pokládáno za porušení discipliny stranické a jako takové vésti k vyloučení tohoto voliče se strany, na jejíž jméno zní kandidátní listina, ze které byl zvolen, a toto vyloučení může pak býti důvodem ztráty mandátu dle § 10 č. 4 ob. ř. vol., avšak na platnost volebního aktu nemá takové zpronevěření se příslušníka strany právního účinku.
Snaží-li se stížnost, jak již v námitkách se stalo, z ustanovení § 8 č. 9 ob. ř. vol. dovoditi, že příslušník strany, zvolený do ob. rady toliko příslušníky stran jiných, jest povinen vzdáti se této volby, a neučiní-li tak, že musí býti volba k žádosti interesované strany zrušena, tu dlužno v souhlasu s odvodním spisem žal. úřadu k tomu poukázati, že v cit. zák. předpisu stanoveno jest toliko právo takto zvoleného volbu odmítnouti, nikoliv však povinnost jeho k tomu. Není-li tu na straně zvoleného povinnost, není možno, aby úřad jej ke splnění této povinnosti donutil a tím také nemůže ani volba sama, ani neodmítnutí volby za okolností v bodě 9 § 8 ob. ř. vol. uvedených tvořiti důvod ke zrušení volby. —

Citace:

č. 8803. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 332-340.