Okolnosti přitěžující (v právu trestním).

I. Pojem.
Přitěžující okolnosti jsou ony skutečnosti, které zvyšují trestnosť skutku. V nejširším nikoli však v technickém smyslu patří sem také ony okolnosti, které činí jednání zločinem nebo některou odrůdu jeho (okolnosti kvalifikační), tak na př. lehké poranění tělesné způsobené otci Okolnosti přitěžující.
tvoří zločin těžkého poškození na těle, aneb okolnosti, kterými se krádež stává zločinem (§§ 174—176 tr. z.). Přitěžujícími okolnostmi v širším smyslu jsou ty, které při jednotlivých deliktech zvláště uvedeny jsou, s kterými zákon spojuje vyšší sazbu trestovou (t. zv. důvody trest zostřující); tak na př. zakládá odpor učiněný se zbraní v ruce dle § 81 tr. z. podniknutý proti vrchnostenské osobě při výkonu úředním vyšší sazbu trestovou od 1—5 let (§ 82, 2. věta tr. z.). V užším a pravém smyslu rozumíme okolnostmi přitěžujícími ony skutečnosti, kteréž nedodávajíce činu rázu trestného nebo neměníce sazby trestní, v rámci jedné a téže trestní sazby jednání trestuhodnějším činí, než by bylo, kdyby jich nebylo (t. zv. okolnosti trest zvyšující) a které vyskytnouti se mohou při každém deliktu.
II. Rozdělení a přehled.
Přitěžující okolnosti dělí se na objektivní a subjektivní, dle toho, zakládají-li se ve skutkové povaze činu nebo v osobní vlastnosti pachatelově; na předcházející, provázející a následující, dále na všeobecné a zvláštní dle toho, vyskytují-li se při všech nebo jen při jednotlivých určitých deliktech.
1. Všeobecné okolnosti přitěžující.
Zločin jest tím těžší, čím zralejší jest rozvaha, čím obsáhlejší jest příprava, s kterou se zločin vykoná, čím větší jest jím způsobená škoda, nebo nebezpečí s ním spojené, čím méně lze proti zločinu býti opatrným a čím více povinností se jím poruší. Jako zvláštní t. j. příkladmo uvedené okolnosti přitěžující obsahuje § 44 tr. z.:
a) dopustí-li se kdo více zločinů různého druhu (konkurence, viz tento článek);
b) když tentýž zločin opakuje (opakování);
c) byl-li již pro podobný zločin trestán (vrácení se);
d) svedl-li jiné ke zločinu;
e) je-li původcem, návodcem neb náčelníkem zločinu, který spáchalo více osob.
Okolností přitěžující jest, snaží-li se obviněný podvésti vyšetřujícího soudce vymyšlením nepravých okolností (§ 45 tr. z.), nebo přizná-li se sice ke zločinu, vzpírá se však udati skrýš ukradených věcí (§ 113 voj. tr. z.). Při přečinech a přestupcích pokládají se ještě za přitěžující okolnosti mimo uvedené případy ještě tyto: byla-li svedena mládež nebo jiná poctivá osoba, byl-li dán zlý příklad v rodině nebo bylo-li vyvoláno veřejné pohoršení.
2. Zvláštní okolnosti přitěžující.
Nejdůležitější z nich jsou: při přečinech a přestupcích proti veřejné mravopočestnosti, je-li vinník lepšího vychování a vzdělání (§ 263 lit. f, g, h, n tr. z., srov. též § 112 voj. tr. z.). Při trestání nedospělců jest vzíti zřetel nejen na velikosť a povahu trestního činu, nýbrž také na stáří vinníkovo, dle toho blíží-li se dospělosti, jakož i na jeho způsob myšlení, jak z přítomného jednání tak i z předchozího chování vyplývající i na sebeurčení, škodlivé náklonnosti, zlomyslnosť nebo nepolepšitelnosť (§ 271 tr. z.). Při výměře trestu na napodobení nebo změnu veřejných dlužních úpisů majiteli svědčících jest tuto vlastnosť veřejných dlužních úpisů za přitěžující okolnosť považovati (§ 117 tr. z.), při vraždě nebo zabití blízký poměr příbuzenský, manželský nebo závazkový (§§ 137 a 142 tr. z.); při souboji vyzývatel (§ 162 tr. z.); krádež vykonaná v noci (§ 180 tr. z.); při dvojženství, zatajil-li vinník svůj stav manželský (§ 208 tr. z.). Zvláštní přitěžující okolnosti při urážce cti vypočítává § 494 tr. z. Při lichvářských úvěrních obchodech působí zvláště přitěžujícím spůsobem opětné odsouzení pro týž skutek nebo provozování po živnostensku nebo ze zvyku (§§ 3 a 4 zákona ze dne 28. května 1881 č. 47 ř. z.).
III. Vliv přitěžujících okolností na výměru trestu.
Dle vládních motivů při § 322 tr. ř. z r. 1873 vyslovených jest tam, kde zákon ohledně nejvyšší sazby trestové užívá výrazu »za zvláště přitěžujících okolností« nebo podobného všeobecného výrazu, ve skutečnosti jen jediná sazba trestová. Více sazeb trestových jest jen v těch případech, kde výměra trestu závislá jest na přitěžujících nebo polehčujících okolnostech v zákoně výslovně uvedených (§§ 281 č. 11 a 344 č. 12 tr. ř.). Mají se tudíž otázky porotcům klásti toliko v okolnostech polehčujících nebo přitěžujících výslovně uvedených (§§ 322, 344 tr. ř., rozh. kas. dv. ze dne 12. listopadu 1874 č. 7724 sb. č. 30 a ze dne 14. července 1881 č. 4864 sb. č. 363). O »výslovně« v sazbě trestové obsaženém uvedení polehčujících a přitěžujících okolností lze mluviti tehdy, když sazba trestová pro určitý delikt stanovená ve dvě nebo více oddělených a nikoli ze sebe plynoucích trestních sazeb se dělí (rozh. ze dne 12. listopadu 1874 č. 7724 sb. č. 30).
Osnova nového trestního zákona neuvedla pravidel pro vyměřování trestů v mezích daných trestních sazeb. Neboť zákonné stanovení důvodů pro výměru trestu mohlo by jen tenkráte býti s užitkem, kdyby se podařilo tyto důvody taxativně vypočítati a stanoviti, jaký význam každému jest přiložiti. Jednotlivé přitěžující okolnosti mají různý význam, a při jich použití nelze počítati jich množství, nýbrž jich hodnotu, pro kterou nelze však vhodné míry nalézti. Následek toho jest, že volné uvážení soudcovo pohybuje se v mezích jemu daných. Tím se vliv jednotlivých — často na vůli pachatelově nezávislých — okolností na kvalifikaci činu a trest na pravou míru uvede.

Citace:

Okolnosti přitěžující (v právu trestním). Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 778-780.