Čís. 1344.

Též berní úřady jsou veřejnými ústavy ve smyslu § 28 ex. ř.
Ustanovení exekučního řádu o vymáhání peněžitých pohledávek, nebyla-li pohledávka v rozsudečné lhůtě zaplacena, nelze užíti proti eráru.
(Rozh. ze dne 13. prosince 1921, R I 1461/21.)
Žalobce domáhal se povolení exekuce k vydobytí peněžité pohledávky, jež mu byla přisouzena proti bernímu úřadu. Soud prvé stolice exekuci povolil, rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Stížnost jest odůvodněna. Dle názoru rekursního soudu okresní soud exekuci vůbec povoliti neměl, poněvadž ve smyslu čl. 1. uvozovacího zákona k exekučnímu řádu a podle čl. 4. а 11. tohoto zákona a § 15 a 28 ex. ř. ustanovení I. dílu II. oddíl ex. ř. nemají místa proti eráru, když peníz, rozsudkem přiznaný, ve lhůtě, ustanovené rozsudkem, k výplatě poukázán nebyl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Berní úřady sluší na roveň postaviti veřejným ústavům, v § 28 ex. ř. uvedeným, a jest proto možno proti nim exekučně zakročovati jen s obmezením v tomto § uvedeným. Pro výplatu hotovostí u státních pokladen platí zvláštní předpisy, vydané v zájmu veřejném, takže výplata při složitém aparátu státním neděje se tak hladce jako výplata peněz osob soukromých. Tyto předpisy jsou všeobecně platné, nebyly exekučním řádem zrušeny a musí se jim též vymáhající věřitel podrobiti. Z toho však plyne jako nutný důsledek, že ustanovení exekučního řádu o vymáhání peněžitých pohledávek, nebyla-li pohledávka ve lhůtě rozsudkem stanovené zaplacena, proti eráru užíti nelze.

Citace:

Čís. 1344. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1923, svazek/ročník 3, s. 884-885.