Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně, 22 (1913). Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 389 s.
Authors:

Přehled rozhodnutí c. k. nejvýš, soudu v jiných časopisech uveřejněných:


Právník = P. — Právnické Rozhledy = P. R. — Allg. österr. Gerichtszeitung = G. Z. — Juristische Blätter = J. B. — Gerichtshalle = G. H. — Notariatszeitung = N. Z. — Příloha k min. věstníku == off. — Österreichisches Zentralblatt für die juristische Praxis = Z. Bl. — Österreichische Zeitschrift für Strafrecht = Z. Str. — Evidenzblatt für österreichische Gesetzgebung und Rechtsprechung = E. Bl. — Eisenb. R. = Österreichische Zeitschrift für Eisënbahnrecht. Připojená čísla znamenají ročník a stránku přísl. časop., u min. včstn. běžná čísla rozhodnutí a u E. Bl. ročník a číslo sešitu. — m. n. = minist. nařízení; ř. = říšský zákonník číslo; z. — zemský zákonník číslo; v. = věstník min. spravedlnosti číslo; letopočty z tohoto a minulého století uvedeny jsou dvěma posledními ciframi arab., měsíce pak ciframi římskými.

I. Ve věcech civilních.
A. Z práva občanského.


101. § 26., 337., 1298. obč. zák. Právnické osoby jsou právy jen z deliktních konání svých representantů u výkonu zástupcích práv, nikoliv též za delikty ostatních svých zřízenců. — Ukládá-li městský úřad vlastníkům domů povinnost chodníky čistiti, musí při nastalém úraze vlastník domu dokázati nedostatek svého zavinění. 12 IV 11, Rv III 88; J. Bl. 13: 57.
102. § 26., 337., 1299. Obec jest práva ze zavinění svých orgánů, pověřených péčí o silnice a cesty, a jest povinna nahraditi škodu z úrazu, povstalého pro opomenutí opatření a osvětlení silničního příkopu v noci. 16 X 12, Rv III 400; Z. Bl. 13: 138.
103. § 60., 100., 101. Je-li trvalá nemohoucnost zjištěna úplně spolehlivým důkazem znaleckým, netřeba jednoroční zkoušky a dobrozdání fakultního. 10 XII 12, Rv I 1037; Z. Bl. 13: 151. — 101 —
104. § 105. Dobrovolně rozvedená manželka nemůže dodatečně žádati o zvýšení smluvených alimentů. 24 IX 12, Rv VI 251; N. Z. 12 : 394.
105. § 109. Poklesky jednoho manžela neomlouvají závadného chování manžela druhého. 4 XII 12, Rv II 1176; P. R. 13: 88.
106. § 109. Za »těžká, zlá nakládání« nelze pokládati bití rukou neb holí bez značného poškození na těle. 20 XI 12, R II 1117; Z. Bl. 13: 152.
107. § 141. Má-li se výživné poskytovati in natura neb v penězích, rozhoduje Uvážení soudu. Žádná ze stran nemá právo volby. 1 III 11. Rv II 76; P. 12: 971. Srov. též rozh. 15 II 10, R I 54: off. 1336.
108. § 287., 288. Vlastnictví obce k cestě, pojaté do okresní silnice, obživne po zrušení této. 10 VII 12, Rv II 626; Z. Bl. 13: 48.
109. § 364. Elektrárna jest práva ze znehodnocení sousední budovy, způsobeného otřásáním půdy a lomozným provozováním. 26 VI 12, Rv V 1530; J. Bl. 13: 45.
110. § 428. Vyhrazené vlastnické právo lze převésti pouhou smlouvou s nedoplatkem tržní ceny. 5 XI 12, Rv II 1005; Z. Bl. 13: 55.
111. § 431. Exekuce na pozemek, jenž jest sice ještě připsán dlužníku, ale jenž již mimoknihovně přešel na osobu třetí, jest nepřípustná. 27 VIII 12, Rv V 770; Z. Bl. 13: 57.
112. § 531. Pokračují-li v provozování koncese zůstavitelovy čekatelé (vdova, děti), netvoří hodnota koncese (práva k dalšímu provozování) předmět pozůstalosti. 19 III 12, Rv I 122; N. Z. 12: 410: Z. Bl. 13. 71.
113. § 594. Poručník nezletilého dědice nepatří k jmenovaným zde relativně nezpůsobilým svědkům posledního pořízení, týkajícího se jeho poručence. 23 IV 12, Rv V 940; N. Z. 12: 418.
114. § 608., 448. Na řidelkommisární substituční právo jest exekuce přípustná. 29 VII 12, R II 710; J. Bl. 13: 83.
115. § 730., 740. Jsou-li tu příslušníci bližší linie příbuzenské, jsou příslušníci linie vzdálenější ze zákonného práva dědického vyloučeni. 29 V 12, R II 446; N. Z. 12: 401.
116. § 786. »Újmami« nejsou zaplacené poplatky pozůstalostní. 20 II 12, R I 117; N. Z. 12: 408.
117. § 869. Nejen úplná opilost, nýbrž již menší podnapilost zmenšující schopnost rozvahy, jest způsobilá vyloučiti volnost a vážnost vůle, potřebnou k uzavření smlouvy. 28 II 12, R VI 81; N. Z. 13: 19.
118. § 883. K bezplatnému prominutí dluhu netřeba formy not. aktu. 14 IV 08, Rv VI 97; N. Z. 12: 395.
119. § 1090., 902. Byla-li smlouva pachtovní učiněna s oběma — 102 —
manželi jako pachtýři, jest výpověď daná jen manželi i ohledně něho bezúčinna. 29 X 12, Rv II 979; Z. Bl. 13: 61.
120. § 1151., 902. Herec musí platiti divadelnímu agentu sprostředkovací provisi, smluvenou v procentech z platu, byť i engagement bylo zrušeno před uplynutím smluveně doby. 17 IX 12, Rv I 715; G. H. 13: 253.
121. § 1152. Nemocenská pokladna není povinna platiti lékařský honorář za ošetřování svých členů lékaři, jejž nezjednala. 10 X 11, Rv 371; J. Bl. 13: 33.
122. § 1238. Uplatňuje-li manžel pohledávku manželčinu vlastním jménem, nelze jeho legitimaci bráti v odpor, prohlásila-li manželka s vedením procesu souhlas. 23 X 12, Rv I 805; Z. Bl. 13: 62.
123. § 1288. Poj. proti povinnému ručení. Jsou-li pojištěni i vlastník i chauffeur a utrpí-li tento úraz při jízdě, kdy vlastník nedbale automobil řídil, není pojišťovna povinna vyplatiti pojistné vzhledem k §. 46. zák. o úraz. poj. 12 V 12, Rv I 357; Z. Bl. 13: 84.
124. § 1288. Pojištění proti vloupání. Protismluvní zamlčení vloupání dřívějších má v zápětí ztrátu nároku na pojistné; totéž platí zamlčel-li je informovaný samostatný agent, nikoliv však zamlčel-li je agent pojišťovny. 14 V 12, Rv I 140; Z. Bl. 13: 89.
125. § 1288. Při pojištění proti následkům tělesných úrazů, přivoděných při jízdách dráhou nehodou, stihnuvší použitý vlak neb vůz, není pojistný nárok podmíněn poškozením vozu; pojištění vztahuje se také na úrazy, jež pojistník utrpěl v nákladním voze (jako průvodce koní). 23 X 12, Rv II 800; Z. Bl. 13: 169.
126. § 1297. Nárok na náhradu škody nemá host, jenž vyhověl pozvání a sedl si na vůz, určený jen pro dopravu zboží, a při tom utrpěl úraz. 16 X 12, Rv II 905; Z. Bl. 13: 148.
127. § 1298., 1311. Vlastník domu jest práv z úrazu uklouznutím na chodníku před jeho domem jen, má-li na tom vinu, již dokázati jest žalobci; předpis §. 1311. obč. zák. nelze vztahovati na vlastníka domu, jenž ustanovil správce. 14 IX 11, Rv II 896; J. Bl. 13: 93. Viz též rozh. shora u §. 26.
128. § 1323., 962. Pojmy »tunlich« a »moglich« nejsou totožné; při onom jest bráti ohled na poměry konkrétního případu; byl-li v uschování daný nábytek vinou uschovatele poškozen, může poškozený žádati náhradu v penězích a nemusí se spokojiti s tím, aby uschovatel nábytek uvedl do předešlého stavu. 23 X 12, Rv I 805; Z. Bl. 13: 62.
129. § 1325. Při vyměřování bolestného jest přihlížeti též k sociálnímu postavení, povolání, k životním a sociálním poměrům poškozeného. 21 VII 11, Rv II 323; P. 13: 26.
130. § 1392. Eskompt (cesse) obchodních pohledávek jest platný, zůstame-li cedent pověřen jejich inkassem a je-li povinen pohledávky splatné nahraditi novými. 15 X 12, Rv I 775; G. H. 13: 298. — 103 —
131. § 1393. Smluvený zákaz cesse jest platný a účinkuje i vůči osobám třetím. 17 IX 12, R II 709; Z. Bl. 13: 59.
132. § 1478., 1489., 902. Nativita náhradního nároku jest dána, jakmile poškozený o škodě zvěděl a má možnost, její výši ihned zjistiti. Promlčecí dobu jest počítati dle §. 902. obč. zák. 23 XII 12, Rv III 551; Z. Bl. 13: 144.
133. Automob. Jízdní řád, dle něhož na rak. veřejných silnicích jest jezdili v levo, nevylučuje bezpodmínečně možnost jeti po jiné části silnice, je-li to z důležitých důvodů nutno a ostatní doprava tím netrpí. 4 VI 12, Rv I 452; J. Bl. 13: 95.
134. — § 2. Byl-li chodec poraněn bezprostředně při vkročení na silnici automobilem, jest zavinění děleno, nezmírnil-li chauffeur jinak přípustnou rychlost. 19 XI 12, Rv I 861; Z. Bl. 13: 146.
135. Cesty nezbytné. § 25. Za bezvýsledné opravné prostředky nemá strana nárok na náhradu, ale ani ne odpůrce za odpovědi na ně. 3 I 13, Rv I 870/12; Z. Bl. 13: 172.
136. Odpůrč. zák. § 5. Upadl-li při eskomptu obchodních pohledávek cedent (příjemce úvěru) do konkursu a uvědomil-li eskomptní ústav 14 dní před zahájením ho dlužníky o cessích dřívějších, nelze tomu odporovati. 15 X 12, Rv I 775; G. H. 13: 298.
137. Pojištění pens. souk. zř. § 1042. obč. zák. Zaměstnáte!, jenž nepoužil práva srážky dle § 36. tr. zák., není oprávněn dodatečně žádati náhradu části prémií jím zaplacených po pojistníku dle §. 1042. obč. zák. 17 V II, Rv II 319; G. H. 13: 270.
138. — § 64., 65. Volba mezi všeobecným ústavem pensijním a ústavem náhradním přísluší výlučně zaměstnateli. 29 X 12, Rv I 917; J. Bl. 13: 81.

B. Z práva směnečního, obchodního a společenstevního.


139. Čl. 82. sm. ř. Obrana akceptantova, že domicil byl napsán na směnku po akceptu bez jehosvolení, plyne ze směnečního práva. M. n. 6 X 53 ř. 200, se na případ tento nehodí. 3 XII 12, R II 1080; J. Bl. 13: 34.
140. § 7. úvoz. z. k obch. z. Protokolační povinnosti podléhají hostinští. 10 XII 12, R I 805; Z. Bl. 13: 156.
141. Čl. 17. obch. zák. Při kommanditních společnostech s jedním osobně ručícím společníkem a s jedním kommanditistou stačí k označení společnosti dodatek »a spol.«; dodatku »komandit.« netřeba. 22 X 12, R II 935; P. 13: 25.
142. Čl. 47. Manžela, zaměstnaného v obchodě manželčině, dlužno pokládali za zmocněnce, obstarává-li dovoz zboží, placení jeho a vypověděl-li dodavací smlouvu. 22 V 12, Rv II 237; P. 13: 20.
143. Čl. 112., 146. Vystoupivší člen veřejné společnosti obchodní jest práv ze směnečných dluhů jinými společníky za doby trvání — 104 —
společnosti učiněných, byť i směnky staly se splatnými teprve po jeho vystoupení. 17 XII 12, Rv II 347; J. Bl. 13: 34.
144. Čl. 134. Společ. s o. r. § 89. Odvolání liquidatora ustanoveného smlouvou v osobě společníka, aneb zřízení spoluliquidatora jest přípustno, ale jen pořadem práva. 31 I 12, R I 70; Z. Bl. 13: 160.
145. Čl. 278. § 869. obč. zák. Písemné prohlášení zaměstnavatelovo vůči zřízenci, že se ukáže »uznalým« při uspokojivé službě a čistém zisku určením přiměřeně tantiémy, jest závazný slib. 3 XII 12, Rv I 1036; Z. Bl. 13: 165.
146. Čl. 322. Odpoví-li kupitel na vyzvání prodatelovo, aby zboží odebral před uplynutím lhůty, poněvadž by s ním v opačném případě musil naložit! jinak, že nyní odebrati nemůže a od smlouvy ustupuje, byl tím kup se srozuměním obou stran zrušen. 20 XI 12, Rv II 961; Z. Bl. 13: 78.
147. Čl. 367., 380., 387. Speditér, jenž obstarává interurbanní dopravu nábytku a tento v místě určení do svého skladiště složil, jest práv ze ztráty jednoho kusu. 21 XI 11, Rv I 1055; Z. Bl. 13: 166.
148. Čl. 339., 355. Smlouva, dle níž prodatel se zavazuje k dodání zásilky na zkoušku, od níž závisí, může-li kupitel žádati dodání určitého množství zboží za určitou cenu, není koupí na zkoušku; nezašle-li prodatel zásilku na zkoušku, není povinen k náhradě škody dle čl. 355. 9 X 12, Rv I 848; G. Z. 13: 57.
149. Čl. 365., 280. Spolupůsobí-Ii při dopravě podniky dva, jsou právy solidárně. 18 VI 12, Rv II 563; J. Bl. 13: 47.
150. Společenstva § 3. Zvláštní přihlášky netřeba u zakladatelů společenstva, kteří podepsali statut. 3 XII Rv I 983; Z. Bl. 13: 163.
151. Společnost s o. r. § 5. Společnosti s o. r., které se zabývají odbytem předmětu chráněného slovní známkou, mohou tuto věsti ve firmě. 18 V 09, R I 262; N. Z. 12: 426.
152. — § 72., 74. Jest nepřípustno stanovití doplácení dle poměru závodního podílu místo dle poměru základního vkladu. Ustanovení, dle něhož vystupujícímu společníku má býti základní vklad vyplacen, jest nepřípustno. 29 X 12, Rv II 929; Z. Bl. 13: 161.
153. Želez. ř. dopr. § 97. Nárok na náhradu škody pro překročení dodací lhůty jest pozbyt, nebyl-li v předepsané lhůtě předložen originál nákladního listu. — Prováděcí (dodatečná) nařízení k dopravnímu řádu, vydaná dráhou, jsou platna. 2 X 12, Rv I 806; Z. Bl. 13: 81.
154. — Při překročení dodací lhůty jest dráha práva nejen za škodu na čase, nýbrž i za škodu na zboží. 22 III 10, ? G. Z. 13: 87.
155. — § 59. Odesílatel nehašeného vápna jest práv ze škody povstalé dráze vznícením se jeho. 1 X 12, ? Eisenb. R. 12: 582.
156. Želez. zák. konc. § 10. lit. b). Za škodu povstalou hotelu — 105 —
přeložením osobního nádraží, není dráha zodpovědná. ? Eisenfb. R. 12: 574.

C. Z řízení sporného a exekučního.


157. § 51. č. 1. j. n. Pro žaloby odpůrčí dle §. 5. odp. zák. jest příslušným obecný soud i tehdy, opírá-li se odpor o obchod. 15 X 12, Rv I 775; G. H. 13 : 298.
158. § 51. č. 1. V Anglii není zařízení stejného s tuzemským obchodním rejstříkem; příslušnost dle tohoto § není dána pro žaloby proti veřejiné společnosti obchodní, mající své sídlo v Anglii. 9 VII 12, R I 483; J. Bl. 13: 82.
159. § 75. Sídlem spolku (sportovního) jest místo, kde se obstarávají záležitosti spolkové a nikoliv místo, kde se provádí spolková činnost. V pochybnosti o sídle platí za ně byt předsedy spolku. 23 IX R I 592; Z. Bl. 13: 174.
160. § 93. Soud společenství ve sporu proti několika žalovaným ze směnky zavázaným jest přípustným jen dle odst. II.; odst. I. na žalované ze směnky použiti nelze. Jsou-li žalováni příjemce a vydatel směnky vydané, dlužno považovati onoho za hlavního, tohoto za vedlejšího zavázaného. 10 XII 12, R I 792; rep. nál. 208. P. 13: 51; off. 1448; J. Bl. 13: 105.
161. ČI. XLII. uv. zák. k c. s. ř. § 10.—14. zák. o obch. pom. Obchodní agent na provisi (cestující) má nárok na výtah z knih o svých provisních obchodech, nikoliv však na jeho přísežné potvrzení. 22 X 12; Rv II 1051; Z. Bl. 13: 73.
162. § 8. c. s. ř. Nezletilec nemůže býti kontumacován pro nedostavení se jeho poručníka k jednání. 15 X 12, R II 896; Z. Bl. 13: 92.
163. § 31. Procesní plná moc dle t. § nezmocňuje k zastupování strany v procesech odpůrcích dle §. 37. ex. ř., jež budou zahájeny u příležitosti exekuce, vedené proti odpůrci. 3 X 11, R VI 280; off. 1450.
164. § 40., 50. Při stanovení útrat není rozhodným, že advokát substitutovi útraty substituční zaplatil. — Za odvolací odpověď přísluší odměna jen tehdy, je-li třeba k potření důvodů odvolacích uvésti nová fakta neb důkazy, a tak sděliti novou látku procesní soudu a odpůrci. 28 XII 12, R I 836; Z. Bl. 13: 176.
165. § 41. Vym. věřitel, jenž přistoupil jako vedlejší intervenient ke sporu, vedenému proti poddlužníku pro pohledávku přikázanou k vybráni, nemá, podlehl-li žalobce, nárok na náhradu útrat vůči dlužníku, nýbrž zvítězí-li žalobce, vůči poddlužníku. 24 X 11, R I 569; off. 1449.
166. § 43., 50. Má-li odvolání částečný úspěch a odpůrce se neodvolal, dlužno odvolateli přiřknouti část útrat, úspěchu přiměřenou. 13 III 12, Rv I 164; Z. Bl. 13: 176.
167. § 109. Uložení žaloby na poště jako náhradně doručení jest bezúčinné, odepřel-li žalovaný přijetí pro nesprávné označení svého zaměstnání. 29 XI 12, R II 1019; Z. Bl. 13: 176.
168. § 182., 503. č. 2. Opomenutím informativního výslechu nedospělé strany může býti založena vadnost řízení. 15 X 12, Rv V 1215; P. 13: 55.
169. § 183. č. 3, 229., 301. Povinnost soudu opatři ti listiny uschované u notáře neb veř. úřadu týče se jen listin již existujících, nikoliv takových, které teprve zřízeny býti mají. 17 IV 12, Rv II 388; N. Z. 13: 74.
170. § 228. Jest možno žalovati o zjištění existence povinnosti ku náhradě škody pro budoucnost, byť i pro totéž škodonosnč konání bylo již žalováno pro dobu minulou o náhradu škody. 26 VI 12, Rv V 1530; J. Bl. 13: 45.
171. § 240. Obrana věci rozsouzené jest dána, žaluje-li ten, kdo byl odsouzen k placení trvalé renty pro zmenšenou pracovní schopnost o zjištění, že povinnost ta zanikla, jelikož oprávněný jest zase úplně k práci schopen. 10 XII 12, Rv II 524; J. Bl. 13: 59.
172. § 261. Rozhodl-li první soudce vyhovuje obraně nepříslušnosti omylně rozsudkem, žalobu zamítajícím, jest proti rozhodnutí tomu přípustný jen rekurs, nikoliv odvolání. 23 X 12, R II 927; N. Z. 12: 401.
173. § 272. §§ 1152., 1163. obč. zák. Od znaleckého dobrozdání o ceně uměleckého díla nemůže se soudce odchýliti bez závažného důvodu. 14 XI 12, Rv II 999; Z. Bl. 13: 143.
174. § 364. Obchodní soud smí bez přibrání znalce rozhodnouti jen tehdy, jestliže vlastní odborná znalost a vlastní vědění všech k rozhodnutí povolaných soudců činí přibrání to zbytečným. 17 IV 12, Rv II 388; N. Z. 13: 74,
175. § 477. č. 4. Pro platnost doručení jsou směrodatný předpisy toho státu, v němž doručení bylo provedeno (Uhry). 19 XI 12, Rv III 432; J. Bl. 13: 106.
176. § 477. č. 6. K rozhodnutí o žalobě na náhradu škody, způsobené na zboží během celního řízení, jsou příslušný soudy. 21 XII 09, Rv II 925; N. Z. 13: 73.
177. § 477. č. 6. Nárok zletilého, k výdělku neschopného děcka na výživné vůči rodičům náleží na pořad práva. 29 X 12, R I 719; G. H. 13: 240.
178. § 477. č. 6. Pořad práva jest přípustný pro negatorní žalobu ohledně služebnosti ve prospěch veřejné cesty. 29 X 12, Rv I 949; Z. Bl. 13: 91.
179. § 477. č. 9. Také logické odpory v důvodech rozsudku mohou míti za následek zmatečnost jeho. 4 XII 12, Rv II 1176; P. R. 13: 88.
180. § 488., 503. č. 2. Volnému uvážení odvolacího soudu je vyhrazeno, — 107 —
nutno-li vyhověti návrhu na opakování důkazu. — Vadu řízení nelze spatřovati v zamítnutí důkazního návrhu o tvrzení, jehož opak se již pokládá za prokázaný na základě průvodů jiných. 7 II 12, Rv I 48; Z. Bl. 13: 177.
181. § 501., 517. II. Nepřípustno jest odvolání proti rozsudku, jímž ze dvou zažalovaných, nesouvisejících pohledávek, z nichž žádná 100 K nepřesahovala, byla jedna přiznána. Rekurs proti zamítnutí takového odvolání jest nepřípustný. 16 XI 12, R II 1026; Z. Bl. 13: 177.
182. § 528. Žalovanému, jenž potírá směneční platební rozkaz proto, že sm. dluh zaplatil již před žalobou, nemá žádného opravného prostředku proti rozsudku, jímž rozkaz ten byl zruišen proto, že po jeho vydání spolužalovaní zaplatili. 28 XII 12, Rv I 1134; Z. Bl. 13: 179.
183. § 530. Proti konečnému usnesení v rušené držbě lze podali jen žalobu o zmatečnost, nikoliv též žalobu o obnovu. 23 XII 12, Rv II 1220; P. 13: 95.
184. § 531. Podmínkou žaloby o obnovu díle tohoto § jest mimo efiekt materielní, aby ve sporu původním bylo dodatečné použití znovu nabídnutého promeškaného důkazu ve sm. §. 279. II. odst. c. s. ř. odepřeno. 11 IV 11, Rv II 156; P. 13: 23.
185. Řízení ve věcech manž. Zásada vyšetřovací platí jen pro řízení o neplatnost neb rozloučení manželství, nikoliv též pro spor o rozvod; v tomto jsou novoty v odvolacím řízení vyloučeny. 20 XI 12, Rv II 1117; Z. Bl. 13: 180.
186. § 7., 51., 88. ex. ř. K přeměně záznamu práva zástavního, dobytého jako exekuce zajišťovací ve vklad jako exekuci k vydobytí, jest příslušným soud procesní a nikoliv exekuční. 5 XI 12, Rv II 976; Z. Bl. 13: 180.
187. § 35. Pro žalobu o výmaz exekučně vloženého práva zástavního, opírající se o dodatečné prominutí dluhu u příležitosti zúčtování, jest příslušným procesní soud, jenž exekuční titul vydal. 27 IX 11, ? Z. Bl. 13: 181,
188. § 65., 78. §§ 365., 521. c. s. ř. Rekursní lhůta 14denní platí též pro znalce v řízení exékučním, 16 III 09, R II 289; P. R. 13: 63.
189. § 74. Zásada §. 54. c. s. ř. platí též pro exekuční řízení. Předpis II. odst. 74. ex. ř. týče se jen útrat, které v dřívějším návrhu neb protokole žádány býti nemohly. ? G. H. 13: 255.
190. § 184. K vadám řízení, majícím v zápětí odepření příklepu, musí I. instance přiihlížeti z úřední moci i tehdy, nebyly-li při roku vytýkány. 29 V 12, R III 550/11; J. Bl. 13: 107.
191. § 341. Na notariát jako podnik jest exekuce nepřípustná; rozh. kas. soudu 23 IX 12, Kr V 3; N. Z. 12: 418. — 108 —

D. Z řízení nesporného, knihovního a konkursního.


192. § 2. nesp. říz. Rozhodnutí finančních úřadů o všech otázkách, spadajících v obor vyměřování a dobývání pozůstalostních poplatků, jsou pro soudy závazna. 20 II 12, R I 117; N.. 12: 408.
193. Not. řád. Byl-li do úředního vysvědčení o vykonané not. zkoušce pojat dodatek, že tato byla opakována, není proti tomu přípustná stížnost na nejv. soud. 30 IV 12, R II 406; N. Z. 12: 395.

II. Ve věcech trestních.
E. Z trestního práva hmotného.


194. § 2. c) tr. zák. Affekt nelze ztotožňovati s pomatením smyslů. 26 IX 12, Kr V 52; Z. Str. 12: 335.
195. § 2. e, 81., § 1. mař. ex. Omyl o materielním oprávnění k výkonu zájmu neospravedlňuje ani násilný odpor proti němu, ani zmaření ho odstraněním věci, jež měla toýti zabavena. 17 VI 12, Kr VI 24; off. 3951.
196. § 2. g. Neodolatelného donucení tu není, jestliže pachatel pro slabost vůle nemůže odolati spáchání trestního činu (krádeže) na majetku, pro nějž jest zvlášť zaujat. 17 VI 12, Kr I 132; off. 3952.
197. § 8., 125., 93. Dobrovolné upuštění od pokusu násilného smilstva jest dokonaným zločinem omezování osobní svobody. 24 VI 12, Kr I 257; Z. Str. 12: 296; off. 3956.
198. § 55. Při použití t. § nemusí doba trestu býti bezvýjimečně snížena pod 6 měsíců. 30 X 12, Kr II 393; Z. Str. 12: 337.
199. § 85. b. Netřeba, aby ohrožení tělesné bezpečnosti bylo přiměřeně vážné a těžké. 11 XI 12, Kr I 446; Z. Bl. 13: 182. Srov. opačné rozh. shora str.
200. § 87., 237., 269. a. Nedospělec může dle těchto §§ býti odsouzen jen tehdy, měl-li v době činu vědomí vyššího nebezpečí ke skutkové podstatě §. 87. tr. z. potřebného. 21 VIII 12, Kr II 319; Z. Str. 12: 328; off. 3953.
201. § 96. II. Únos manželky s její vůlí předpokládá úmysl pachatele podrobili vdanou ženu moci své neb osoby třetí, byť i jen přechodně. 14 IX 12, Kr III 59; Z. Str. 12: 329.
202. § 122. a. »Rouhati« se znamená projeviti neúctu a hrubou nevážnost. 2 VII 12, Kr I 292; Z. Str. 12 : 304.
203. § 126. Opatření dobrozdání fakulty jest vyhrazeno volnému uvážení soudu. 17 VI 12, Kr I 182; off. 3952.
204. § 171., 183. Obchodní sluha, jenž si přisvojuje známky odevzdané mu k upotřebení v obchodě, dopouští se krádeže. 24 VI 12, Kr I 185; off. 3950.
205. § 171., 197. Čeledín, jenž lstivým předstíráním, že má na dráze zavazadla, způsobí, že ho hospodář s povozem tam chce doprovoditi a jenž pak příležitostně s povozem zmizí, dopouští se krádeže a nikoliv podvodu. 11 VII 12, Kr I 286; J. Bl. 13: 96; off. 3954. — 109 —
206. § 171., 197. Mlynářský pomocník, jenž část obilí jedním zákazníkem do mlýna přivezeného přepise na jméno zákazníka jiného a tomuto pak v dohodě s ním mouku vydá, dopouští se krádeže lstivě zastřené a nikoliv podvodu. 22 VI 12, Kr III 64; Z. Str. 12 : 294; off. 3945.
207. § 183. Pro určení hodnoty zpronevěřené věci, svěřené s výhradou vlastnictví, jest rozhodnou hodnota obecná v době zpronevěry po srážce splacených splátek. 12 VI 12, Kr V 389; Z. Str. 12: 289.
208. § 187. Účinná lítost nevyžaduje důkaz mravního obratu (duševního bolu nad spáchaným činem), nýbrž jen dobrovolnou náhradu deliktem způsobené škody, ohledně jejíhož rozsahu jest směrodatným jen tenor obžaloby. 30 V 12, Kr II 70; J. Bl. 13: 36.
209. § 199. a. Výpověď »osob o věci zpravených« dle §. 2. odst. 5. pat. z 9 VIII 54, ř. 208, jest soudním svědectvím. 17 VI 12, Kr VI 45; Z. Str. 12: 290.
210. § 199. e. K tomuto deliktu není třeba konečného úmyslu způsobiti škodu na pozemkovém vlastnictví. 26 VI 12, Kr IV 426; off. 3946.
211. § 227. Bigamie jest delikt trvací. Promlčení počíná zrušením stavu bezprávného, jí založeného. 30 XI 12, Kr I 405.
212. § 312., 314., 491. Clen místní školní rady dopouští se urážkou předsedy ve schůzi přestupků dle §. 312. a nikoliv dle §. 491. tr. z., nemůže se však dopustiti přestupku dle §. 314, tr. z., pokud nepřekročí mezí práva své účasti. 26 XI 12, Kr V 1061; G. H. 12: 254.
213. § 335. Přední dělník, jenž dal dělníkům rozkaz pracovati na místě nebezpečném, zavinil úraz jim při tom se přihodivší. Mezi rozkazem a úrazem jest dán kausální nexus. 30 V 12, Kr I 55; off. 3944.
214. § 486. III. Spoluviny na tomto přečinu se dopouští věřitel, jenž od dlužníka k placení neschopného, věda o jeho předluženosti, přijme zaplacení své správné a splatné pohledávky. 8 VII 12, Kr VI 69; Z. Str. 12: 305.
215. § 486. K předepsaným obchodním knihám náleží též inventura (II. odst., lit. c). — Zavinění na upadnutí do konkursu není podmínkou skutkové podstaty případů v II. odst. uvedených. — K beztrestnosti dle odst. I. nestačí všechny nepříznivé události života soukr. i obchodního vžiti a obnosy škody odtud povstalé jednoduše sečísti a s deficitem srovnati. 27 VI 12, Kr II 90; off. 3955.
216. § 488. Tato urážka může býti spáchána též na osobě pachateli neznámé, pokud jen tato osoba byla objektivně dostatečně označena. 9 VII 12, Kr III 120; off. 3947; J. Bl. 13: 108.
217. Autor. pr. Cenníky požívají ochrany dle t. zák. jen tehdy, obsahují-li též prohlášení technická neb vědecká. 5 X 12, Kr I 135; off. 3958. — 110 —
218. Koalič. zák. § 3. Boykot určitého závodu dělnictvem, jenž nemá za účel šířiti neb nucené iprovésti úmluvy v §. 2. t. z. uvedené, není trestným. 29 VII 12, Kr VII 73; Z. Str. 12: 318; off. 3957.
219. Lichva. § 1. Okolnost, že opatření kapitálu jest možno jen s velkým nákladem a zvlášť obtížno a že poskytnutí úvěru jest spojeno s nebezpečím ztráty kapitálu, nepadá při posuzování bezměrnosíi slíbených neb poskytnutých výhod na váhu. 23 IX 12, Kr I 83; Z. Str. 12: 331.
220. — § 1., 4., 14. Při posuzování otázky, byla-li lichva provozována po živnostensku, nelze bráti ohled na obchody, jmenované v §. 14. 23 IX 12, Kr I 413; Z. Str. 12: 334.
221. Patent. § 97. Okolnost, že vsažení do patentu dle smlouvy mezi stranami má v zápětí propadnutí určitého ponale, nevylučuje trestního stíhání. 27 VI 12, Kr V 70; Z. Str. 12: 301.
222. Potraviny. § 11. č. 3. Sem spadá prodávání kyselky s falešným označením »kysibelka« (Gießhübler). 3 IX 12, Kr I 335; J. Bl. 13: 60; Z. Str. 12 : 326.
223. Shrom. zák. § 2., 3. Shromážděním se zde nerozumí náhodou způsobené nakupení se lidí, nýbrž schůzi, jež byla uspořádána neb svolána za účelem projednání neb vyřízení otázek, všech shromážděných se týkajících. 9 VII 12, Kr V 674; off. 3948.
224. Tisk. zák. § 17. Tiskovým zákonem tiskaři uložená závaznost a zodpovědnost stihá také skutečného, byť i úředně neschváleného správce. 11 VII 12, Kr IV 447/11; Z. Str. 12: 311.

F. Z trestního řízení.


225. § 170. č. 2. tr. ř. Vznesení podpůrného návrhu dle §. 48. č. 1. tr. ř. soukromým účastníkem na obviněného, proti němuž bylo přípravné vyhledávání zastaveno, není samo o sobě ještě překážkou, vžiti tohoto jako svědka do přísahy. 7 XI 11, Kr II 348; P. 13: 58.
226. § 221. Dostaví-li se obžalovaný dobrovolně k hl. přelíčení, nařízenému před uplynutím lhůty zde stanovené, nelze to považovati za jeho svolení ku zkrácení lhůty. 9 I 12, Kr II 438/11; P. 12: 980.
227. § 221. Lhůta k přípravě pro hlavní přelíčení přísluší jen obžalovanému, nikoliv i jeho obhájci. 7 XI 11, Kr II 348; P. 13: 58.
228. § 313. Rozmlouvá-li porotce přes daný slib o předmětu líčení s někým jiným, než se spoluporotci, nezakládá to této zmatečnosti. 7 XI 11, Kr II 348; P. 13: 58.
229. § 344. č. 8. Tento zmatek může býti uplatňován jen tehdy, bylo-li právní poučení protokolováno. 17 VI 12, Kr I 182; off. 3952.
230. § 344. č. 9. Výrok poroty si odporuje, bylo-li současně přisvědčeno k otázkám na zločin těž. poškození na těle dle §§. 152., — 111 —
155., 156. tr. z. ohledně jednoho spolupachatele a na otázku eventuální na zločin dle § 157. tr. z. ohledně spolupachatele druhého. 11 VI 12, Kr V 434; off. 3949.
231. § 395. Žádala-li strana o bezprostřední zakročení advokáta bydlícího v místě jiného soudu, pak není soud při stanovení útrat oprávněn zkoumati nutnost takového zastoupení. 4 XII 12, Kr II 438; G. H. 13: 271.
Citace:
Přehled rozhodnutí c. k. nejvyš. soudu v jiných časopisech uveřejněných:. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1913, svazek/ročník 22, číslo/sešit 2, s. 126-137.