NPD documents search: Boh. adm., 14 (1932), sv. 1

Č. 9717.

Zaměstnanci veřejní. — Řízení správní. — Řízení před nss-em: * Rozhodnutí ústředního ředitelství tabákové režie v Praze ve věcech zaopatřovacích požitků jeho pragmatikálních úředníků není konečným rozhodnutím ve smyslu § 5 zák. o ss.
(Nález ze dne 27. února 1932 č. 2982.)
Věc: Marie K.v Báňské Šťavnici proti ústřednímu ředitelství tabákové režie o vdovskou pensi.
Výrok: Stížnost se zamítá pro nepřípustnost.
Důvody: Výměrem z 18. května 1929 nevyhovělo žal. ústřední ředitelství tabákové režie v Praze o žádosti st-lky, vdovy po kontroloru tabákové režie Juliu K. v Báňské Šťávnici, z 8. května 1929 o poukázání zvýšené pense vdovské za dobu od 1. října 1922 do konce září 1927, upozornivši ji při tom výslovně na první odstavec svého dekretu z 2. listopadu 1928, kterým jí bylo sděleno, že její pense byla. převzata čsl. státem prozatímně bez projudice pro definitivní úpravu a že jí z toho převzetí nevzniká nárok na výhody stanovené vynesením min. fin. č. 121.889/26-VII/8 z 30. prosince 1926.
Maje provésti právní revisi nař. rozhodnutí musil nss vzhledem k předpisu § 4 zák. o ss z úřední povinosti zkoumati především svou vlastní příslušnost. .298
Podle § 5 zák. o ss jest tento tribunál povolán, aby přezkoumával zákonitost a formální správnost toliko konečných rozhodnutí nebo opatření úřadů správních, tedy takových správních aktů, které byly vydány poslední přípustnou stolicí správní.
Jak patrno z děje, šlo v daném případě o úpravu zaopatřovacích požitků vdovy po kontroloru tabákové režie a tedy státního úředníka ve veřejnoprávním poměru pragmatikálním. Jak nss konstantně judikuje, jest tam, kde zákon pořad stolic výslovně neomezuje, pokládati za vůli zákonodárcovu poskytnouti straně právo odvolati se vždy k oné stolici, která podle organisace úřadu a stanoveného hierarchického pořadí jest pro úřad rozhodující v prvé stolici nadřízenou stolicí nejvyšší. Jest proto řešiti otázku, zda ústřední ředitelství tabákové režie jest ve věcech zaopatřovacích požitků jemu podřízených úředníků podrobeno jiné vyšší stolici správní či samo správní stolicí nejvyšší.
Jak patrno z výnosu býv. rak. min. fin. z 17. června 1873 č. 15337 věstník min. fin. č. 24/1873 a ze zák. čl. XII: 1908 býv. státu uherského, byla generální ředitelství tabákové režie v býv. Rak. i v býv. státu uherském samostatnými správními úřady pro správu tabákového monopolu a byla podřízena min. fin. ve Vídni, resp. Budapešti. Tuto organisaci správy tabákového monopolu převzala po převratu na území čsl. republiky i finanční státní správa čsl. a podřídila i ústřední ředitelství tabákové režie min. financí. I toto je ústředním výkonným orgánem státního podniku tabákové režie a podléhá podle zák. č. 404/22 a §§ 1, 5, 6 a 11 vl. nař. č. 206/24 nejvyššímu správnímu úřadu, do jehož oboru náleží působnost podniků tabákové režie, t. j. min. fin. (Viz. »Slovník veř. práva čsl.« stať: »Finanční úřady«, svazek I. stránky 628 atd. a stať »Ministerstva«, svazek II. stránky 611 atd. a zejména stran všeobecné příslušnosti ministerstev ve věcech jim podřízených zaměstnanců, stránku 619; dále stran práva uherského: Dr. Desidér Márkus, Ungarisches Verwaltungsrecht, stránka 233).
Z toho vysvítá, že rozhodnutí ústředního ředitelství tabákové režie v Praze ve věcech zaopatřovacích požitků jeho pragmatikálních úředníků není rozhodnutím konečným ve smyslu § 5 zák. o ss a že jest proti rozhodnutí takovému přípustno ještě odvolání k min. fin. Ale pak není nař. rozhodnutí rozhodnutím konečným, takže nezbylo než stížnost odmítnouti pro nepřípustnost.

Citace:

č. 9717. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 493-494.