Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně, 21 (1912). Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 392 s.
Authors: Weyr, František
= České právo, 7 (1925)
PDF

Živnostenská práce žen.

Statistická studie na základě rakouského sčítání živnostenských závodů ze dne 3. června 1902.

— Napsal Dr. František Weyr.
Povšechné výsledky velkého statistického šetření živnostenských závodů z roku 1902 jsou nyní úplně publikovány. Stalo se tak částečně v úředním díle pramenném „Oesterreichische Statistik" ve svazku LXXV., jehož sešity 1. a 2. obsahují říšské přehledy a analytické zpracování výsledků, další sešity pak (3.— 11.) přehledy jednotlivých zemí rakouských, částečně v samostatných článcích Dra W. Schiffa v časopise „Statistische Monatschritt". Z těchto pojednávají články „Die Bearbeitung der gewerblichen Betriebszählung vom 3./VI. 1902 durch die Statistische Zentralkommission" (ročník 1907, str. 501) a „Über die ältere Gewerbestatistik in Österreich und die Entstehung der Betriebszählung vom Jahre 1902" (ročník 1907, str. 613) předmět náš s historického a methodologického stanoviska, kdežto objemné pojednání téhož autora z ročníku 1908 „Die Ergebnisse der gewerblichen Betriebszählung vom 3. Juni 1902" zabývá se výsledky samými.1 Avšak i zde jsou podány zcela povšechně. Připadá tedy vědě teprve úkol, aby v monografických pracích vytěžila z přebohatého statistického materiálu, v úředních publikacích složeného, theoretické a praktické poznatky. Není snad vědy, ve které by poměr mezi bohatosti materiálu a skrovným použitím theoretickým a praktickým byl tak křiklavý jako v disciplině statistické! Co rok zjišťují se nesčetná data statistická, která pak, v tabulky sestavená, setlí v knihovnách a archivech, aniž by ani nepatrná část jejich sloužila theoretikům a praktikům k soustavnému zpracování a použití v praxi. Z mnohosti poznatků, nastřádaných ve velké publikaci o sčítání živnostenských závodů chci vybrati jeden velice význačný moment a podrobiti jej zevrubnějšímu rozboru: živnostenskou práci žen. Poznání rozměru, způsobu a všeobecných poměrů živnostenské práce ženské skytá zajisté zájem co nejširší: nejen se stanoviska výlučně hospodářského zajímá nás otázka ženské práce živnostenské, nýbrž i s hygienického, ethického a povšechně sociálně-politického. Rozbor, který se jí dostal v analytické částí oficielní publikace rakouské, není v žádném poměru s její všeobecnou důležitostí. Nestalo se tak ovšem snad proto, že by si na slovo vzatý autor velkého tohoto díla nebyl býval vědom důležitosti její; stručnost vývodů analytické části v „Oesterr. Statistik“ má naopak důvody zcela prosaické: omezenost finančních prostředků statistické ústřední komisi ku zpracování a publikaci výsledků sčítání živnostenských závodů vyměřených. Tak stalo se, že celá naše otázka projednána na 7 stránkách (CVII až CXIV). V citovaném již článku Schiffově (Stat. Monatsschrift, 1908) věnovány jí vývody v kapitole 7. „Die gewerblich tätigen Personen nach ihrem Geschlecht" (str. 158—163). K těmto publikacím přistupují pak ještě — aspoň pro poměry české — vývody Englišovy v cit. knize zemského statistického úřadu českého.
V následujícím přidržíme se této disposice: v kapitole první pojednáme všeobecně o působnosti žen v živnostenské práci a sice srovnáním jejich práce s prací v živnosti činných osob vůbec, pak mužů zvlášť. V druhé kapitole přihlédneme k jejich činnosti vzhledem k jednotlivým třídám závodů dle jejich velikosti. Kapitola třetí bude jednati o rodinném stavu žen, tedy hlavně o poměru vdaných a ovdovělých k svobodným ženám. Zde bude též zřetel bráti k činnosti mladistvých pracovníků pohlaví ženského (pod 16. rokem). Čtvrtá kapitola jedná o postavení žen v závodu, tedy o otázce hospodářské samostatnosti a nesamostatnosti žen. Pátá a poslední kapitola podá, pokud to jest možné, srovnání výsledků rakouského sčítání s analogickým sčítáním živnostenských závodů v Německu z roku 1895.
Uvnitř jednotlivých, právě uvedených kapitol bude pojednáno ve dvou oddílech o datech pro celou říši pak o jednotlivých zemích zvlášť a sice předem podána budou data pro vyšší jednotku sčítací, t. zv. živnostenské třídy (Gewerbeklassen), a pak pro jednotlivé, důležitější živnostenské druhy (Gewerbearten).2
Jelikož je zajímavo, poznati též účast ženské práci v závodech domáckých, bude při vylíčení vzat zřetel na základní rozdíl mezi závody s t. zv. závodními listy (Betriebsbogen) a závody s dotazníkem pro domácké pracovníky (Heimarbeiterkarten) sčítané.
Další vývody předpokládají ovšem aspoň povšechnou znalost methodických základů tohoto sčítání.

I. O živnostenské práci žen vůbec.


Statistická data o ženské práci živnostenské obsahují následující tabulky úřední publikace „Oesterreichische Statistik":
LXXV. svazku sešit 1., oddělení 1.:Tab. XVII. a XVIII.
LXXV svazku sešit 1., odd. 2.: Tab. IV., V., VI.
LXXV. svazku sešit 2.: Tab. III., IV., V.
V sešitech 3.—11., jednajících o jednotlivých korunních zemích nenacházíme nijaká zvláštní data o našem předmětu. Co se týče tedy jednotlivých zemí, jsme odkázáni na údaje sešitu 2., který podává data o pohlaví pro jednotlivé země zvlášť v kombinaci s různými jinými momenty (velikost závodů, postavení v závodu, stáří), avšak pouze na základě jednotlivých živnostenských tříd a přirozeně toliko v absolutních číslech. Pro naše specielní účely nestačí ovšem tyto hrubé údaje a bude nutno, pokud možná zevrubně vyšetřiti poměry i co do jednotlivých živnostenských druhů, k čemuž zapotřebí materiálu částečně dosud vůbec nepublikovaného. Přirozeně bude nutno podati hojně čísla relativní, která jedině skytají teprve živý obraz morfologie živnostenských poměrů.
Následující dvě tabulky (1, 2) podávají všeobecný přehled počtu živnostenských závodů a sice jednak dle živnostenských tříd, Tab. 1.
Počet závodů sčítaných
se záv. listem nebo dot. pro dom. prac.
v tom závody hlav.
se záv. listem
záv. hlavní
záv. vedlejší
s dotazn. pro dom. pracovníky
Živnostenské třídy
Číslo
Pojmenování
1-326 Úhrn všech živností
1-273 Úhrn živností výrobních
274-326 Úhrn živn. obchodních a dopravních
1-7 Výroba prvotní
8-10 Hutnictví
11-38 Průmysl kamenný a sklářský
39-72 Zpracování kovů
73-93 Stroje, přístroje, nástroje
94-113 Zboží dřevěné, pletené
114-115 Zboží z kaučuku, celluloidu
116-127 Zpracování kozí, peří, srsti
128-136 Průmysl textilní
164-165 Živnosti čalounické
166-182 Průmysl oděvnický
183-191 Průmysl papírnický
192-216 Prům. výroba potravin a poživatin
217-221 Živnost hostinská a výčepnická
222-242 Průmysl chemický
243-260 Živnosti stavební
261-266 Živnosti grafické
267-269 Závody pro dodávání síly, topení, osvětlování
270-273 Průmysl kočovný
274-309 Obchody s pevným stanovištěm
310-313 Obchody kočovné
314-315 Peněžnictví, úvěrnictví, pojišťování
326-318 Pomocné živnosti obchodní
319-325 Živnosti dopravní
326 Živnosti zdravotnické
357 019
357 019
.
172
13 794
12 336
6 128
34 625
76
2 397
151 669
262
119 671
1 533
2 169
.
498
11 244
445
.
.
.
.
.
.
.
.
1 408 855
1 009 443
399 412
7 566
63
34 685
64 596
31 502
99 507
225
13 792
173 506
2 821
292 421
5 493
100 994
120 100
8 427
47 572
4 361
423
1 389
309 716
21 351
9 639
22 401
34 907
1 398
1 357 130
986 828
370 302
7 331
62
34 312
64 022
31 035
96 817
209
13 581
173 026
2 626
291 382
5 365
93 701
113 738
8 012
45 670
4 180
372
1 378
287 005
21 047
9 444
19 435
32 088
1 283
1 000 111
629 809
370 302
7 159
62
20 518
51 686
24 907
62 192
133
11 184
21 357
2 364
171 711
3 832
91 532
113 738
7 514
34 426
3 744
372
1 378
287 005
21 047
9 444
19 435
32 088
1 283
51 725
22 615
29 110
235
1
373
574
467
2 690
16
211
480
195
1 039
128
7 293
6 362
415
1 902
172
51
11
22 711
304
195
2 966
2 819
115 jednak dle korunních zemí. Připomenouti jest, že „závodem vedlejším“ rozumí statistika živnostenských závodu ony závody, které nemají vlastního personálu, nýbrž provozují se — jaksi ex currendo — personálem jiného hlavního závodu téhož majitele.
K tabulce 1., jakož i k následujícím tabulkám, které podávají přehledy dle živnostenských tříd, sluší poznamenati, že byly názvy jednotlivých tříd, jak uvádí je oficielní „systematický seznam", za účelem úspory místa patřičně zkráceny.
Tab. 2.
Počet závodů sčítaných
se záv. listem nebo dotazníkem pro dom. prac.
úhrn
v tom závody hlavní
se záv. listy
závody hlavní
závody vedlejší
s dot. pro dom. pracovníky
Země
Říše v celku
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Solnohrady
Štýrsko
Korutany
Krajina
Terst s okolím
Gorice a Gradiska
Istrije
Tyrolsko
Vorarlbersko
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Bukovina
Dalmacie
1 408 855
217 737
43 063
11 067
59 127
16 632
26 662
11 954
10 868
10 930
51 473
18 572
472 049
142 485
35 125
249 377
18 836
12 898
1 357 130
209 530
41 557
10 306
56 573
15 735
25 117
11 880
10 434
10 387
48 505
17 722
454 723
138 280
33 627
242 491
18 109
12 154
357 019
38 935
2 026
144
4 386
476
5 039
4 308
2 598
963
7 176
5 944
149 638
41 597
10 465
80 804
1 207
1 313
51 735
8 207
1 506
761
2 554
897
1 545
74
434
543
2 968
850
17 326
4 205
1 498
6 886
727
744
1 000 111
170 595
39 531
10 162
52 187
15 259
20 078
7 572
7 836
9 424
41 329
11 778
305 085
96 683
23 162
161 687
16 902
10 841
Přihlédneme nyní, jak se účast žen ukazuje předem v jednotlivých třídách živnostenských. O tom poučuje nás tabulka 3. Z ní vidno především silnější účast žen v živnostech obchodních a dopravních. Hledíme-li k úhrnu všech činných osob (bez ohledu na různost sčítání se závodním listem nebo dotazníkem pro domácké pracovníky), pak podává se nám pro živnosti výrobní poměr mezi muži a ženami: 748 : 252, kdežto pro živnosti obchodní a dopravní platí proporce 688 : 312. Tab. 3.
Počet činných osob sčítaných
se záv. listem nebo dot. pro dom. prac.
úhrn
v tom ženy
se záv. listem
úhrn
v tom ženy
s dot. pro dom. pracovníky
úhrn
v tom ženy
Číslo syst. sezn.
Živnostenské třídy
I—XXV Úhrn všech živností
I—XIX Úhrn živností výrobních
XX—XXV Úhrn živností obchodních a dopravních
I Výroba prvotní
II Hutnictví
III Průmysl kamenný a sklářský
IV Zpracování kovů
V Stroje, přístroje, nástroje
VI Zboží dřevěné, pletené
VII Zboží z kaučuku, celluloidu
VIII Zpracování koží, peří, srsti
IX Průmysl textilní
X Živnosti čalounické
XI Průmysl oděvnický
XII Průmysl papírnický
XIII Průmyslová výroba potravin a poživatin
XIV Živnost hostinská a výčepnická
XV Průmysl chemický
XVI Živnosti stavební
XVII Živnosti grafické
XVIII Závody pro dodávání síly, topení, osvětlování
XIX Průmysl kočovný
XX Obchody s pevným stanovištěm
XXI Obchody kočovné
XXII Peněžnictví, úvěrnictví, pojišťování
XXIII Pomocné živnosti obchodní
XXIV Živnosti dopravní
XXV Živnosti zdravotnické
201 303
201 303
.
36
.
8 584
2 696
106
10 693
67
679
104 944
157
70 392
1 501
1 069
.
117
95 167
.
.
.
.
.
.
.
.
463 564
463 564
.
309
.
20 194
15 363
6 833
46 591
94
2 843
211 502
323
140 346
2 094
3 010
.
678
12 847
634
.
.
.
.
.
.
.
.
3 585 756
2 869 457
716 299
182 142
8 635
215 789
245 327
161 822
193 763
4 476
41 907
337 473
6 408
397 171
53 912
328 993
283 713
55 836
309 435
36 429
4 676
1 550
543 191
21 642
34 816
34 206
78 039
4 405
861 617
637 835
223 782
10 890
564
34 768
18 062
3 356
10 542
1 822
3 294
165 483
606
114 194
18 545
76 665
145 191
10 345
16 546
6 788
47
127
203 059
9 389
1 543
2 223
5 700
1 868
4 049 330
3 333 021
716 299
182 451
8 635
235 983
260 690
168 655
240 354
4 570
44 750
548 975
6 731
537 517
56 006
332 006
283 713
56 514
322 282
36 963
4 676
1 550
543 191
21 642
34 816
34 206
78 039
4 405
1 062 920
839 138
223 182
10 926
564
43 352
20 758
3 462
21 235
1 889
3 973
270 427
763
184 586
20 046
77 734
145 191
10 462
16 641
6 955
47
127
203 059
9 389
1 543
2 223
5 700
1 868 Tab. 4.
Na 1000 v závodech, sčítaných
Živnostenské třídy
se závodními listy nebo dotazn. pro dom. prac.
se záv. listy
s dot. pro dom. prac.
Číslo syst. seznamu
činných
Pojmenování
mužů
žen
mužů
žen
mužů
žen
připadají na vedle uvedené živnostenské třídy
I—XXV Úhrn všech živností
I—XIX Živnosti výrobní
XX—XXV Živnosti obchodní a dopravní
I Výroba prvotní
II Hutnictví
III Průmysl kamenný a sklářský
IV Zpracování kovů
V Stroje, přístroje, nástroje
VI Zboží dřevěné, pletené
VII Zboží z kaučuku, celluloidu
VIII Zpracování koží, peří, srsti
IX Průmysl textilní
X Živnosti čalounické
XI Průmysl oděvnický
XII Průmysl papírnický
XIII Průmyslová výroba potravin a poživatin
XIV Živnost hostinská a výčepnická
XV Průmysl chemický
XVI Živnosti stavební
XVII Živnosti grafické
XVIII Závody pro dodáv. síly, topení, osvětlování
XIX Průmysl kočovný
XX Obchody s pevným stanovištěm
XXI Obchody kočovné
XXII Peněžnictví, úvěrnictví, pojišťování
XXIII Pomocné živnosti obchodní
XXIV Živnosti dopravní
XXV Živnosti zdravotnické
1000
835
165
57
3
64
80
55
73
1
13
93
2
118
12
85
47
16
103
10
2
1
114
4
11
11
24
1
1000
789
211
10
1
41
19
3
20
2
4
254
1
174
19
73
137
10
16
6
0
0
191
9
1
2
6
2
1000
819
181
63
3
67
83
58
67
1
14
63
2
104
13
93
51
17
107
11
1
0
125
4
13
12
27
1
1000
740
260
13
1
40
21
4
12
2
4
192
1
132
21
89
169
12
19
8
0
0
236
11
2
2
7
2
1000
1000
.
1
.
44
48
26
137
0
8
406
1
267
2
8
.
2
49
1
.
.
.
.
.
.
.
.
1000
1000
.
0
.
43
13
1
53
0
3
521
1
350
8
5
.
1
0
1
.
.
.
.
.
.
.
. Víc než polovina všech ve výrobních živnostech činných žen jest dle hořejší tabulky zaměstnána v živnostenských třídách IX. (Průmysl textilní) a XI. (Průmysl oděvnický), kdežto ohledně mužů dosáhneme absolutní většiny všech ve výrobních živnostech činných osob součtem čtyř (nejsilněji obsažených) tříd a sice: Průmysl textilní (IX.), oděvnický (XI.), výroba potravin a poživatin (XIII.) a živnosti stavební (XVI.). Stejnoměrnější repartice mužů na jednotlivé živn. třídy vysvítá z předcházející tabulky (4.), která podává podíly jednotlivých tříd živnostenských v úhrnu všech živnostensky činných mužů a žen.
Víc než 50‰ všech v živnostech výrobních činných mužů vykazuje 9 živnostenských tříd, kdežto ohledně žen vykazují větší než 50‰ podíly pouze 4 třídy. (Výše jmenované a třída XIII., Prům. výroba potravin a poživatin.) V žádné třídě nepřekročí u mužů podíl 120‰ úhrnu, kdežto u žen mají 3 třídy větší podíly. Podobně má se věc, pozorujeme-li závody se závodními listy a dotazníkem pro domácké pracovníky sčítané zvlášť. I zde jest agglomerace žen v jednotlivých třídách mnohem vydatnější než u mužů.
K účelu poznání percentuelního poměru mužských a žen uvnitř jednotlivých tříd živnostenských slouží následující tabulka č. 5. Z ní vidno jednak, kolik žen připadá na 1000 osob v určité živnostenské třídě činných, jednak, kolik žen připadá na 1000 mužů. I zde proveden jest rozdíl mezi závody se závodními listy a dotazníkem pro domácké pracovníky sčítanými.
Pozorujeme-li součet závodů vůbec, seznáváme, že pouze v živnostech hostinských a výčepnických jest zaměstnáno víc žen než mužů (512 : 488). Velkými procentuálními podíly — víc než 300‰ — přibližují se ženy mužům v následujících třídách: IX. (Průmysl textilní, 493). XXI. (Obchody kočovné, 434), XXV. (Živnosti zdravotnické, 424), VII. (Zboží z kaučuku a celluloidu, 414), XX. (Obchody s pevným stanovištěm, 374), XII. (Průmysl papírnický, 358), XI. (Průmysl oděvnický, 343). Méně než 10% žen vykazuje 12 živnostenských tříd.
Že domácká práce jest přirozeně doménou ženské živnostenské činnosti, dokazuje srovnání dotyčných číslic: percentuální podíl žen Tab. 5
Na 1000 v závodech, sčítaných
se záv. listy nebo dot. pro dom. prac.
se záv. listy
s dot. pro dom. prac.
činných osob připadá žen
Na 1000 v závodech, sčítaných
se záv. listy nebo dot. pro dom. prac.
se záv. listy
s dot. pro dom. prac.
činných mužů připadá žen
Živnostenské třídy
Číslo syst. seznamu
Pojmenování
I—XXV Úhrn všech živností
I—XIX Živnosti výrobní
XX—XXV Živnosti obchodní a dopravní
I Výroba prvotní
II Hutnictví
III Průmysl kamenný a sklářský
IV Zpracování kovů
V Stroje, přístroje, nástroje
VI Zboží dřevěné, pletené
VII Zboží z kaučuku, celluloidu
VIII Zpracování koží, peří, srsti
IX Průmysl textilní
X Živnosti čalounické
XI Průmysl oděvnický
XII Průmysl papírnický
XIII Průmyslová výroba potravin a poživatin
XIV Živnost hostinská a výčepnická
XV Průmysl chemický
XVI Živnosti stavební
XVII Živnosti grafické
XVIII Závody pro dodáv. síly, topení, osvětlování
XIX Průmysl kočovný
XX Obchody s pevným stanovištěm
XXI Obchody kočovné
XXII Peněžnictví, úvěrnictví, pojišťování
XXIII Pomocné živnosti obchodní
XXIV Živnosti dopravní
XXV Živnosti zdravotnické
262
252
312
60
65
184
80
21
88
414
89
493
114
343
358
234
512
185
52
188
10
82
374
343
44
65
73
424
240
222
312
60
65
161
74
21
54
407
79
490
95
287
344
233
512
185
53
186
10
82
374
434
44
65
73
424
434
434
.
116
.
425
176
16
229
713
239
496
486
502
717
355
.
173
7
313
.
.
.
.
.
.
.
.
356
337
454
64
70
225
86
21
97
705
97
971
127
523
551
306
1049
227
54
232
10
82
597
766
47
70
79
776
316
286
454
64
70
192
80
21
58
687
85
902
104
404
525
304
1049
228
57
229
10
89
598
766
47
70
79
776
768
768
.
132
.
739
213
16
299
2481
314
985
946
1006
2531
550
.
209
7
455
.
.
.
.
.
.
.
. jest mimo 2 třídy (XV., Průmysl chemický, XVI., Živnosti stavební) v závodech s dotazníkem pro domácké pracovníky sčítaných naveskrz větší než v závodech se závodními listy sčítaných. A v těchto právě uvedených 2 třídách jest ženská práce vůbec dosti nepatrná (viz tab. 3.). Aby vzájemný poměr ženské a mužské živnostenské práce v závodech domáckých ještě jasněji vynikl, budiž podán následující přehled:
Z 1 062 920 živnostensky činných žen bylo sčítáno
201 303 nebo 18,9% s dotazníkem pro dom. prac.,
861 617 nebo 81,1% se závodním listem;
Z 2 986 400 živnostensky činných mužů bylo sčítáno
262 261 nebo 8,8% s dotazníkem pro dom. prac.,
2 724 139 nebo 91,2% se závodním listem.
K těmto číslicím poznamenává Schiff (Stat. Mon. 1908, str. 161), že v nich zračí se slabší posice žen v hospodářském životě; ony musí se ve vyšším stupni než mužové uskrovniti s činností hospodářsky a všeobecně méně výhodnou t. j. v domáckých závodech.
Nyní sluší sestoupit k nižší jednotce sčítací a sice k jednotlivým živnostenským druhům. Pro účely této kapitoly stačí, když uvedeme dvě v „Oest. Statistik“ otisknuté tabulky (LXXV., 1. seš., 1. odd., str. 108), z nichž první skytá zároveň příklad statistického důmyslu, jak možno na místě co možná malém umístniti co možná mnoho statistických poznatků. V ní uvedeny jsou jednotlivé skupiny živnostenských druhů dle intensity ženské práce, při čemž vzat zřetel 1. na veškeré živnostenské druhy, ve kterých jest počet činných žen aspoň tak velký jako počet mužů, pak také veškeré druhy, které vykazují aspoň 50 000 činných osob. Zároveň naznačeny jsou ony živn. druhy, které vykazují víc než 50 000 činných osob tučným a prolomeným tiskem, takové, které vykazují 10 001—50 000 osob tučným tiskem, takové, které vykazují 1001—10 000 osob prolomeným tiskem, konečně takové, které mají méně než 1000 osob, obyčejným tiskem. Tab. 6.
Živnostenské druhy (číslo syst. seznamu), které vykazují vedle označený percentuelní podíl.
(Přes 50% ženské práce: veškeré druhy; do 50% pouze takové, které vykazují aspoň 50 000 osob; seřaděny dle výšky kvoty činných žen.)
Percentuelní podíl činných žen na úhrnu všech činných osob v dotyčném živn. druhu
přes 90 Živn. modistská (178), konfekce prádla (166), příprava hedvábí (129);
80,1—90 Cídění prádla (181), výr. tabáku (216), výroba šněrovaček(170), výr. žensk. šatstva (168), určování vlhkosti hedvábné příze (128), péraři (180), výr. zboží háčkovaného (158), předení hedvábí (133), výr. umělých květin (179), výr. kravat (171);
70,1—80 Výr. zboží tkaného (157), výr. ostatních posamentů (154), tkaní srstí (149)umělé vyšívání (159), výr. umělé kůže (124), ostatní tkalcovství (150);
60,1—70 Výr. tužek (231), příprava lnu (131), rukavičkářství (172), obch. se zbožím cukrovým (300), výroba stuh z jiných látek (156), výr. zboží z cínu (61),
výr. fezů (176), výr. zboží kartonážnického (191), výr. drátu zlatého (67), výr. prýmků ze zlatých přediv (153), pletení ve slámě (107), výr. hedvábných stuh (155), výr. umělé vlny (132), sprac. juty (147), konfekce papíru (189);
50,1—60 Obchod s ovocem a mlékem (298), předení lnu (144), úprava zboží hedváb. (161), výr. slam. klobouků (177), výr. čokolády (197), pouliční obchod (312), čerpání vod minerálních (212), výr. hracích karet (188), přechovávání cizinců (217), tkaní hedvábí (134), výr. knotů (143), výr. deštníků a slun. (173), přádelnictví bavlny (141), výr. lůžkového zboží (164), obch. s mlýnskými a pekařskými výrobky (299), galvanisovači (72), živn. hostinská (218), prodej tabáku a pošt. známek (306), výr. konserv a hořčice (203),předení vlny ovčí (135), výr. hmot výbušných (239);
40,1—50 Tkaní bavlny (142), obch. s tržními potravinami (302), tkaní vlny (139);
30,1—40 Obch. se zbožím textilním (292);
20,1—30 Tkaní lněných látek (145), pálení cihel (27);
10,1—20 Výroba pečiva (193), řeznictví (200);
do 10 Stavitelé (246), výr. mužsk. šatstva (167), mlýny a krupníky (192), zedníci (247), hornictví (5), obuvníci (169), ostatní truhláři (104), podnikatelé staveb (243), kováři (142). V následující tabulce (7) seřaděny jsou živnostenské druhy, které vykazují víc než 10 000 žen (v celku 19).
Tab. 7.
Počet činných žen
absolutně
v % všech činných žen
Počet činných mužů
absolutně
v % všech činných mužů
Živnostenské druhy (vykazující víc než 10 000 činných žen)
Číslo syst. seznamu
Pojmenování
218 Stravovatelství
302 Obch. s tržními potravinami
168 Výr. ženského šatstva
142 Tkaní bavlny
217 Přechovávání cizinců
216 Výroba tabáku
166 Konfekce prádla
298 Obch. s ovocem a mlékem
139 Tkaní vlny
181 Cídění prádla
141 Přádelnictví bavlny
157 Výroba zboží tkaného
159 Umělé vyšívání
292 Obchod se zbožím textilním
145 Tkaní lněných látek
27 Pálení cihel
154 Výroba ostatních posamentů
158 Výroba zboží háčkovaného
162 Barvení vlny
96 283
90 145
73 939
57 473
39 026
36 104
34 139
26 963
26 305
25 976
25 953
25 039
21 691
16 968
16 048
15 626
13 606
11 869
10 093
9,1
8,5
7,0
5,4
3,7
3,4
3,2
2,5
2,5
2,4
2,4
2,4
2,0
1,6
1,5
1,5
1,3
1,1
0,9
94 119
111 608
11 436
69 538
33 522
4 887
2 698
18 502
33 985
2 967
23 007
6 293
7 864
35 036
40 436
59 690
4 637
1 963
25 248
3,2
3,7
0,4
2,3
1,1
0,2
0,1
0,6
1,1
0,1
0,8
0,2
0,3
1,2
1,3
2,0
0,2
0,1
0,8
218
302
168
142
217
216
166
298
139
181
141
157
159
292
145
27
154
158
162
Úhrn
663 246
587 436
19,7
62
Pozorujeme-li konečně veškeré druhy živnostenské, seznáváme, že ženská práce vnikla do veškerých druhů s výjimkou tří zcela speciálních druhů a sice:
Počet činných osob
Výroba hromosvodů (48) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
Závody k pronajímání parní síly (268) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
Jinaké závody ústřední k topení atd. (269) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
Vzhledem však k nepatrnosti počtu činných osob nepadají tyto 3 výjimky nikterak na váhu.
Uveďme oněch 18 živnostenských druhů, ve kterých počet žen nedosahuje ani 1% všech živnostensky činných osob. (Tab. 7a.) Tab. 7a.
Se závodními listy nebo dotaz. pro dom. pracovníky sčítané činné osoby
vůbec
muži
ženy
absolutně
muži
ženy
v %
Živnostenské druhy neobsahující ani 1% ženské práce
Číslo
Pojmenování
1 Nájmy zemědělské
57 Měděné zboží
73 Parní stroje
75 Hospodářské stroje
77 Stavba a zař. mlýnů
78 Jiné stroje
79 Průmysl zbrojní
81 Dílny želez, drah
82 Kolářství
87 Váhy, závaží
96 Napouštění dřeva
214 Led
215 Závody k opatř. vody
249 Studnaři
250 Dlaždiči
255 Malíři pokojů
6 969
2 535
12 198
10 166
2 033
34 529
3 903
24 711
26 338
1 025
623
638
184
40 360
1 390
2 348
10 994
6 958
2 514
12 181
10 127
2 028
34 192
3 865
24 624
26 177
1 019
618
635
183
40 170
1 380
2 333
10 917
11
21
17
39
5
337
38
87
161
6
5
3
1
190
10
15
77
99,8
99,2
99,9
99,6
99,8
99,0
99,0
99,6
99,4
99,4
99,2
99,5
99,5
99,5
99,3
99,4
99,3
0,2
0,8
0,1
0,4
0,2
0,97
0,97
0,4
0,6
0,6
0,8
0,5
0,5
0,5
0,7
0,6
0,7
Veškeré tyto druhy jsou až na několik výjimek velice specielního obsahu. — Obraťme se nyní k otázce, v jakém poměru participují jednotlivé korunní země na ženské práci vůbec. Předem buďtež podány absolutní číslice:
Tab. 8.
Počet činných osob sčítaných
se závod. listy nebo dotazníkem pro domácké pracovníky
úhrn
v tom ženy
se závodními listy
úhrn
v tom ženy
s dotazníkem pro dom. pracovníky
úhrn
v tom ženy
Země
Říše v celku
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Solnohrady
Štýrsko
Korutany
Krajina
Terst s okolím
Gorice a Grad.
Istrije
Tyrolsko
Vorarlbersko
Cechy
Morava
Slezsko
Halič
Bukovina
Dalmacie
1 062 920
216 784
27 760
8 229
39 456
11 608
17 002
10 053
9 116
6 887
33 863
19 866
401 488
115 362
36 501
98 315
6 811
3 819
463 564
43 872
2 703
163
4 978
619
6 790
5 851
4 001
1 357
9 331
6 743
203 203
58 421
14 579
97 797
1 369
1 787
201 303
26 834
1 209
102
1 977
337
3 097
4 115
1 184
668
4 602
6 336
104 152
22 958
8 625 v
13 727
331
1 049
4 049 320
795 030
128 195
33 760
195 150
53 215
60 110
49 626
28 452
31 570
115 530
43 455
1 370 806
436 274
154 220
482 386
43 349
28 192
3 585 756
751 158
125 492
33 597
190 172
52 596
53 320
43 775
24 451
30 213
106 199
36 712
1 167 603
377 853
139 641
384 589
41 980
26 405
861 617
189 956
26 551
8 127
37 479
11 271
13 905
5 938
7 932
6 219
29 261
13 530
297 336
92 404
27 876
84 588
6 480
2 770 Abychom seznali percentuelní podíl všech činných žen pro každou zem, zapotřebí následujících relativních čísel:
Tab. 9.
Na 1000 v závodech, sčítaných
se závodními listy nebo dot. pro dom. prac.
se záv. listy
s dot. pro dom. prac.
činných
mužů
žen
mužů
žen
mužů
žen
připadá na vedle uvedené země
Země
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Solnohrady
Štýrsko
Korutany
Krajina
Terst s okolím
Gorice a Gradiska
Istrije
Tyrolsko
Vorarlbersko
Cechy
Morava
Slezsko
Halič
Bukovina
Dalmacie
194
34
9
52
14
14
13
7
8
27
8
325
107
39
129
12
8
204
27
8
37
10
16
9
9
6
32
19
378
109
34
92
6
4
206
36
9
56
15
15
14
6
9
28
9
319
105
41
110
13
9
221
31
9
44
13
16
7
9
7
34
16
345
107
32
98
8
3
65
6
0
11
1
14
6
11
2
18
2
378
135
23
321
4
3
133
6
1
10
2
15
20
6
3
23
32
517
114
43
68
2
5
Jelikož jsou v této tabulce připojena též data o mužské práci, podává nám tato zároveň obraz o relativním stupni industrialisace jednotlivých zemí. Jak jinak ani není možno, odpovídá vysokému procentu mužské práce též poměrně vysoké procento ženské práce. Pozorujeme-li předem počet činných žen vůbec, seznáváme, že Čechy a Dolní Rakousy spolu vykazují víc než polovici všech živnostensky činných žen. Za to Solnohrady, Korutany, Krajina, Terst s okolím, Gorice a Grad., Istrije, Bukovina a Dalmácie dohromady neobsahují ani desetinu úhrnu ženské práce (dohromady 68‰). Ještě větší nestejnost ukazuje vzájemný poměr, pozorujeme-li pouze domáckou práci žen. Tu vidíme, že Čechy samotny vykazují víc než polovici všech domácky činných žen (textilní průmysl!). Naproti tomu musíme sečísti podíly Horních Rakous, Solnohradů, Štýrska, Korutan, Krajiny, Terstu s okolím, Gorice a Grad., Istrije, Tyrolska, Bukoviny a Dalmatska, abychom dosáhli aspoň desátý díl všech v domáckém průmyslu činných žen (102‰).
Právě zmíněný stupeň industrialisace jednotlivých zemí vynikne ostatně teprv úplně, až v následujícím přivedeme v relaci počet všech přes 14 let starých osob (mužů a žen) k počtu živnostensky činných osob.
Veliké a zajímavé různosti vykazuje tab. 10 , která obsahuje relativní data o ženské práci v poměru k živnostenské práci vůbec a živnostenské práci mužů zvlášť. Jednotlivé země vykazují zde zcela různou strukturu a to hlavně, když přihlížíme k rozdílu mezi osobami se závodními listy a dotazníkem pro domácké pracovníky sčítanými.
Tab. 10.
Na 1000
se záv. listy nebo dot. pro dom. prac.
se záv. listy
s dot. pro dom. prac.
sčítaných osob připadá žen
Na 1000
se záv. listy nebo dot. pro dom. prac.
se záv. listy
s dot. pro dom. prac.
sčítaných činných mužů připadá žen
Země
Říše v celku
1 Dolní Rakousy
2 Horní Rakousy
3 Solnohrady
4 Štýrsko
5 Korutany
6 Krajina
7 Terst s okolím
8 Gorice a Grad.
9 Istrije
10 Tyrolsko
11 Vorarlbersko
12 Čechy
13 Morava
14 Slezsko
15 Halič
16 Bukovina
17 Dalmacie
262
273
217
244
202
218
283
203
320
218
293
457
293
264
237
204
157
135
240
253
212
242
197
214
261
136
324
206
276
368
255
245
200
220
154
105
434
612
447
626
397
544
456
703
296
492
493
940
513
393
592
140
242
587
355
375
276
322
253
279
394
254
471
279
414
842
414
359
310
256
186
157
317
339
268
315
245
273
327
157
480
259
380
584
342
324
250
282
183
117
767
157
810
167
659
1 195
833
2 370
435
970
973
15 567
1 051
647
1 448
163
319
1 421
Všimneme-li si především nejpovšechnějšího poměru t. j. poměru činných žen vůbec k činným osobám vůbec, pak podává se nám vzhledem k velkosti účasti ženské práce v jednotlivých zemích následující řada běžných čísel zemí, dle této velkosti seskupených: 11, 8, 10, 12, 6, 1, 13, 3, 14, 5, 9, 2, 15, 7, 4, 16, 17. Nejvyšší číslo vykazuje Vorarlbersko, Čechy stojí na čtvrtém, ;
Morava na sedmém, Slezsko na devátém místě. Nejmenší podíl vykazují Bukovina a Dalmacie.
Instruktivnější — ohledně vzájemného poměru mužské a ženské práce — jsou poslední 3 sloupce. Nečiníme-li rozdílu mezi dvoudílností sčítací, tož vidíme předem, že toliko v jediné zemi (Vorarlbersko) přesahuje ženská práce 80% mužské (842‰). Důvodem tohoto nápadně velkého podílu jest velice silné obsazení domácké práce ženami ve Vorarlbersku. Pozorujeme-li totiž pouze domácké pracovníky, stoupá poměr ženské účasti v ní ještě výše a sice tak, že převyšuje dokonce mužskou práci (15 567 : 1000) Totéž platí ještě o třech zemích: Terst s okolím (2370), Dalmacie (1421) a Krajina (1195).
Velké podíly ženské práce vůbec — přes 400‰ mužské práce — vykazují mimo Vorarlbersko ještě Gorice a Gradiska, Čechy a Tyrolsko.
Abychom poznali poměrný stupeň industrialisace jednotlivých zemí, jest nutno uvésti v relaci jak počet všech dorostlých mužů vůbec k živnostensky činným mužům, tak počet všech dorostlých žen k živnostensky činným ženám. Kdybychom vzali k tomu účelu počet všech mužů a žen vůbec — tedy bez veškerého ohledu na jich stáří —, stal by se výsledek porovnání méně jasným, jelikož poměr mezi počtem dorostlých a nedorostlých individuí nemusí být a není stejným ve všech zemích. Vybrali jsme tudíž ku svému účelu toliko individua přes 14 let stará. (Proč vyvolen byl právě tento ročník jako hranice, o tom srovn. Kap. III.) Z toho však nutně vznikla jiná nepřesnost: počet obyvatelstva dle jednotlivých ročníků stanoven toliko na základě všeobecného sčítání lidu z roku 1900; pro jednotlivá léta 1—9 stanoví se počet obyvatelstva počtářsky na základě určitého klíče, pak na základě t. zv. přebytků narození (Geburtenüberschüsse), avšak přirozeně jen počet obyvatelstva vůbec bez specialisace co do stáří. Zvolením dat všeobecného sčítání lidu ku porovnání s našimi číslicemi vzniká tudíž mezi oběma komplexy číselnými časová difference 1 1/2 roku, která se nedá nijak odčinit (a sice ani ne tím prostředkem, že bychom co do dat všeobecného sčítání lidu sáhli až k ročníku 12!). Při pozorování následující tabulky jest tudíž míti na mysli, že data z všeob. sčítání lidu z r. 1900 čerpaná jsou u porovnání s daty sčítání živnostenských závodů z 3./VI. 1902 poněkud menší, než by ve skutečnosti měla býti. Rozdíl ten jest dost nepatrný, tak že výsledky srovnání neztrácejí tím nikterak veškeré ceny.
Tab. 11
Dle všeob. sčítáni lidu 1900
Počet přes 14 let starých
osob
v tom ženy
percentuální podíl žen
Na 100 d.e všeob. sčítání lidu sčítaných, přes 14 let starých
osob
mužů
žen
připadají dle sčítání živnost, závodů živnostensky činné
osoby
muži
ženy
Země
Říše v celku
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Solnohrady
Štýrsko
Korutany
Krajina
Terst s okolím
Gorice a Grad.
Istrije
Tyrolsko
Vorarlbersko
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Bukovina
Dalmacie
17 152 547
2 211 038
561 654
135 404
943 640
249 711
327 457
129 123
150 809
226 003
592 701
90 045
4 198 216
1 602 480
435 261
4 471 866
451 009
376 130
8 799 370
1 130 086
284 358
67 838
473 922
128 029
176 697
67 477
74 912
108 657
300 936
45 671
2 187 397
845 641
227 061
2 269 823
224 360
186 505
51,3
50,9
50,7
50,1
250-
51,3
53,9
52,2
49,7
47,9
50,8
50,7
52,1
52,8
52,2
50,8
49,8
49,7

236
360
229
249
207
213
184
384
189
140
198
483
327
272
354
108
96
75
358
355
362
378
331
342
286
642
255
210
280
532
482
424
565
174
161
129
121
192
98
121
84
91
96
149
122
63
112
435
184
137
161
43
30
20
Ptejme se nyní předem po stupni industrialisace jednotlivých zemí. K tomu účelu seřadíme země dle poměru úhrnu všech dorostlých osob k počtu živnostensky činných osob. Obdržíme následující řadu (dle velkostí podílu živnostensky činných osob): Vorarlbersko (483), Terst s okolím (384), Dolní Rakousy (360), Slezsko (354),Čechy (327), Morava (272), Solnohrady (249), Horní Rakousy (229), Korutany (213), Štýrsko (207), Tyrolsko (198), Gorice a Grad. (189), Krajina (184), Istrije (140), Halič (108), Bukovina (96), Dalmacie (75).
Nyní seřaďme země dle velkosti podílu živnostensky činných žen: Vorarlbersko (435), Dolní Rakousy (192), Čechy (184), Slezsko (161), Terst s okolím (149), Morava (137), Gorice a Grad. (122), Solnohrady (121), Tyrolsko (112), Horní Rakousy (98), Krajina (96), Korutany (91), Štýrsko (84), Istrije (63), Halič (43), Bukovina (30), Dalmacie (20).

II. Ženská práce v kombinaci s velikostí závodů.


V této kapitole bude především zcela všeobecně moment práce žen kombinován s velikostí závodů. Kombinace ta skytá zájmu v několikerém ohledu; hlavně jedná se zde o vyšetření otázky, jak dalece vnikla ženská práce do velkozávodů (závodů továrních), jak dalece jest súčastněna v závodech středních — a tu předně co do tak zv. „starých řemesel“ —, a konečně, jak dalece připíná se ještě k organisaci rodinné. V následující kapitole bude pak provedena další specialisace této kombinace a sice kombinace civilního stavu a stáří žen s velikostí závodů. —
Rozeznáváme pro naše účely čtyři třídy velikostní (1—5, 6—20, 21—100, přes 100 osob). Než však přistoupíme k těmto velikostním třídám, zodpověďme ještě otázku, které se úřední zpracování statistiky živnostenských závodů vůbec nedotklo, a sice poměru obou pohlaví v závodech nejmenších t. j. závodech o jedné činné osobě (t. zv. Alleinbetriebe). Pohříchu musíme si při tom z technických důvodů všímati pouze živností výrobních.
Z části souvisí tato otázka s momentem v kapitole IV. projednaném, která jedná o postavení činných osob v závodech (Majitelé — najmutí pracovníci: úředníci, dělníci). Neboť v závodech o jedné osobě jsou z pravidla — avšak nemusí být nutně — činné osoby zároveň majiteli.
Uveďme tedy předem absolutní a relativní čísla co do jednotlivých živnostenských tříd. (Tab. 12 a 13).
Z prvního sloupce tab. 12 jest vidno, že nejmenší forma provozovací vyskytuje se absolutně nejhustěji ve třídách XI. (Průmysl oděvnický) a IX. (Průmysl textilní). Zde nacházíme dohromady přes polovinu všech závodů o jedné osobě. Při tom rozhoduje ovšem velký počet domáckých pracovníků v těchto třídách.
Skoro polovina všech žen jest zaměstnána v průmyslu oděvnickém (66 373). Méně než 100 žen mají třídy: V. (Výr. strojů, přístrojů, nástrojů), VII. (Zboží z kaučuku, celluloidu), XVI. Úhrn závodů o jedné osobě
součet
v tom
s dot. pro dom. prac.
se záv. listy
sčítané
v tom ženy
součet
v tom
s dot. pro dom. prac.
se záv. listy
sčítané
Živnostenské třídy
Číslo
Pojmenování
I—XIX Úhrn živností výrobních
I Výroba prvotní
II Hutnictví
III Průmysl kamenný a sklářský
IV Zpracování kovů
V Stroje, přístroje, nástroje
VI Zboží dřevěné, pletené
VII Zboží z kaučuku, celluloidu
VIII Zpracování koží, peří, srsti
IX Průmysl textilní
X Živnosti čalounické
XI Průmysl oděvnický
XII Průmysl papírnický
XIII Průmyslová výroba potravin a poživatin
XIV Živnost hostinská a výčepnická
XV Průmysl chemický
XVI Živnosti stavební
XVII Živnosti grafické
XVIII Závody pro dodávání síly, topení, osvětlování
XIX Průmysl kočovný
529 953
1 802
.
13 869
27 985
17 466
54 542
116
6 526
120 606
949
187 094
2 186
33 436
33 616
3 270
23 808
1 597
77
1 008
239 804
1 679
.
3 909
17 748
11 853
26 687
50
4 401
7 294
727
80 698
933
31 796
33 616
2 857
13 271
1 200
77
1 008
290 149
123
.
9960
10 237
5 613
27 855
66
2 125
113 312
222
106 396
1 253
1 640
.
413
10 537
397
15 2945
153
.
4 729
1 850
92
4 141
59
476
58 193
142
66 373
962
2 941
12 414
152
83
164
.
21
32 683
143
.
79
66
38
135
11
71
1 454
31
15 445
31
2 505
12 414
115
65
59
.
21
120 262
10
.
4 650
1 784
54
4 006
48
405
56 739
111
50 928
931
436
.
37
18
105
.
. Tab. 13.
Na 1000 v závodech o jedné osobě činných mužů
vůbec
se záv. listy
s dot. pro dom. prac.
sčítaných připadají ženy
Na 1000 ve vedle jmenované třídě sčítaných
mužů
žen

připadají v závodech o jedné osobě sčítaní
muži
ženy
Na 1000 činných osob vůbec připadají závody o jedné osobě
Živnostenské třídy
Číslo syst. sezn.
Pojmenování
I—XIX Úhrn živností výrobních
I Výroba prvotní
II Hutnictví
III Průmysl kamenný a sklářský
IV Zpracování kovů
V Stroje, přístroje, nástroje
VI Zboží dřevěné, pletené
VII Zboží z kaučuku, celluloidu
VIII Zpracování koží, peří, srsti
IX Průmysl textilní
X Živnosti čalounické
XI Průmysl oděvnický
XII Průmysl papírnický
XIII Průmyslová výroba potravin a poživatin
XIV Živnost hostinská a výčepnická
XV Průmysl chemický
XVI Živnosti stavební
XVII Živnosti grafické
XVIII Závody pro dodávání síly, topení, osvětlování
XIX Průmysl kočovný
406
93
.
517
71
5
82
1 035
79
932
176
550
786
96
586
49
3
114
.
21
158
93
.
21
4
3
5
282
16
249
45
237
34
86
586
42
5
52
.
21
708
88
.
876
211
10
168
2 667
235
1 003
1 000
918
2 891
362
.
98
2
360
.
.
151
10
.
47
109
105
230
21
148
224
135
342
34
120
153
68
78
48
17
694
182
14
.
109
89
27
195
31
120
215
186
360
48
38
86
15
5
24
.
165
160
10
.
59
107
103
227
25
146
220
141
348
39
106
118
58
74
43
.
651 (Živnosti stavební) a XIX. (Průmysl kočovný). Pozorujeme-li naproti tomu pouze závody se závodními listy sčítané, máme 10 tříd, ve kterých počet žen nedosahuje 100.
Pro živnosti výrobní vůbec platí pro oboje pohlaví proporce 1000 : 406. Závody se závodními listy a s dotazníkem pro domácké pracovníky sčítané vykazují velice rozdílné percento: i zde jest vlastní doménou živnostenské práce žen domácký průmysl. Živnosti, které vyžadují v první řadě tělesnou sílu, vykazují přirozeně malé procento, tak na př. (pouze závodní listy): Výroba strojů, nástrojů, přístrojů (3), Živnosti stavební (5), Zpracování kovů (4).
Zajímavé jest poměrně vysoké percento žen v třídě živností hostinských a výčepnických: zde připadá na 1000 činných mužů 586, tedy víc než polovina, žen. Bude zde asi mnoho případů, ve kterých vdané ženy provozují malý výčep nebo kořalnu, kdežto manžel, na jehož jméno živnostenská koncesse zní, chodí do práce.
Srovnáme-li ony živnostenské třídy, které vykazují největší percento mužů v závodech o jedné osobě — z 1000 činných mužů téže třídy vůbec — s analogickou řadou tříd co do žen, dostáváme pro muže následující řadu: Průmysl kočovný (XIX.) — 694 —, Průmysl oděvnický (XI.) — 342 —, Zboží dřevěné, pletené (VI.) — 230 —, Průmysl textilní (IX.) — 224 —, Živnost hostinská a výčepnická (XIV.) — 153 —, a Zpracování koží, peří a srstí (VIII.) — 148 — Pro ženy: Průmysl oděvnický (XI.) — 360 —, Průmysl textilní (IX.) — 215 —, Zboží dřevěné, pletené (VI.) — 195 —, Živnosti čalounické (X.) — 186 —, Zpracování koží, peří a srsti (VII.) — 120 — a Průmysl kamenný, sklářský (III.) — 109 —. V celku máme zde tudíž tytéž třídy v obou řadách. Že v řadě druhé schází Průmysl kočovný, jest přirozeno.
Pozorujeme-li úhrn všech živností výrobních, vykazují ženy o něco větší percento než muži (182 : 151). Rozhodným pro převládání žen jest i zde průmysl domácký.
Velké různosti vykazují jednotlivé země. O tom poučují nás následující tabulky: Tab. 14.
Úhrn závodů o jedné osobě (pouze živnosti výrobní)
vůbec
v tom
se záv. listy
s dotazn. pro dom. listy pracovníky
sčítaných
v tom ženy
vůbec
a sice
s záv. listy
s dot. pro dom. pracovníky
sčítané
Země
Říše v celku
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Solnohrady
Štýrsko
Korutany
Krajina
Terst s okolím
Gorice a Grad.
Istrije
Tyrolsko
Vorarlbersko
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Bukovina
Dalmacie
529 953
62 784
12 867
2 720
19 569
4 779
10 896
4 039
3 774
3 021
18 318
7 952
197 798
55 858
13 508
102 141
5 637
4 292
239 804
27 228
11 355
2 586
15 620
4.396
6 873
735
1 985
2 272
12 346
2 574
82 082
25 394
5 737
30 877
4 532
3 212
290 149
35 556
1 512
134
3 949
383
4 023
3 304
1 789
749
5 972
5 378
115 716
30 464
7 771
71 264
1 105
1 080
132 945
26 527
1 703
446
3 959
951
3 080
2 420
987
667
4 010
5 574
72 965
13 793
5 842
8 503
553
965
32 683
4 395
1 080
364
2 506
801
1 443
239
489
370
1 339
392
12 873
2 593
778
2 289
353
379
623
120 262
22 132
623
82
1 453
150
1 637
2 181
498
297
2 671
5 182
60 092
11 200
5 064
6 214
200
586
Tab. 15.
Na 1000 v závodech o jedné osobě činných mužů (pouze živnosti výrobní)
vůbec
se záv. listy
s dot. pro dom. prac.
sčítaných
připadají ženy v těchto závodech
Na 1000 ve vedle uvedené zemi sčítaných
mužů
žen
připadají v závodech o jedné osobě činní
muži
ženy
Na 1000 vůbec činných osob připadají závody o jedné osobě vůbec
Země
Říše v celku
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Solnohrady
Štýrsko
Korutany
Krajina
Terst s okolím
Gorice a Grad.
Istrije
Tyrolsko
Vorarlbersko
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Bukovina
Dalmacie
406
732
153
196
254
248
394
1 495
354
283
280
2 344
585
328
762
91
109
290
158
192
105
164
191
223
266
482
327
195
122
180
186
114
157
80
84
134
708
1 649
701
1 577
582
644
686
1 942
386
657
809
26 439
1 080
581
1 871
96
221
1 186
151
80
27
104
115
106
208
69
174
121
216
112
146
147
70
332
208
177
182
160
81
74
125
98
216
317
130
128
152
300
216
144
183
159
148
326
160
102
119
98
117
104
212
129
160
123
198
201
167
149
96
305
203
197 Skoro polovici všech v závodech o jedné osobě činných žen vykazují Čechy (152 945 : 72 965). Podobné platí též pro průmysl domácký: Ze 120 262 v celé říši v závodech o 1 osobě činných žen mají jediné Čechy 60 092 (Průmysl textilní!). Za to nevykazují ani 1000 v závodech o 1 osobě činných žen: Solnohradsko (446), Bukovina (553), Istrije (667), Korutany (951), Dalmacie (965) a Gorice a Grad. (987). Tytéž země — mimo Dalmacie — nemají ani 500 ve jmenovaných závodech činných žen v průmyslu domáckém.
Víc než 200 v závodech o jedné osobě činných mužů (z 1000 činných mužů vůbec) mají Halič (332), Tyrolsko (216), Krajina (208) a Bukovina (208). Naproti tomu ani 100 z 1000 nemají Terst s okolím (69), Slezsko (70), Dolní Rakousy (80). Analogické seskupení zemí co do žen podává následující řady: Víc než 200 z 1000 mají: Dalmacie (326), Terst s okolím (317), Vorarlbersko (300), Krajina (216), Čechy (216). Tedy pouze Krajinu nacházíme v obou řadách. Ani 100 z 1000 nemají Solnohradsko (74), Horní Rakousy (81) a Korutany (98).
Ve kterých zemích převládají v závodech o jedné osobě ženy? Pozorujeme-li tyto závody vůbec — bez ohledu na způsob sčítací — mají pouze Terst s okolím (1495) a Vorarlbersko (2344) víc žen než mužů. Ani 200 žen na 1000 mužů nepřipadají v Haliči (91), Bukovině (109), Horních Rakousích (153) a Solnohradsku (196). Pozorujeme-li toliko závody se závodními listy sčítané, seznáváme, že v žádné zemi nedosahuje podíl žen polovinu podílu mužů. Uveďme ony země, ve kterých jest podíl žen aspoň větší než 200; jsou to: Terst s okolím (482), Gorice a Grad. (327), Krajina (266) a Korutany (223). Zcela jiný obraz skytá pozorování domáckých závodů o jedné osobě: zde máme 7 zemí, ve kterých převládají ženy a sice: Vorarlbersko (26.439), Terst s okolím (1942), Slezsko (1871), Dolní Rakousy (1649), Solnohradsko (1577), Dalmácie (1186) a Čechy (1080).
Lze stanoviti jakousi souvislost mezi silně vyvinutou provozovací formou o jedné osobě a percentuální účastí žen v této formě? K tomu účelu musíme srovnati poslední sloupec tab. 15. s prvním, po případě druhým a třetím. V posledním sloupci provedena percentuace na 1000 v aktivních hlavních závodech činných osob (vynechány tedy osoby, které zaměstnány byly v závodech v čas sčítání přechodně nepracujících). Tato podává následující řadu zemí, ve kterých jsou závody o jedné osobě — v poměru k součtu činných osob — nejhustěji zastoupeny: Halič (305), Krajina (212), Bukovina (203), Vorarlbersko (201), Dalmacie (197). Srovnáme-li tuto řadu s řadou, která vznikne, když seskupíme 5 zemí, ve kterých vykazují ženy největší percento mužů — jsou to: Vorarlbersko, Terst, Slezsko, Dolní Rakousy a Čechy —, shledáváme pouze Vorarlbersko v obou řadách.
Přistupme nyní k všeobecnému roztřídění závodů dle velikostních tříd. Zde můžeme především — co do jednotlivých živnostenských tříd — uvésti následující, v „Oest. Statistik“ uveřejněnou tabulku (16).
Co se týče předem úhrnu živností výrobních, seznáváme, že ve třídě nejmenší a největší jest více žen zaměstnáno než ve dvou středních třídách velikostních. To neplatí však pouze pro absolutní čísla, nýbrž i pro poměr činných žen k činným mužům v jednotlivých velikostních třídách. Tak připadají pro úhrn živností výrobních na 1000 činných mužů ve třídě (1—5) 380, ve třídě (6—20) 269, ve třídě (21—100) 236 a ve třídě (přes 100) 355 žen. Jinak má se věc ohledně úhrnu živností obchodních a dopravních. Zde pozorujeme konstantní klesání jak absolutního počtu činných žen tak percentuelního podílu jejich v poměru k mužům při stoupající velkostí závodů. Co se týče posledního momentu připadají na 1000 v jednotlivých velikostních třídách napočtených mužů ve třídě (1—5) 578, ve třídě (6—20) 159, ve třídě (21—100) 153, ve třídě (přes 100) 65 činných žen. Rozhodnými pro právě projednávaný úhrn jsou v první řadě třída XX. (Obchody s pevným stanovištěm: 721, 187, 244, 199), pak třída XXIV. (Živnosti dopravní: 133, 57, 29, 13.) Pouze tato třída vykazuje totéž konstantní klesání se stoupající velikostní třídou. Pozorujeme-li však absolutní počet žen, vykazují, jak z tab. 16. vidno, veškeré živnostenské třídy živností obchodních a dopr. mimo jediné XXII. (Peněžnictví atd.) zmíněné konstantní klesání.
Stoupání ženského podílu lze konstatovati co do jednotlivých živností výrobních ve třídách: Průmysl oděvnický (na 1000 mužů: 447, 862, 1086, 1303 žen), Živnosti čalounické (96, 142, 1226, žen), Živnosti stavební (15, 27, 65, 80 žen), Živnosti grafické (134, 178, 248, 316 žen).
Jiné percentuální roztřídění podává tabulka 17. Tab. 16
Na 1000 činných mužů připadají činné ženy v závodech osobami
1—5
6—20
21—100
přes 100
Absolutní počet činných žen v závodech o . . . . . osobách
1—5
6—20
21—100
přes 100
Živnostenské třídy
Pojmenování
Číslo
I—XXV Úhrn všech živností
I—XIX Úhrn živností výrobních
XX—XXV Úhrn živností obchodních a dopravních
I Výroba prvotní
II Hutnictví
III Průmysl kamenný a sklářský
IV Zpracování kovů
V Stroje, přístroje, nástroje
VI Zboží dřevěné, pletené
VII Zboží z kaučuku, celluloidu
VIII Zpracování koží, peří, srsti
IX Průmysl textilní
X Živnosti čalounické
XI Průmysl oděvnický
XII Průmysl papírnický
XIII Průmyslová výroba potravin a poživatin
XIV Živnost hostinská a výčepnická
XV Průmysl chemický
XVI Živnosti stavební
XVII Živnosti grafické
XVIII Závody pro dodávání síly, topení, osvětlování
XIX Průmysl kočovný
XX Obchody s pevným stanovištěm
XXI Obchody kočovné
XXII Peněžnictví, úvěrnictví, pojišťování
XXIII Pomocné živnosti obchodní
XXIV Živnosti dopravní
XXV Živnosti zdravotnické
631 683
427 331
204 362
1 921
1
11 735
4 779
723
12 269
108
1 414
113 197
456
135 470
2 270
23 374
116 837
1 018
949
714
4
82
187 483
9 343
374
1 542
4 784
836
95 574
83 950
11 984
604
8
6 568
2 338
356
1 807
74
712
8 915
158
26 766
2 711
7 316
21 758
1 057
1 252
1 162
9
19
10 242
24
244
443
50
528
90 748
85 306
5 542
581
108
10 382
4 462
618
2 498
244
1 030
26 250
141
11 797
5 617
4 105
5 958
3 262
5 740
2 418
14
26
4 403
.
446
123
194
376
242 884
241 166
1 718
7 808
447
14 627
9 178
1 765
4 648
1 463
814
122 043
.
10 488
9 446
41 429
521
5 109
8 699
2 661
20
.
839
.
479
115
178
107
427
380
578

170
91
288
46
16
90
783
68
906
96
447
395
165
1 104
100
15
134
7
58
721
773
24
70
113
697
247
269
159
69
55
176
80
29
48
510
110
713
142
862
567
157
932
171
27
178
9
1 727
187
202
43
85
57
762
229
236
153
44
114
176
145
23
94
1 245
144
780
1 226
1 086
655
169
725
288
65
248
12
13 000
214
.
83
40
29
718
344
355
65
57
64
266
121
22
263
664
129
1 137
.
1 303
561
1 585
525
282
80
316
11
.
199
.
72
66
13
1 029 Tab. 17.
Činní muži v závodech s
1—5
6—20
21—100
přes 100
Činné ženy v závodech s
1—5
6—20
21—100
přes 100
osobami, v % všech v aktivních hlavních závodech vedle uvedené živnostenské třídy činných
mužů
žen
Živnostenské třídy
Číslo
Pojmenování
I—XXV Úhrn všech živností
I—XIX Úhrn živností výrobních
XX—XXV Úhrn živností obchodních a dopravních
I Výroba prvotní
II Hutnictví
III Průmysl kamenný a sklářský
IV Zpracování kovů
V Stroje, přístroje, nástroje
VI Zboží dřevěné, pletené
VII Zboží z kaučuku, celluloidu
VIII Zpracování koží, peří, srsti
IX Průmysl textilní
X Živnosti čalounické
XI Průmysl oděvnický
XII Průmysl papírnický
XIII Průmyslová výroba potravin a poživatin
XIV Živnost hostinská a výčepnická
XV Průmysl chemický
XVI Živnosti stavební
XVII Živnosti grafické
XVIII Závody pro dodávání síly, topení, osvětlování
XIX Průmysl kočovný
XX Obchody s pevným stanovištěm
XXI Obchody kočovné
XXII Peněžnictví, úvěrnictví, pojišťování
XXIII Pomocné živnosti obchodní
XXIV Živnosti dopravní
XXV Živnosti zdravotnické
49,8
45,4
71,9
6,6
0,1
21,2
43,3
27,2
62,6
5,2
51,1
44,9
79,4
85,8
16,0
59,3
76,5
22,2
20,5
17,7
12,4
99,1
76,6
99,0
46,8
68,6
59,2
47,6
13,0
12,6
15,3
5,1
1,8
19,4
12,2
7,3
17,2
5,4
15,8
4,5
18,7
8,8
13,3
19,6
16,9
13,5
15,1
21,7
21,1
0,8
16,1
1,0
17,0
16,4
12,3
27,5
13,4
14,6
7,4
7,7
11,8
30,7
12,8
16,0
12,1
7,3
17,6
12,1
1,9
3,1
23,9
10,2
5,9
24,8
29,0
32,5
26,0
0,1
6,1
.
16,1
9,6
9,3
20,8
23,8
27,4
5,4
80,6
86,3
28,7
31,7
49,5
8,1
82,1
15,5
38,5
.
2,3
46,8
10,9
0,7
39,5
35,4
28,1
40,5
.
1,2
.
20,1
5,4
19,2
4,1
59,5
51,1
91,4
17,6
0,1
27,1
23,0
20,9
57,8
5,7
35,6
41,9
60,4
73,4
11,3
30,7
80,5
9,8
5,7
10,3
8,5
64,5
92,4
99,8
24,2
69,4
84,5
45,2
9,0
9,9
5,4
5,5
1,4
15,2
11,3
10,3
8,5
3,9
17,9
3,3
20,9
14,5
13,5
9,6
15,0
10,1
7,5
16,7
19,1
15,0
5,0
0,2
15,8
19,9
8,9
28,6
8,6
10,2
2,5
5,3
19,2
23,9
21,5
17,8
11,8
12,9
26,0
9,7
18,7
6,4
28,0
5,4
4,1
31,2
34,5
34,7
29,8
25,5
2,2
.
28,9
5,5
3,4
20,4
22,9
28,8
0,7
71,6
79,3
33,8
44,2
51,0
21,9
77,5
20,5
45,1
.
5,7
47,2
54,3
0,4
48,9
52,3
38,3
42,6
.
0,4
.
31,1
5,2
3,2
5,8 Pozorujme nyní poměry oněch živnostenských druhů, které vykazují absolutně nejvíc (víc než 10 000) činných žen. K tomu slouží následující tabulka (18.).
Tab. 18.
Činné ženy v závodech s
1-5
6-20
21-100
přes 100
osobami v percentech veškerých v aktivních závodech hlavních činných žen vedle uvedeného živnostenského druhu
Absolutní počet žen činných v závodech s 1—5 osobami
Živnostenské druhy (vykazující víc než 10 000 činných žen)
Číslo syst. seznamu
Pojmenování
218 Stravovatelství
302 Obchod s tržními potravinami
168 Výroba ženského šatstva
142 Tkaní bavlny
217 Přechovávání cizinců
216 Výroba tabáku
166 Konfekce prádla
298 Obchod s ovocem a mlék.
139 Tkaní vlny
181 Cídění prádla
141 Přádelnictví bavlny
157 Výr. zboží tkaného
159 Umělé vyšívání
292 Obch. se zbožím textil
145 Tkaní lněných látek
27 Pálení cihel
154 Výr. ostatních posam.
158 Výroba zboží háčkovaného
162 Barvení vlny
82 859
88 182
57 172
23 087
26 137
.
24 980
26 287
2 936
20 286
3 618
15 286
18 301
13 872
12 975
1 526
9 916
10 880
1 507
86,2
97,8
77,4
40,2
37,0
.
73,2
97,6
11,2
78,1
13,9
61,1
84,4
81,8
80,9
9,8
72,9
91,7
14,9
11,6
2,0
18,3
1,7
22,1
0,1
9,3
1,9
1,8
14,9
1,0
4,9
6,3
11,5
3,4
24,3
7,7
0,6
7,0
2,2
0,2
3,6
5,8
9,6
0,3
6,2
0,5
12,2
5,2
8,6
14,3
5,6
5,4
4,0
39,8
11,8
2,8
31,0
0,0
.
0,7
52,3
1,3
99,6
11,3
.
74,8
1,8
76,5
19,7
3,7
1,3
11,7
26,1
7,6
4,9
47,1
Ohledně těchže živnostenských druhů uvedeny jsou úhrny všech činných žen již v kap. I. v tab. 7. na str. 161, na kterou zde budiž poukázáno.
Abychom poznali, v jakých případech silné procento ženské práce v té které velikostní třídě jest karakteristickým znakem, a nikoliv pouze důsledkem silného převládání té které provozovací formy velikostní v jednotlivém živnostenském druhu, jest nutno porovnati oboje pohlaví co do jejich obsazení v jednotlivých velikostních třídách (tab. 19.). Tab. 19.
V závodech s
1—5
6—20
21—100
přes 100
činnými osobami připadají na 1000 mužů ženy
Živnostenské druhy (vykazující víc než 1000 činných žen)
Číslo syst. seznamu
Pojmenování
218 Stravovatelství
302 Obchod s tržn. potravinami
168 Výroba ženského šatstva
142 Tkaní bavlny
217 Přechovávání cizinců
216 Výroba tabáku
166 Konfekce prádla
298 Obch. s ovocem a mlékem
139 Tkaní vlny
181 Cídění prádla
141 Přádelnictví bavlny
157 Výroba zboží tkaného
159 Umělé vyšívání
292 Obch. se zbožím textilním
145 Tkaní lněných látek
27 Pálení cihel
154 Výr. ostatních posamentů
158 Výroba zboží háčkovaného
162 Barvení vlny
1 061
873
7 099
541
1 254
.
21 405
1 520
324
12 385
1 032
5 997
3 228
749
356
178
5 230
11 034
567
903
189
5 654
492
1 178
1 333
6 518
544
392
4 027
1 201
2 844
1 993
190
519
267
1 528
1 711
267
606
158
4 089
1 063
846
871
6 266
607
572
4 296
1 107
2 510
1 448
192
646
246
1 529
1 310
359
333
.
1 730
1 384
541
7 603
5 467
.
1 089
8 636
1 149
2 630
1 214
152
958
356
1 037
854
423
Z této tabulky jest vidno, že hlavně v živnostech obchodních a v těmto podobné živnosti hostinské (218), jest podíl žen v malých závodech velmi značný. (Na př. živnostenské druhy číslo: 218, 217, 302, 298, 292).
Zbývá nyní ještě srovnání jednotlivých zemí. Zde podávají se nám tyto data. (Tab. 20., 20a).
V těchto tabulkách nečiníme rozdílu mezi způsobem sčítacím; jsou zde tedy obsaženy veškeré osoby. V tabulce 21. percentujeme na činné ženy v aktivních závodech hlavních (tedy pomíjejíce ony ženy, které byly zaměstnány v závodech přechodně nepracujících). Relativná čísla prvních 4 sloupců odvislá jsou přirozeně od skutečné struktury velikostních tříd v jednotlivé zemi a nepodávají tudíž tak karakteristického obrazu o roztřídění ženské práce na velikostní třídy závodní jako poslední 4 sloupce, kde provedeno srovnání obou pohlaví. Toto srovnání poskytuje — přes různé průmyslové poměry v jednotlivých zemích — několik karakteristických zemských skupin. Označíme-li totiž onu velikostní Tab. 20.
Počet činných
mužů
žen
v závodech s
1—5
6—20
21—100
přes 100
1—5
6—20
21—100
přes 100
činnými osobami
Země
Říše v celku
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Solnohrady
Štýrsko
Korutany
Krajina
Terst s okolím
Gorice a Grad.
Istrije
Tyrolsko
Vorarlbersko
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Bukovina
Dalmacie
1 478 091
230 307
50 277
11 823
65 493
19 327
25 311
12 057
11 874
12 166
51 292
13 405
465 530
156 047
35 301
279 551
22 651
15 679
386 325
110 239
11 310
4 366
19 503
7 273
5 003
6 908
2 945
3 538
12 677
2 951
109 930
34 896
10 658
36 480
3 902
3 746
396 793
96 861
16 918
4 329
21 537
7 390
4 194
4 487
2 452
2 667
9 935
3 862
133 115
39 860
14 593
28 770
4 542
1 281
706 265
140 344
21 657
4 942
48 889
7 510
8 482
16 101
2 025
6 276
7 475
3 277
251 773
84 535
56 312
38 003
5 008
3 656
631 683
115 948
18 139
5 401
24 604
7 246
14 412
7 027
5 024
4 217
21 296
13 267
229 622
59 855
17 601
82 217
5 789
3 018
95 574
32 234
2 951
1 377
3 826
1 022
974
1 452
542
426
4 047
1 022
28 054
7 652
2 401
6 697
600
297
90 748
25 915
2 028
652
2 792
893
664
775
504
404
2 753
1 735
35 381
8 641
4 039
3 069
97
406
242 884
42 638
4 623
785
8 197
2 419
3 933
798
3 041
1 839
5 702
3 815
107 503
38 594
12 346
6 232
321
98 Tab. 20a.
Na 1000 činných mužů připadají ženy v závodech s
1—5
6—20
21-100
přes 100
činnými osobami
Činné ženy v závodech s
1—5
6—20
21-100
přes 100
osobami, v ‰ všech v aktivních závodech hlavních činných žen vedle uvedené země
Země
Říše v celku
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Solnohrady
Štýrsko
Korutany
Krajina
Terst s okolím
Gorice a Grad.
Istrije
Tyrolsko
Vorarlbersko
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Bukovina
Dalmacie
595
535
654
657
624
626
672
699
551
612
630
669
573
522
484
837
854
790
90
149
106
168
97
88
57
145
60
62
120
52
70
67
66
68
88
78
86
119
73
79
71
77
39
77
55
59
81
87
88
75
111
31
14
106
229
197
167
96
208
209
232
79
334
267
169
192
269
336
339
64
47
26
427
503
361
457
376
375
451
583
423
347
415
990
493
384
499
294
256
192
247
292
261
315
196
141
195
210
184
120
319
346
255
219
225
184
154
79
229
268
120
151
130
121
158
173
206
151
277
449
266
217
277
107
21
317
119
344
304
213
159
168
322
464
50
1502
293
763
1164
427
457
219
164
64
27
třídu, která — v každé zemi — vykazuje nejmenší podíl ženské práce, písmenou a, následující třídy pak posloupně písmeny b, c, d, dostáváme pro velikostní schema řadu d, c, a, b, pro země Horní Rakousy, Solnohradsko, Štýrsko, Halič a Bukovinu. Krajina, Tyrolsko a Morava vykazují pak řadu c, b, a, d. První řadě podobnou řadu má Terst s okolím (d, c, b, a), druhé řadě podobnou pak Dalmacie (c, b, d, a). Istrije a Čechy mají: d, a, b, c, Dolní Rakousy a Korutany d, b, a, c.
Přes polovici všech zemí mají nejsilnější účast ženské práce v nejmenší velikostní třídě a sice: Dolní a Horní Rakousy, Solnohradsko, Štýrsko, Korutany, Terst s okolím, Istrije, Čechy, Slezsko, Halič a Bukovina. Nejsilnější účast v největší velikostní třídě mají Krajina, Gorice a Grad., Tyrolsko, Vorarlbersko a Morava. Zvláštní zmínku zasluhují t. zv. závody obrovské (Riesenbetriebe), t. j. závody, které vykazují víc než 1000 činných osob. Bylo jich napočtěno v celku 115 s 179 876 osobami. Bližší uvádí tabulky 21. a 22.:
Tab. 21.
Počet závodů obrovských, v nich činných osob
absolutně
závodů
osob
v tom ženy
v % všech ve vedle jmenovaném živn. druhu činných
osob
žen
mužů
Živnostenské druhy, které vykazují závody obrovské
Číslo
Pojmenování
216 Výroba tabáku
130 Příprava vlny
84 Stavba lodí!
320 Doprava po vodě
79 Průmysl zbrojní
5 Hornictví
73 Parní stroje
80 Výroba vozů
114 Zboží kaučukové
8 Dobývání surového železa
44 Železné nádobí
85 Elektrotechnika
40 Těžení kujného železa
175 Plstěné klobouky
243 Podn. stavební
1 Nájmy zemědělské
81 Dílny železničních drah
135 Předení ovčí vlny
222 Lučebniny
147 Juta
30 Výroba porcelánu
38 Ostatní rafinerie skla
139 Vlněné tkaniny
144 Předení lnu
60 Zboží mosazné
151 Ostatní tkalcovství
262 Knihtiskařství
39 Hotovení litého zboží
78 Jiné stroje
208 Pivovarství
166 Výroba prádla
94 Pily
27 Pálení cihel
141 Předení bavlny
104 Ostatní truhlářství
142 Tkaní bavlny
20
1
2
2
1
33
3
2
1
1
2
2
5
2
7
1
4
2
1
1
1
1
4
1
1
1
1
1
2
1
1
1
1
1
2
2
34 227
1 280
5 841
8 806
1 380
50 731
3 931
2 717
1 332
1 583
2 219
2 969
8 901
2 846
12 102
1 273
4 393
2 363
1 505
1 057
1 131
1 592
5 569
1 238
1 900
1 407
1 630
1 232
2 139
1 186
1 309
1 039
1 767
1 115
2 150
2 016
30 380
559
106
22
13
3 237
9
18
567
137
412
103
387
1 331
154
.
5
1 358
59
788
663
260
2 770
712
506
992
323
10
4
110
1 161
.
683
694
841
1 074
83,5
74,1
71,5
56,1
35,4
33,7
32,2
31,7
31,1
29,1
28,9
26,0
25,9
22,8
19,2
18,3
17,8
15,7
15,6
11,9
11,0
9,9
9,2
8,3
7,5
7,1
6,8
6,3
6,2
4,0
3,6
2,8
2,4
2,3
2,0
1,6
84,1
75,3
100,0
17,9
34,2
43,8
52,9
19,5
31,8
78,7
31,7
8,8
39,6
30,0
6,4
.
5,7
18,0
5,6
14,6
16,3
3,7
10,5
8,2
6,3
15,7
7,3
2,5
1,2
9,9
3,4
.
4,4
2,7
19,8
1,9
78,7
73,2
71,1
56,4
35,4
33,2
32,2
31,8
30,3
27,5
28,4
28,0
25,5
20,6
19,7
18,3
5,6
13,5
16,9
7,8
7,6
14,7
8,2
8,3
8,1
3,1
6,7
6,4
6,2
3,8
5,5
2,1
1,8
1,8
1,3
1,4 Tab. 22.
Počet
závodů obrovských
v nich činných osob
vůbec
mužů
žen
Na 1000 činných osob připadají
ženy
Země
Živn. druhy se závody obrovskými
Číslo
Pojmenování
1 Nájmy zemědělské
5 Hornictvo
8 Dobývání surov. železa
27 Pálení cihel
30 Výroba porcelánu
38 Ostatní rafinerie skla
39 Hotovení litého zboží
40 Těžení kujného železa
44 Železné nádobí
60 Zboží mosazné
73 Parní stroje
78 Jiné stroje
79 Průmysl zbrojní
80 Výroba vozů
81 Dílny železn. drah
84 Stavba lodí
85 Elektrotechnika
94 Pily
104 Ostatní truhlářství
1
33
4
1
1
7
3
13
4
1
1
1
1
1
5
1
1
1
2
2
1
1
1
3
1
1
1
2
1
1
1
2
1
1
4
1
1
1
1
2
2
1
2
1 273
50 731
10 001
1 278
1 129
9 690
4 971
18 678
4 984
1 583
1 767
1 131
1 592
1 232
8 901
3 288
1 608
1 119
2 886
2 219
1 099
1 120
1 900
3 931
1 441
1 024
1 466
2 139
1 105
1 034
1 380
2 717
1 633
1 084
4 393
1 028
1 085
1 246
1 034
5 841
2 969
1 039
2 150
1 273
47 494
9 208
882
1 129
9 306
4 709
17 505
4 755
1 446
1 084
468
1 332
1 222
8 514
3 157
1 409
1 094
2 854
1 807
752
1 055
1 394
3 922
1 441
1 024
1 457
2 135
1 102
1 033
1 367
2 699
1 622
1 077
4 388
1 027
1 085
1 242
1 034
5 735
2 866
1 039
1 309
.
3.237
793
396
.
384
262
1 173
229
137
683
663
260
10
387
131
199
25
32
412
347
65
506
9
.
.
9
4
3
1
13
18
11
7
5
1
.
4
.
106
103
.
841
.
64
79
310
.
40
53
63
46
87
387
586
163
8
42
40
124
22
11
186
316
58
266
2
.
.
6
2
3
1
9
7
7
6
1
1
.
3
.
18
35
.
391
Halič
Štýrsko
Korutany
Istrije
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Morava
Dolní Rak.
Čechy
Čechy
Slezsko
Štýrsko
Krajina
Cechy
Morava
Štýrsko
Morava
Dolní Rak.
Dolní Rak.
Čechy
Morava
Čechy
Morava
Horní Rak.
Čechy
Morava
Dolní Rak.
Horní Rak.
Štýrsko
Halič
Terst s okol.
Dolní Rak.
Halič
Morava Tab. 22.
Počet
závodů obrovských
v nich činných osob
vůbec
mužů
žen
Na 1000 činných osob připadají
ženy
Země
Živn. druhy se závody obrovskými
Číslo
Pojmenování
114 Zboží kaučukové
130 Příprava vlny
135 Předení ovčí vlny
139 Vlněné tkaniny
141 Předení bavlny
142 Tkaní bavlny
144 Předení lnu
147 Juta
151 Ostatní tkalcovství
166 Výroba prádla
175 Plstěné klobouky
208 Pivovarství
216 Výroba tabáku
222 Lučebniny
243 Podnikatelství staveb
262 Knihtiskařství
320 Doprava po vodě
1
1
2
1
1
4
3
1
1
2
1
1
1
1
2
1
1
1
20
2
1
1
1
1
2
5
5
2
1
7
2
1
3
1
1
2
1
1
1 332
1 280
2 363
1 350
1 013
5 569
4 426
1 143
1 115
2 016
1 238
1 057
1 407
1 309
2 846
1 191
1 655
1 186
34 227
3 714
2 268
1 141
2 514
1 150
3 074
9 006
8 766
2 594
1 505
12 102
3 415
1 319
5 340
2 028
1 630
8 806
3 817
4 989
765
721
1 005
563
442
2 799
2 155
644
421
942
526
269
415
148
1 515
276
1 239
1 076
3 847
723
229
106
334
98
289
810
824
434
1 446
11 948
3 373
1 319
5 228
2 028
1 307
8 784
3 795
4 989
567
559
1 358
787
571
2 770
2 271
499
694
1 074
712
788
992
1 161
1 331
915
416
110
30 380
2 991
2 039
1 035
2 180
1 052
2 785
9 196
7 942
2 160
59
154
42
.
112
.
323
22
22
.
425
437
575
583
554
498
513
437
622
533
575
746
705
887
467
774
251
93
888
805
899
907
867
915
906
910
906
833
39
13
12
.
21
.
198
2
6
.
Dolní Rak.
Čechy
Dolní Rak.
Čechy
Čechy
Morava
Morava
Čechy
Čechy
Dolní Rak.
Čechy
Čechy
Čechy
Morava
Dolní Rak.
Dolní Rak.
Štýrsko
Korutany
Krajina
Istrije
Tyrolsko
Čechy
Morava
Halič
Čechy
Dol.Rakousy
Istrije
Čechy
Dalmacie
Dolní Rak.
Dolní Rak.
Terst s okol.
Úhrn
115
179 876
129 428
50 448
281 Jednotlivé živnostenské druhy (v celku 36) jsou zde (tab. 21.) seřaděny dle percentuelní hustosti účasti činných osob vůbec v závodech obrovských. Tato data určují též, v jakých živnostech lze pokládati závod obrovský za typickou formu provozovací. Bez odporu typickou jest tato forma u 3 na prvém místě uvedených živnostenských druhů: neboť zde přes 2/3 všech v dotyčném druhu zaměstnaných osob jsou zaměstnány v závodech obrovských. Při prvé — výroba tabáku — jest i absolutní počet obrovských závodu (20) poměrně velice značný. Veškeré tři druhy vykazují též větší percento žen než mužů. Srovnáme-li poměr mužů a žen co do všech 36 živnostenských druhů, seznáváme, že ve většině — 22 — převládá percentuelní podíl žen a sice opět v těch živnostech, které vykazují absolutně největší počet závodů obrovských a proto též absolutně nejvyšší počet v nich činných osob. (Jako výjimku bylo by snad uvésti stavební podnikatelství, č. 243.) Z živnostenských druhů, které vykazují nápadně velkou differenci mezi percentuální účasti mužů a žen, jest uvésti: Doprava po vodě (320), dobývání surového železa (8), ostatní truhlářství (104).
Tabulka 22. uvádí další specialisaci a sice dle korunních zemí. Z ní plyne, že pouze Solnohradsko, Gorice a Grad, a Bukovina nevykazují vůbec žádných obrovských závodů. Territoriální repartici obrovských závodů (bez specialisace na jednotlivé živnostenské druhy) lze poznati z následující tabulky 23.:
Tab. 23.
Počet obrovských závodů
v nich činné osoby
vůbec
v tom ženy
Na 1 obrovský závod připadá průměrně osob
Země
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Štýrsko
Korutany
Krajina
Terst s okolím
Istrije
Tyrolsko
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Dalmacie
16
2
8
2
2
3
3
2
33
20
14
9
1
26 606
2 465
17 902
2 419
4 122
10 830
3 598
3 074
47 025
28 973
19 910
10 924
2 028
6 923
13
3 314
1 431
2 379
106
1 052
2 785
17 968
10 905
1 183
2 389
1 663
1 232
2 238
1 210
2 061
3 610
1 199
1 537
1 425
1 449
1 422
1 214
Úhrn
115
179 876
50 448
1 564 Z ní vidno, jak veliké percento všech obrovských závodů vykazují země koruny české. Máme jich zde 67, tak že na veškeré ostatní korunní země zbývá 48. Poslední sloupec naší tabulky ukazuje, kde nachází se obrovské závody s průměrně největším počtem činných osob. Jest to především Terst s okolím (Lloyd!). Zároveň máme zde po Horních Rakousích nejméně činných žen (106). Dalmacie nevykazuje, jak vidno, vůbec žádné v obrovských závodech činné ženy.
V následující tabulce (24.) vybrali jsme ony důležitější druhy, které nám representují tak zvaná „stará řemesla“. Jest totiž zajímavo stopovati, jak dalece vnikl do nich ženský živel. Jsou to také živnosti (ovšem ne všecky), které dle nynějšího živnostenského řádu pokládají se za živnosti „po řemeslnicku“ provozované a ku kterým tudíž (t. j. k samostatnému provozování) zapotřebí t. zv. materielního průkazu způsobilostního. Roztřídění na závody s 1—20 osobami a závody přes 20 osob vykazující zvolili jsme z následujícího důvodu: Jak známo nevyžaduje rakouský živnostenský řád při živnostech jinak po řemeslnicku provozovaných průkazu způsobilostního v oněch případech, ve kterých živnost provozuje se „po továrnicku“. Nejhlavnějším kriteriem továrnickosti toho kterého řemesla jest však dle rak. positivního práva okolnost, že v závodu zaměstnáno jest více než 20 osob. I umožňuje nám tedy srovnání čísel v naší tabulce úsudek, jak dalece emancipoval se vývoj živnostenské výroby v uvedených „řemeslech" od stěžujícího požadavku průkazu způsobilostního. Tam totiž, kde provozovací způsob vyvinul se již od menších forem k formám továrnickým, nebude míti positivní ustanovení o průkazu způsobilostním tutéž váhu jako v živnostech, které jako pravidlo vykazují menší provozovací formy.
Podobně má též srovnání počtu činných žen v obou velikostních třídách nemalý zájem.
Tabulka naše ukazuje nám předem, že v žádném z uvedených řemesel není počet činných osob ve větších formách provozovacích (přes 20 osob) větší než ve formách menších. Absolutní počet majitelek ve velikostní třídě (1—20 osob) dále ukazuje nám aproximativní počet žen, které se prokázaly zvláštním způsobilostním průkazem ku provozování živnostenskému. Jak vidno z percentuelních číslic, jest podíl činných žen vůbec ve velké většině těchto živností velice nepatrný: v 10 živnostech nemají ženy ani Tab. 24.
Se závodními listy sčítané, v závodech s .... osobami činní
1—20 osob
muži
ženy
absolutně
v % všech v této vel. třídě činných osob
v tom majitelky
absolutně
v % majitelů
přes 20 osob
muži
ženy
absolutně
v % všech v této vel. třídě činných osob
v tom majitelky
absolutně
v % majitelů
Řemeslné živnosti (seřaděny dle počtu činných žen v závodech o 1—20 os.)
Číslo
Pojmenování
168 Ženské šatstvo
193 Pekařství
200 Řeznictví
167 Mužské šatstvo
169 Obuvnictví
198 Cukrářství
42 Kovářství
104 Ost. truhlářství
55 Klempířství
122 Řemenářství, sedlářství
88 Hodinářství
100 Bednářství
82 Kolářství
47 Zámečnictví
8 902
54 059
49 742
83 310
133 558
6 103
59 620
78 705
14 214
13 369
7 156
12 974
21 561
24 952
48 791
8 831
7 227
3 605
3 084
2 247
895
691
378
319
191
157
149
146
84,6
14,0
12,7
4,1
2,3
26,9
1,5
0,9
2,6
2,3
2,6
1,2
0,7
0,6
18 540
1 882
879
421
532
502
178
205
89
80
59
62
52
63
490,7
10,9
3,8
1,0
0,8
21,4
0,6
0,7
1,6
1,3
1,4
0,9
0,4
1,0
982
1 726
79
3 329
5 914
391
5 712
15 411
1 464
917
738
1 264
158
7 367
3 237
184
12
370
2 548
482
422
2 842
577
111
104
61
.
206
76,7
9,6
13,2
10,0
30,1
55,2
6,9
15,6
28,3
10,8
12,4
4,6
.
2,7
75
8
.
1
8
3
.
3
.
1
.
.
.
4
258,6
17,0
.
1,9
5,4
15,0
.
1,2
.
3,8
.
.
.
3,3
5% všech činných osob. Pouze v živnosti č. 168 (Ženské šatstvo) dominují s 84,6%. Srovnáme-li tato relativní čísla s korrespondujícími percenty ve velikostní třídě (přes 20 osob), docházíme k zajímavému výsledku, že v této jest — až na dva na prvním místě ujedené živnostenské druhy — percento činných žen vesměs větší. Z toho plyne, že ženy v uvedených živnostech vyhledávají poměrně raději větší formy provozovací než muži. Že dále ženy velice zřídka vykazují zvláštního způsobilostního průkazu, dokazuje analogické srovnání relativních čísel udávajících podíly ženských majitelů v obou velikostních třídách: až na prve uvedenou živnost, která zaujímá jako typicky ženské zaměstnání vůbec zcela zvláštní postavení, převládají podíly ženských majitelů ve vyšší velikostní třídě ohledně všech živností, které vůbec v obou velikostních třídách vykazují ženské majitele, naveskrz podíly v nižší třídě. Tento úkaz vysvětlíme si zajisté tím, že právě u větších provozovacích formách majitelé živností jsou z pravidla osvobození od zvláštního průkazu způsobilostního.

III. Stav rodinný a stáří žen.


Kdežto roztřídění živnostensky činných osob dle stáří pro oboje pohlaví stejnou má důležitost, jest šetření rodinného stavu — svobodné, vdané, ovdovělé — v první a skoro jediné řadě pro pohlaví ženské velevýznamné. Neboť zde máme co činiti se sociálně-politicky nad míru aktuelním problémem, jak dalece živnostenská práce odcizuje ženu svému přirozenému působišti: rodině a výchově dětí. Že právě tento problém týká se především vdaných a z pravidla též ovdovělých žen, jest na bíledni. Následující vývody budou tudíž pokud možná obšírně jednati o rozdílu v stavu rodinném.
Co se týče pak stáří žen, sluší poznamenati, že statistika živnostenských závodů rozeznává 2 hlavní skupiny činných osob: mladistvé pracovnice, které nedosáhly ještě 16. roku, pak takové, které toto stáří již překročily. Toto rozhraní bylo zvoleno vzhledem k ustanovení rak. živnostenského řádu (§ 93), který pro mladistvé pracovníky má zvláštní předpisy. Z těchto předpisů (§ 94) plyne dále, že stáří statistickým šetřením živnostenských závodů sčítaných mladistvých pracovníků sluší zpravidla stanoviti mezi 12. a 16. rokem. Neboť děti před dokonaným 12tým rokem nesmí býti dle § 94 živn. řádu k pravidelné živnostenské práci používány. Počet osob mladších než 12 let, které přechodně v čas sčítání (3./VI. 1902) byly v práci, jest tudíž asi velice nepatrný. A i osob mezi 12. a 14. rokem bude vzhledem k ustanovení druhého odstavce § 94., dle kterého smí takoví mladiství dělníci býti jen tehdy k pravidelným pracím živnostenským používáni, když to jejich zdraví a školní povinnosti nevadí, poskrovnu. Připomeneme-li ještě, že dle ustanovení § 96. lit b) děti před dokonaným 14, rokem nesmí býti používáni k pravidelné živnostenské práci v závodech po továrnicku provozovaných, můžeme tvrditi, že hlavní kontingent mladistvých dělníků vykazuje stáří mezi 14. a 16. rokem. Toto poznání bylo též směrodatné pro srovnání výsledků statistiky živnostenských závodů s výsledky všeobecného sčítání lidu z roku 1900, které níže bude provedeno.
A) Stav rodinný.
Především jest upozorniti, že rozdíl mezi svobodnými a vdanými (ovdovělými, rozvedenými, rozloučenými) ženami byl pohříchu proveden jen co do žen se závodními listy sčítaných, že tudíž v následujícím musí zůstati mimo úvahu veškeré ženy s dotazníkem pro domácké pracovníky sčítané. Pravda jest ovšem, že sociálně-politicky tak důležitý moment civilního stavu žen hlavně co do takových žen padá na váhu, které pracují v samostatných provozovnách a jsou tudíž vzdáleny bytu a rodiny. Neboť v domáckých závodech zaměstnané ženy neodcizují se nutně svému rodinnému poslání v stejné míře.
Nejvšeobecnější data o naší otázce skytají údaje v „Oesterr. Statistik„ (LXXV., 1. seš., 1. odd., str. 109). Budiž zde proto dotyčná tabulka (25) otištěna.
Pozorujme nyní především poměr svobodných a vdaných uvnitř jednotlivých oddělení a tříd živnostenských. Tu seznáváme velký rozdíl mezi živnostmi výrobními a obchodními. Kdežto v prvním oddělení převládají svobodné (59,6 : 40,4), převládají v oddělení druhém, a sice měrou o moc větší (71,3 : 28,7) vdané (ovdovělé, rozvedené). V těchto datech shledáváme ovšem jen statisticky přesnou verifikaci přirozeného fakta, že v živnostech obchodních mohou ženy obchodníků spíše svým mužům napomáhati než v živnostech výrobních (továrny, řemesla).
Kdežto při úhrnu všech živností vzájemný poměr mezi vdanými a svobodnými vzhledem k výše uvedenému sociálně-politickému momentu škodlivosti živnostenské práce vdaných žen nelze nazvati nepříznivým (svobodné převládají, ovšem ne silně), shledáváme při 6 živnost. třídách poměr opačný: vdané převládají. Nejvyšší percento nacházíme pak v živn. třídách XIX., XVIII. a X., kde však ženská práce, jak z absolutních čísel vidno, hraje zcela nepatrnou úlohu. Jinak již v třídách XIII. a XIV. Co se týče posléz uvedené (živnost hostinská) jest připomenou ti, že tato živnost podobá se vůbec velice živnostem obchodním. (V Německu byla také mezi obchodní živnosti zařaděna.) Nejmenší procento vdaných žen — méně než 30% — vykazují třídy XVII., VII. a XII.
„Oest. Statistik“ uvádí ještě analogickou tabulku ohledně živnostenských druhů, která zde také budiž reprodukována (26). Obsahuje 32 nejsilněji ženskou prací (aspoň 5000 žen) obsazené druhy. Tyto seřaděny jsou dle výšky absolutního počtu činných žen vůbec. Tab. 25.
Počet se záv. listy sčítaných činných žen
absolutně
úhrn
v tom svobodní
v % všech činných se záv. listy sčítaných
žen ve vedle uvedené živn. třídě
svob.
vdané
svobodných
vdaných
žen
Živnostenské třídy
Číslo
Pojmenování
I—XXV Úhrn všech živností
I—XIX Úhrn živností výrobních
XX—XXV Úhrn živností obchodních a dopravních
I Výroba prvotní
II Hutnictví
III Prům. kamenný a sklářský
IV Zpracování kovů
V Stroje, přístroje, nástroje
VI Zboží dřevěné, pletené
VII Zboží z kaučuku, celluloidu
VIII Zpracování koží, peří, srsti
IX Průmysl textilní
X Živnosti čalounické
XI Průmysl oděvnický
XII Průmysl papírnický
XIII Průmyslová výroba potravin a poživatin
XIV Živnost hostinská a výčep.
XV Průmysl chemický
XVI Živnosti stavební
XVII Živnosti grafické
XVIII Závody pro dodávání síly, topení, osvětlování
XIX Průmysl kočovný
XX Obchody s pevným stanovištěm
XXI Obchody kočovné
XXII Peněžnictví, úvěrnictví, pojišťování
XXIII Pomocné živnosti obchod
XXIV Živnosti dopravní
XXV Živnosti zdravotnické
861 617
637 835
223 782
10 890
564
34 768
18 062
3 356
10 542
1 822
3 294
165 483
606
114 194
18 545
76 665
145 191
10 345
16 546
6 788
47
127
203 059
9 389
1 543
2 223
5 700
1 868
444 420
380 237
64 183
7 134
372
18 555
12 339
2 116
6 464
1 402
1 824
111 632
267
79 583
13 912
35 141
69 138
6 906
8 146
5 242
18
46
57 604
1 329
1 212
1 300
1 761
977
51,6
59,6
28,7
65,5
66,0
53,4
68,3
63,0
61,3
76,9
55,4
67,5
44,1
69,7
75,0
45,8
47,6
66,8
49,2
77,2
38,3
36,2
28,4
14,2
78,5
58,5
30,9
52,3
48,4
40,4
71,3
34,5
34,0
46,6
31,7
37,0
38,7
23,1
44,6
32,5
55,9
30,3
25,0
54,2
52,4
33,2
50,8
22,8
61,7
63,8
71,6
85,8
21,5
41,5
69,1
47,7
100,0
85,6
14,4
1,6
0,1
4,2
2,8
0,5
1,4
0,3
0,4
25,1
0,1
17,9
3,1
7,9
15,6
1,6
1,8
1,2
0,0
0,0
13,0
0,3
0,2
0,3
0,4
0,2
100,0
61,7
38,3

0,9
0,1
3,9
1,4
0,3
0,9
0,1
0,4
12,9
0,1
8,3
1,1
9,9
18,2
0,8
2,0
0,4
0,0
0,0
34,9
2,0
0,1
0,2
0,9
0,2 Tab. 26.
Počet se závodn. listy sčítaných žen
absolutně
úhrn
v tom svobodné
v % všech se záv. listy sčítaných, živn. činných
žen ve vedle uvedené živn. třídě
svob.
vdané
ženy
Živnostenské druhy, které vykazují 5000 a více žen
Číslo
Pojmenování
218 Živnost hostinská
302 Obchod s tržními potravinami
168 Výroba ženského šatu
217 Přechovávání cizinců
216 Výroba tabáku
142 Tkalcovství bavlny
298 Obchod s ovocem a mlékem
139 Výroba tkanin z vlny
141 Přádelnictví bavlny
166 Konfekce prádla
292 Obchod se zbožím textilním
27 Pálení cihel
181 Cídění prádla
157 Výroba zboží stávkového
306 Obchod s tabákem, známkami
193 Výroba pečiva
162 Barvení vlny
134 Tkaní hedvábí
159 Umělé vyšívaní
144 Předení lnu
5 Hornictví
200 Řezníci
60 Výroba mosazného zboží atd.
178 Živnost modistská
285 Obchod se zbožím dřevěným
185 Výroba papíru
219 Podávání kávy
297 Obchod se zbožím masným a uzeným
277 Obchod s jinými surovinami
269 Obuvníci
135 Předení vlny ovčí
147 Spracování juty
96 283
90 145
52 057
39 026
36 104
34 539
26 963
23 455
22 360
17 272
16 968
15 597
12 444
12 118
9 903
9 018
8 914
8 596
8 388
7 918
7 401
7 247
6 422
6 400
6 230
6 049
6 012
5 803
5 799
5 640
5 196
5 051
42 223
21 597
39 772
21 987
17 368
22 307
5 243
13 726
15 470
12 408
6 443
5 929
6 551
9 391
3 317
3 201
5 593
5 811
6 690
5 745
5 880
1 670
4 822
4 648
2 581
4 177
3 811
1 313
2 009
2 864
3 789
3 955
43,9
24,0
76,4
56,3
48,1
64,6
19,4
58,5
69,2
71,8
38,0
38,0
52,6
77,5
33,5
35,5
62,8
67,6
79,8
23,0
75,1
72,6
41,4
69,0
63,4
22,6
34,6
50,8
72,9
78,3
56,1
76,0
23,6
43,7
51,9
35,4
80,6
41,5
30,8
28,2
62,0
62,0
47,4
22,5
66,5
64,5
37,2
32,4
20,2
27,4
20,5
77,0
24,9
27,4
58,6
31,0
36,6
77,4
65,4
49,2
27,1
21,7
9,5
4,9
8,9
4,9
3,9
5,0
1,2
3,1
3,5
2,8
1,5
1,3
1,5
2,1
0,7
0,7
1,3
1,3
1,5
1,3
1,3
0,4
1,1
1,0
0,6
0,9
0,8
0,3
0,4
0,6
0,8
0,9
13,0
16,4
2,9
4,1
4,5
2,9
5,2
2,3
1,7
1,2
2,5
2,3
1,4
0,7
1,6
1,4
0,8
0,7
0,4
0,5
0,4
1,3
0,4
0,4
0,9
0,4
0,5
1,1
0,9
0,7
0,3
0,3 Víc než 75% vdaných vykazují druhy: Obchod s tržními potravinami (76,0), Obchod s ovocem a mlékem (80,6), Řezníci (77,0), Obchod se zbožím masným a uzeným (77,4).
Víc než 75% svobodných vykazují druhy: Výroba ženského šatu (76,4), Výroba zboží stávkového (77,5), Umělé vyšívání (49,8), Hornictví (79,5), Spracování juty (78,3). —
Pozorujeme-li naproti tomu roztřídění obou momentů civilního stavu na veškeré druhy, seznáváme, že víc než třetinu všech živnostensky činných vdaných žen obsahují živnost hostinská (13,0), obchod s tržními potravinami (16,4), Obchod s ovocem a mlékem (5,2).
Úřední statistika neprovedla srovnání jednotlivých zemí co do momentu zde projednávaného. Srovnání to, které skytá následující tabulka, jest velice zajímavým.
Tab. 27.
Počet se záv. listy sčítaných činných žen
absolutně
úhrn
v tom svobodné
v % všech živnostensky činných, se záv. listy sčítaných
žen ve vedle uvedené zemi
svobod.
vdané
svobod.
vdané
ženy
Země
Říše v celku
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Solnohrady
Štýrsko
Korutany
Krajina
Terst s okolím
Gorice a Gradiska
Istrije
Tyrolsko
Vorarlbersko
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Bukovina
Dalmacie
861 611
189 950
26 551
8 127
37 479
11 271
13 905
5 938
7 932
6 219
29 261
13 530
297 336
92 404
27 876
84 588
6 480
2 770
444 420
102 271
13 236
4 566
20 997
6 605
7 912
3 107
4 955
2 347
19 211
10 373
152 513
48 315
17 284
27 107
2 509
1 112
51,6
53,8
49,9
56,2
56,0
58,6
56,9
52,3
62,5
37,7
65,7
76,7
51,3
52,3
62,0
32,0
38,7
40,1
48,4
46,2
50,1
43,8
44,0
41,4
43,1
47,7
37,5
62,3
34,3
23,3
48,7
47,7
38,0
68,0
61,3
59,9
100,0
23,0
3,0
1,0
4,7
1,5
1,8
0,7
1,1
,5
4,3
2,3
34,3
10,9
3,9
6,1
0,6
0,3
100,0
21,0
3,2
0,9
3,9
1,1
1,4
0,7
0,7
0,9
2,4
0,8
34,7
10,6
2,5
13,8
1,0
0,4 Z údajů těchto pozorujeme, že poměr vdaných a svobodných není ve všech zemích stejný: zde převládají vdané, tam svobodné. Tak vykazují následující země větší počet vdaných: Halič (68,0), Istrije (62,3), Bukovina (61,3), Dalmacie (59,9), Horní Rakousy (50,1). Nejmenší procento vdaných mají naproti tomu: Gorice a Grad. (37,5), Slezsko (38,0), Korutany (41,4), Krajina (43,1), Solnohradsko (43,8) a Štýrsko (44,0). Čechy a Morava vykazují skoro paritétní poměry (48,7, 47,7). Poslední dva sloupce naší tabulky obsahují — analogicky předešlé — percentuální podíly jednotlivých zemí na úhrnu všech svobodných a vdaných.
B) Stáří žen.
Zde pozorovati budeme roztřídění mladistvých a dospělých žen předem všeobecně — a sice opět dle kategorií živnostenských a jednotlivých zemí —, pak uvedeme však tento moment v kombinaci s velikostními třídami závodů. I v této kapitole konečně bude zřetel bráti na výsledky všeobecného sčítání lidu z r. 1900.
Následující tabulka (28) podává všeobecné přehledy v absolutních číslech.
V celku bylo napočtěno 221 165 mladistvých osob, z nichž bylo 57 327 ženského pohlaví. Z prv uvedeného úhrnu připadá na živnosti výrobní 199 534 (v tom 52 172 žen), na obchod 21 631 (v tom 5155 žen). Největší absolutní počet mladistvých pracovníků obsahují třídy: Průmysl oděvnický (45 492, v tom ženy 14 996), Průmysl textilní (33 446, v tom ženy 20 528), Zpracování kovů (23 104, v tom ženy 1585), Průmyslová výroba potravin a poživatin (18 382, v tom ženy 2661), Výroba zboží dřevěného a pleteného (17 087, v tom ženy 1647). I zde je agglomerace mladistvých žen mnohem větší, než mladistvých mužů. Kdežto musíme sečísti 6 nejsilněji mladistvými muži obsazených tříd, abychom dosáhli přes polovinu úhrnu všech ml. mužů, obsahují 2 třídy (Prům. oděvnický a textilní) samy již dohromady víc než polovinu všech mladistvých žen.
Aby vzájemný poměr mladistvých osob vůbec, pak žen zvlášt k úhrnu všech činných osob jasněji vynikl, následují relativní data (tab. 29). Tab. 28.
Se závodními listy nebo dotazníkem pro dom. pracovníky
sčítané činné osoby
muži
nad
pod
ženy
nad
pod
16 let
Živnostenské třídy
Číslo
Pojmenování
I—XXV Úhrn všech živností
I—XIX Úhrn živností výrobních
XX—XXV Úhrn živností obchodních a dopravních
I Výroba prvotní
II Hutnictví
III Průmysl kamenný a sklářský
IV Zpracování kovů
V Stroje, přístroje, nástroje
VI Zboží dřevěné, pletené
VII Zboží z kaučuku, celluloidu
VIII Zpracování koží, peří, srsti
IX Průmysl textilní
X Živnosti čalounické
XI Průmysl oděvnický
XII Průmysl papírnický
XIII Průmyslová výroba potravin a poživatin
XIV Živnost hostinská a výčepnická
XV Průmysl chemický
XVI Živnosti stavební
XVII Živnosti grafické
XVIII Závody pro dodávání síly, topení, osvětlování
XIX Průmysl kočovný
XX Obchody s pevným stanovištěm
XXI Obchody kočovné
XXII Peněžnictví, úvěrnictví, pojišťování
XXIII Pomocné živnosti obchodní
XXIV Živnosti dopravní
XXV Živnosti zdravotnické
2 822 562
2 346 521
476 041
166 836
7 877
182 483
218 413
155 891
203 679
2 572
37 914
265 630
5 095
322 435
33 735
238 551
132 703
45 431
293 453
27 844
4 593
1 386
325 104
12 121
33 128
31 544
71 652
2 492
163 838
141 362
18 476
4 689
194
10 148
21 519
9 302
15 440
109
2 863
12 918
873
30 496
2 225
15 721
5 819
621
12 188
2 164
36
37
15 028
132
145
439
687
45
1 005 593
786 966
218 627
10 181
517
40 476
19 173
3 340
19 588
1 782
3 833
249 899
747
169 590
18 428
75 073
141 451
9 972
16 328
6 415
47
126
198 132
9 316
1 542
2 189
5 598
1 850
57 327
52 172
5 155
745
47
2 876
1 585
122
1 647
107
140
20 528
16
14 996
1 618
2 661
3 740
490
313
540
.
1
4 927
73
1
34
102
18
4 049 320
3 333 021
716 299
182 451
8 635
235 983
260 690
168 655
240 354
4 570
44 750
548 975
6 731
537 517
56 006
332 006
283 713
56 514
322 282
36 963
4 676
1 550
543 191
21 642
34 816
34 206
78 039
4 405 Tab. 29.
Na 1000 se záv. listy nebo dotazníkem pro dom. pracov. sčítané činné osoby připadají
muži
ženy
nad
pod
muži
nad
pod
ženy
nad
pod
16 let
Živnostenské třídy
Číslo
Pojmenování
I—XXV Úhrn všech živností
I—XIX Úhrn živností výrobních
XX—XXV Úhrn živností obch. a dopr.
I Výroba prvotní
II Hutnictví
III Prům. kamenný a sklářský
IV Zpracování kovů
V Stroje, přístroje, nástroje
VI Zboží dřevěné, pletené
VII Zboží z kaučuku, celluloidu
VIII Zpracování koží, peří, srsti
IX Průmysl textilní
X Živnosti čalounické
XI Průmysl oděvnický
XII Průmysl papírnický
XIII Prům. výroba potr. a pož.
XIV Živnost hostinská a výčep.
XV Průmysl chemický
XVI Živnosti stavební
XVII Živnosti grafické
XVIII Závody pro dodávání síly, topení, osvětlování
XIX Průmysl kočovný
XX Obchody s pevným stanovištěm
XXI Obchody kočovné
XXII Peněžnictví, úvěrnictví, pojišťování
XXIII Pomocné živnosti obchodní
XIV Živnosti dopravní
XV Živnosti zdravotnické
738
748
688
940
935
816
920
979
912
587
911
507
87
657
642
766
488
815
948
812
262
252
312
60
65
184
80
21
88
413
89
493
113
343
358
234
512
185
52
188
945
940
970
970
972
945
911
944
929
953
933
939
868
915
931
945
966
980
961
927
55
60
30
30
28
55
89
56
71
47
67
61
132
85
69
55
34
20
39
73
697
704
665
914
912
773
838
924
848
563
847
484
757
600
602
719
468
804
910
753
41
44
23
26
23
43
83
55
64
24
64
24
130
57
40
47
20
11
38
59
248
236
305
56
60
172
73
20
81
390
86
455
111
315
329
226
499
176
51
174
14
16
7
4
5
12
6
1
7
23
3
37
2
28
29
8
13
9
1
14
Nehledíme-li zatím k rozdílu mezi pohlavím, seznáváme, že podíl mladistvých pracovníků jest v živnostech výrobních větší než v živnostech obchodních a dopravních (60‰, 30‰). Avšak i tato tabulka provádí percentuaci ještě příliš hrubě: shledáváme na př., že pouze v jediné třídě, v průmyslu textilním, jest percentuální podíl mladistvých ženských pracovníků větší než mužských Ve třídě „Zboží z kaučuku“ se pak oboje percenta velice k sobě přibližují (24, 23‰). Zcela jiný, instruktivnější obraz poskytne nám následující tabulka:
Tab. 30.
Na 1000 se závodními listy nebo dotazníkem pro dom. prac. sčítané
muže
ženy
osoby pod 16 let připadají
připadají osoby pod 16 let
muži
ženy
muži
ženy
pod 16 let
Živnostenské třídy
Číslo
Pojmenování
I—XXV Úhrn všech živností
I—XIX Úhrn živností výrobních
XX—XXV Úhrn živností obchodních a dopravních
I Výroba prvotní
II Hutnictví
III Průmysl kamenný a sklářský
IV Zpracování kovů
V Stroje, přístroje, nástroje
VI Zboží dřevěné, pletené
VII Zboží z kaučuku, celluloidu
VIII Zpracování koží, peří, srsti
IX Průmysl textilní
X Živnosti čalounické
XI Průmysl oděvnický
XII Průmysl papírnický
XIII Prům. výroba potravin a poživatin
XIV Živnost hostinská a výčepnická
XV Průmysl chemický
XVI Živnosti stavební
XVII Živnosti grafické
XVIII Závody pro dodávání síly, topení, osvětlování
XIX Průmysl kočovný
XX Obchody s pevným stanovištěm
XXI Obchody kočovné
XXII Peněžnictví, úvěrnictví, pojišťování
XXIII Pomocné živnosti obchodní
XXIV Živnosti dopravní
XXV Živnosti zdravotnické
55
59
33
27
24
53
90
56
70
41
70
46
146
86
62
62
42
12
41
73
8
26
44
11
4
14
9
18
54
62
23
68
83
66
76
35
78
57
35
76
21
81
81
34
26
48
19
78
.
8
24
8
22
15
18
9
741
739
762
863
805
779
931
987
904
505
953
386
982
670
579
855
609
559
975
800
1000
974
753
644
993
928
871
714
259
261
238
137
195
221
69
13
96
495
47
614
18
330
421
145
391
441
25
200
.
26
247
356
7
72
129
286
Zde změní se obraz úplně. Pozorujeme-li první 2 sloupce, vykazují ze všech 25 tříd 12 větší percento mladistvých žen. Rozdíly jsou v některých z těchto tříd velice značné. Jako příklady pro značné převládání ženských mladistvých pracovníků uvádíme na př. třídy I. (Výroba prvotní, 27‰; 68‰) a II. (Hutnictví, 24‰, 83‰), pro značné převládání mužských pak třídy X. (Živnosti čalounické, 146‰, 21‰) a VIII. (Zpracování koží, peří, srstí, 70‰, 35‰). Přibližně stejné percento mužských a ženských mladistvých dělníků vykazují pak třídy: III. (Průmysl kamenný, sklářský, 53‰, 66‰), VI. (Zboží dřevěné, pletené, 70‰, 78‰), XI. (Průmysl oděvnický, 86‰, 81‰) a XVII. (Živnosti grafické 73‰, 78‰).
Pozorujme nyní ještě domáckou práci zvlášť. Zde podává se nám následující obraz:
Tab. 31.
Z 1000 s dotazníkem pro dom. pracovníky sčítaných činných osob jsou
muži
nad
pod
ženy
nad
pod
16 let
Živnostenské třídy3
Číslo
Pojmenování
1—266 Úhrn všech živností
I Výroba prvotní
III Průmysl kamenný a sklářský
IV Zpracování kovů
V Stroje, přístroje, nástroje
VI Zboží dřevěné, pletené
VII Zboží z kaučuku, celluloidu
VIII Zpracování koží, peří, srstí
IX Průmysl textilní
X Živnosti čalounické
XI Průmysl oděvnický
XII Průmysl papírnický
XIII Prům.výr. potravin a poživatin
XV Průmysl chemický
XVI Živnosti stavební
XVII Živnosti grafické
549
864
550
792
970
744
202
744
486
483
488
224
635
815
986
682
17
19
25
33
15
27
85
17
18
31
11
59
11
13
7
5
408
107
198
160
14
206
681
231
463
483
480
641
343
165
6
296
26
10
27
15
1
23
32
8
33
3
21
76
11
7
1
17
Vezměme ony třídy, které nevykazují zároveň větší nebo menší relativní počet žen u srovnání s muži a sice jak co do mladistvých tak co do dorostlých žen. Menší počet dorostlých avšak větší počet mladistvých žen mají: III. (Průmysl kamenný a sklářský), IX. (Průmysl textilní) a XI. (Průmysl oděvnický). Větší počet dorostlých avšak menší počet mladistvých má třída VI. (Zboží z kaučuku a celluloidu). — Uveďme nyní ještě nejdůležitější živnostenské druhy. Tab. 32. vykazuje veškeré druhy, které mají buď absolutně více než 1000 mladistvých žen nebo při kterých percento mladistvých žen překračuje 5 ze sta (v něm činných osob). Je jich 31. Tab. 32. nečiní rozdíl mezi způsobem sčítacím.
Tab. 32.
Počet činných osob pod 16 let
vůbec
muži
ženy
Na 1000 činných osob vůbec připadají méně než 16 let staré
vůbec
v tom
muži
ženy
Živnostenské druhy s více než 1000 nebo více než 5% činných mladistvých žen
Číslo
Pojmenování
32 Terrakotta
52 Drobné zboží železné
61 Zboží cínové
107 Jiné pletené zboží
130 Příprava vlny
133 Předení hedvábí
139 Vlněné tkaniny
141 Předení bavlny
142 Tkaní bavlny
147 Juta
149 Tkaní vlasů
153 Prýmky ze zlatých přediv
154 Jiné prýmky
155 Hedvábné stuhy
156 Jiné stuhy
157 Zboží stávkové
158 Krajky
159 Umělé vyšívání
166 Výroba prádla
168 Ženské šatstvo
170 Výroba šněrovaček
171 Nákrčníky
176 Fezy
178 Živnost modistská
179 Umělé květiny
180 Pérařství
189 Konfekce papíru
191 Kartonáže
216 Výroba tabáku
218 Živnost hostinská
302 Obch. s potravinami
92
139
128
813
196
584
2 538
4 346
5 894
889
1 539
36
2 623
299
329
1 717
1 014
2 850
2 122
10 472
99
118
84
875
452
68
668
605
1 269
6 525
8 933
40
47
45
300
79
27
1 132
2 034
2 312
308
350
3
845
44
36
306
169
798
158
1 085
8
12
28
47
70
3
199
220
14
3 860
6 652
52
92
83
513
117
557
1 406
2 312
3 582
581
1 189
33
1 781
255
293
1 411
845
2 052
1 964
9 387
91
106
56
828
382
65
469
385
1 255
2 665
2 281
103
80
80
112
114
159
42
89
46
100
281
76
144
86
79
55
73
96
57
123
55
57
130
122
85
77
97
97
31
34
44
45
27
28
41
46
7
19
42
18
35
64
6
46
13
9
10
12
27
4
13
4
6
43
7
13
3
29
35
0
20
33
58
53
52
71
68
152
23
47
28
65
217
70
98
73
70
45
61
69
53
110
51
51
87
115
72
74
68
62
31
14
11 Nejvyšší absolutní počet mladistvých žen vykazují dle toho následující druhy (přes 2000): č. 142 (Tkaní bavlny; 3582), č. 218 (Živnost hostinská; 2665), č. 141 (Předení bavlny; 2312), č. 302 (Obchod s potravinami; 2281), č. 159 (Umělé vyšívání; 2052). Však právě při těchto druzích, které vynikají vysokým počtem absolutním, shledáváme zároveň, že počet mladistvých žen jest relativně — t. j. poměrně k počtu všech činných osob v tom kterém druhu — dost nepatrný. (Srovn. poslední sloupec naší tabulky.) Pouze v jednom z těchto druhů— Umělé vyšívání — přesahuje toto percento 5 ze sta. Naopak opět mají ony druhy, které vykazují vysoké percento mladistvých žen, zároveň velmi nepatrný absolutní počet těchto. Přes 100 mladistvých žen z 1000 činných osob mají totiž druhy: č. 149 (Tkaní vlasů; 217‰, 350 abs.), č. 133 (Předení hedvábí; 152‰, 27 abs.), č. 178 (Živnost modistská; 115‰, 47 abs.).
Tab. 33. jedná pouze o domáckém průmyslu. Máme zde 24 živnostenských druhů, ve kterých bylo více než 5000 činných osob s dotazníkem pro domácké pracovníky napočtěno. Jsou to tedy nejdůležitější druhy domáckého průmyslu vzhledem k počtu v tomto průmyslu činných osob vůbec.
V této tabulce uvedená relativní data podávají roztřídění činných osob dle pohlaví a uvnitř tohoto dle stáří. Jelikož v kapitole I. nebylo zvlášť jednáno o domáckém průmyslu (pokud se týče živn. druhů), všimněme si zde těchto dat zevrubněji. Přes 700 mužů (nehledě k stáří) z 1000 domácky činných osob vykazují druhy: č. 42 (Kovářství; 983), č. 102 (Hrubé zboží dřevěné; 799), č. 104 (Ostatní truhlářství; 914), č. 106 (Košičkářství; 851), č. 139 (Vlněné tkaniny; 737), č. 145 (Tkaní lněných látek; 725), č. 151 (Ostatní tkalcovství; 770), č. 167 (Mužské šatstvo; 862), č. 169 (Obuvnictví; 946), č. 248 (Tesaři; 998). Tyto druhy lze tedy naznačiti jako typické živnosti co do mužské domácké práce. (Nehledě při tom ovšem k druhům se slabým domáckým průmyslem, které v naší tabulce proto vůbec nejsou uvedeny.)
Za typické representanty ženské domácké práce lze naproti tomu pokládati tyto živnosti (na 1000 domácky činných osob připadá víc než 700 žen): č. 149 (Tkaní vlasů; 763), č. 154 Tab. 33.
Na 1000 s dot. pro dom. pracovníky sčítaných činných osob připadá
mužů
nad
pod
žen
nad
pod
16 let
Absol. počet s dot. pro dom. prac. sčítaných osob
Živnostenské druhy vykazující více než 5000 s dot. pro domácké prac. sčítaných činných osob
Číslo
Pojmenování
36 Broušení skla
38 Ostatní raffinerie skla
42 Kovářství
102 Hrubé zboží dřevěné
104 Ostatní truhlářství
106 Košičkářství
107 Jiné pletené zboží
139 Vlněné tkaniny
141 Předení bavlny
142 Tkaní bavlny
145 Tkaní lněných látek
149 Tkaní vlasů
151 Ostatní tkalcovství
154 Jiné prýmky
157 Zboží stávkové
158 Krajky
159 Umělé vyšívání
166 Výroba prádla
167 Mužské šatstvo
168 Ženské šatstvo
169 Obuvnictví
172 Rukavičkářství
181 Cídění prádla
248 Tesaři
502
327
952
765
892
831
294
726
481
626
706
175
761
79
96
69
64
19
845
60
928
119
15
995
15
38
31
34
22
20
44
11
9
16
19
62
9
56
7
11
6
3
17
5
18
2
1
3
463
579
16
182
83
141
585
251
496
343
259
537
223
741
863
858
873
943
131
875
50
839
977
1
20
56
1
19
3
8
77
12
14
15
16
226
7
124
34
62
57
35
7
60
4
40
7
1
7 477
6 433
9 156
10 559
8 426
5 070
6 220
10 827
7 049
64 013
47 530
5 035
7 717
12 095
14 411
11 792
14 302
17 246
23 809
23 422
46 033
8 969
13 753
7 089
(Jiné prýmky; 865), č. 157 (Zboží stávkové; 897), č. 158 (Krajky; 920), č. 159 (Umělé vyšívání; 930), č. 166 (Výroba prádla; 978), č. 168 (Ženské šatstvo; 935), č. 172 (Rukavičkářství; 879), č. 181 (Cídění prádla; 984).
Pozorujeme-li nyní mladistvé pracovníky zvlášť, shledáváme, že v těchto 24 živnostenských druzích, které vykazují se nejsilnějším domáckým průmyslem, jsou muži poměrně slaběji zastoupeni než ženy. V žádném druhu nedosahují mužští mladiství pracovníci 6,5% všech domácky činných osob. Naproti tomu mají ženské mladistvé pracovnice ve třech případech přes 7% a sice č. 149 (Tkaní vlasů; 226), č. 154 (Jiné prýmky; 124) č. 107 (Jiné pletené zboží; 77). Následující tabulky podávají přehledy territoriální dle korunních zemí. Předem buďtež uvedena absolutní čísla.
Tab. 34.
Se záv. listy
nad
pod
S dot. pro dom. prac.
nad
pod
16 let
úhrn
sčítaní činní muži
Země
Říše v celku
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Solnohrady
Štýrsko
Korutany
Krajina
Terst s okolím
Gorice a Grad.
Istrije
Tyrolsko
Vorarlbersko
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Bukovina
Dalmacie
2 568 285
529 290
94 286
24 497
146 126
38 633
36 980
35 951
15 148
22 565
73 828
21 933
816 119
267 285
105 086
284 127
33 681
22 750
155 854
31 918
4 655
973
6 567
2 692
2 435
1 886
1 371
1 429
3 110
1 249
54 148
18 164
6 679
15 874
1 819
885
254 277
16 728
1 468
59
2 970
275
3 518
1 666
2 568
660
4 647
375
95 395
34 362
5 697
82 143
1 025
721
7 984
310
26
2
31
7
175
70
253
25
82
32
3 656
1101
257
1 927
13
17
2 986 400
578 246
100 435
25 531
155 694
41 607
43 108
39 573
19 340
24 679
81 667
23 589
969 318
320 912
117 719
384 071
36 538
24 373
sčítané činné ženy
Říše v celku
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Solnohrady
Štýrsko
Korutany
Krajina
Terst s okolím
Gorice a Grad.
Istrije
Tyrolsko
Vorarlbersko
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Bukovina
Dalmacie
816 442
181 666
25 537
7 889
36 312
10 885
13 381
5 522
7 067
5 937
27 955
12 116
279 381
87 825
26 083
80 168
6 108
2 610
45 175
8 284
1 014
238
1 167
386
524
416
865
282
1 306
1 414
17 955
4 579
1 793
4 420
372
160
189 151
26 305
1 162
102
1 906
299
2 756
3 844
1 034
560
4 386
5 969
97 452
21 518
8 080
12 530
305
943
12 152
529
47
.
71
38
341
271
150
108
216
367
6 700
1 440
545
1 197
26
106
1 062 920
216 784
27 760
8 229
39 456
11 608
17 002
10 053
9 116
6 887
33 863
19 866
401 488
115 362
36 501
98 315
6 811
3 819 Které země vykazují největší percento mladistvých pracovníků (percentuováno na úhrn všech činných osob)? Na to odpovídá tabulka 35.
Tab. 35.
Na 1000 se záv. listy nebo dotazn. pro dom. pracovníky sčítané činné
muže
ženy
připadají pod 16 let
muži
ženy
méně než 16 let staré činné osoby připadají
muži
ženy
Země
Říše v celku
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Solnohrady
Štýrsko
Korutany
Krajina
Terst s okolím
Gorice a Grad.
Istrije
Tyrolsko
Vorarlbersko
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Bukovina
Dalmacie
55
56
47
38
42
65
60
50
84
59
39
54
60
60
59
46
50
36
54
42
39
29
34
37
51
68
111
57
45
89
61
52
64
57
58
69
741
785
815
804
842
864
751
740
615
788
677
418
701
762
748
760
821
772
259
215
185
196
158
136
249
260
385
212
323
582
299
238
252
240
179
228
Nejsilnější podíly mladistvých mužů vykazují Gorice a Grad. (84‰), pak Čechy a Morava (60‰), Slezsko a Istrije (59‰); nejmenší Dalmacie (36‰), Solnohradsko (38‰) a Tyrolsko (39‰). Jiná řada podává se, pozorujeme-li mladistvé ženy: největší podíly mají zde: Gorice a Grád. (111‰), Vorarlbersko (89‰), Dalmacie (69), Terst s okolím (68), Slezsko (64), Čechy (61), nejmenší pak Štýrsko (34), Korutany (37) a Horní Rakousy (39). Jak vidno, nachází se Dalmacie co do mladistvých mužů v řadě s nejslabšími podíly (36), kdežto co do mladistvých žen nalézáme ji na třetím místě řady s největšími podíly (69).
Přivedeme-li pak v relaci jednotlivé podíly mladistvých mužů a žen, shledáváme, že co do úhrnu říšského jsou podíly obou pohlaví skoro stejné (55, 54). Největší rozdíly — přes 20‰ — vykazují: Korutany, Gorice a Grad., Vorarlbersko a Dalmacie.
Percentujeme-li pak z úhrnu všech mladistvých osob na jednotlivá pohlaví, shledáváme pouze ve Vorarlbersku větší podíl žen než mužů (domácký průmysl!). Méně než 200 žen z 1000 mladistvých pracovníků vůbec mají: Korutany (136), Štýrsko (158), Bukovina (179) a Horní Rakousy (185).
V jakých zemích připadá na mladistvé osoby mezi 14. a 16. rokem vůbec nejvyšší percento živnostensky činných osob mladistvých? Ku zodpovědění této otázky musíme opět srovnati výsledky všeobecného sčítání lidu z roku 1900 s našimi daty. K tomu slouží následující tabulka:
Tab. 36.
Dle všeob. sčítání lidu z roku 1900 sčítané osoby ve stáří mezi 14. a 16. rokem
úhrn
muži
ženy
Na 1000 dle všeob. sčítání lidu sčítaných, ve stáří od 14—16 let stojících
osob
mužů
žen
připadají dle sčítání živn. závodů sčítaných mladistvých pracovníků
vůbec
mužů
žen
Země
Říše v celku
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Solnohrady
Štýrsko
Korutany
Krajina
Terst s okolím
Gorice a Grad.
Istrije
Tyrolsko
Vorarlbersko
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Bukovina
Dalmacie
1 043 166
113 479
30 085
6 883
51 708
14 783
21 699
6 322
9 639
13 597
32 090
5 094
248 794
96 239
27 156
309 209
30 358
26 031
514 348
57 697
14 724
3 397
25 946
7 523
10 829
3 137
4 791
7 025
16 013
2 523
123 528
47 241
13 665
148 424
14 866
13 019
528 818
55 782
15 361
3 486
25 762
7 260
10 870
3 185
4 848
6 572
16 077
2 571
125 266
48 998
13 491
160 785
15 492
13 012
211
362
191
176
152
211
160
418
274
136
147
601
332
263
342
76
73
45
319
559
318
287
254
359
241
624
339
209
199
508
468
408
507
120
123
69
108
158
69
68
48
59
80
213
209
59
95
693
197
123
173
35
26
20
Sestavíme-li země dle výše percenta mladistvých pracovníků předem bez ohledu na pohlaví, dostáváme tuto řadu: Vorarlbersko (1), Terst s okolím (2), Dolní Rakousy (3), Slezsko (4), Čechy (5), Gorice a Grad. (12), Morava (6), Korutany (9), Horní Rak. (8), Solnohradsko (7), Krajina (13), Štýrsko (10), Tyrolsko (11), Istrije (14), Halič (15), Bukovina (16), Dalmacie (17). V závorce uvedená čísla udávají pořadí zemí, když seskupíme je dle výšky percenta všech činných osob (percentováno na počet všech přes 14 let starých osob; srovn. kap. I. Jak vidno, odpovídá právě uvedená řada v celku všeobecné řadě, připojenými čísly naznačené. Tak nacházíme prvních 5 zemí v obou řadách na stejném místě, rovněž tak 4 poslední země. Pouze Gorice a Gradiska vykazuje zvláštnost: v první, všeobecné relaci, stojí na 12. místě, v právě uvedené, zvláštní relaci na šestém. Srovnání tabulek č. 36. a č. 11. poučuje nás dále, že rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou v tabulce č. 36 mnohem větší než v tab. č. 11. Kdežto totiž v této kolísá podíl percentuálný mezi 483 (Vorarlbersko) a 75 (Dalmacie), nacházíme v oné nejvyšší percentuálný podíl 601 (Vorarlbersko) oproti nejmenšímu 45 (Dalmacie).
Nyní seřaďme země dle pohlaví zvlášť a srovnejme tyto řady opět dle právě provedeného způsobu. Pro muže: Terst s okolím (1), Dolní Rakousy (3), Vorarlbersko (4), Slezsko (2), Čechy (5), Morava (6), Korutany (9), Gorice a Gradiska (13), Horní Rakousy (8), Solnohradsko (7), Štýrsko (10), Krajina (11), Istrije (14), Tyrolsko (12), Halič (15), Bukovina (16), Dalmacie (17).
A pro ženy: Vorarlbersko (1), Terst s okolím (5), Gorice a Grad. (7), Čechy (3), Slezsko (4), Dolní Rakousy (2), Morava (6), Tyrolsko (9), Krajina (11), Horní Rakousy (10), Solnohradsko (8), Korutany (12), Istrije (14), Štýrsko (13), Halič (15), Bukovina (16), Dalmacie (17).
Srovnáme-li konečně číslice pro mužské a ženské mladistvé pracovníky, shledáváme, že pouze ve Vorarlbersku jest číslo pro ženské větší než korrespondující pro mužské (t. j. že na 1000 děvčat ve stáří mezi 14.—16. rokem připadá víc živnostensky činných než na 1000 hochů). Zároveň poznáváme opět, že rozdíly jednotlivých zemí jsou větší při ženských než při mužích. (Ve Vorarlbersku jest z 1000 děvčat mezi 14. a 16. rokem 693 živnostensky činných, v Dalmacii pouze 20.)
C) Stáří a civilní stav žen v kombinaci s velikostí závodů. Tab. 37.
Z 1000 osob činných v závodech o
1—5
6—20
činných osobách jsou
muži
nad
pod
ženy
svob.
vda.
nad
pod
16 let
muži
nad
pod
ženy
svob.
vda.
nad
pod
16 let
Z 1000 osob činných v závodech o
21—100
více než 100
činných osobách jsou
muži
nad
pod
ženy
svob.
vda.
nad
pod
16 let
muži
nad
pod
ženy
svob.
vda.
nad
pod
16 let
Živnostenské třídy
Číslo
Pojmenování
I—XXV Úhrn všech živností
I—XIX Úhrn živností výrobních
XX—XXV Úhrn živností obchodních a dopravních
I Výroba prvotní
II Hutnictví
III Prům. kamenný a sklářský
IV Zpracování kovů
V Stroje, přístroje, nástroje
VI Zboží dřevěné, pletené
VII Zboží z kaučuku, celluloidu
VIII Zpracování koží, peří, srsti
IX Průmysl textilní
X Živnosti čalounické
XI Průmysl oděvnický
XII Průmysl papírnický
XIII Prům. výroba potravin a poživatin
XIV Živnost hostinská a výčepnická
XV Průmysl chemický
XVI Živnosti stavební
XVII Živnosti grafické
XVIII Záv. pro dodáv. síly, topení, osvětlování
XIX Průmysl kočovný
XX Obchody s pevným stanovištěm
XXI Obchody kočovné
XXII Peněžnictví, úvěrnictví, pojišť.
XXIII Pomocné živnosti obchodní
XXIV Živnosti dopravní
XXV Živnosti zdravotnické
687
725
612

812
917
862
861
898
896
696
864
630
792
697
740
796
646
901
915
816
984
922
557
559
971
925
888
581
50
65
21
42
.
39
116
86
85
25
99
31
147
81
121
67
12
13
67
85
9
23
24
5
6
9
11
8
84
85
81
39
.
33
9
5
5
127
11
172
20
113
74
36
194
34
4
51
2
11
93
58
9
31
24
164
169
114
278

103
83
62
13
10
13
133
25
137
40
85
57
99
316
50
13
43
5
43
317
375
14
34
75
245
10
11
8
4
.
4
1
1
1
19
1
31
1
24
8
3
14
2
1
5
.
1
9
3
.
1
2
2
738
721
819
905
948
807
762
832
855
625
824
571
757
472
585
796
468
845
920
750
988
267
789
699
954
895
935
561
68
73
44
32
.
45
165
140
107
42
76
25
118
74
57
69
50
10
54
98
3
100
54
133
5
27
11
7
127
135
93
29
20
57
50
18
23
230
66
245
80
306
261
77
364
97
12
114
4
433
107
70
37
60
31
254
53
56
37
31
32
85
17
9
14
89
31
125
39
83
67
54
108
41
13
24
5
200
41
70
4
17
21
178
14
15
7
3
.
6
6
1
1
14
3
34
6
65
30
4
10
7
1
13
.
.
9
28
0
1
2
0
782
775
853
940
877
806
821
915
887
432
848
543
449
468
581
842
522
767
902
751
984
71
804
.
922
945
967
560
33
35
15

17
21
45
53
62
28
14
26
23
.
12
23
13
58
10
38
50
5
.
20
.
9
17
4
22
120
122
99
29
70
62
85
15
59
357
77
272
191
194
279
99
363
153
28
152
6
536
132
.
73
30
19
220
55
57
28
13
25
80
30
7
22
170
43
129
352
99
90
39
55
61
31
31
5
393
36
.
4
8
9
183
10
11
5
1
7
7
11
1
4
27
6
33
8
27
27
7
2
9
1
16
.
.
8
.
.
1
1
14
718
712
935
922
916
743
856
950
773
578
867
440
.
425
617
378
600
769
904
730
978
.
815
.
931
937
985
493
26
26
5
25
23
47
36
29
19
22
19
28
.
9
24
9
56
11
22
30
11
.
19
.
2
1
3
.
148
152
50
36
34
120
66
14
126
293
54
320
.
405
233
280
323
134
38
154
3
.
140
.
58
55
5
507
90
92
9
13
22
70
34
6
68
83
56
173
.
128
95
308
20
74
35
67
8
.
19
.
9
7
7
.
18
18
1
4
5
20
8
1
14
24
4
44
.
33
31
25
1
12
1
19
.
.
7
.
.
.
.
. Buďtež uvedeny jen nejvšeobecnější poznatky, které z této tabulky vyplývají. V živnostech obchodních a dopravních (v celku) seznáváme na př. konstantní stoupání podílu dorostlých mužů s velikostí závodů. Zároveň vykazují poslední dvě velikostní třídy jen nepatrné podíly mladistvých pracovníků. (Dopravní živnosti, které vyžadují především tělesné síly činných osob!) Dále seznáváme, že poměr vdaných ku svobodným (dorostlým) ženám mění se s rostoucí velikostí závodů ve prospěch svobodných. (Vypomáhající manželky živnostníků!) Tak máme ve velikostní třídě (1—5 osob) poměr 81 : 278, v následující třídě (6—20 osob) již 93 : 37, v další třídě pak (21—100 osob) 99 : 28, a konečně ve velkozávodech (přes 100 osob) 50 : 9.
Zkoumáme-li jednotlivé třídy živností obchodních a dopravních, poznáváme, že podobnou tendenci co do podílu dorostlých mužů shledáváme ve třídách XX. (Obchody s pevným stanovištěm), XXI (Obchody kočovné) a — přirozeně — XX IV (Živnosti dopravní). Zcela podobně má se to též s poměrem mezi svobodnými a vdanými ženami v jednotlivých velikostních třídách. Pouze při živnostech dopravních převládají v poslední velikostní třídě (přes 100 osob) vdané nad svobodnými.

IV. Postavení žen v závodu.


A) Všeobecně.
Co do pracovního postavení činných osob v závodu budeme předně rozlišovati mezi samostatnými majiteli, spolumajiteli a pachtéři (podnikateli) závodů a nesamostatným personálem. Tento roztřídíme opět na úředníky a pracovníky (dělníky).
Následující, veškeré činné muže a ženy vykazující tabulka 38. podává všeobecný přehled.
Podotknouti sluší, že v tabulce uvedeni jsou pouze v živnosti činní majitelové. Srovnání obou pohlaví skytá tudíž pouze obraz, jakou účast mají ženy v podnikatelské funkci hospodářské v pravém slova smyslu. To nutno přesně rozlišovati od poměru obou pohlaví co do postavení kapitalistického t. j tedy co do otázky, kolik žen resp. mužů béře důchod z živnosti, která sice provozuje se na jejich vrub, nikoli však za jejich součinnosti. (Živnosti propachtované, zástupcem provozované atd.) Na tuto otázku nepodává ovšem sčítání naše odpovědi. Tab. 38.
Se závodními listy nebo dotazníkem pro domácké pracovníky sčítaní, činní
muži
ženy
majitelové
muži
ženy
v službách
muži
ženy
Živnostenské třídy
Číslo syst. seznamu
Pojmenování
I—XXV Úhrn všech živností
I—XIX Úhrn živností výrobních
XX—XXV Úhrn živností obchodních a dopravních
I Výroba prvotní
II Hutnictví
III Prům. kamenný a sklářský
IV Zpracování kovů
V Stroje, přístroje, nástroje
VI Zboží dřevěné, pletené
VII Zboží z kaučuku, celluloidu
VIII Zpracování koží, peří, srsti
IX Průmysl textilní
X Živnosti čalounické
XI Průmysl oděvnický
XII Průmysl papírnický
XIII Prům. výroba potravin a poživatin
XIV Živnost hostinská a výčepnická
XV Průmysl chemický
XVI Živnosti stavební
XVII Živnosti grafické
XVIII Záv. pro dodáv. síly, topení, osvětlování
XIX Průmysl kočovný
XX Obchody s pevným stanovištěm
XXI Obchody kočovné
XXII Peněžnictví, úvěrnictví, pojišť.
XXIII Pomocné živnosti obchodní
XXIV Živnosti dopravní
XXV Živnosti zdravotnické
2 986 400
2 493 883
492 517
171 525
8 071
192 631
239 932
165 193
219 119
2 681
40 777
278 548
5 968
352 931
35 960
254 272
138 522
46 052
305 641
30 008
4 629
1 423
340 132
12 253
33 273
31 983
72 339
2 537
1 062 920
839 138
223 782
10 926
564
43 352
20 758
3 462
21 235
1 889
3 973
270 427
763
184 586
20 046
77 734
145 191
10 462
16 641
6 955
47
127
203 059
9 389
1 543
2 223
5 700
1 868
953 183
721 463
331 720
5 978
12
22 833
58 281
29 007
82 410
119
12 121
100 804
2 242
195 438
3 485
72 778
82 141
6 096
42 984
3 466
84
1 184
176 731
11 094
1 571
17 924
23 846
554
297 974
203 447
94 527
376
1
5 942
2 569
281
6 117
74
750
69 130
232
89 830
1 408
6 213
19 359
374
427
333
1
30
82 799
7 739
136
660
2 961
232
2 033 217
1 772 420
260 797
165 547
8 059
169 798
181 651
136 186
136 709
2 562
28 656
177 744
3 726
157 493
32 475
181 494
56 381
39 956
262 657
26 542
4 545
239
163 401
1 159
31 702
14 039
48 493
1 983
764 946
635 691
129 255
10 550
563
37 410
18 189
3 181
15 118
1 815
3 223
201 297
531
94 756
18 638
71 521
125 832
10 088
16 214
6 622
46
97
120 260
1 650
1 407
1 563
2 739
1 636 Na 1000 činných majitelů připadají pro úhrn všech živností 238, pro živnosti výrobní 220, pro živnosti obchodní a dopravní 290 žen. Rozdělíme pak ve službách jsoucí činné osoby na úředníky a dělníky, připadá žen na 1000
úředníků
dělníků
375 259 v úhrnu živností,
241 265 v živnostech výrobních,
421 166 v živnostech obchodních a dopravních.
Jinou percentuaci podává tato tabulka:
Tab. 39.
Na 1000
majitelů
ve službách jsoucích osob
připadají
muži
ženy
muži
ženy
Na 1000
mužů
žen
připadají
službách jsoucích
majitelé
ve službách jsoucí
Živnostenské třídy
Číslo
Pojmenování
I—XXV Úhrn všech živností
I—XIX Úhrn živností výrobních
XX—XXV Úhrn živností obchodních a dopravních
I Výroba prvotní
II Hutnictví
III Průmysl kamenný a sklářský
IV Zpracování kovů
V Stroje, přístroje, nástroje
VI Zboží dřevěné, pletené
VII Zboží z kaučuku, celluloidu
VIII Zpracování koží, peří, srsti
IX Průmysl textilní
X Živnosti čalounické
XI Průmysl oděvnický
XII Průmysl papírnický
XIII Prům. výroba potravin a poživatin
XIV Živnost hostinská a výčepnická
XV Průmysl chemický
XVI Živnosti stavební
XVII Živnosti grafické
XVIII Závody pro dodávání síly, topení, osvětlování
XIX Průmysl kočovný
XX Obchody s pevným stanovištěm
XXI Obchody kočovné
XXII Peněžnictví, úvěrnictví, pojišťov.
XXIII Pomocné živnosti obchodní
XXIV Živnosti dopravní
XXV Živnosti zdravotnické
762
780
710

941
923
793
958
990
931
617
942
593
906
685
712
921
809
942
991
912
988
975
681
589
920
964
889
705
238
220
290
59
77
207
42
10
69
383
58
407
94
315
288
79
191
58
9
88
12
25
319
411
80
36
111
295
727
736
669
940
935
819
909
977
901
585
899
469
875
624
635
717
310
798
942
800
990
711
576
416
958
900
947
548
273
264
331
60
65
181
91
23
99
415
101
531
125
376
365
283
690
202
58
200
10
289
424
587
42
100
53
452
319
289
471
35
1
119
243
176
376
44
297
362
376
554
97
286
593
132
141
116
18
832
520
905
47
560
330
218
681
711
529
965
999
881
757
824
624
956
703
638
624
446
903
714
407
868
859
884
982
168
480
95
953
440
670
782
280
242
422
34
2
137
124
81
288
39
189
256
301
487
70
80
133
36
26
48
21
236
408
824
88
297
520
124
720
758
578
966
998
863
876
919
712
961
811
744
696
513
930
920
867
964
974
952
979
764
592
176
912
703
480
876 Seznáváme, že jak co do úhrnu, tak co do obou hlavních oddělení živností vykazují mužové přirozeně vyšší kvótu v kategorii majitelů. Co do jednotlivých živnostenských tříd mají ženy v oddělení přením pouze ve třídách II. (Hutnictví), III. (Prům. kamenný a sklářský) a XVIII. (Závody pro dodávání síly) v oddělení druhém ve třídách XXII. (Peněžnictví) a XXIV. (Živnosti dopravní) větší kvótu.
Seřadíme-li oněch 5 živností, které vykazují nejmenší podnikatelskou kvótu žen, a srovnáme-li je s analogickými 5 živnostmi co do mužů, dostáváme následující 2 řady: 1. pro ženy: II. (Hutnictví, 2), XVIII. (Závody pro dodávání síly, 21), XVI. (Živnosti stavební, 26), I. (Výroba prvotní, 34), XV. (Průmysl chemický, 36). 2. pro muže : II. (Hutnictví, 1), XVIII. (Závody pro dodávání síly, 18), VII. (Zboží z kaučuku, celluloidu, 44), XXII. (Peněžnictví, 47), XII. (Průmysl papírnický, 97). Sestavme nyní ještě řady co do nejvyšší kvóty: 1. Pro ženy: XXI. (Obchody kočovné, 824), XXIV. (Živnosti dopravní, 520), XI. (Průmysl oděvnický, 487), XX. (Obchody s pevným stan., 408), X. (Živnosti čalounické, 304). 2. Pro muže : XXI. (Obchody kočovné, 905), XIV. (Živnost hostinská, 593), XXIII. (Pomocné živnosti obchodní, 560), XI. (Průmysl oděvnický, 554), XX. (Obchody s pevným stanovištěm, 520).
Ptáme-li se konečně, ve kterých třídách převládá kvóta majitelů nad levotou ve službách jsoucích osob, tož podává se nám pro muže táž řada, kterou jsme právě uvedli. Pro ženy vykazuje toliko jediná třída (Živnosti dopravní) víc majitelů než ve službách jsoucích osob.
Tabulky 40. a 41. podávají přehledy zemské.
Tabulka 40. obsahuje všeobecné roztřídění činných osob na majitele a ,,ve službách jsoucí" osoby. (Tak přeložili jsme úřední, v „Oest. Statistik“ se nacházející terminus „Arbeitnehmer“, při čemž připomínáme, že v tuto kategorii sluší vpočísti veškeré činné osoby, které nejsou samostatnými podnikateli, tedy na př. i příslušníky rodiny majitelovy, když v závodu jeho jsou zaměstnáni, bez ohledu, jsou-li skutečně „ve službách“ sc. placených.)
Čechy vykazují nápadně vysoký absolutní počet majitelek. Srovnáme-li je na př. s Haliči, jest poměr obou pohlaví v Čechách Tab. 40.
Počet
majitelů
muži
ženy
ve službách jsoucích
muži
ženy
Země
Říše v celku
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Solnohrady
Štýrsko
Korutany
Krajina
Terst s okolím
Gorice a Grad.
Istrije
Tyrolsko
Vorarlbersko
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Bukovina
Dalmacie
953 183
134 681
31 030
6 837
37 863
10 029
16 632
7 437
7 654
7 517
33 232
8 420
300 987
100 197
21 330
205 516
14 427
9 394
297 974
59 132
5 621
1 690
8 954
2 368
5 127
4 532
1 853
1 930
7 919
6 698
119 807
28 398
9 602
30 585
2 058
1 700
2 033 217
443 565
69 405
18 694
117 831
31 578
26 476
32 136
11 686
17 162
48 435
15 169
668 331
220 715
96 389
178 555
22 111
14 979
764 946
157 652
22 139
6 539
30 502
9 240
11 875
5 521
7 263
4 957
25 944
13 168
281 681
86 964
26 899
67 730
4 753
2 119
Tab. 41.
Na 1000
majitelů
ve službách jsoucích
připadají
muži
ženy
muži
ženy
Na 1000
mužů
žen
připadají
majitelé
ve služb. jsoucí
majitelé
ve služb. jsoucí
Země
Říše v celku
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Solnohrady
Štýrsko
Korutany
Krajina
Terst s okolím
Gorice a Grad.
Istrije
Tyrolsko
Vorarlbersko
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Bukovina
Dalmacie
762
695
847
802
809
809
764
621
805
796
808
557
715
779
690
870
875
847
238
305
153
198
191
191
236
379
195
204
192
443
285
221
310
130
125
153
727
738
758
741
794
774
690
853
617
776
651
535
703
717
782
725
823
876
273
262
242
259
206
226
310
147
383
224
349
465
297
283
218
275
177
124
319
233
309
268
243
241
386
188
396
305
407
357
311
312
181
535
395
385
681
767
691
732
757
759
614
812
604
695
593
643
689
688
819
465
605
615
280
273
202
205
227
204
302
451
203
280
234
337
298
246
263
311
302
445
720
727
798
795
773
796
698
549
797
720
766
663
702
754
737
689
698
555 715 : 285, v Haliči 870 : 130. Nejvyšší kvótu žen má opět Vorarlbersko následkem silného domáckého průmyslu (443). Pak následují — víc než 300 žen z 1000 majitelů — Terst s okolím (379), Slezsko (310) a Dolní Rakousy (305). Nejmenší kvótu ženských majitelů — méně než 160‰ — vykazují Bukovina (125), Halič (130), Dalmacie (153) a Horní Rakousy (135).
Percentujeme-li pro každé pohlaví zvlášť (srovn. poslední 4 sloupce tab. 41.), podávají se nám následující řady (5 zemí):
1. Na 1000 činných mužů připadá nejvíc majitelů v Haliči (535), Tyrolsku (407), Gorici a Grad. (396), Bukovině (395) a Krajině (386).
2. Na 1000 činných žen připadá nejvíc majitelek v Terstu s okolím (451), Dalmacii (445), Vorarlbersku (337), Haliči (311) a Bukovině (302).
Vybereme-li ze všech živnostenských druhů ony, které vykazují bud 10 000 závodů nebo 20 000 činných osob, máme jich 50. Tyto důležitější druhy uvádí následující tabulka 42. Jsou v nich zároveň mimo druhy č. 154 a 158 zastoupeny veškeré druhy, které vykazují více než 10.000 činných žen (srovn. kap. I. tab. 7.).
Tab. 42.
Počet činných žen
majitelů
3
ve službách jsoucí
úředníci
4
dělnice
5
úhrn
6
Z 1000 činných
majitelů
úředníků
dělníků
jsou ženského pohlaví
7
8
9
Z 1000 činných žen jsou
majitelé
10
ve službách jsoucí
11
Živnostenské druhy s více než 10 000 závodů nebo více než 20 000 činných osob
Číslo
1
Pojmenování
2
5 Hornictví
16 Kamenictví
27 Pálení cihel
40 Kujné železo
42 Kovářství
47 Zámečnictví
60 Zboží mosazné
78 Jiné stroje
81 Dílny železných drah
82 Kolářství
94 Pily
8
74
164
1
231
96
1 301
23
.
54
146
17
30
59
5
39
34
139
85
1
10
15
7 376
635
15 403
972
1 208
319
6 586
229
86
97
770
7 393
663
15 462
972
1 247
353
6 725
314
87
107
785
21
24
50
15
6
13
287
17
4
3
29
5
97
47
6
99
99
185
36
.
189
11
50
36
218
29
31
12
329
7
1
10
25
1
100
11
1
156
214
162
68
4
335
157
999
900
989
999
844
786
838
932
1 000
665
843 Tab. 42.
Počet činných žen
majitelů
3
ve službách jsoucí
úředníci
4
dělnice
5
úhrn
6
Z 1000 činných
majitelů
úředníků
dělníků
jsou ženského pohlaví
7
8
9
Z 1000 činných žen jsou
majitelé
10
ve službách jsoucí
11
Živnostenské druhy s více než 10 000 závodů nebo více než 20 000 činných osob
Číslo
1
Pojmenování
2
100 Bednářství
104 Ostatní truhlářství
139 Vlněné tkaniny
141 Předení bavlny
142 Tkaní bavlny
145 Tkaní lněných látek
157 Zboží stávkové
159 Umělé vyšívání
162 Barvení příze
166 Výroba prádla
167 Mužské šatstvo
168 Ženské šatstvo
169 Obuvnictví
181 Cídění prádla
182 Holiči
192 Mlýny na obilí
193 Pekařství
196 Výroba cukru
200 Řeznictví
208 Pivovarství
216 Výroba tabáku
217 Přechovávání cizinců
218 Živnost hostinská
243 Podnikatelství staveb
246 Stavitelé
247 Mistři zedničtí
248 Tesaři
262 Knihtiskařství
274 Obchod s živými zvířaty
275 Obchod s dřevem a uhlím
277 Obchod s jinými surovinami
292 Obchod se zbožím textilním
298 Obchod s o ovocem a mlékem
302 Obchod s potravinami
303 Obchod s tabákem a známkami
313 Obchod podomní
314 Peněžnictví a úvěrnictví
317 Agenti a sensálové
319 Doprava po suchu
64
707
1 096
2 954
8 131
4 238
13 041
12 705
1 040
19 363
1 692
35 745
1 836
15 588
854
1 074
2 379
.
884
44
.
3 573
13 619
8
4
11
16
42
473
1 384
1 545
7 172
17 280
32 458
4 671
4 150
134
255
1 151
8
99
60
18
47
26
97
128
95
412
119
460
246
151
32
179
2 151
3
2 827
30
.
1 180
3 175
34
24
8
13
158
463
1 348
2 218
8 392
7 349
51 941
4 764
278
428
350
189
168
3 449
25 149
22 981
49 295
11 784
11 901
8 858
8 958
14 364
5 459
37 734
6 046
10 237
380
1 775
5 270
2 479
3 553
1 041
36 104
34 273
79 489
2 382
8 438
3 678
161
4 207
295
758
2 036
1 404
2 334
5 746
468
197
123
70
518
176
3 548
25 209
22 999
49 342
11 810
11 998
8 986
9 053
14 776
5 578
38 194
6 292
10 388
412
1 954
7 421
2 482
6 380
1 071
36 104
35 453
82 664
2 416
8 462
3 686
174
4 365
758
2 106
4 254
9 796
9 683
57 687
5 232
475
551
420
707
6
18
129
465
192
123
859
776
359
962
28
883
16
926
89
52
119
.
36
52
.
175
184
7
2
1
1
49
42
119
129
375
572
321
365
388
80
16
64
131
140
41
21
32
79
176
303
94
415
103
660
295
640
485
111
861
2
887
12
0
662
707
21
12
17
70
101
298
272
461
304
713
592
799
606
19
160
281
22
52
500
550
593
547
763
394
285
914
104
854
77
862
30
61
121
132
117
40
890
681
709
40
97
60
6
196
121
49
349
267
470
444
554
453
34
111
20
267
166
42
114
141
264
521
586
103
567
233
483
226
600
675
355
243
.
122
40
.
92
141
3
0
3
84
9
384
397
266
423
641
360
472
897
196
378
620
733
834
958
886
859
736
479
414
897
433
767
517
774
400
325
645
757
1 000
878
960
1 000
908
859
997
1 000
997
916
991
616
603
734
577
359
640
528
103
804
622
380 Ohledně postavení v závodu jest v této tabulce provedena další specialisace tím, že „ve službě jsoucí“ osoby roztříděny jsou dále na kategorii „úředníků“, vyšší služby konající, a kategorii obyčejných „pracovníků" (dělníků). V jakých živnost. druzích máme nejvíce ženských majitelů, úředníků a dělníků a ve kterých převládají ženy muže? Přes 30 000 ženských majitelů napočtěno v druhu č. 168 (Ženské šatstvo, 37 745) a č. 302 (Obchod s tržními potravinami, 32 458). Přes 10 000 ženských majitelů vykazují druhy č. 157, 159, 166, 168, 181, 218, 298, 306. Ženských úředníků máme při obchodu s tržními potravinami 51 941.
Nejvíc dělnic máme v živnosti hostinské (č. 218) a Tkaní bavlny (č. 142). První vykazuje 79 489, druhý druh 49 295 dělnic.
Sloupce 7, 8 a 9 podávají percentuelní roztřídění. Poznáváme zde, že několik živností lze nazvati přímo typicky ženskými. Za takové můžeme pokládati ony, které vykazují víc než 70% ženských majitelů. Jsou to následující druhy: č. 157 (Zboží stávkové; 859 maj., 763 dělnic), č. 159 (Umělé vyšívání; 776 maj., 694 dělnic), č. 166 (Výroba prádla; 962 maj., 914 dělnic), č. 168 (Ženské šatstvo, 883 maj., 854 dělnic), č. 181 (Cídění prádla, 926 maj., 862 dělnic). Seznáváme, že zde vysokému percentu ženských majitelů odpovídá současně vysoké percento dělnic. Zároveň vidno, že citované druhy obsahují takové živnosti, ve kterých hraje důležitou úlohu specificky ženský vkus a ženská manuelní dovednost.
Připomenouti sluší ještě, že 13 druhů z uvedených padesáti vykazují přes 50% ženských pracovníků. Víc ženských než mužských úředníků má 10 druhů. V žádném druhu nedosahuje však podíl tento 90%. Pouze 2 druhy mají konečně ve všech 3 kategoriích více žen než mužů. Jsou to: č. 168 (Ženské šatstvo: 883 maj., 660 úředníků, 854 dělnic) a č. 181 (Cídění prádla: 926 maj., 640 úředníků, 862 dělnic)
B) Postavení žen v závodu v kombinaci s velikostí závodů.
Tab. 43. ukazuje účast ženské podnikatelské činnosti v jednotlivých velikostních třídách. Tab. 43.
Počet se záv. listy nebo dotazníky pro dom. prac. sčítaných
mužských
ženských
činných majitelů v závodech s....činnými osobami
1—5
6—20
21—100
přes 100
1—5
6—20
21—100
přes 100
Živnostenské třídy
Číslo
Pojmenování
I—XXV Úhrn všech živností
I—XIX Úhrn živností výrobních
XX—XXV Úhrn živností obchodních a dopravních
I Výroba prvotní
II Hutnictví
III Průmysl kamenný a sklářský
IV Zpracování kovů
V Stroje, přístroje, nástroje
VI Zboží dřevěné, pletené
VII Zboží z kaučuku, celluloidu
VIII Zpracování koží, peří, srsti
IX Průmysl textilní
X Živnosti čalounické
XI Průmysl oděvnický
XII Průmysl papírnický
XIII Prům. výroba potravin a poživatin
XIV Živnost hostinská a výčepnická
XV Průmysl chemický
XVI Živnosti stavební
XVII Živnosti grafické
XVIII Závody pro dodávání síly, topení, osvětlování
XIX Průmysl kočovný
XX Obchody s pevným stanovištěm
XXI Obchody kočovné
XXII Peněžnictví, úvěrnictví, pojišťov.
XXIII Pomocné živnosti obchodní
XXIV Živnosti dopravní
XXV Živnosti zdravotnické
896 568
675 422
221 146
4 774
1
18 531
54 285
27 257
77 830
86
11 105
97 237
2 091
190 264
2 627
66 648
77 412
5 177
36 256
2 599
62
1 180
168 288
11 039
1 415
17 136
22 782
486
43 672
34 546
9 126
960
4
3 034
3 122
1 113
3 813
16
715
1 721
142
4 517
494
5 123
4 357
614
4 213
569
16
3
7 421
24
138
672
815
56
9 404
8 309
1 095
170
1
1 041
640
499
584
12
236
1 050
6
458
273
550
328
230
1 982
243
6
.
846
.
18
94
132
5
2 339
2 267
72
44
6
180
206
122
82
5
56
731
.
91
89
65
4
45
490
54
.
.
38
.
.
15
19
.
292 430
198 529
93 901
340
1
5 739
2 436
237
5 972
70
711
68 813
225
87 241
1 319
5 778
18 628
332
365
292
.
30
82 346
7 733
133
645
2 839
205
4 975
4 415
560
25
.
163
109
32
125
3
33
252
7
2 440
71
378
663
31
52
30
1
.
418
3
3
14
101
21
426
388
38
7
.
32
24
9
18
1
4
43
.
120
15
33
55
9
7
11
.
.
17
.
.
1
18
2
42
42
.
2
.
6
.
3
.
.
1
16
.
7
3
.
1
1
2
.
.
.
.
.
.
.
.
. Z této tabulky seznáváme, že většina ženské podnikatelské činnosti seskupena je v několika málo třídách živnostenských (ne tak při mužských). Pozorujeme-li napřed nejmenší velikostní třídu, shledáváme, že v živnost. třídách XI. (Průmysl oděvnický, 87 241) a XX. (Obchody s pevným stan., 82 346) nachází se přes polovinu všech ženských majitelů. Ve velikostní třídě (6—20) má již jediný průmysl oděvnický víc než polovinu všech v této velikostní třídě se vyskytujících ženských majitelů. U mužů musímě však v téže velikostní třídě sečísti 5 živnost. tříd (a sice XL, XIII., XIV., XVI., XX.) než dosáhneme polovinu všech v této velikostní třídě se nacházejících mužů. V dalších velikostních třídách padá podíl žen značněji než u mužů. Tak vykazuje třída (21—100) již jen 426 ženských majitelů oproti 9404 mužským. Podíly jednotlivých živnost, tříd jsou však zde u žen stejnoměrněji rozděleny než ve třídě (6—20). Odečteme-li ony živnostenské třídy, ve kterých závody nejvyšší velikosti vůbec se nenacházejí (t. j. XIX. a XXI.), zbývá přece ještě 13 živnost. tříd, které vůbec ženské majitelé nevykazují. Vždyť v celku je jich pouze 42 oproti 2339 mužským! I zde vysvítá počtářsky přesně hospodářsky slabší postavení žen. Zajímavo ostatně jest, že v celém oddělení živností obchodních a dopravních není v závodech velikých (přes 100 osob) ani jediné ženy podnikatelky.
Následující tabulka 44. podává táž data v percentech.
Velikost číslic uvnitř jednotlivé živnostenské třídy pro veškeré 4 velikostní stupně přirozeně odvislá jest od konkrétních velikostních forem závodů v té které živnosti se vyskytujících. (Srovn. na př. Hutnictví při mužských.) Mimo právě uvedenou živnost. třídu vykazují veškeré ostatní třídy jak u mužů tak u žen přirozeně klesání kvoty majitelů při současném stoupání velikostní třídy.
Nyní percentujme uvnitř jednotlivých tříd velikostních na oboje pohlaví. (Bez ohledu na sčítací způsob.) [Tabulka 45.]
Na výšku čísel v nejmenší velikostní třídě má přirozeně průmysl domácký rozhodný vliv. Pozorujeme-li pak dále následující velikostní třídu (6—20 osob), shledáváme, že podnikatelský živel ženský vnikl do těchto živnostenských tříd mocněji (přes desetinu mužských podnikatelů): (Živnosti výrobní) Průmysl oděvnický Tab. 44.
Na 1000 se záv. listy nebo dot. pro dom. prac. sčítaných
mužských
ženských
činných majitelů připadají ve velikostní třídě
1—5
6—20
21—100
přes 100
1—5
6—20
21—100
přes 100
Živnostenské třídy
Číslo
Pojmenování
I—XXV Úhrn všech živností
I—XIX Úhrn živností výrobních
XX—XXV Úhrn živností obchodních a dopravních
I Výroba prvotní
II Hutnictví
III Průmysl kamenný a sklářský
IV Zpracování kovů
V Stroje, přístroje, nástroje
VI Zboží dřevěné, pletené
VII Zboží z kaučuku, celluloidu
VIII Zpracování koží, peří, srsti
IX Průmysl textilní
X Živnosti čalounické
XI Průmysl oděvnický
XII Průmysl papírnický
XIII Prům. výroba potravin a poživatin
XIV Živnost hostinská a výčepnická
XV Průmysl chemický
XVI Živnosti stavební
XVII Živnosti grafické
XVIII Závody pro dodávání síly, topení, osvětlování
XIX Průmysl kočovný
XX Obchody s pevným stanovištěm
XXI Obchody kočovné
XXII Peněžnictví, úvěrnictví, pojišťování
XXIII Pomocné živnosti obchodní
XXIV Živnosti dopravní
XXV Živnosti zdravotnické
942
937
956
803
83
813
932
940
946
723
917
965
934
974
754
920
943
853
945
750
738
998
901
957
962
889
46
48
39
161
334
133
54
39
46
13
59
17
63
24
142
71
53
101
98
164
191
2
42
2
88
38
34
102
10
12
5
29
83
46
11
17
7
101
19
11
3
2
79
8
4
38
46
70
71
.
5
.
11
5
4
9
2
3
0
7
500
8
3
4
1
42
5
7
.
0
25
1
0
8
11
16
.
.
0
.
.
0
.
982
976
994
909
1000
966
948
843
977
946
950
995
970
972
937
934
963
890
857
877
.
1000
995
1000
978
977
960
899
17
22
6
67
.
28
42
114
20
40
44
4
30
27
50
61
34
83
122
90
1000
.
5
0
22
21
34
92
1
2
0
19
.
5
10
32
3
14
5
1
.
1
11
5
3
24
17
33
.
.
0
.
.
2
6
9
0
0
.
5
.
1
.
11
.
.
1
0
.
0
2
.
0
3
4
.
.
.
.
.
.
.
.
. Tab. 45.
Na 1000 činných mužských majitelů uvnitř jednotlivých tříd připadá majitelů žensk. pohlaví
1—5
6—20
21—100
přes 100
Živnostenské třídy
Číslo
Pojmenování
I—XXV Úhrn všech živností
I—XIX Úhrn živností výrobních
XX—XXV Úhrn živností obchodních a dopravních
I Výroba prvotní
II Hutnictví
III Průmysl kamenný a sklářský
IV Zpracování kovů
V Stroje, přístroje, nástroje
VI Zboží dřevěné, pletené
VII Zboží z kaučuku, celluloidu
VIII Zpracování koží, peří, srsti
IX Průmysl textilní
X Živnosti čalounické
XI Průmysl oděvnický
XII Průmysl papírnický
XIII Prům. výroba potravin a poživatin
XIV Živnost hostinská a výčepnická
XV Průmysl chemický
XVI Živnosti stavební
XVII Živnosti grafické
XVIII Závody pro dodávání síly, topení, osvětlování
XIX Průmysl kočovný
XX Obchody s pevným stanovištěm
XXI Obchody kočovné
XXII Peněžnictví, úvěrnictví, pojišťování
XXIII Pomocné živnosti obchodní
XXIV Živnosti dopravní
XXV Živnosti zdravotnické
326
294
425
71
1000
309
45
9
76
814
64
707
108
458
502
87
241
644
10
112
.
25
489
701
94
38
125
422
114
128
61
26
.
54
35
29
33
187
46
147
49
540
144
74
152
50
12
53
62
.
57
126
22
21
124
375
45
47
35
41
.
31
38
18
31
83
18
41
.
262
55
60
168
39
4
45
.
.
20
.
.
11
136
409
18
19
.
46
.
33
.
25
.
.
18
22
.
77
34
.
250
22
5
.
.
.
.
.
.
.
.
.
(XI.) — 540 —, Zboží z kaučuku, celluloidu (VII.) — 187 —, Živnost hostinská (XIV.) — 152 —, (Živnosti obchodní a dopravní) Živnosti zdravotnické (XXV.) — 375 —, Obchody kočovné (XXI.) — 126 —, Živnosti dopravní (XXIV.) — 124 —. Postoupíme-li k další velikostní třídě (21—100 osob), vykazují zde již jen následující živnosti přes desetinu mužských majitelů: pro živnosti výrobní: Průmysl oděvnický — 262 — a Živnost hostinská — 168 —pro živnosti obchodní a dopravní: Živnosti zdravotnické — 400 — a dopravní — 136 —. V nejvyšší velikostní třídě máme pak již jen jedinou živnostenskou třídu přes 10% vykazující: Živnost hostinskou — 250 —. Zajímavo jest, že podíly ženských podnikatelů nikterak pravidelně neklesají se stoupající třídou velikostní. Máme v několika živnostech — srovn. hlavně hostinskou a zdravotnickou! — v tomto ohledu stoupající tendenci podílů, z čehož lze usouditi, že ženské pohlaví aspoň zásadně nikterak se neleká větších forem podnikatelských.
V následující tabulce 46 uvádíme 28 důležitějších živnostenských druhů t j. ony, které mají více než 2000 ženských majitelů. Upozorniti jest, že v této tabulce v sloupci „úhrn“ obsaženy jsou též závody, které v čas sčítání přechodně nepracovaly, tak že v několika druzích nerovná se tento úhrn součtu jednotlivých čísel uvedených 4 velikostních tříd. (Nepracující závody nebyly totiž vpočtěny při depouillementu do jednotlivých velikostních tříd, nýbrž tvořily zvláštní třídu pro sebe.) Poslední dva sloupce podávají specialisaci dle způsobu sčítacího v absolutních číslicích, což důležito jest při posuzování nejmenší velikostní třídy.
Tab. 46.
Počet ženských majitelů
v závodech s činnými osobami
1—5
6—20
21—100
přes 100
úhrn
v tom sčítané
se závod. listy
s dotaz. pro domácí pracov.
Živnostenské třídy vykazující více než 2000 ženských majitelů (seřaděny dle počtu majitelů)
Číslo
Pojmenování
168 Ženské šatstvo
302 Obchod s tržními potravinami
166 Výroba prádla
298 Obchod s ovocem a mlékem
181 Cídění prádla
218 Živnost hostinská
157 Zboží stávkové
159 Umělé vyšívání
158 Krajky
142 Tkaní bavlny
172 Rukavičkářství
292 Obchod se zbožím textilním
154 Jiné prýmky
306 Obchod tabákem a známkami
145 Tkaní lněných látek
313 Podomní obchod
217 Přechovávání cizinců
38 Ostatní raffinerie skla
141 Předení bavlny
107 Jiné pletené zboží
178 Živnost modistská
297 Zboží masné, uzené
149 Tkaní vlasů
193 Pekařství
285 Jiné zboží dřevěné
135 Předení ovčí vlny
36 Broušení skla
179 Umělé květiny
34 188
32 362
19 042
17 244
15 293
13 266
12 998
12 624
8 954
8 117
7 302
7 095
6 917
4 668
4 220
4 148
3 313
3 133
2 944
2 782
2 604
2 734
2 669
2 216
2 298
2 159
2 117
2 003
1 470
96
304
31
284
325
38
73
3
11
27
70
46
3
16
1
223
14
7
5
137
7
9
154
27
1
7
47
73
.
12
.
11
18
4
4
.
1
5
7
11
.
1
.
35
.
2
.
3
.
.
8
1
3
1
3
2
.
3
.
.
.
.
.
1
2
.
.
.
.
.
.
1
.
1
.
.
.
.
.
.
.
.
.
35 745
32 458
19 363
17 280
15 588
13 619
13 041
12 705
8 958
8 131
7 334
7 172
6 974
4 671
4 238
4 150
3 573
3 149
2 954
2 787
2 745
2 744
2 678
2 379
2 327
2 163
2 125
2 054
18 627
32 458
4 974
17 280
3 390
13 619
1 105
895
22
102
148
7 172
95
4 671
83
4 150
3 573
70
12
48
2 432
2 744
43
1 891
2 327
7
40
471
17 118
.
14 389
.
12 198
.
11 936
11 810
8 936
8 029
7 186
.
6 879
.
4 155
.
.
3 079
2 942
2 739
313
.
2 635
488
.
2 156
2 085
1 583 Zde jasně vysvítá veliká převaha nejmenší velikostní třídy. Jen 7 druhů vykazují ve třídě (6—20 osob) přes 100 majitelek.
Tab. 47. obsahuje relativní čísla.
Tab. 47.
Na 1000 majitelů žensk. pohlaví připadají na závody s . . . osobami
1—5
6—20
21—100
přes 100
Na 100 majit. žensk. pohlaví připadají sčít. se
záv. listy
dot. pro dom. pr.
Živnostenské třídy vykazující více než 2000 ženských majitelů
Číslo
Pojmenování
168 Ženské šatstvo
302 Obchod s tržními potravinami
166 Výroba prádla
298 Obchod s ovocem a mlékem
181 Cídění prádla
218 Živnost hostinská
157 Zboží stávkové
159 Umělé vyšívání
158 Krajky
142 Tkaní bavlny
172 Rukavičkářství
292 Obchod se zbožím textilním
154 Jiné prýmky
306 Obchod tabákem a známkami
145 Tkaní lněných látek
313 Podomní obchod
217 Přechovávání cizinců
38 Ostatní raffinerie skla
141 Předení bavlny
107 Jiné pletené zboží
178 Živnost modistská
297 Zboží masné, uzené
149 Tkaní vlasů
193 Pekařství
285 Jiné zboží dřevěné
135 Předení ovčí vlny
36 Broušení skla
179 Umělé květiny
957
997
983
998
981
975
997
994
1 000
998
995
989
992
999
996
1 000
928
996
997
998
949
997
997
932
988
998
996
976
41
3
16
2
18
24
3
6
0
2
4
10
7
1
4
0
62
4
2
2
50
3
3
65
12
1
3
23
2
.
1
.
1
1
0
0
.
0
1
1
1
.
0
.
10
.
1
.
1
.
.
3
0
1
1
1
0
.
0
.
.
.
.
.
0
0
.
.
.
.
.
.
0
.
0
.
.
.
.
.
.
.
.
.
52,1
100,0
25,7
100,0
21,7
100,0
8,5
7,0
0,2
1,3
2,0
100,0
1,4
100,0
2,0
100,0
100,0
2,2
0,4
1,7
88,6
100,0
1,6
79,5
100,0
0,3
1,9
22,9
47,9
.
74,3
.
78,3
.
91,5
93,0
99,8
98,7
98,0
.
98,6
.
98,0
.
.
97,8
99,6
98,3
11,4
.
98,4
20,5
.
99,7
98,1
77,1
Zde zajímají nás hlavně dva poslední sloupce. Neb z těchto poznáváme, do jaké míry má hustěji se objevující domácký průmysl vliv na vzájemný poměr čísel v jednotlivých velikostních třídách. Poznáváme z nich dále, že zde máme seskupeny živnostenské druhy, ve kterých domácký průmysl jest buď velice značný (na př. č. 157, 107) nebo velmi nepatrný (na př. č. 178, 193). Pouze ve třídě na prvním místě uvedené (ženské šatstvo, která zároveň také absolutně obsahuje nejvíc ženských majitelů, 35 745) jsou si podíly majitelek v domáckém a jiném průmyslu přibližně stejny. Nesmíme ovšem zapomenouti, že máme zde několik druhů, při kterých domácký průmysl se vůbec nevyskytuje (veškeré živnosti obchodní a těmto příbuzná živnost hostinská). Abstrahujeme-li od těchto druhů, jest přirozeným následkem malého podílu domáckého průmyslu silnější obsazení větších velikostních tříd (na př. č. 178, 193; naproti tomu však č. 168!).
Následující tři tabulky jednají o zemích.
Tab. 48.
Počet se záv. listy nebo dotazníky pro dom. prac. sčítaných
mužských
ženských
činných majitelů v závodech s .. .. činnými osobami
1—5
6—20
21—100
přes 100
1—5
6—20
21—100
přes 100
Země
Říše v celku
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Solnohrady
Štýrsko
Korutany
Krajina
Terst s okolím
Gorice a Grad.
Istrije
Tyrolsko
Vorarlbersko
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Bukovina
Dalmacie
896 568
118 167
29 338
6 244
35 387
9 194
15 919
6 317
7 276
7 062
31 196
7 926
284 865
95 103
19 801
199 915
13 948
8 910
43 672
13 051
1 233
479
1 871
678
570
949
307
413
1 669
333
11 828
3 729
1 137
4 602
400
423
9 404
2 803
346
87
428
119
76
150
53
34
233
109
3 051
854
270
669
66
56
2 339
622
63
12
93
14
18
14
6
4
39
21
907
300
113
100
10
3
292 430
56 961
5 483
1 628
8 753
2 305
5 055
4 416
1 809
1 895
7 741
6 658
118 488
27 994
9 487
30 069
2 020
1 668
4 975
1 959
119
56
180
49
62
106
39
35
154
32
1 193
349
105
471
37
29
426
192
16
6
13
6
7
7
2
.
16
3
89
31
10
25
.
3
42
15
.
.
.
3
.
3
.
.
.
.
12
7
.
2
.
. Tab. 49.
Na 1000 se záv. listy nebo dot. pro dom. prac. sčítaných
mužských
ženských
činných majitelů připadají na velikostní třídu
1—5
6—20
21—100
přes 100
1—5
6—20
21—100
přes 100
Země
Říše v celku
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Solnohrady
Štýrsko
Korutany
Krajina
Terst s okolím
Gorice a Grad.
Istrije
Tyrolsko
Vorarlbersko
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Bukovina
Dalmacie
942
878
947
915
937
919
960
850
952
940
942
945
948
951
929
974
967
949
46
97
40
70
50
68
34
128
40
55
50
40
39
37
53
23
28
45
10
21
11
13
11
12
5
20
7
5
7
13
10
9
13
3
5
6
2
4
2
2
2
1
1
2
1
0
1
2
3
3
5
0
0
0
982
964
976
963
979
975
987
974
978
982
979
995
989
987
988
984
982
981
17
33
21
33
20
21
12
23
21
18
19
5
10
12
11
15
18
17
1
3
3
4
1
3
1
2
1
.
2
0
1
1
1
1
.
2
0
0
.
.
.
1
.
1
.
.
.
.
0
0
.
.
.
.
Pozorujme předem absolutní čísla ve třech největších třídách velikostních. Co se týče třídy (6—20 osob) shledáváme zajímavý úkaz, že Dolní Rakousy vykazují největší počet jak ženských tak mužských majitelů. Ani Čechy jich v tom ohledu nedosahují. Podobně vykazují Dolní Rakousy vyšší absolutní počet majitelek ve třídách (21—100 osob) a (přes 100 osob). Ve třídě (21—100 osob) nemají Istrije a Bukovina vůbec žádných ženských podnikatelů. V největší kategorii pak (přes 100 osob) vykazují již jen Dolní Rakousy (15), Čechy (12), Morava (7), Korutany (3), Trest s okolím (3) a Halič (2) ženských majitelů.
V tabulce 49 nalézáme percentuelní roztřídění obou pohlaví na jednotlivé velikostní kategorie. Slabší postavení ženského pohlaví v podnikavosti živnostenské jasně zde vysvítá: V nejmenší velikostní třídě (1—5 osob) převládá naveskrz ve všech zemích percento ženských nad percentem mužů.
Ptejme se nyní na percentuelní poměr obou pohlaví v jednotlivých třídách velikostních. Na to odpovídá tabulka 50.
Tab. 50.
Na 1000 se záv. listy nebo s dot. pro dom. pracov. sčítaných mužských majitelů připadají majitel. žensk. pohlaví ve velikostní třídě
1—5
6—20
21—100
přes 100
Na 1000 se závod. listy nebo dot. pro dom. prac. sčítán, majitelek připadají
nad
pod
16 let staré
Země
Říše v celku
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Solnohrady
Štýrsko
Korutany
Krajina
Terst s okolím
Gorice a Gradiska
Istrije
Tyrolsko
Vorarlbersko
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Bukovina
Dalmacie
326
482
187
261
247
251
330
699
248
268
248
840
416
294
479
150
146
187
114
151
97
118
96
72
109
112
127
85
92
96
101
93
92
102
93
69
43
68
47
69
30
50
92
47
38
.
69
27
29
36
37
37
.
53
19
24
.
.
.
214
.
214
.
.
.
.
13
23
.
20
.
.
990
998
1 000
999
1 000
1 000
990
999
994
997
996
965
983
988
991
995
1 000
995
10
2
.
1
0
0
10
1
6
3
4
35
17
12
9
5
0
5
Zde nacházíme přirozeně opět verifikaci právě proneseného úsudku o slabším postavení ženského pohlaví; podíl žen padá ve všech zemích konstantně se stoupající velikostní třídou. Jednotlivé země vykazují však uvnitř téže velikostní třídy velice rozdílnou strukturu: Tak připadají ve velikostní třídě (1—5 osob) na 1000 mužských majitelů ve Vorarlbersku 840 ženských majitelů (domácí průmysl!), v Bukovině pouze 146. Víc než 300 žen mají Vorarlbersko, Terst s okolím (699), Dolní Rakousy (482), Slezsko (479), Čechy (416) a Krajina (330). Víc než 100 žen na 1000 mužů připadají ve velikostní třídě (5—20 osob) v Dolních Rakousích (151), Gorici a Grad. (127), Solnohradsku (118), Terstu s okolím (112), Krajině (109) a Haliči (102). Ve velikostní třídě (21—100 osob) nedosahuje podíl žen v žádné zemi 10% mužů. Největší podíly mají Krajina (92), Solnohradsko (69), Tyrolsko (69) a Dolní Rakousy (68), nejmenší (mimo Istriji a Bukovinu, které vůbec žádné ženy-majitelky v této velikostní třídě nevykazují) Vorarlbersko (27) a Čechy (29). V největší třídě velikostní jsou pozoruhodny vysoké podíly Korutan (214; absolutně ovšem jen 3) a Terstu s okolím (214; absolutně 3).
Tabulka naše obsahuje v posledních dvou sloupcích percentuaci dle stáří žen-majitelek. Tato data sluší srovnati s tabulkami v následujícím odstavci C.

C) Postavení žen v kombinaci s jich stavem civilním a stářím.
Je-li již jakákoliv činnost žen v živnostenských závodech pro nevdané jakýmsi ekvivalentem za zaopatření ve sňatku v hospodářském smyslu, jest tím ještě více činnost ženy jako samostatné podnikatelky v živnostenském závodu. Zde musíme tedy otázku po samostatném, podnikatelském postavení ženy kombinovati s otázkou: vdaná či svobodná?
Co týče se jednotlivých živnostenských tříd, podávají se nám absolutní a relativní data v tab. 51.
Výslovně upozorniti sluší zde opět, že z technických důvodů jest nám zde jednati toliko s osobami se závodními listy sčítanými. Z naší tabulky seznáváme, jak nápadným způsobem převládají vdané ženy nad svobodnými. (Mužský vliv při samostatném řízení závodu? Aspoň částečně vysvětluje tento úkaz též okolnost, že v celku vdané ženy bývají starší svobodných, že tudíž ony bez ohledu, jsou-li vdané činné, lépe hodí se k samostatné podnikatelské činnosti než tyto.). Toliko v jedné živnostenské třídě (Průmysl oděvnický) dosahují svobodné ženy podílu 30%. Celá řada tříd jest pak, ve kterých podíly svobodných klesají pod 10%. Zajímavo jest též, že podíl svobodných jest při živnostech obchodních a dopravních mnohem menší než při živnostech výrobních. Poznatky z této tabulky čerpané sluší však srovnati s daty, která vykazuje tabulka 25. na str. 188. Tu jest především vzhledem k právě uvedenému poměru mezi živnostmi Tab. 51.
Počet se závod. listy sčítaných činných majitelů žen. pohlaví
vdané
svobodné
nad
pod
16 let
Na 1000 těchto ženských majitelů připadají
vdané
svobodné
nad
pod
16 let
Živnostenské třídy
Číslo
Pojmenování
I—XXV Úhrn všech živností
I—XIX Úhrn živností výrobních
XX—XXV Úhrn živností obchodních a dopravních
I Výroba prvotní
II Hutnictví
III Průmysl kamenný a sklářský
IV Zpracování kovů
V Stroje, přístroje, nástroje
VI Zboží dřevěné, pletené
VII Zboží z kaučuku, celluloidu
VIII Zpracování koží, peří, srsti
IX Průmysl textilní
X Živnosti čalounické
XI Průmysl oděvnický
XII Průmysl papírnický
XIII Prům. výroba potravin a poživatin
XIV Živnost hostinská a výčepnická
XV Průmysl chemický
XVI Živnosti stavební
XVII Živnosti grafické
XVIII Závody pro dodávání síly, topení, osvětlování
XIX Průmysl kočovný
XX Obchody s pevným stanovištěm
XXI Obchody kočovné
XXII Peněžnictví, úvěrnictví, pojišťování
XXIII Pomocné živnosti obchodní
XXIV Živnosti dopravní
XXV Živnosti zdravotnické
131 178
47 909
83 269
322
1
484
541
204
713
17
256
2 064
90
20 085
235
4 901
17 130
285
384
171
1
25
72 896
6 864
127
556
2 633
193
27 581
16 344
11 237
38
.
53
37
16
49
.
19
751
11
12 369
28
642
2 222
37
23
44
.
5
9 884
874
9
103
328
39
41
20
21
4
.
.
1
.
.
.
.
2
.
2
.
2
7
2
.
.
.
.
19
1
.
1
.
.
826
746
881
885
1 000
901
934
927
936
1 000
931
733
891
619
894
884
885
880
943
795
1 000
833
881
887
934
842
889
832
174
254
119
104
.
99
64
73
64
.
69
266
109
381
106
116
115
114
57
205
.
167
119
113
66
156
111
168
0
0
0
11
.
.
2
.
.
.
.
1
.
0
.
0
0
6
.
.
.
.
0
0
.
2
.
.
výrobními a obchodními připomenouti, že poměr svobodných ku vdaným činným ženám (bez ohledu, jsou-li majiteli čili nic) v obou skupinách jest tento: živnosti výrobní: 59,6 : 40,4, živnosti obchodní 28,7 : 71,3.
Nyní všimněme si jednotlivých zemí. Tab. 52.
Počet se závodn. listy sčítaných činných majitelů ženského pohlaví
vdané
svobodné
nad
pod
16 let
Na 1000 těchto ženských majitelů připadají
vdané
svobodné
nad
pod
16 let
Země
Říše v celku
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Solnohrady
Štýrsko
Korutany
Krajina
Terst s okolím
Gorice a Gradiska
Istrije
Tyrolsko
Vorarlbersko
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Bukovina
Dalmacie
131 178
30 002
3 515
1 263
5 356
1 496
2 043
1 460
926
1 337
3 157
686
41 517
12 221
2 777
20 984
1 570
868
27 581
5 277
1 343
337
1 948
650
1 018
144
245
167
1 503
374
8 663
2 756
839
1 959
246
112
41
1
.
1
.
1
4
.
4
.
5
.
5
12
1
6
.
1
826
850
724
789
733
697
667
910
788
889
677
647
827
816
768
915
865
885
174
150
276
210
267
303
332
90
208
111
322
353
173
183
232
85
135
114
0
0
.
1
.
0
1
.
4
.
1
.
0
1
0
0
.
1
Zde máme dost značné různosti. Největší podíl svobodných — přes 30% — mají: Vorarlbersko (353), Krajina (332), Tyrolsko (322) a Korutany (303). Nejmenší pak — ani 10% — Halič (85) a Terst s okolím (90).
I zde srovnejme tyto výsledky s všeobecnějšími daty z předešlých tabulek (tab. 27.). Halič má největší podíl vdaných žen vůbec (68,0% všech činných žen). Z řady zemí, které vykazují nejmenší procento vdaných žen (na str. 191), nacházíme Krajinu a Korutany i v hořejším výpočtu zemí s největším podílem svobodných majitelek.
Nyní ptejme se ještě, kolik mladistvých žen (méně než 16 let starých), zaujímají samostatné, podnikatelské postavení v živnostech.
Následující 2 tabulky podávají kombinaci postavení se stářím. Zároveň provedena jest specialisace dle způsobu sčítacího, z čehož vysvítá opět, že doménou ženské podnikatelské činnosti v živnostech jest domácí průmysl. Tab. 53.
Počet přes 16 let starých činných majitelů
vůbec
se závodními listy
s dotazníkem pro domácké pracovníky
sčítaných
muži
ženy
muži
ženy
muži
ženy
Živnostenské třídy
Číslo
Pojmenování
I—XXV Úhrn všech živností
I—XIX Úhrn živností výrobních
XX—XXV Úhrn živností obchodních a dopravních
I Výroba prvotní
II Hutnictví
III Průmysl kamenný a sklářský
IV Zpracování kovů
V Stroje, přístroje, nástroje
VI Zboží dřevěné, pletené
VII Zboží z kaučuku, celluloidu
VIII Zpracování koží, peří, srsti
IX Průmysl textilní
X Živnosti čalounické
XI Průmysl oděvnický
XII Průmysl papírnický
XIII Prům. výroba potravin a poživatin
XIV Živnost hostinská a výčepnická
XV Průmysl chemický
XVI Živnosti stavební
XVII Živnosti grafické
XVIII Závody pro dodávání síly, topení, osvětlování
XIX Průmysl kočovný
XX Obchody s pevným stanovištěm
XXI Obchody kočovné
XXII Peněžnictví, úvěrnictví, pojišťování
XXIII Pomocné živnosti obchodní
XXIV Živnosti dopravní
XXV Živnosti zdravotnické
952 289
130 654
331 635
5 975
12
22 770
58 231
28 996
82 326
119
12 115
100 378
2 242
195 342
3 482
72 754
82 112
6 095
42 975
3 463
84
294 935
200 439
94 506
372
1
5 810
2 501
281
5 953
74
747
66 991
232
89 346
1 398
6 211
19 352
372
427
331
1
30
82 780
7 738
136
659
2 961
232
735 149
503 514
231 635
5 816
12
14 442
47 928
22 937
53 140
100
10 196
15 444
2 111
133 119
3 096
71 255
82 112
5 648
31 755
3 136
84
1 183
176 654
11 091
1 571
17 924
23 841
554
158 159
64 353
94 506
360
1
537
578
220
762
17
275
2 815
11
32 454
263
5 543
19 352
322
407
215
1
30
82 780
7 738
136
659
2 961
232
217 140
217 140
.
150
.
8 328
10 303
6 059
29 186
19
1 919
84 934
131
62 223
386
1 499
.
447
11 220
327
.
.
.
.
.
.
.
.
136 176
136 176
.
12
.
5 273
1 923
61
5 191
57
472
64 175
131
56 892
1 135
668
.
50
20
116
.
.
.
.
.
.
.
. Tab. 54.
Počet méně než 16 let starých činných majitelů
vůbec
muži
ženy
se záv. listy
s dotazn. pro dom. pracovn.
sčítaných
muži
ženy
muži
ženy
Živnostenské třídy
Číslo
Pojmenování
I—XXV Úhrn všech živností
I—XIX Úhrn živností výrobních
XX—XXV Úhrn živností obchodních a doprav.
I Výroba prvotní
II Hutnictví
III Průmysl kamenný a sklářský
IV Zpracování kovů
V Stroje, přístroje, nástroje
VI Zboží dřevěné, pletené
VII Zboží z kaučuku, celluloidu
VIII Zpracování koží, peří, srsti
IX Průmysl textilní
X Živnosti čalounické
XI Průmysl oděvnický
XII Průmysl papírnický
XIII Prům. výroba potravin a poživatin
XIV Živnost hostinská a výčepnická
XV Průmysl chemický
XVI Živnosti stavební
XVII Živnosti grafické
XVIII Závody pro dodávání síly, topení, osvětlování
XIX Průmysl kočovný
XX Obchody s pevným stanovištěm
XXI Obchody kočovné
XXII Peněžnictví, úvěrnictví, pojišťování
XXIII Pomocné živnosti obchodní
XXIV Živnosti dopravní
XXV Živnosti zdravotnické
894
809
85
3
.
63
50
11
84
.
6
426
.
96
3
24
29
1
9
3
.
1
77
3
.
.
5
.
3.039
3.018
21
4
.
132
68
.
164
.
3
2 140
.
484
10
2
7
2
.
2
.
.
19
1
.
1
.
.
189
104
85

2
.
2
7
3
.
.
3
4
.
22
1
22
29
.
5
3
.
1
77
3
.
.
5
.
41
20
21
4
.
.
1
.
.
.
.
2
.
2
.
2
7
2
.
.
.
.
19
1
.
1
.
.
705
705
.
1
.
61
43
8
84
.
3
422
.
74
2
2
.
1
4
.
.
.
.
.
.
.
.
.
2 998
2 998
.
.
.
132
67
.
164
.
3
2 138
.
482
1
.
.
.
.
2
.
.
.
.
.
.
.
.
Pozorujeme-li předem dorostlé majitele, seznáváme mnohem větší rozdíl mezi počtem mužů a žen v závodech se závodními listy sčítaných než v průmyslu domáckém. V tom ohledu bylo by na př. poukázati na třídy: Průmysl kamenný a sklářský (III.), Zpracování kovů (IV.), Zboží dřevěné, pletené (VI.) a průmysl oděvnický (XI.). Naproti tomu shledáváme, že co do průmyslu domáckého ve třídách Průmysl textilní (IX.) a oděvnický (XI.) počet ženských majitelů přibližuje se značně počtu mužských. Co týče se pak majitelů v mladistvém věku (pod 16 let), jest tento úkaz všeobecně pokládati za singularitu. Máme zde v celé říši 3933 mladistvých podnikatelů, kdežto v celku bylo napočteno 1251157 činných majitelů. Velice zajímavo jest však, že při mladistvých majitelích převládá značně ženské pohlaví (3039 žen oproti 894 mužů). Zde opět rozhoduje domácký průmysl. Máme zde totiž 2998 žen oproti 705 mužů, kdežto v závodech se závodními listy sčítaných převládá mužské pohlaví (189 mužů, 41 žen).
Přihlédneme-li k jednotlivým živnostenským třídám, shledáme, že ve 3 třídách (Průmysl kamenný a sklářský, textilní a oděvnický) vykazují ženy dvakrát tolik majitelů než mužů (nehledě k způsobu sčítacímu). Zajímavá jsou též data ohledně průmyslu domáckého. V tom ohledu jest upozorniti opět na tři právě uvedené třídy.
Pro úplnost uvádíme právě dle živnostenských tříd projednanou specialisaci v následujících dvou tabulkách dle zemí. I zde rozeznáváme mezi obojím způsobem sčítačím.
Tab. 55.
Počet činných majitelů nad 16 let starých
úhrn
muži
ženy
se záv. listy
s dotazníkem pro dom. pracov.
sčítaných
muži
ženy
muži
ženy
Země
Říše v celku
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Solnohrady
Štýrsko
Korutany
Krajina
Terst s okolím
Gorice a Gradiska
Istrije
Tyrolsko
Vorarlbersko
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Bukovina
Dalmacie
952 289
134 647
31 023
6 837
37 856
10 028
16 623
7 434
7 647
7 506
33 201
8 415
300 559
100 072
21 318
205 309
14 426
9 388
294 935
59 021
5 621
1 689
8 951
2 367
5 077
4 529
1 842
1 924
7 885
6 466
117 812
28 066
9 512
30 424
2 057
1 692
735 149
119 592
29 765
6 782
35 125
9 773
13 648
6 054
5 725
6 974
29 290
8 113
220 942
71 951
16 848
132 312
13 461
8 794
158 759
35 279
4.858
1 600
7 304
2 146
3 061
1 604
1 171
1 504
4 660
1 060
50 180
14 977
3 616
22 943
1 816
980
217 140
15 055
1 258
55
2 731
255
2 975
1 380
1 922
532
3 911
302
79 617
28 121
4 470
72 997
965
594
136 176
23 742
763
89
1 647
221
2 016
2 925
671
420
3 225
5 406
67 632
13 089
5 896
7 481
241
712
Co se týče průmyslu domáckého, shledáváme, že v 7 zemích ženské převládají (Dolní Rakousy, Solnohradsko, Korutany, Terst s okolím, Vorarlbersko, Slezsko, Dalmacie). Při tom všimněme si hlavně velkého rozdílu ve Vorarlbersku (5406 žen oproti 302 mužům)! Opak toho shledáváme v Horních Rakousích (1258 mužů, 763 žen), Gorici a Grad. (1922 mužů, 671 žen) a hlavně v Haliči (72 997 mužů, 7481 žen). Víc v domáckém průmyslu činných majitelek než v jinakém průmyslu sčítaných vykazují Terst s okolím, Vorarlbersko, Čechy a Slezsko. Naproti tomu není ovšem zemí, kde by byla podobná převaha ohledně mužského pohlaví.
Následující tabulka podává konečně territoriální roztřídění mladistvých majitelů dle pohlaví.
Tab. 56.
Počet činných majitelů pod 16 let starých
úhrn
muži
ženy
s dot. pro dom. prac.
se záv. listy
sčítaných
muži
ženy
muži
ženy
Země
Říše v celku
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Solnohrady
Štýrsko
Korutany
Krajina
Terst s okolím
Gorice a Gradiska
Istrije
Tyrolsko
Vorarlbersko
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Bukovina
Dalmacie
894
34
7
.
7
1
9
3
7
11
31
5
428
125
12
207
1
6
3 039
111
.
1
3
1
50
3
11
6
34
232
1 995
332
90
161
1
8
189
6
2
.
2
1
7
3
5
1
20
1
29
58
2
36
1
6
41
1
.
1
.
1
4
.
4
.
5
.
5
12
1
6
.
1
705
28
5
.
5
.
2
.
2
1
11
4
399
67
10
171
.
.
2 998
110
.
.
3
.
46
3
7
6
29
232
1 990
320
89
155
1
7

V. Povšechné srovnání výsledků rakouského sčítání živnostenských závodů z roku 1902 s výsledky sčítání povolání a živností v Německu ze dne 14./VI. 1895.


Analytické zpracování výsledků německého sčítání živností z roku 1895 nalézáme ve 119. svazku německé úřední publikace „Statistik des Deutschen Reiches“. Dost obšírné srovnání povšechných výsledků tohoto sčítání s naší statistikou živnostenských závodů provedl Schiff v cit. již článku „Die Ergebnisse der gewerblichen Betriebszählung“ (srovn. Stat. Monatschrift, II. a III. sešit ročníku XIII., str. 74—87). Tam také poukázáno na to, jakých změn klassifikace živností (na jednotlivé oddělení, skupiny, třídy, druhy) bylo třeba,aby výsledky staly srovnatelnými. Zde budiž podotknuto pouze toto: jednotlivé rakouské a německé živnostenské třídy jakož i souhrn jich nedají se, tak jak jsou, srovnati. Co se týče souhrnu, musí býti tento pro Německo poněkud súžen, aby odpovídal obsahově rakouskému, jelikož v Německu byla sčítána některá zaměstnání, která v Rakousku byla vynechána (na př. malíři, sochaři, městské dráhy atd.). Jednotlivé třídy živnostenské byly shrnuty v 17 živnostenských skupin (Gewerbegruppen). Analogickým postupem byly pak shrnuty jednotlivé živnostenské druhy v 55 živnostenských odvětví (Gewerbezweige). Ohledně těchto skupin a odvětví bylo pak provedeno srovnání výsledků obou sčítání. V citovaném článku (str. 75 a 81) jsou tyto skupiny a odvětví a těmto odpovídající posice rakouské a německé v synoptické tabulce sestaveny.
Srovnání Schiffovo nepodává však specialisaci dle pohlaví. Právě tato specialisace jest však úkolem této kapitoly. Než však přistoupíme k tomuto úkolu, buďtež zde citována následující nejvšeobecnější data.
Počet
živnostenských
závodů
osob
zemědělských
závodů
osob
absol.
v Rakousku
v Německu 3,651.695 10,149.796 5,558-317 17,815-187
v %
v Rakousku
v Německu
1 408 548
3 651 695
33,0
39,6
4 042 351
10 149 796
30,8
36,3
2 856 348
5 558 317
67,0
60,4
9 070 668
17 815 187
69,2
63,7
Srovnávajíce tyto číslice nesmíme však zapomenouti, že máme zde 7 let časové difference. Jsou tudíž německá absolutní data naveskrz menší, než by byla, kdybychom mohli srovnávati oboje sčítání na základě roku 1902.
Již z právě uvedených percentuálních číslic poznáváme silnější industrialisaci Německa oproti Rakousku. Ze 100 závodů vůbec jest v Rakousku pouze 33 průmyslových, 67 zemědělských, kdežto v Německu platí již v roku 1895 proporce 39,6 : 60,4. Avšak tato data jsou odvislá od konkrétních velikostních forem průmyslových a zemědělských závodů v obou říších; proto jest instruktivnější Tab. 58.
Počet činných
osob
Rak.
Něm.
mužů
Rak.
Něm.
žen
Rak.
Něm.
Živnostenské skupiny
Úhrn všech živností
Úhrn živností výrobních
Úhrn živností obchodních a dopravních
Výroba prvotní
Hutnictví, kovy
Průmysl kamenný, sklářský
Výroba strojů, přístrojů, nástrojů
Zboží dřevěné, kaučukové
Průmyslové zpracování koží, srsti
Průmysl textilní
Průmysl oděvnický
Průmysl papírnický
Prům. výroba potravin a poživatin
Živnost hostinská a výčepnická
Průmysl chemický
Živnosti stavební
Živnosti grafické
Obchod s pevným stanovištěm
Peněžnictví atd.
Živnosti dopravní
4 042 351
3 330 457
111 894
175 482
270 036
235 983
173 270
247 180
44 750
548 975
539 666
55 725
332 006
283 713
56 514
322 282
37 244
564 833
69 022
78 039
10 149 796
8 588 918
1 560 878
480 595
802 175
571 526
561 577
582 825
143 656
991 894
1 392 673
152 577
946 723
578 673
186 045
1 032 341
130 702
1 175 741
153 951
231 186
2 981 473
2 491 338
490 135
164 579
248 702
192 671
169 761
222 868
40 780
278 645
354 539
35 681
255 782
138 639
46 068
305 642
30 289
352 499
65 256
72 380
7 811 553
6 661 946
1 149 601
451 159
752 736
519 084
548 770
554 220
131 693
530 674
774 195
104 827
740 864
227 923
161 629
1 021 828
107 378
784 402
149 911
215 294
1 060 878
839 119
221 759
10 903
21 334
43 312
3 509
24 312
3 970
270 330
185 127
20 044
76 224
145 074
10 446
16 640
6 955
212 334
3 766
5 659
2 338 243
1 926 972
411 271
29 436
49 439
52 442
12 807
28 605
11 963
461 220
618 478
47 750
205 859
350 750
24 416
10 513
21 324
391 339
4 040
15 892 srovnání průmyslně a zemědělsky činných osob. I toto skýtá však podobný obraz: Ze 100 činných osob jsou v Rakousku pouze 30,8 živnostensky, 69,2 zemědělsky, v Německu však 36,3 živnostensky a pouze 63,7 zemědělsky činnými.
Předcházející tabulka č. 58 skýtá srovnání pro zmíněných 17 živnostenských skupin.
Poznamenati sluší, že tabulka vykazuje malou nepřesnost, která však vzhledem k velikosti absolutních čísel nikterak nepadá na váhu. V posledních dvou sloupcích (osoby) obsaženy jsou totiž též takové osoby, které byly zaměstnány v závodech, v čas sčítání přechodně nepracujících, kdežto v posledních dvou sloupcích (ženy) jsou obsaženy pouze ony ženy, které zaměstnány byly v závodech v čas sčítání pracujících. Počet mužů byl pak získán subtrakcí z obou prvuvedených dat.
Srovnáme-li data pro obě říše, shledáváme, že položky pro Německo jsou ve všech skupinách pro oboje pohlaví značně vyšší. Není tedy ani jedné skupiny živnostenské, ve které by industrialisace Rakouska dosahovala stupeň Německa.
Tab. 59. podává percentuelní roztřídění průmyslově činných osob na jednotlivé skupiny živností výrobních.
Tab. 59.
Z 1000 průmyslově činných
osob
mužů
žen
Živnostenské skupiny
jsou činní ve vedle uvedené skupině v
Rak.
Něm.
Rak.
Něm.
Rak.
Něm.
1 Výroba prvotní
2 Hutnictví, kovy
3 Průmysl kamenný, sklářský
4 Výroba strojů, přístr., nástr.
5 Zboží dřevěné, kaučuk
6 Prům. zprac. koží, srstí
7 Průmysl textilní
8 Průmysl oděvnický
9 Průmysl papírnický
10 Prům. výr. potravin a poživ.
11 Živn. hostinská a výčepnická
12 Průmysl chemický
13 Živnosti stavební
14 Živnosti grafické
53
81
71
52
74
13
165
163
17
100
86
17
97
11
56
94
67
65
68
17
116
163
18
111
67
22
121
15
66
100
78
68
90
16
112
143
14
103
56
19
123
12
68
114
78
83
84
20
80
117
16
112
34
24
154
16
13
25
52
4
29
5
323
221
24
91
173
12
20
8
15
26
27
7
15
6
240
321
25
107
182
13
5
11
Data pro obě říše jsou dost podobná. Tak shledáváme co do činných osob v obou říších značnou agglomeraci na př. ve skupinách č. 7, 8, 10 a 13. Podobně má se to, přihlížíme-li ku každému pohlaví zvlášť. Při ženách shledáváme v obou říších několikráte již vzpomenuté méně stejnoměrné rozdělení na jednotlivé skupiny než při mužích. Více než polovinu všech živnostensky činných žen vykazují v obou říších již jediné dvě skupiny: Průmysl textilní a oděvnický.
Tab. 60. vykazuje totéž percentuelní roztřídění co do živností obchodních a dopravních.
Tab. 60.
Z 1000 v živnostech obchodních a dopr. činných žen
osob
mužů
žen
jsou činní ve vedle uvedené skupině v
Rak.
Něm.
Rak.
Něm.
Rak.
Něm.
Živnostenské skupiny
Obchod s pevným stanovištěm
Peněžnictví atd.
Živnosti dopravní
793
97
110
753
99
148
719
133
148
682
131
187
957
17
26
952
10
38
V posledních dvou tabulkách č. 61 a 62 provedena konečně specialisace ženské práce dle velikosti závodů.
Tab. 61.
Počet činných žen v závodech s
1—5
6—20
přes 20
činnými osobami v
Rak.
Něm.
Rak.
Něm.
Rak.
Něm.
Živnostenské skupiny
Úhrn všech živností
Úhrn živn. výrobních
Úhrn živn. obchodních a dopravních
1 Výroba prvotní
2 Hutnictví, kovy
3 Průmysl kamenný, sklářský
4 Výroba strojů, přístr., nástr.
5 Zboží dřevěné, kaučuk
6 Prům. zprac. koží, srstí
7 Průmysl textilní
8 Průmysl oděvnický
9 Průmysl papírnický
10 Prům. výr. potravin a poživ.
11 Živn. hostinská a výčepnická
12 Průmysl chemický
13 Živnosti stavební
14 Živnosti grafické
15 Obch. s pevn. stanov.
16 Peněžnictví atd.
17 Živnosti dopravní
631 678
428 152
203 526
1 916
4 793
11 735
727
13 171
1 414
113 197
135 512
2 270
23 374
116 837
1 018
949
714
196 826
1 916
4 784
1 324 453
983 484
340 969
10 689
4 627
3 763
2 204
11 176
2 718
106 662
478 589
3 726
80 749
273 450
2 085
1 010
1 469
325 345
2 580
13 044
95 571
84 115
11 456
601
2 346
6 568
365
2 175
712
8 915
27 000
2 711
7 316
21 758
1 057
1 252
1 162
10 266
687
503
272 870
227 480
45 390
6 175
5 570
6 539
1 511
4 011
2 005
24 788
67 704
6 848
31 578
62 005
3 272
978
3 750
43 280
721
1 389
333 629
326 852
6 777
8 386
14 195
25 009
2 417
8 966
1 844
148 218
22 615
15 063
45 534
6 479
8 371
14 439
5 079
5 242
1 163
372
740 920
716 008
24 912
12 572
39 242
42 140
9 092
13 418
7 240
329 770
72 185
37 176
93 532
15 295
19 059
8 525
16 105
22 714
739
1 459 Tab. 62.
Z 1000 činných žen jsou činné v závodech s
1—5
6—20
přes 20
činnými osobami v
Rak.
Něm.
Rak.
Něm.
Rak.
Něm.
Živnostenské skupiny
Úhrn všech živností
Úhrn živností obchodních a doprav.
Úhrn živností výrobních
1 Výroba prvotní
2 Hutnictví, kovy
3 Průmysl kamenný, sklářský
4 Výroba strojů, přístr., nástr.
5 Zboží dřevěné, kaučuk
6 Prům. zprac. koží, srstí
7 Průmysl textilní
8 Průmysl oděvnický
9 Průmysl papírnický
10 Prům. výr. potravin a poživ.
11 Živn. hostinská a výčepnická
12 Průmysl chemický
13 Živnosti stavební
14 Živnosti grafické
15 Obch. s pevn. stanov.
16 Peněžnictví atd.
17 Živnosti dopravní
596
510
918
176
225
271
65
542
356
418
732
113
307
805
98
57
103
927
508
845
566
510
829
363
93
72
173
391
228
231
774
78
393
779
85
96
69
831
639
821
90
100
52
55
110
152
104
89
180
33
146
135
96
150
101
75
167
48
183
89
117
118
110
210
113
125
118
140
168
54
109
143
153
177
134
93
176
111
178
87
314
390
30
769
665
577
831
369
464
549
122
752
597
45
801
868
730
25
309
66
317
372
61
427
794
803
709
469
604
715
117
779
454
44
781
811
755
58
183
92
Zde jest výška jednotlivých dat přirozeně odvislá od skutečné velikostní struktury závodů v té které živnostenské skupině.
  1. Pro úplnost buďtež ještě uvedena starší pojednání, v „Stat. Monatschritt" publikovaná, která se zabývají týmž předmětem. Jsou to: Inama-Sternegg: „Die erste allgemeine Betriebszählung in Österreich" 1901. Týž: „Die Durchführung der ersten allgem. Betriebszählung in Österreich", 1902, Schiff: „Summarische Ergebnisse der gew. Betriebszählung vom 3./VI. 1902" (1904). Pak Riedl: „Die deutschen Gewerbezählungen u. die Reform der Gewerbestatistik in Österreich“. (Stat. Mitteilungen der n. ö. Handels- u. Gewerbekammer, 1898.) Konečně pak publikace zemského statistického úřadu král. Českého: „Z výsledků sčítání živnostenských závodů ze dne 3./VI. 1902 v království Českém." (Engliš.)
  2. Abstraktní roztřídění živnostenských činností, sčítání z roku 1902 v základ položené, podáno v „Systematickém seznamu živností a jiných po živnostenská konaných zaměstnání pro účely statistické obchodních a živnostenských komor" (dle výnosu ministerstva obchodu ze dne 4. srpna r. 1899 č. 29757). Pro účely sčítání živn. závodů bylo však poněkud pozměněno. (Srovn. o tom v ,,Öst. Stat.“ sv. LXXV., 1. seš., 2. odd., kde tento pozměněný seznam jest otištěn.)
  3. Ostatní, zde neuvedené třídy nemají vůbec domáckých pomocníků.
Citace:
PROCHÁZKA, Bohuš. § 8. Povinnosti držitelů břehů. Procházka, České vodní právo (1925). s. 44-47.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).