NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 4

Papíry cenné a daň z jich tržby.

A) Papíry cenné.
I. Pojem.
Papíry cenné jsou listiny majetkoprávního obsahu, na nichž právo z nich vyplývající v té míře lpí, že jen majitel jich toto převésti a vykonávati může. Rozsah pojmu tohoto jest až dosud velmi sporným. Někteří čítají sem pouze papíry pohledávkové, jiní jen papíry na řad neb majiteli svědčící, jiní opět vztahují pojem tento též na akcie a papíry na určité jméno znějící, ba dokonce i na peníze papírové, jízdní lístky, vstupenky do divadel, lázní, poštovní známky atd. Zajisté nelze však za cenné papíry považovati: dlužní úpisy, kvitance, listiny o smlouvách atd., jichž pouze jako průvodů užíti lze, jimiž však nelze ani práva převáděti ani vykonávati.
II. Druhy.
1. Přihlížíme-li k osobě vydatelově, jest lišiti papíry státní, papíry veřejnoprávních korporací a papíry soukromé.
2. Dle způsobu, jakým určena jest osoba věřitelova rozeznávají se :
a) papíry na určité jméno znějící (au nom, rektapapíry), v nichž věřitel jest označen svým jménem;
b) papíry na řad (ordre), v nichž věřitel sice též svým jménem jest označen, jež však kromě toho obsahují dodatek «na řad (ordre)« t. j. zmocnění papír girem (indosamentem) dále převésti;
c) papíry majiteli svědčící (au porteur) t. j. papíry, jež každého svého majitele, jak ku výkonu, tak ku převodu práva opravňují.
3. Dle obsahu práva z papíru vyplývajícího jest rozeznávati:
a) papíry pohledávkové, jichž základem jest pohledávka; k nim náleží: směnky, kupecké poukázky, listy závazkové atd.;
b) papíry zakládající práva věcná jako na př. listy zástavní, listy nakládací, listy skladní, varanty, konosementy atd.;
c) papíry společenské, se kterými souvisí členství jistých korporací a společností, jako na př. akcie, listy kuksové atd.;
4. Dle předmětu plnění v papíru uvedeného možno lišiti
a) papíry peněžné, znějící na určitou nebo neurčitou sumu peněžnou jako na př. směnky, poukázky, kupony, listy dividendové atd.;
b) papíry na zboží, jež jsou buď papíry dopravními neb tržebními, jako na př. faktury, noty závěrkové atd.
III. Vznik práv z papíru.
Aby právo z papíru vzniklo, jest kromě vyhotovení papíru vydatelem potřebí, aby papír byl vydán, neboť, pokud se papír nalézá v rukou vydatelových, nemůže právo vzejíti, ježto zde není podmětu právního. Teprve vydáním papíru vznikne pro vydatele závazek a tím i pro vlastníka papíru t. j. toho, na koho papír převeden byl, právo z papíru. Dle obch. zák. (čl. 305, 306 a 307) pokládá se za vlastníka papíru na řad znějícího ten, na jehož řad papír byl vydán (remitent) nebo platně rubopisem (girem, indosamentem) převeden (giratář), za vlastníka papíru majiteli svědčícímu pak každý majitel (detentor) jeho. Vlastníku papíru jest dlužník povinen plniti, aniž by byl oprávněn nebo povinen zkoumati, zdali onen skutečně vlastníkem papíru jest. Pouze tehdy, kdyby věděl, že tomu tak není a přes to nepravému vlastníku plnil, byl by pravému vlastníku papíru ze škody práv. Při papírech, které neobsahují právní důvod (causa) závazku, jako při směnkách, kupeckých poukázkách atd., může vydatel (dlužník) proti věřiteli jen ony námitky ku platnosti přivésti, které vyplývají z papíru samého nebo které jemu bezprostředně proti osobě věřitelově příslušejí (čl. 303, 304 obch. z.), při ostatních papírech mají průchod námitky, jako při pohledávkách vůbec.
IV. Převod papírů.
1. Papíry znějící na určité jméno (au nom, rektapapíry). Ku převodu papírů těchto vyhledává se kromě převodu papíru (skriptury), aby pohledávka jím založená též platně postoupena byla (§ 1392 a násl. o. o. z.).
2. Papíry na řad.
Papíry tyto kromě postupu obecnoprávního lze převésti rubopisem (girem čili indosamentem), který záleží v tom, že vlastník papíru na rubu jeho prohlášení ku převodu papíru směřující učiní. Ten, na koho byl papír rnbopisem platně převeden pokládá se za vlastníka jeho, ač-li při nabytí nejednal obmyslně (čl. 305 obch. z. a čl. 74 sm. ř.).
Dle obch. zák. lze rubopisem převáděli na řad znějící kupecké poukázky a listy závazkové kupci vydávané, jichž předmětem jsou peníze, jisté množství věcí zastupitelných neb cenných papírů a v nichž závazek ku plnění není učiněn závislým na nějaké protidávce (čl. 301 obch zák.), dále konosementy plavců, listy nakládací povozníků, listy skladní, varanty, listy o půjčce na loď a pojistky námořské (čl. 302 obch. z.).
O formě rubopisu platí předpisy práva směnečného (§ 182 a 305 obch. z.) (viz čl. Giro).
Rubopisem převádějí se též akcie společností akciových a komanditních na akcie na jméno znějící s tím jen rozdílem, že převod vůči společnosti nabude platnosti teprve tím, když poznamená se ve knize akcionářů, neboť práva akcionářská vykonávati mohou pouze ti, kdož ve knize této jsou zaneseni (čl. 182, 183, 223 obch. z.).
O převodu akcií na jméno znějících neplatí však ustanovení sm. ř.
3. Papíry majiteli svědčící.
O převodu papírů těchto platí tytéž zásady jako o převodu vlastnictví věcí movitých. Ku platnému jich převodu stačí pouhé odevzdání čili tradice, neboť dle obsahu papírů těchto každý jich majitel veškerá práva z nich ku platnosti přivésti může (§ 1393 o. o. z.). Bylo-li nabyto papírů koupí, jest lhostejno, byl-li prodatei držitelem poctivým nebo nepoctivým, jen když kupující jednal bezelstně (čl. 307 obch. z.), takže nabývá tento vlastnictví papírů i byly-li tyto ukradeny nebo ztraceny, jen když o tom nevěděl. Papíry majiteli svědčící nemohou býti předmětem žaloby vlastnické, leč že by žalobce právo vlastnické ku jednotlivým kusům prokázal a kromě toho byly tu okolnosti takové, z nichž žalovaný seznati mohl, že přisvojuje si papíry ty, nejedná správně (roz. nejv. s. ze dne 11. července 1866 č. 62628 sb. č. 2549). Dekr. dv. kanc. ze dne 17. prosince 1847 č. 1105 sb. j. v. zapovězeno bylo vydávání dalších dlužních úpisů majiteli svědčících a též zákonník obchodní neobsahuje nějaké všeobecné oprávnění ku vydávání papírů majiteli svědčících (rozh. nejv. s. ze dne 12. srpna 1886 č. 4747 ob. č. 11136), nýbrž toliko výjimečně dovoluje společnostem akciovým akcie majiteli svědčící vydávati a to ještě jen s jistými výhradami (čl. 207 a 222 obch. z.; o podrobnostech viz čl. Společnost akciová).
V. Zánik práv z papírů.
Práva z papíru zanikají úplnou zkázou nebo ztrátou jeho. Ztratí-li se dlužní úpis, má dle § 1428 o. o. z. dlužník právo, žádati, aby jemu věřitel jistotu dal, nebo dlužný obnos k soudu složiti a o amortisaci dluhopisu zakročiti. O amortisaci papírů vůbec viz čl. Amortisace listin.
B) Daň z tržby cenných papírů.
Tržba cenných papírů podrobena jest zvláštní dani t. zv. dani z tržby cenných papírů (EfFectenumsatzstener), jež zavedena byla zákonem ze dne 18. září 1892 č. 172 ř. z. (viz čl. Daň bursovní). Ustanovení tohoto zákona do jisté míry změněna byla zákonem ze dne 9. března 1897 č. 195 ř z., jenž vejde v život dnem 1. listopadu 1897, kterýmžto dnem zároveň pozbývají platnosti předpisy zákona z r. 1892 (§ 37 cit. zák.).
I. Předmět daně.
Dle tohoto zákona ze dne 9. března 1897 č. 195 ř. z. podléhají dani této veškeré obchody jak na burse tak i mimo bursu uzavřené, původní i prolongační (§ 1 cit. zák. odst. 2). V tom směru při obchodech stravních vůbec na tom nezáleží, zdali stravovatel s převzatými cennými papíry (effekty) může nakládati čili nic; rovněž při obchodech prémiových jest lhostejno, zdali prémie propadá či obchod se zruší, pokud jen nestane se tak v týž den, kdy obchod byl uzavřen. Při obchodech komissionářských (čl. 360 obch. z.) podléhá této dani netoliko obchod uzavřený mezi komissionářem a osobou třetí, nýbrž i prováděcí obchod mezi komissionářem a komittentem: rovněž směnné obchody, jimiž směňují se cenné papíry za effekty jiného druhu buď s doplatkem nebo bez něho, sluš vzhledem k dani za dva obchody pokládati (§ 1 cit. zák. odst. 3 až 6)
Dani této nepodléhá obchod s tuzemskými směnkami, kupeckými poukázkami a vůbec s cennými papíry, v nichž lhůta platební a obnos přesně jsou vytčeny (vydané cenné papíry, kupony na úrok a na dividendu, v nichž obnos jest určen, kasovní listy, státní listy pokladniční a t. d.) ; rovněž není dani této podroben obchod s raženými i neraženými drahými kovy, cizími směnkami (devisami) a jinakými cizozemskými prostředky platebními.
Konečně nespadá pod citovaný zákon
a) směna jednotlivých kusů téhož druhu cenných papírů, nebylo-li při ní peněz užito nebo podléhá-li toliko poplatku do určité výše, kteráž stanovena bude cestou nařizovací ;
b) výpůjčka cenných papírů proti navrácení kusů téhož druhu nejdéle do 1 týdnu, ač nebylo-li rovněž při ní peněz užito;
c) navrácení cenných papírů stravovatelem strávníku, pokud se tak neděje officielním aranžovacím ústavem některé tuzemské bursy;
d) vydání nových cenných papírů vydatelem jich prvnímu nabyvateli a výměna konvertovaných cenných papírů. Pokud hypotekární úvěrní ústavy poskytují zápůjčku v listech zástavních, jest i případné nabytí těchto zástavních listů příslušným úvěrním ústavem hypotekárním od daně osvobozeno; konečně
e) splacení zápůjčky hypotekárním úvěrním ústavem v zástavních listech poskytnuté zástavními listy téhož druhu (§ 2 cit. zák.). Vzhledem k cizině ustanovuje § 3, že, nachází-li se kontrahent v cizině, podléhají obchody této dani jinak podrobené jen tehda, je-li v tuzemsku ten, kdo v první řadě jest povinen daň zapraviti nebo má-li v tuzemsku obchodní závod nebo stálého zmocněnce (remisier), od nichž obchod byl uzavřen.
II. Výměra daně.
Daň z tržby cenných papírů vyměřuje se pevnou sazbou z každé jednotlivé závěrky. Za jednoduchou závěrku zákon pokládá:
a) při cenných papírech v době, kdy cit. zákon v život vejde dne 1. listopadu 1897), na vídeňské burse znamenaných, obchoduje-li jimi dle procent, nominale 5000 zl. r. č., při tržbě dle kusů, počet 25 kusů, vztažmo onu nominální cenu a onen počet kusů, které dle obchodních podmínek vídeňské bursy ustanoveny jsou za jednoduchou závěrku pro jisté cenné papíry;
b) při cenných papírech na jiné tuzemské burse znamenaných totéž nominale 5000 zl. vztažmo ono nominale a onen počet kusů, jež dle obchodních usancí na příslušné burse v uvedeném čase platných za jednoduchou závěrku pro dotyčné cenné papíry jsou ustanoveny. Tytéž zásady platí též pro obchod těmito cennými papíry na jiných tuzemských bursách jakož i pro obchod mimo bursu, vyjímajíc však případ naznačený sub d ) Jestliže by později obchodní usance některé bursy v tomto směru se změnily, jest vláda zmocněna nařizovací cestou předpisy o výměře této daně přiměřeným způsobem s těmito změnami v souhlas uvésti.
c) U cenných papírů, které nejsou zaznamenány na žádné rakouské burse, pokládá se za jednoduchou závěrku nominální obnos 5000 zl.; ne- zní-li však na určitý obnos nominální, počítá se závěrka dle skutečného obratu peněžního a platí tedy i tu za jednoduchou závěrku částka 5000 zl. — Jde -li při některém z vyznačených obchodů o effekty různého druhu, počítá se jednoduchá závěrka pro každý druh zvlášť ; nedosáhly-li by jednotlivé položky výše jednoduché závěrky, vezme se za základ výměry daně obrat peněžní pro jednoduchou závěrku s obnosem 5000 zl. (§ 5 cit. zák.).
d) Podobně při všech obchodech stravních uzavřených mimo bursu, při nichž daň z tržby cenných papírů zapravuje buď dlužník přilepiv příslušné známky kolkové na účet, jejž zároveň věřiteli odevzdává anebo věřitel (stravovatel), jenž potřebnými známkami opatří stvrzenku o složení cenných papírů, (§ 14 odst. 2 cit. zák.), počítá se jednoduchá závěrka dle skutečného obratu peněžního, při čemž za jednoduchou závěrku béře se obnos 5000 zl. r. č. Jde-li o tržbu cenných papírů podléhajících různým berním sazbám vyměří se daň dle sazby vyšší; zlomky jednoduché závěrky čítají se jako závěrka úplná (§ 4 cit. zák.).
Při stanovení peněžního obratu nehledí se к náhradě za běžné úroky, ani k náhradě za kupony na úroky nebo na dividendu již splatné avšak posud neoddělené; rovněž nečítají se zaplacené prémie a zaplacené stravné. Obnosy v cizí měně vyjádřené určí se měnou tuzemskou dle klíče, jenž stanoven bude cestou nařizovací (§ 6 cit. z.).
Daň z obratu cenných papírů činí za každou jednoduchou závěrku při obchodech papíry dividendovými (akciemi) a prémiovými dlužními úpisy, vyjímajíc listy státní zápůjčky prémiové, 50 kr., při všech papírech ostatních 20 kr.
Obchody cennými papíry uzavřené mimo bursu vyjímajíc obchody stravné — zálohové obchody uzavřené mimo bursu podrobeny jsouce toliko poplatku dle pol. s. 36 zák. ze dne 13. prosince 1862 ř. z. č. 89, daně jsou vůbec prosty (§ 14 odst. 1.) — podléhají dani této jen potud, pokud při nich súčastněn jest kupec, který po živnostenskú obchod cennými papíry provozuje (směnárna atd.) (§ 15 cit. z.).
Při těchto obchodech, jde-li o tuzemské papíry, jichž nominale obnáší nejvýše 500 zl., snižuje se sazba 20 kr. na 5 kr., a jde-li o prémiové dlužní úpisy v nominální ceně nepřevyšující 100 zl. snižuje se sazba 50 kr. na 10 kr. (§ 7 cit. zák.). Totéž platí též o uherských cenných papírech.
III. Zapravení daně.
Co se týká způsobu, jakým se tato daň zapravovati má, ustanovuje § 8, že z pravidla má k tomu býti užito zvláštních kolkových známek, jichž zhotovení a užívání upraveno bude cestou nařizovací (§ 24); vláda však může povoliti, aby daň tato byla zapravována přímo hotově, což zejména může se vztahovati k úvěrním ústavům.
а) Při přímých bursovních obchodech t. j. takových, při nichž není súčastněn úřední aranžovací ústav, zapraví kontrahent, jenž cenné papíry dodati má, daň způsobem tím, že na účtu, jejž zároveň s dodáním cenných papírů druhému kontrahentu vydati má, potřebné kolkové známky nalepí (§ 12 cit. zák.).
b) Z bursovních obchodů officialním aranžovacím ústavem některé tuzemské bursy sprostředkovaných zapraví se daň tím způsobem, že každý kontrahent na konsignaci aranžovaných obchodních obratů (na aranžovacích arších) za každou jednoduchou závěrku přilepí kolkové známky v ceně polovičního obnosu, kolik daň obnáší, tedy v ceně 25 kr. resp. 10 kr.
Byl-li při těchto obchodech súčastněn úřední dohodce a jde-li při nich o směnu téhož množství cenných papírů téhož druhu a při stejném kursu, odpadá polovina daně, která by jinak z podání dohodcova zapravena býti měla; podání tato musí však býti učiněna na zvláštních arších (§ 9 cit. zák.).
Ústav arrangement obstarávající ručí za řádné zapravení zmíněné daně a má každou nesprávnost oznámiti do 30 dnů příslušnému finančnímu úřadu I. instance. Za výdaje a námahu s tímto dohledem spojené může mu finanční ministerstvo uděliti přiměřenou náhradu (§ 10 cit. zák.). Aby pak kontrola řádně mohla býti prováděna, mají tyto ústavy dle § 11 aranžovací archy běžnými čísly opatřené po dva roky uschovávati a je finančnímu úřadu na požádání předložiti. Rovněž může finanční úřad kdykoli do těchto uschovaných aranžovacích archů u přítomnosti orgánu ústavu nahlédnouti. Úřední orgány jsou však úřední přísahou vázány obchodního tajemství šetřiti, leč by šlo o zkrácení daně; rovněž nesmí toho, co při této příležitosti shledali použiti při vyměřování daně výdělkové a daně z příjmu (§ 11 cit. zák.).
c) Aby nesnáze s vybíráním daně této spojené byly zmírněny, ustanovil § 17 cit. zák., že každý, kdo na burse prémiové obchody provádí a vůbec každý, kdo po živnostensku provozuje obchod s cennými papíry (§ 15), jest povinen o všech obchodech dani této podrobených vésti zevrubný rejstřík (Registerpflicht), jenž musí býti finančním úřadem ověřen. V tomto rejstříku musí býti zanesen každý obchod s cennými papíry daní podrobený a to nejdéle třetího dne všedního po jeho uzavření a rovněž musí v tomto rejstříku nejdéle třetího dne všedního po provedení tohoto obchodu daň z něho býti zapravena, o čemž bližší předpisy vydány budou cestou nařizovací (§ 17 cit. zák. 1., 2. odst.).
Obchodní zápisy musí býti vedeny v souhlasu s tímto rejstříkem tak, aby obé snadno a bezpečně mohlo býti přehlédnuto a kontrolováno (§ 19 cit. zák.). Rejstříky, jakož i zápisky obchodní (strazza, primanota, denník) z posledních dvou let musí býti uschovány a na požádání finančnímu úřadu předloženy; finanční úřad může si vyžádati též ověřený výtah z rejstříků. Ve příčině nahlédnutí v tyto rejstříky i zápisky platí totéž, co bylo shora řečeno o nahlédnutí v aranžovací archy ústavů arrangement obstarávajících (§ 20 cit. zák.).
Každý, kdo chce provozovati obchody, jež dle § 17 cit. zák. zápisu v rejstřík podléhají, jest povinen prve než obchody ty provozovati počne, učiniti o tom oznámení finančnímu úřadu; rovněž i každá zamýšlená změna v tom směru musí finančnímu úřadu býti ohlášena. Osoby, jež by v době, kdy citovaný zákon platnosti nabude, již obchody ty provozovaly, mají oznámení to učiniti do 30 dnů ode dne, kdy zákon ten v život vešel (tedy do 30. prosince 1897) (§ 18 cit. zák.). Aby mohlo býti ulehčeno menším závodům, může vláda jim ve příčině vedení těchto rejstříků jistých úlev poskytnouti (§ 17 posl. odst.). Zejména může vláda od povinnosti vésti rejstřík úplně osvoboditi obchodníky s cennými papíry, jichž mimobursovní obchody obmezují se toliko na poukázání dodávky nebo přijetí cenných papírů, jež rovněž dle výslovného předpisu § 16 vedle původního obchodu této dani jsou podrobeny.
Vzhledem k obchodům s cennými papíry prostřednictvím obchodního dohodce mimo bursu uzavřeným, sluší ještě podotknouti, že příslušnou daň zapraví obchodní dohodce přilepiv na závěreční lístek potřebné kolkové známky, má však právo od stran náhradu požadovati (§ 21).
III. Zákon uděluje rakousko-uherské bance pro dobu trvání privilegia jejího v čl. 93 stanov vytčeného (zák. ze dne 21. května 1887 č. 51 ř. z.), jakož i státní správě ve příčině daně z tržby cenných papírů jisté výhody, jež v podstatě záležejí v tom, že banka tato i státní správa při obchodech s třetími kontrahenty uzavřených od daně, již jinak byli by povinny zapraviti, jsou osvobozeny, kdežto třetí kontrahent čásť daně na něho připadající ovšem zapraviti musí; tak zejména nemusí aranžovací archy jimi podané býti kolkovány, a rovněž jsou osvobozeny od povinnosti rejstřík v obchodech jimi uzavřených vésti a kolkovati, dále pro ně neplatí trestní předpisy v zákoně tom obsažené (§§ 25 a n. ). Z řečeného plyne též, že obchody mezi státní správou a rakousko-uherskou bankou uzavřené jsou daně z tržby cenných papírů vůbec prosty (§§ 22 a 23 zák.).
V. Úřady.
Vydávati platební rozkazy, nařízení a rozhodnutí ve příčině daně z tržby cenných papírů povolán jest finanční úřad 1. instance (finanční ředitelství okresní, úřad pro vyměřování poplatků), aniž ovšem tím dotknut jest trestní zákon důchodkový. Proti takovému nálezu lze podati rekurs k zemskému finančnímu ředitelství a dále k finančnímu ministerstvu; pro rekurs tento, jenž nemá moci odkladné, platí předpisy zákona ze dne 19. března r. 1876 č. 28 ř. z. Pořad práva jest vůbec vyloučen; zejména nemohou řádné soudy rozhodovati o otázce, zdali a v jaké míře daň tato zapravena býti má (§§ 31 a 32 zák.).
Nezaplacená daň tato vymáhá se týmž spůsobem jako daně přímé. V příčině promlčení daně i trestů platí ustanovení zákona ze dne 18. března 1878 ř. z. č. 31 vztažmo § 14 zák. ze dne 13. prosince 1862 č. 89 ř. z. (§ 33 zák.).
VI. Ustanovení trestní.
Přestupky předpisů zákona o dani z tržby cenných papírů podléhají trestům velice přísným; zejména pokutou rovnající se 150násobnému obnosu daně povinné má býti potrestána strana daní povinná,
1. jež buď vůbec nebo jen částečně nepojala v aranžovací arch obchod, který dle bursovních usancí ústavem aranžovacím má býti proveden; tento trest však odpadá, byl-li příslušný aranžovací arch na základě konstatování aranžovacího ústavu dodatečně podán;
2. nebyl-li obchod dani podrobený vůbec anebo jen částečně zapsán v rejstřík;
3. nebyl-li úředním dohodcem při obchodě jím uzavřeném vydán závěreční lístek, nebo je-li zápis v tomto lístku neúplný;
4. nebyl-li při přímých obchodech bursovních (§ 12 a 13), při obchodech stravných mimo bursu uzavřených (§ 14) nebo při obchodech s rakousko-uherskou bankou uzavřených (§ 22) příslušný list řádně vyplněný a kolkovaný odevzdán;
5. bylo-li v případech, kde dle cit. zákona daň přilepením kolků má se zapraviti, užito nedostatečných nebo jinak vadných známek;
7. konečně trestá se touto pokutou každý přestupek, jehož se dopustili ti, jimž povoleno daň přímo zapravovati.
K tomu sluší podotknouti, že vždy rozhodno tu jest, zdali bylo užito kolků v zákonné ceně; pouhá neúplnosť zápisu nepokládá se za zkrácení daně (§ 25 cit. zák.).
Ostatní přestupky zákona tohoto jakož i prováděcích nařízení podléhají pořádkové pokutě od 25 do 500 zl. (§ 26).
Trest vůbec odpadá (vyjímajíc případ u § 25), jestliže strana daní povinná do 8 dnů po spáchání přestupku sama u finančního úřadu se přihlásí a zároveň povinnou daň ihned zapraví (§ 28 cit. zák.).
Zvláštnímu trestu peněžité pokuty od 500 do 1000 zl. podléhá obchodní dohodce, jenž neprávem uzavře takový obchod na vlastní účet neb jako komisionář (§ 27); tím ovšem není vyloučen případný trest pro zkrácení daně (dle § 25) ani snad disciplinární stíhání dohodce ve smyslu zák. ze dne 4. dubna 1875 č. 68 ř. z.
Každý, kdo obdrží spis, jenž dle zákona není správně kolkován, má o tom do 30 dnů učiniti finančnímu úřadu oznámení, anebo v téže lhůtě příslušnou daň sám zapraviti, jinak podlehne pokutě rovnající se 50tinásobnému obnosu povinné daně; o tom, že lhůta tato byla zachována, důkaz musí podati příjemce spisu (§ 29).
Obnos daně, jež v těchto případech měla býti zapravena, jakož i peněžité pokuty vyměří se na základě úředního nálezu, jímž přestupek byl konstatován. V případech, kde dle § 25 má býti uložena pokuta rovnající se 150násobnému obnosu zadržené daně, může býti pokuta tato snížena až na třetinu, ač jsou-li tu okolnosti zvláštního zřetele zasluhující; další zmírnění nebo úplné prominutí pokuty se připouští však jen tehdy, nebyla-li daň zúmyslně zadržena. Podléhá-li ten který přestupek též trestu dle trestního zákona důchodkového, nesmí býti uložen trest mírnější, než jaký na dotyčný přestupek stanoven jest citovaným zákonem o dani z tržby cenných papírů (§ 30).
Podíl udavačův na pokutách dle cit. zákona vybraných stanovil § 34 na 1/12 zvýšené daně vybrané nad výměru daně řádné; podíl tento musí však býti vybrán ve 3 měsících po svém poukázání, jinak nárok na něho zaniká. Ostatně tu platí v té příčině předpisy platné pro udavače jiných přestupků důchodkových.
Postihači jako nyní vůbec tak ani v tomto případě nároku na odměnu nemají (§ 34, 4. odst.).
VII. Právo poplatkové.
Co se konečně týká povšechné povinnosti listiny kolkovati ustanovuje § 36, že listiny, jež dle poplatkového zákona mají býti kolkovány, musí kromě kolkových známek daňových opatřeny býti též kolky dle poplatkového zákona potřebnými, vyjímajíc zvláštní případy uvedené v § 35. Dle tohoto § jsou od povšechné povinnosti kolkové osvobozeny zejména účty (noty) o těchto obchodech, závěreční lístky obchodních dohodců o obchodech této dani podrobených vydávané, rovněž kvitance, jimiž ve smyslu § 22 č. 2 a 4 spolukontrahent rakousko-uherské bance stvrzuje příjem cenných papírů nebo valuty.
O obchodech cennými papíry viz čl. Bursa.
Literatura: Randa, článek v »Právníku« roč. 1889, s. 1. J.Kalousek, O obchodech s cennými papíry, Praha, 1897.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Daň domovní. Všeobecný slovník právní. Díl první. Accessio - Jistota žalobní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1896, svazek/ročník 1, s. 173-176.