NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 4

Služba účetní a kontrolní v civilní správě státní.

I. Dříve a sice až do 1. ledna 1867 vedly účetní kontrolu v civilní správě nejvyšší účetní kontrolní úřad a civilní ústřední účtárny státní, kdežto v jednotlivých korunních zemích byly státní účtárny zemské a účetní oddělení státních účtáren a u finančních úřadů konečně účetní kanceláře. Veškeré tyto úřady byly zrušeny cís. nařízením ze dne 21. listopadu 1866 č. 140 ř. z. a provedena počínajíc rokem 1867 nová organisace účetní a kontrolní státní služby, jejíž snahou bylo zjednodušiti a urychliti súčtování, jakož i usnadniti dozor nad správou veškerého jmění státního. Na místo nejvyššího účetního úřadu kontrolního nastoupil nejvyšší účetní dvůr, dále byly při každém úřadě majícím právo platy povolovati zřízeny jednak pokladna, jež výplatu poukázaných obnosů má obstarávati, jednak účetní oddělení skládající se z přiměřeného počtu odborníků účetně vzdělaných, jehož úkolem jest zkoušeti a upravovati účetní doklady od nižších úřadů předkládané a obstarávati vůbec administrativní účetní službu pomocnou. Ministerstva a úřady centrální mají svá vlastní účetní oddělení, jež jsou integrující částí dotyčných úřadů správních, v jejichž jméně úřadují a v jichž personální status též náležejí.
II. Nejvyšší účetní dvůr.
1. Význam: Nej vyšším dvorem účetním rozumí se centrální úřad, jemuž přísluší súčtování a kontrola nad veškerým státním jměním. Nejvyšší účetní dvůr byl zřízen na základě cís. nař. ze dne 21. listopadu 1866 č. 140 ř. z. Týž jest podřízen bezprostředně císaři, jest tudíž centrálním úřadem od ministerstev neodvislým jsa jim na roveň postaven.
2. Obor působnosti: Úkolem nejvyššího účetního dvoru jest
a) posuzovati při stanovení účtů, zdali účetní výsledky odpovídají stávajícím předpisům a správním zásadám;
b) zkoušeti veškeré účty státních úřadů a oněch ústavů, společností, nadací a fondů, jež ze státní pokladny dostávají dotace nebo subvence, a konečně účty fondů a ústavů, jež sice nejsou ze státní pokladny dotovány, jež však spravují státní úřadové nebo státní úředníci. Vyňaty jsou toliko účty oněch institutů a ústavů atd., jež dle svých stanov nebo zvláštní smlouvou od toho jsou osvobozeny, dále ministerstva a centrální úřady ohledně disposičního fondu jim povoleného a peněz pro tajné výlohy určených;
c) nejvyšší účetní dvůr má pečovati o zachování vhodného způsobu účtování, jímž by zkoušení a kontrola byly usnadněny;
d) rovněž má nejvyšší účetní dvůr právo, pokud toho zachování majetku státního nebo kontrola vyžaduje, pomocí správních úřadů provésti přehlídku pokladny a likvidací.
3. Organisace: Nejvyšší dvůr účetní se skládá nyní z předsedy, místopředsedy, 3 dvorních radů, 3 odborných (sekčních) radů, 6 dvorních tajemníků, 6 vrchních účetních radů, 12 účetních radů, 12 účetních revidentů a 5 úředníků manipulačních (nejv. rozh. ze dne 27. července 1887 a 4. února 1893). Předsedu, místopředsedu a dvorní rady jmenuje císař a sice místopředsedu a dvorní rady k návrhu předsedově. Ostatní místa obsazují se gremiem nejvyššího účetního dvoru.
Pokud se týče účetních a odborných účetních oddělení u jednotlivých úřadů správních, přísluší obsazování dotyčných míst příslušným správním úřadům. Předseda nebo jeho zástupce má býti vždy přibrán k ministerské konferenci, v níž se jedná o záležitostech týkajících se jeho úřední činnosti nebo úřední činnosti nejvyššího účetního dvoru. Předseda vede pod vlastní zodpovědností vrchní správu záležitostí nejvyššího účetního dvoru a přísluší mu též nad podřízeným úřadnictvem tatáž disciplinární moc jako ministrům. K tomu účelu jmenovati má z gremia radů pětičlennou komisi disciplinární. Náklad potřebný na udržování nejvyššího účetního dvoru má býti v ustanovený čas sdělen finančnímu ministru za účelem jeho pojetí do státního rozpočtu. 4. Úřední činnosť: Ohledně číselných nesprávností a administrativních nepřístojností při zkoušení účtů na jevo vyšlých má se nejvyšší účetní dvůr s příslušným úřadem správním přímo dorozuměti. Nelze-li tímto způsobem a pokud se jedná o účty, jež ministři sami nepředkládají, ani dohodnutím se s těmito odstraniti, budiž si vyžádáno rozhodnutí císaře. Zemské úřady a úřady jim podřízené mají ve všech záležitostech kontrolní služby nařízení nejvyššího účetního dvoru uposlechnouti a může účetní dvůr týmž způsobem jako ministerstva svým opatřením průchodu zjednati. Veškeré správní úřady, jímž přísluší právo platy poukazovati, mají každého roku předkládati nejvyššímu účetnímu dvoru výkazy o nakládání s jměním státním. Z těchto výkazů sestavuje nejvyšší účetní dvůr centrální výkaz o nakládání s jměním státním a centrální závěrku účetní jakož i koncem každého roku účetní zprávu o výsledcích své úřední činnosti, kterouž s případnými návrhy císaři předkládá.
5. Řád jednací: Presidiálně mají se vyřizovati:
a) veškeré předměty, kteréž dle své povahy vůbec toho vyžadují, aby byly v přísné tajnosti zachovány;
b) ústřední pokladna finanční správy jakož i kontrola nad úvěrními operacemi finančního ministerstva ohledně nezaloženého dluhu státního;
c) vyšší záležitosti personální;
d) návrhy na vyznamenání.
Veškeré ostatní zde nejmenované záležitosti vyřizují jednotliví referenti pod vrchním dozorem předsedy nebo místopředsedy dílem ve sboru radů, dílem samostatně. Ve sboru mají zejména býti projednávány veškeré případy, kde jedná se o nové předpisy nebo o výklad zákonů již stávajících, mají-li býti stanoveny všeobecné zásady kontroly nebo zavedena organická zařízení, jde-li o představení a námitky proti opatřením nejvyššího účetního dvoru, dále povolení výloh, jež nejsou systemisovány a v rozpočtu zvlášť uvedeny, obsazování míst služebních a běžné návrhy na vyřízení.
Jestliže předseda s usnesením radním nesouhlasí, má právo nechati týž předmět opětovně pod svým předsednictvím projednati, radní usnesení zastaviti a o něm nejvyšší rozhodnutí si vyžádati; v případech, kde jest nebezpečí v prodlení nebo vůbec kde zájem neb okolnosti okamžitého opatření vyžadují, má předseda nutná opatření učiniti a o tom císaři zprávu podati. Další ustanovení jednacího řádu týkají se úpravy závěrek účetních, úředních prohlídek (visitací), vypracování jednacích kusů v odděleních a pod. Pro záležitosti s Uhrami společné zřízen jest zvláštní nejvyšší účetní dvůr, jehož postavení a obor působnosti jest obdobně upraven jako tomu jest u nejvyššího účetního dvoru pro země v říšské radě zastoupené.
III. Účetní a odborná účetní oddělení.
Každý úřad platy poukazující má zásadně míti svoje účetní oddělení; výjimku tvoří toliko okresní hejtmanství, při nichž není účetního oddělení. U jednotlivých ministerstev jsou vedle správních účetních oddělení zvláštní odborná oddělení účetní, tak u ministerstva pro zemskou obranu po jednom odborném účetním oddělení pro zeměbranu a pro četnictvo, u ministerstva obchodu odborné účetní oddělení horní a zdravotní, u ministerstva financí účetní odborné oddělení č. I. pro státní dluh, úvěr a pokladnu státního dluhu, č. II. pro přímé poplatky, č. III. pro clo a potravní daň, č. IV. pro výrobu a prodej tabáku, č. V. pro loterii. Účetní a odborná účetní oddělení tvoří zvláštní oddělení příslušných úřadů správních, jichž přednosty jsou účetní ředitelové (VI. třída hodnostní), nebo vrchní účetní radové (VII. třída), někde též účetní radové (VIII. třída hodnostní). V čele účetních oddělení u místodržitelství jsou účetní ředitelové, u zemských vlád vrchní účetní radové. Obor působnosti těchto účetních oddělení i zmíněných odborných oddělení účetních jest upraven zvláštními instrukcemi. Instrukce platná specielně pro ministerská účetní oddělení ukládá těmto pro obor dotyčného ministerstva
a) správní účetní pomocnou službu;
b) vykazovati příjmy a vydání ministerského úřadu platebního (státní centrální pokladna);
c) zkoušeti a knihy vésti o příjmech a vydáních ministerského úřadu platebního (státní centrální pokladny), pak o účtech a oběhu peněžním oněch ústavů, nad nimiž dozor dříve příslušel komorní hlavní a horní účtárně;
d) sestavovati roční rozpočty, předběžné měsíční výkazy a preliminare a konečně roční účetní závěrky;
e) spolupůsobiti při přehlídce pokladen.
V. Zkoušky ze státního účetnictví nebo účtovědy: K tomuto účelu jsou zřízeny ve Vídni, v Praze, Brně, Lvově, Krakově, Černovicích, Linci, Innsbrucku, Štýrském Hradci, Terstu a Zadru zvláštní komise pro zkoušky ze státního účetnictví. Členy této komise jmenuje ministerstvo vnitra, jež též povoluje připuštění ke zkoušce (výn. min. fin. ze dne 14. února 1867 č. 6610, č. 40 ř. z.). Na základě výn. min. fin. ze dne 3. ledna 1889 č. 40935 z r. 1888 dohodlo se ministerstvo vnitra, financí a nejvyšší účetní dvůr se strany jedné, pak uherské ministerstvo financí a uherské ministerstvo kultu a vyučování se strany druhé, že vysvědčení o zkouškách ze státního účetnictví v Rakousku řádně složených mají platnosť též v Uhrách a naopak (viz Mayerhof.r, Handbuch für den politischen Verwaltungsdienst, 1895, str. 507 а n.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Služba účetní a kontrolní v civilní správě státní. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 460-463.