NPD documents search: Sborník věd právních a státních, 9 (1909) - Vladimir Mažuranic, Prinosi za hrvatski pravno-povjestni rječnik

Literatura.

Právní dějiny.

Vladimir Mažuranič, Prinosi za hrvatski pravno-povjestni rječnik.

(Vydala Jihoslov. Akademie s podporou chorv. zemské vlády.) Svazek I. A — Čtenija. V Záhřebě, 1908. Stran 176.
Praktický právník, toho času president bánského soudu chorvatského, pustil se do práce, na kterou by nestačil mnohý právní historik. A řekněme hned předem, že již prvý sešit, který máme v rukou, plným právem vzbuzuje naději, že dostane se nám právně-historického díla chorvatského, jaké by bylo ozdobou každé jiné literatury.
„Příspěvky“ k chorvatskému právně-historickému slovníku, jak Mažuranič skromně své dílo pojmenoval, jsou výsledkem dlouholeté neúmorné práce autorovy, o níž veřejnost neměla nejmenšího tušení. Teprve před sedmi roky vzbudil spisovatel na tuto svou činnost malou pozornost, uveřejniv v Radu Jihoslov. Akad. (kn. 150, r. 1902) stať „O rječniku pravnoga nazivlja hrvatskoga“. Tam načrtl osnovu svého nynějšího díla. Slovník Mažuraničův není prostým soupisem latinských a chorvatských terminů chorvatského práva a jich pouhým slovným výkladem, nýbrž podává mnohem více. Pod některými hesly nalézáme celé rozpravy, v nichž se rozbírá to které právní zřízení nebo pojem. Z četných takových článkův uvádíme zejména tyto: aldomašnik, arbadiga (z ital. erbatica), bajanje (o čarodějství a jeho stíhání), ban, banov stol, banov sud, barun, baština, bezvetje, boj, bratstvo, bulare (o trestu znamenání zločinců), crkva (o šíření křesťanství u Chorvatů, o rozličných otázkách z církevního práva, o rozšíření slovanské liturgie mezi Chorvaty atd.), čast i četné jiné.
Pramenný materiál, jehož autor používal, jest velmi bohatý. Čerpal nejen z četných právních památek chorvatského práva, nýbrž i z právní literatury jednotlivých slovanských i jiných národů. Použil zejména také právních i některých všeobecných slovníků, mezi nimi na př. Brandlova Glossaria, Jirečkova Prove, Bartalova slovníku uherské latiny, slovníku Daničičova i jiných. Dílo jeho má velkou cenu nejen pro množství materiálu v něm obsaženého, ale hlavně pro srovnávací výklady k jednotlivým slovům připojené. Předností spisu jest dále uvádění četných pramenných dokladův u každého slova. Vloudilo-li se při některých slovech malé nedopatření, nelze se diviti. Chyb, a někdy i dosti hrubých nevyvaruje se leckdy při tak obtížných pracích ani nejslavnější badatel. Nemajíce v úmyslu procházeti slovo za slovem, uvedeme jen některá malá nedopatření. Tak při slově Abše uvádí se v závorce (arci s otazníkem) maď. Özséb; avšak to neznamená Jošt, jak myslí spisovatel, nýbrž Eusebius. Alica není dem. od Alen, nýbrž slovanský tvar řec. Helena; srov. staročes. Alena (Helena). Cimer nepochází od něm. zimber, nýbrž od franc. cimier atd. U některých slov bylo by bývalo žádoucno, aby materiál srovnavací byl větší. Tak na př. u slova banak bylo by vhodno poukázati na slovinské soudy v někdejším Furlánsku, jež se také tak nazývaly (viz Podreccův spis Slavia Italiana). Při slově credentiae consilium mělo by se uvésti, že credenza jest institut italský, převzatý Chorvaty, a měly by se uvésti doklady z práva italského atd. To jsou však nepatrné maličkosti. Veliká cena díla Mažuraničova nijak se tím neumenšuje. Přáli bychom si jen, aby se autorovi podařilo v díle rychle pokračovati a brzo je ukončiti.
Dr. Karel Kadlec.

Citace:

Vladimir Mažuranic, Prinosi za hrvatski pravno-povjestni rječnik. Sborník věd právních a státních. Praha: Bursík & Kohout, 1909, svazek/ročník 9, s. 426-427.