NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 2

Ohledání a pytvání mrtvol.

I. Čásť všeobecná.
Jest nepochybno, že ohledání a pytvání mrtvol, které jest také zahrnuto ve slově »obdukce«, jest důležito, jak v trestním tak v civilním právu. Obdukcí lidské mrtvoly má býti zjištěna příčina smrti, dále okolnosť, zdali smrť přirozeným nebo násilným spůsobem nastala, zda sebevraždou či zločinným nebo kulposním jednáním třetích osob, a konečně má býti zjištěn čas, kdy smrť nastala. Četné případy potvrzují důležitosť obdukce a jestliže přes všechen pokrok techniky pytevní, zde neb onde mnohá důležitá otázka pro trestního soudce zůstane nerozluštěna, stala se přece moderní pytva pro statistiku trestní činitelem veledůležitým, který pro zjištění skutkové povahy trestního činu poskytuje material nejzávažnější. Nejobtížnější otázkou, která má býti ohledáním a pytvou mrtvoly rozřešena jest, zda příčina spočívá ve vlastním nebo cizím zavinění, zda tedy spočívá v náhodě, samovraždě, vraždě, neopatrnosti nebo chybě léčební, při čemž jednotlivé okolnosti dotyčného případu největší opatrnosti vyžadují.
II. Pojem.
Řád trestní jedná v 11. hlavě pod nápisem »o ohledání a znalcích« o řízení při vyšetřování konaném o zabití a tělesném poranění. V §§ 127 až 131 tr. ř. jest upraveno řízení o ohledání mrtvol a jich pytvě.
Ohledání mrtvoly záleží ve vnějším prohlednutí její lékařem nebo lékařským funkcionářem (ohledačem mrtvol) za tím účelem, by odborným lékařským nálezem na jisto postaveno bylo, že smrť nastala, zda přirozeným nebo nepřirozeným způsobem a které vnější známky tomu nasvědčují.
Pytva je vnitřní ohledání, tedy umělé otevření a odborné ohledání mrtvoly a sice hlavy, prsou a dutiny břišní.
III. Zásady.
1. O všech nepřirozených úmrtích, při kterých stává podezření, že povstala trestním jednáním, anebo při kterých z prvního vnějšího vyšetření a z předběžného vnějšího ohledání úřadem politickým beze vší pochyby na jevo vychází, že smrť byla přivedena pouhou náhodou nebo samovraždou, jest trestnímu soudu učiniti oznámení (nař. min. ze dne 8. dubna 1857 č. 73 ř. z.).
2. Spozoruje-li se při obdukci politickým úřadem nařízené, že by se měla předsevzíti pytva soudní, má se v pytvě ihned ustati a příslušný trestní soud, pokud možno telegraficky nebo zvláštním poslem vyrozuměti (min. výnos ze dne 14. února 1888 č. 13600 z r. 1886).
3. Ohledání a otevření mrtvol má místo, je-li při úmrtí podezření, že toto nastalo buď zločinem nebo přečinem.
4. Z pravidla jest ohledání a otevření mrtvol předsevzíti před pohřbem. Poněvadž dle prozatímního návodu pro ohledače mrtvol pohřbení teprve po uplynutí 48 hodin po úmrtí se státi může, mohla se z pravidla soudní pytva předsevzíti teprve druhého dne po úmrtí. Tento čas je také proto nejpříhodnější, ježto známky smrti v čase tom se úplně a beze vší pochybnosti vyvinou, kdežto hniloba po nejvíce ještě nenastane Ohledání a pytvání mrtvol.
nebo aspoň daleko nepokročí; doba mezi 24. a 36. hodinou po nastalém úmrtí jest tudíž nejvhodnější k pytvě.
5. Je-li mrtvola již pohřbena, musí se vyhrabati, lze-li očekávati dle okolností ještě nějaký výsledek a není-li nebezpečí pro zdraví osob, jež pytvě přítomny býti musí (§ 127 odst. 2 tr. ř.). Tento druh pytvy nazývá se pytvou opozděnou a předsebéře se i tehdy, když soukromý lékař mrtvolu ohledal a mrtvola třebas již byla v pokročilém stadiu hniloby; někdy se v tomto případě vztahuje pytva toliko na části mrtvoly.
6. Dříve než se přistoupí k pytvě musí se totožnosť osoby přesně zjistiti. K tomu účelu jest ku pytvě přibrati osoby, které zesnulého osobně znaly. Je-li však mrtvý úplně neznámý, má se důkladný popis jeho ve veřejných listech vyhlásiti (§ 127 odst. 3 tr. ř.). V novější době vystaví se v takovém případě fotografie mrtvoly s vyzváním, aby každý, komu by zesnulý znám byl, sdělení úřadu bezpečnostnímu nebo trestnímu soudci učinil.
IV. Povinnosti vyšetřujícího soudce.
1. Soudce vyšetřující má k tomu hleděti, aby poloha a stav mrtvoly, místo, kde a šat, v němž byla nalezena, bedlivě se pozorovaly, jakož i vše, co dle okolností pro vyšetřování by důležito býti mohlo, by nezůstalo bez povšimnutí.
2. Rány jakož i jiné vnější známky násilí jest dle počtu a vlastností poznamenati.
3. Prostředky a nástroje, kterými asi přivoděny byly, mají se stanoviti a nalezené snad použité nástroje k poraněním přirovnati (§ 127 odst. 4 tr. ř.).
4. Vyšetřující soudce má k ohledání a k otevření mrtvoly přibrati dva lékaře, z nichž jeden může býti ranlékařem.
5. Lékaře, který zesnulého v jeho nemoci před smrtí ošetřoval, může-li to přispěti k objasnění věci a může-li se to státi ihned, jest vyzvati, aby byl ohledání mrtvoly přítomen (§ 128 tr. ř.).
6. Při otravě jest vedle lékaře přibrati též dva lučebníky; prozkoumání jedů může předsevzato býti dle okolnosti lučebníky ve zvláštní místnosti (§ 131 tr. ř.).
V. Dobré zdání.
Dobré zdání má se vysloviti o tom, co v přítomném případě bylo nejbližší příčinou smrti. Při zabití dítěte musí dobré zdání také v tom směru zníti, zda dítě se narodilo živé. Spozorována-li byla poranění, má se zvláště vyšetřiti:
1. zda tato byla mrtvému někým jiným způsobena, a je-li tomu tak,
2. zda toto jednání
a) již pro svou všeobecnou povahu,
b) pro zvláštní osobní vlastnosti nebo následkem zvláštního stavu poraněného,
c) pro nahodilé okolnosti, za kterých čin byl spáchán, nebo
d) následkem nahodile se přidruživších, však jednáním tím přivoděných nebo způsobených příčin smrť mělo v zápětí a zda
e) konečně smrť včasnou a účelnou pomocí odvrácena býti mohla. Nemá-li dobré zdání všecky tyto náležitosti, má soudce právo ku znalcům zvláštní dotázky činiti (§ 129 tr. ř.). Dobré zdání má se vztahovati na příčinu smrti, jakož i na zločinné nebo trestní jednání; nemůže-li příčina smrti na jisto postavena býti, má se to výslovně v dobrém zdání poznamenati; rovněž je-li třeba dalších technických vyšetřování; v tomto případě mají se také dotyčné důvody uvésti; dobrá zdání mají se vysloviti též o tom, kterým nástrojem smrtelné poranění způsobeno bylo, a zda a které důsledky jest činiti vzhledem na způsob a stupeň násilí, jakého pachatel užil.
VI. Lékařský nález má se připojiti jako odůvodnění k dobrému zdání; nález, který má býti stručný a jasný, může se také později dodati, musí však býti tak sepsán, aby také pro každého laika byl jasným, srozumitelným a přesvědčivým. Otázky soudcem, obžalovaným nebo jeho zástupcem jakož i státním zástupcem znalcům položené musí se pokud možno doslovně zodpověděti a není-li odpověď možná, jest to odůvodniti. Jsou-li v dobrém zdání odpory nebo nedostatky nebo ukáže-li se, že obsahuje důsledky, které z daných okolností nevyplývají a nedají-li se opětovným výslechem znalců odstraniti, může v takovém případě vyžádáno býti dobré zdání některé lékařské fakulty zemí na říšské radě zastoupených (§ 126 tr. ř.).
VII. Obdukční protokol.
Soudce má hned na místě samém sepsati protokol a v něm důkladně ohledání a otevření mrtvoly popsati. Protokol má obsahovati krátké ale, pokud možno, jasné vylíčení případu s popisem všech místních okolností, které se na nalezení a stav mrtvoly vztahují, čas, kdy obdukce předsevzata byla, způsob, jak osobní totožnosť zjištěna byla, kdy smrť nastala, stadium, ve kterém ohledání mrtvoly předsevzato bylo, vyjádření obviněného neb svědků, zejména osob, které byly k tomu přibrány, dobu, jak dlouho pytva trvala, jakož i všecky na to se vztahující a pro další vyšetřování důležité momenty.

Citace:

Ohledání a pytvání mrtvol. Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 760-762.