NPD documents search: Všehrd, 11 (1930) - Ze sbírky zákonů a nařízení

Pro posouzení otázky, zda zjištěné zvýšení cen předmětů potřeby je podle vl. nař. č. 27/1934 Sb. bezdůvodné, přicházejí v úvahu pouze individuální poměry požadovatele; je proto zejména nerozhodné, že se snad v jiných podnicích nebo na burse prodávají tytéž předměty za ceny vyšší.

Vládní nařízení č. 27/1934 Sb. jednající o opatřeních proti bezdůvodnému zdražování normuje v § 1, odst. 1 povinnost politických úřadů a na jich vyzvání obcí bdíti nad tím, aby předměty a úkony potřeby nebyly bezdůvodně zdražovány. Podle § 2, odst. 1, bod 1 má býti pro správní přestupek potrestán, kdo za předměty nebo úkony potřeby požaduje nebo sobě nebo jinému dává poskytnouti cenu bezdůvodně zvýšenou, a to podle § 3 okresním úřadem — nejde-li o čin trestný soudně.
Podle odst. 2 cit. § 2 rozhoduje úřad o tom, jde-li o bezdůvodné zvyšování cen, podle valného uvážení všech okolností v rámci směrnic vydaných příslušným zemským úřadem.
Těmito předpisy se tedy zakazuje bezdůvodné zdražování, čili bezdůvodné zvyšování cen. To znamená, že zásadně nikdo nesmí za předměty nebo úkony potřeby požadovati více, než za ně požadoval až dosud. Z této zásady je připuštěna výjimka jediná tam, kde k lakovému zvýšení cen je zákonný důvod. Co lze uznati za takovýti zákonný důvod, se podává z povahy věci — může jím na jedné straně býti okolnost, že dosavadní cena byla příliš nízká, byla podkalkulovaná, t. j. tedy že byla nižší než souhrn pořizovacích a režijních nákladů s připočtením občanského zisku, může jím však také býti skutečnost, že se pořizovací nebo režijní náklady později zvýšily. Je tedy zřejmo, že citované nařízení je vybudováno na myšlence, že zákonný důvod připouštějící zvýšení dosavadních cen dlužno posuzovati u každého zcizovatele podle jeho vlastních, individuálních výrobních, resp. obchodních a prodejních poměrů a že za takovýto zákonný důvod nelze zejména uznati okolnost, že snad v jiných podnicích nebo na burse se tytéž předměty potřeby prodávají dráže neb že za tytéž úkony potřeby se požadují ceny vyšší. Stejně ovšem nelze za takovýto zákonný důvod uznati, že ceny dotčené potřeby mají tendenci stoupající, dokud se stoupnutí to neprojevilo ve zvýšeném nákladu pořizovacím nebo v režii. Risiko možných ztrát při obchodech jiných lze pak uznati nejvýš za kalkulační položku režijní.
Nález ze dne 11. října 1938, č. 903/35-4.

Citace:

Pro posouzení otázky, zda zjištěné zvýšení cen předmětů potřeby je podle vl. nař. č. 27/1934 Sb. bezdůvodné,. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1938, svazek/ročník 77, číslo/sešit 10, s. 681-682.