NPD documents search: Váž. civ., 10 (1928), sv. 2

Čís. 8280.

Odpůrčí nárok.
Ke skutečnému poškození věřitele ve smyslu § 2 čís. 3 odp. řádu se nevyžaduje, by věřitelův odpůrce odporovatelným jednáním získal, stačí, že bylo jednání věřiteli na škodu a že se lze nadíti, že úspěšným provedením odpůrčího nároku bude umožněno úplné nebo částečné uspokojení věřitele, a že nelze od vedení exekuce proti dlužníku očekávati úspěch. Jde o poškození věřitelů, skýtá-li odpor proti právnímu jednání věřiteli možnost zásahu na jmění dlužníkovo s nadějí na uspokojení.
(Rozh. ze dne 7. září 1928, Rv I 2038/27.)
Zdeněk S. a Marie S-ová byli spoluvlastníky nemovitostí. V roce 1923 převedl Zdeněk S. notářským spisem na svou manželku Marii S-ovou svou polovinu nemovitostí (továrny) za 750000 Kč. V době převodu dlužil Zdeněk S. eráru na daních 441407 Kč a 120364 Kč. Žalobu eráru proti Zdenku a Marii S-ovým, by trhová smlouva mezi manžely Zdeňkem a Marií S-ovými ze dne 13. července 1923 o prodeji polovice nemovitostí byla prohlášena proti eráru Československé republiky za bezúčinnou, a by žalovaná Marie S-ová byla uznána povinnou trpěti, by vykonatelné pohledávky na daních 120364 Kč 34 h a 441407 Kč 30 h byly na nemovitosti vloženy, procesní soud prvé stolice zamítl, odvolací soud uznal podle žaloby, zjistiv, že žalované Marii S-ové byl znám úmysl Zdenka S-a zkrátiti své věřitele.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Žalovaní namítají, že právním jednáním, o něž jde, nebyli věřitelé a zejména žalobce vůbec poškozeni, takže není splněn první předpoklad odporovatelnosti právního jednání, když druhá žalovaná nezaplatila prvžalovanému na kupní cenu 750000 Kč za prodanou jí polovici továrny ani haléře, převzavši dluhy ve stejné výši na prodané polovici továrny váznoucí. Avšak s tímto názorem nelze souhlasiti. Ustanovení § 2 čís. 3 odp. řádu, z něhož bylo právnímu jednání žalovaných odporováno, vyžaduje ovšem skutečné poškození věřitelů. Aby však tento předpoklad nastal, nevyžaduje se, by věřitelův odpůrce odporovatelným jednáním získal, stačí, že jednání bylo věřiteli na škodu a že se lze nadíti, že úspěšným provedením odpůrčího nároku bude umožněno úplné neb částečné uspokojení věřitele a že nelze od vedení exekuce proti dlužníku očekávati úspěch. Podmínku poškození věřitelů dlužno proto považovati za splněnu, skýtá-li odpor proti právnímu jednání věřiteli možnost zásahu na jmění dlužníkovo s nadějí na uspokojení (Bartsch-Pollak II. strana 333 a 334). Doznává-li prvžalovaný, že tovární živnost provozoval výhradně on a že byl také jediným majitelem firmy Zdeněk S., a je-li zjištěno, že se prvžalovaný zbavil odporovatelným jednáním svého posledního majetku, továrny, v níž se vyrábělo a vydělávalo, usoudil odvolací soud právem z těchto okolností, že právním jednáním, o něž jde, byl zkrácen věřitel dlužníkův, an jím věřitel pozbyl možnosti dosíci uspokojení nebo zajištění svých pohledávek.

Citace:

Rozhodnutí nejvyššího soudu ve věcech občanských. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1925, svazek/ročník 7, číslo/sešit 5., s. 48-48.