Č. 6043.Pozemková reforma (Slovensko): Nárok na vyloučení nemovitostí, které nejsou právně samostatné, ze záboru podle § 3 a) záb. zák. nelze opříti ani o důvod, že příslušné pozemkové knihy jsou v Maďarsku, ani o poukaz na důsledky propuštění ze záboru podle §11 záb. zák.(Nález ze dne 9. listopadu 1926 č. 22709.)Prejudikatura: Boh. 931, 2721, 4104 adm. a j.Věc: Bartoloměj Sz. v Č. (adv. Dr. Václ. Šaman z Prahy) proti státnímu pozemkovému úřadu o vyloučení nemovitostí ze záboru.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: Výměrem z 10. září 1925 odepřel stpú uznati reklamované nemovitosti ... vyloučenými ze záboru podle § 3 a záb. zák. z důvodu, že nemovitosti ty jsouce zapsány v knihovní vložce při ostatním majetku státem zabraném a jedno knihovní těleso s ním tvořící, nemohou býti samy o sobě předmětem samostatných práv a závazků právních, a nedostává se jim proto jednoho z předpokladů vyloučení ze záboru, to jest samostatnosti právní.O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto:Podle § 3 a) záb. zák. jest k vyloučení ze záboru třeba, aby objekt, o nějž běží, byl samostatný právně i hospodářsky, a aby nesloužil hospodaření na zabraných nemovitostech. Dle stálé judikatury nss-u musí býti tyto podmínky společně splněny v každém jednotlivém případě, aby vyloučení objektu mohlo býti přiznáno. Nedostatek i jen jedné z těchto podmínek znemožňuje použití § 3 a) záb. zák. Nss vyslovil již v četných nálezech (srov. na př. nál. Boh. 931 adm.) názor, že právní samostatností rozuměti jest právní schopnost objektu býti sám o sobě předmětem samostatných práv a závazků ve všech relacích právních, tedy i co do hypoték, a že tedy nelze pokládati za objekty právně samostatné ty, které zapsány spolu s jiným majetkem zabraným v téže knihovní vložce tvoří s ním jediné knihovní těleso. Názor ten platí ve stejné míře o nemovitostech slovenských, jak nss vyslovil a odůvodnil ve svém nálezu Boh. 4104 adm. Právní názor, na němž žal. úřad rozhodnutí své založil, jest tedy v plném souhlasu s konstantní judikaturou nss-u.Stížnost nepopírá, že nemovitosti reklamované tvoří s ostatním majetkem státem zabraným jedno knihovní těleso, naopak sama to doznává, má však za to, že samostatnost knihovního tělesa vůbec nemůže býti směrodatnou pro pojem samostatnosti právní proto, že vlastník — kdykoliv libovolně o knihovní odepsání nemovitostí z dosavadní knihovní vložky do vložky nové může u soudu zažádati — v daném případě pak také proto ne, že knihy pozemkové, v nichž reklamované nemovitosti jsou zapsány, jsou dosud na území maďarském, což brání, aby vlastník za odepsání to mohl u soudu zažádati, když prý maďarské soudy knihovních zápisů u nemovitostí ležících v území republiky Čsl. nepovolují.Nss opětovně již vyslovil (srov. nál. Boh. 2721 adm.), že knihovní odepsání nemovitostí z dosavadní knih. vložky do vložky nové jest s hlediska zákonodárství o reformě pozemkové dělením knih. těla, podléhajícím kontrole stpú-u podle § 7 záb. zák. jako disposice vlastníkova, mající vliv na existenci a rozsah záboru, a že knihovní odepsání parcely z dosavadní knihovní vložky do vložky nové jest bez svolení stpú-u neplatné.Opačný názor stížnosti nemá opory v zákoně. Nemůže-li vlastník sám bez svolení stpú-u žádati s právním účinkem pro zákonodárství o reformě pozemkové u soudu za odepsání nemovitostí do nově zřízené vložky knihovní vůbec, netřeba pak ani zabývati se námitkou, že v daném případě vlastník o odepsání takové nemohl žádati proto, že se pozemkové knihy, v nichž reklamované nemovitosti jsou zapsány, nacházejí dosud na území maďarském.Stížnost nemůže také nic vyvozovati z toho, že nemovitosti propuštěné vlastníku podle § 11 záb. zák. možno dodatečně z knihovní vložky odepsati, neboť z důsledků propuštění nemovitostí dle § 11 záb. zák. nelze nic usuzovati na právní pojem předpokladů vyloučení ze záboru dle § 3 a záb. zák., nehledě ani k tomu, že instituce tato jest podle povahy věci od ustanovení § 11 záb. zák. podstatně odlišná.