— 380
Zaniká pro nezl. manželské děti obecný soud po otci (§ 71. j. n.) delegováním jiného soudu po skončení pozůstalostního jednání k obstarávání veškerých poručenských záležitostí dle § 31. j. n ?
A. podal na nezl. B. žalobu na placení renty, k níž otec žalovaného prý byl povinen, u c. k. zemského soudu v Brně, kdež otec B-ův měl své poslední bydliště a kdež i pozůstalost po něm u okr. soudu pro město byla projednána.
Ku podané námitce nepříslušnosti místní, omezeno sporné řízení na projednání o námitce A.
Bylo pak zjištěno, že k návrhu poručníka nezletilého B. po skončeném pozůstalostním řízení okr. soud Brno-město předložil spisy c. k. nejvyššímu soudu s doporučením, aby ku obstarávání veškerých záležitostí poručenských pro nezl. B. delegován byl dle § 31. j. n. okr. soud Vídeň-Josefov, kdež nezletilec u poručníka bydlí a že usnesením c. k. nej vyššího soudu ze dne 28. července 1911 . Nc 524/11— tento son(j skutečně dle návrhu učiněného delegován byl.
Soud I. instance námitce nepříslušnosti vyhověl,
odůvodniv
usnesení své takto:
Dle nepopřeného udání obou stran a dle daného rozhodnutí c. k. nejvyššího soudu a za podklad jemu sloužícího návrhu c k. okr. soudu Brno-město ze dne 29. června 1911 a protokolárního návrhu poručníka je zjištěno, že na místo okr. soudu brněnského, kterýž poslednější provedl pozůstalost po otci nezl. B-a již v roce 1910, delegován byl okr. soud Vídeň-Josefov dle § 31. j. n. ku dalšímu vedení veškerých poručenských záležitostí nezl. B-a. Touto delegací, učiněnou po rozumu § 31. j. n., přestal dosud příslušný soud brněnský býti úřadem poručenským a stal se delegovaný — 381 —
okresní soud vídeňský jedině příslušným k obstarávání všech poručenských záležitostí sirotka B-a.
Na to poukazuje pojem delegace a použitý § 31. j. n. obrat, že obstarávání poručenských záležitostí na jiný soud »přeneseno« býti může, přenese-li se něco z místa dosavadního na místo jiné, nenachází se to již na místě dřívějším.
Soud poručenský a obecný soud v záležitostech sporných splývají dle § 109. j. n. a dle vyslovené tam myšlenky spolu, poněvadž dle toho zákonného místa poručenským soudem je právě soud, jemuž podléhá sirotek podle obecného soudu ve sporech.
Přestane-li tudíž funkce dosavadního poručenského soudu následkem delegace a stane-li se jiný soud na jeho místě soudem poručenským, pak jest tento poslednější soud, anaf příslušnost v soudnictví poručenském se sporným v jedno splývá, zásadně obecným soudem ve věcech sporných pro tohoto sirotka.
Na tom ničeho nemění závěrečná věta §. 71. j. n., dle níž děti podrobeny zůstávají obecnému soudu otcovu i po jeho smrti dotud, pokud nenabyly svéprávnosti; vždyť závěrečná věta ta nevyjadřuje nic více, nežli že nezletilec nemůže samostatného bydliště (a tím i obecného soudu) založiti, poněvadž se mu nedostává potřebné, zákonem vyžadované vůle a nezletilci pouze odvozený soud dle bydliště otcova sdílejí. Tím vyjádřena pouze zásada stanovená materielním obč. právem, že nezletilci dle zákona nemají samostatné právo zakládající vůle.
Z řečeného pravidla §. 71. j. n., že nezletilce až do dosažené svéprávnosti podrží obecný soud zemřelého otce, jsou již zákonem samým stanoveny výjimky, tak na př. byl-li nezletilec po smrti otcově adoptován mužem v jiném okresu bydlícím, nabude adoptuj ící muž nad osvojencem moci otcovské (§ 163. s. z. o.) a tím též výslovně dle §. 71. j. n. založen pro osvojence obecný soud v okrese adoptujícího.
V tomto případě, jakož i když nezl. osiřelá dívka do jiného okresu se provdá a tím pod manželovu moc se dostane (§ 91., 92. obč. zák.) a tím dle §. 70. j. n. obecný soud manželův sdílí, přestává dřívější obecný soud nezletilcův a týž má od nynějška soud nový a sice výhradní soud příslušenský.
Rovněž tak jako svéprávná osoba změnou svého bydlišté nové bydliště založí a tím dřívější svůj obecný soud pozbude, rovněž tak zanikne v případech uvedených dřívější odvozený soud nezletilcův dle posledního bydliště otcova a založí se nový odvozený obecný soud v bydlišti adoptujícího resp. manžela za současného zániku dřívějšího obecného soudu.
Vykládáme-li tímto způsobem restriktivně na podkladě hmotného i formálního práva dotyčnou závěrečnou větu §. 71. j. n. a máme-li na mysli zásadu §. 109. j. n., že soud poručenský a — 382 —
obecný soud pro spory splývají v jedno; dále že delegováním jiného soudu na místě dosavadního k vykonávání veškerých záležitostí poruěenských — bez obmezení — dřívější poručenský soud uhasne a na jeho místě nový soud se založí; dospíváme nutně k závěru, že založením nového soudu u okr. soudu vídeňského pro veškery poručenské záležitosti zároveň založen byl nový obecný soud pro spory žalovaného nezletilce.
Dle toho nemůže žalovaný sirotek od uskutečněné delegace již více žalován býti u svého uhaslého (zaniknuvšího) obecného soudu v Brně a jeví se proto námitka místní nepříslušnosti důvodnou.
Na stížnost žalobcovu změnil vrchní soud usnesení I. instance a námitku nepříslušnosti zamítl, uloživ žalovanému placení nákladů rekursních.
Odůvodnění.
Soud nezletilých dětí jest dle §. 71. j. n. uzákoněn a stanoví se tam též, že soud tento po uhasnutí otcovské moci nezaniká.
Delegování jiného soudu k obstarávání poručenských záležitostí nemá žádného vlivu na založený již jedenkráte soud, delegováním nebyla způsobena žádná změna všeobecné normy o příslušnosti §.71. j. n. Ono delegování bylo jen výjimečné zařízení pro dotyčné úřední jednání, čímž všeobecná norma příslušnosti byla potvrzena. Na ustanovení §§ 105. a 109. j. n. nelze se odvolávati, tyto mluví spíše proti názoru I. stolice. Dle §. 105. j. n. jest ku projednávání pozůstalostí onen soud povolán, v jehož obvodu zemřelý měl svůj obecný soud ve sporných věcech a dle §. 109. j. n. jest k obstarávání všech poručenských záležitostí povolán onen okresní soud, u něhož nezletilec má svůj obecný soud ve sporných věcech.
Příslušný soud pro záležitosti nesporné řídí se tudíž zásadně podle soudu obecného soudu ve věcech sporných a ne naopak.
Delegací ve smyslu §. 71. j. n. z důvodu účelaosti, tedy zcela výjimečně, nařízenou přenáší se jen obstarávání poručenských záležitostí na jiný soud. Jelikož pro příslušnost primárně rozhoduje soud ve věcech sporných, příslušnost dle §. 71. j. n. však bez ohledu na to stanovena jest, u kterého soudu zájmy nezletilcovy jsou chráněny, jest delegování jiného soudu k vedení poručenských záležitostí bez jakéhokoliv vlivu na příslušnost ve sporných věcech.
Revisní stížnosti žalovaného nej vyšší soud nevyhověl,
poněvadž
ustanovení §§ 31. a 111. j. n., pokud nezletilci v úvahu přicházejí, mají jen ten účel, aby nezletilcům a jich zástupcům usnadněn byl styk s úřadem, který je povinen dle zákona jich zájmy hájiti, poněvadž tak otázka s příslušností ve věcech sporných zvlášť upravenou nemá co činiti a mimo to též ve věcech sporných — 383 —
jednání a rozhodování dle § 31. j. n. z důvodů účelnosti na jiný soud přeneseno býti může.
(Rozh. c. k. nejvyššího soudu ze dne 14. října 1913 R III 456/13). Šimeček.