Č. 4878.Řízení před nss-em. — Administrativní řízení (Slovensko): I. Směřuje-li stížnost proti rozhodnutí župního výboru, nemůže nss hleděti k odvodnímu spisu podanému župním úřadem. — II. Rozhodnutí župního výboru, kterým z moci dozorčí bylo za platnosti zák. č. 241/21 a vl. nař. 275/1922, dále zákona č. 243/1922 a nař. č. 335/1922 zrušeno usnesení zastupitelského sboru města Bratislavy ve věci úřednické, není konečným podle § 5 zák. o ss.(Nález ze dne 8. září 1925 č. 10260).Věc: Město Bratislava proti župnírnu výboru v Bratislavě o funkční přídavky a stálé odměny úředníků.Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud jím byla z moci úřední zrušena ona část usnesení zastupitelského sboru města Bratislavy z 23. a 24. června 1924, v níž byly určitým úředníkům povoleny funkční přídavky a stálé odměny od 1. února 1924, zrušuje se pro vady řízení.Důvody: Zastupitelský sbor města Bratislavy usnesl se ve schůzi dne 23. a 24. června 1924 mimo jiné 1) že povoluje počínaje dnem 1. února 1924 úředníkům uvedeným v odst. 1. usnesení pod č. 1 až 10 funkční přídavky, a úředníkům uvedeným v odst. 2 usnesení pod čís. 1 až 13 stálé odměny, ve výši usnesením blíže stanovené, 2) že zamítá žádost Josefa G. za přiznání funkčního přídavku.Městská rada předložila toto usnesení ke schválení župnírnu úřadu spolu s odvoláním, jež z tohoto usnesení podal Josef G.Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad odvolání Josefa G. a zrušil z moci úřední onu část usnesení zastupitelského sboru, v níž byly určitým úředníkům povoleny funkční přídavky a stálé odměny. K svému rozhodnutí připojil žal. úřad právní poučení, že do rozhodnutí jest přípustná stížnost k nss-u.O stížnosti podané uvážil nss:I. Především dlužno uvésti, že soud nemohl vůbec hleděti k vývodům odvodního spisu, jejž podal župní úřad, neboť žalovaným úřadem je v daném případě župní výbor, nikoliv župní úřad.II. Nař. rozhodnutí obsahuje dva výroky: a) výrok, že žal. úřad zamítá odvolání Josefa G. podané z usnesení zastupitelského sboru města Bratislavy z 23. a 24. června 1924, b) výrok, že žal. úřad zrušuje z moci úřední onu část zmíněného usnesení zastupitelského sboru, v níž byly určitým úředníkům povoleny funkční přídavky a stálé odměny.Proti výroku uvedenému sub a) stížnost vůbec nesměřuje a nemůže tudíž tento výrok vůbec tvořiti předmět kognice nss-u.Maje pak přezkoumávati výrok uvedený sub b), musel se nss především z povinnosti úřední zabývati otázkou, zda žal. úřad právem označil tento svůj výrok jako konečné rozhodnutí úřadu správního ve smyslu § 5 zák. o ss.V tomto směru dospěl pak soud k těmto závěrům:Jak jde na jevo z obsahu nař. výroku, vystupoval žal. úřad — župní výbor župy bratislavské — vydávaje tento výrok jako úřad dozorčí nad městem Bratislavou, která v době, kdy výrok ten byl vydán (dne 12. prosince 1924) byla již městem s regulovaným magistrátem (arg. §§ 1 a 10 vl. nař. z 21. září 1922 čís. 275 Sb., §§ 1 a 31 zák, ze 13. července 1922 čís. 243 Sb. a §§ 1 a 20 vl. nař. z 23. listopadu 1922 čís. 335 Sb.Nař. výrok župního výboru jest tudíž podle své povahy výrokem vydaným na základě § 5 zák. z 30. června 1921 č. 241 Sb. Podle § 7 tohoto zákona jest však proti usnesením župních výborů vydaným podle § 5 téhož zákona přípustným ještě další opravný prostředek k vyšší stolici správní, totiž odvolání k min. vnitra.Výroky župních výborů podle § 5 cit. zákona nejsou tedy konečným: rozhodnutími ve smyslu § 5 zák. o ss, naříkatelnými stížností k nss-u.Žal. úřad připojiv k svému rozhodnutí právní poučení, že lze je naříkati stížností k tomuto soudu, označil tudíž svůj výrok uvedený sub b) neprávem za konečné rozhodnutí ve smyslu § 5 zák. o ss.