Reglement služební vojenské

jest soubor předpisů o vojenské službě v míru i ve válce platících pro všechny části vojska a pro všecky osoby válečné moci rakousko-uherského mocnářství, totiž: pro vojsko a válečné námořnictvo, pro c. k. rakouskou zeměbranu a. pro kr. uherskou zemskou obranu (četnictvo, honvédy), konečně — ve válce — i pro oddíly domobrany povolané do zbraní. Reglement služební spočívá na stát. zákl. zák. ze dne 21. prosince 1867 č. 61 ř. z. (kus a)) o provádění moci vládní a výkonné (č. 145 čl. 5), dále na stát. zákl. zákonu o společných záležitostech (§ 146, § 1 b), konečně zakládá se na uherském zákonu z r. 1867 čl. XII., kteréžto zákony propůjčují císaři (králi) bez obmezení vrchní rozkaz nad brannou mocí a nad organisací válečnictví.
Jakožto výron této zákonodárné moci požívá též reglement služební pro veškery části moci válečné úplného významu a právní účinnosti zákona a jest také jako zákon v uvozovacím rozkazu armádním výslovně prohlášeno.
Až do r. 1749 měl každý pluk své zvláštní »regulament«, v němž vytčena byla všeobecné obvyklá ustanovení, ale jinak sdělána byla zcela dle libovůle majitele pluku. V témž roce dostalo se armádě Daunova služebního a cvičného reglementu, jež sděláno bylo generály Winkelmannem a Radicatem, obsahovalo i jiné předpisy a bylo v platnosti jako reglement, nikoli jako zákon.
Teprve služební reglement arcivévody Karla vydané r. 1806 považovati jest za zákon; v platnosti potrvalo až do r. 1873, kdy vyšlo služební reglement nové, kteréž uvedeno ve shodu co do věcné stránky s poměry vojenskými změněnými veskrze zavedením všeobecné povinnosti branné. Co do mravní stránky zachován duch reglementu arcivévody Karla.
Nynější služební reglement musilo tudíž věnovati zřetel netoliko k moderním zařízením vojenským, nýbrž i náležitou měrou přihlédnouti ku zcela obměněným časovým poměrům. Reglement dnešní platí od 1. srpna 1886 a odnáší se též k trupám bosensko-hercegovinským.
Platné reglement služební sestává ze tří dílů:
V dílu prvním shledáváme ustanovení, která platí stejnou měrou pro všecky části moci válečné. K ustanovení těmto patří přísaha a články válečné, rozdělení branné moci a (v dodatku) ustanovení o pořadu důstojenství všech oddílů a šarž; povinnosti vojína vůbec a jeho jednání zvláště, v kteréžto příčině mají všeobecnou důležitost ony předpisy, kteréž jednají (§ 7) o účastenství ve spolcích, shromážděních, demonstracích, ve sborech zastupitelských, jakož i o účastenství v tisku. Důležitý jsou dále předpisy o subordinaci (podřízenosti) — (§ 11) — o trestech (§ 12), o prosbách (§ 13) a stížnostech (§ 14), předpisy kasárenské, a to o službě kasární i o službách zvláštních, kdež podstatný význam má kapitola o »zatýkání« (§ 43).
Oddíly »slavnosti«, »pocty« a »služba v posádkách« jsou povahy čistě vnitřní; naproti tomu všeobecně závažný jsou předpisy o poskytování assistencí (§ 70), o chování se v čas veřejných nepokojů (§ 71), o použití zbraně při zbouřeních (§ 72) a o chování se stráží (§ 77 bod 577).
Rovněž má všeobecný význam odstavec o »disciplinárním právu trestním«, v němž vytčena jsou též (§ 86, bod 652, a § 88 bod 663) trestní ustanovení ohledně oněch neaktivních osob službou povinných, které nedostavily se ke kontrolnímu shromáždění nebo při něm dopustily se nějakého deliktu vojenského.
V oddílu »vojenské právosudí« jedná § 100 o »vyhledávání skutkového podkladu úřady civilními v trestných případech vojenských«, dále § 101 o »příslušnosti v občanských sporech právních« a o všeobecném občanském životě právním. V ohledu tom mají konečně všeobecnou důležitost 1 v dodatku (příloha č. 3) uvedená ustanovení o výsadách propůjčených osobám vojenským při posledních nařízeních.
Díl druhý služebního reglementu jest povahy úplně vojensko-taktické; vytýkáť pro pozemní vojsko předpisy o pochodech, ležení, ubytování, o službě výzvědné a zabezpečovací, pro námořnictvo válečné pak obsahuje ustanovení přihlížející k zvláštní povaze jeho, konečně pro veškeru moc válečnou předpisy o styku s nepřítelem, o boji, o zasílání zpráv a návrzích na udělení vyznamenání.
Díl třetí vykazuje předpisy čistě osobní (dle šarží postupně až k plukovníku jakožto majiteli pluku) pro každý druh zbraní a trupy zvláště. Pro generalitu platí specielní reglement, ostatním osobám nepřístupné.
Citace:
Reglement služební vojenské. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 77-79.