NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 4

Společenstva pro nákup surovin.

I. Podstata a význam.
Společenstva pro nákup surovin jsou spolky, jež společným nákupem surovin ve velkém z první ruky a prodejem jich svým členům za ceny nákupní snaží se zjednati členům svým hospodářské výhody. Náleží k výrobním a hospodářským společenstvům, jichž právní poměry upravuje zákonem z 9. dubna 1873 č. 70 ř. z. Hospodářský význam těchto společenstev spočívá v tom, že poskytují řemeslníku všechny výhody odebírání ve velkém a umožňují mu tím konkurenci s průmyslem továrním. Společenstva pro nákup surovin spočívají podobně jako všecka ostatní společenstva na zásadě sdružovací: spolčení k společnému cíli, k společným výkonům a společným odbíráním, by dosáhlo se toho, čeho jednotlivec sám o sobě by nemohl dosáhnouti, tudíž spojení s ostatními soudruhy v povolání, již mají stejný zájem. Tím je umožněno jednotlivému hospodářsky slabému řemeslníku vybaviti se ze závislosti od osob třetích. První společenstva v Německu, jež spočívala na svépomoci, byla právě společenstva pro nákup surovin. Několik malých řemeslníků z cechu obuvníků a truhlářů v Delitzsch sestoupilo se v létech 1849 a 1850 za pomoci Heřmana Schulze, zakladatele německých společenstev, ve společenstvo k nákupu materiálu. V r. 1858 uvádí Schulze-Delitzsch počet společenstev pro nákup surovin na 50, mezi nimiž bylo 30 společenstev obuvnických. V Rakousku tyto spolky dosud nezískaly půdy aneb jen po skrovnu. Živnostenská novela ze dne 15. března 1883 č. 39 ř. z. uložila živnostenským společenstvům za povinnosť podporování společných zájmů zřizováním záložen, skladů surovin, tržnic, zavedením společného provozování živností pomocí strojů a jiných výrobních method (§ 114 ž. ř.). Ale jako v celku se nesplnily naděje, jež se pojily k rozšíření kruhu působnosti živnostenských společenstev, a spíše se více méně vyvinul těžkopádný byrokratický aparát v jejich funkcích, tak se také nedostavil výsledek ve směru hmotné vzájemné pomoci v povolání; v nejřidších případech se dosavadní společenstva odhodlala zříditi pro své členy spolky, jež mají za účel opatřovati suroviny a stroje na společný účet. Příčiny sluší mimo to hledati ještě v jiných sociálních zjevech; v první řadě sluší nedostatek takových sdružení hledati ve snahách rakouského řemeslnictva, by stát sám chopil se podnětu a sám přispěl vydatnou pomocí. Uznaná zásada »pomoz sobě sám« neujala se v Rakousku ještě tou měrou, by kruhy živnostenské nouzí trpící spolčily se k samostatnému snažení а k vzájemné pomoci; tím vinen je dále nedostatek vzájemné důvěry, nedostatek důvěry k sobě samému, k vlastní síle а k vlastní činnosti ; konečně je tím vinna okolnosť, že širší kruhy řemeslnictva neznají pravé příčiny hospodářské záhuby, jakož i nedostatečné porozumění pro vhodné prostředky k zlepšení postavení; podceňovati nelze také nedostatek citu solidárnosti přes všechny snahy, které směřují k podpoře a povznesení živnostenských zájmů v jednotlivých odvětvích povolání. Velikou překážkou byla dosud panující závisť konkurenční, která se zastírá slovy »pud sebezáchování« a »samostatnosť«. Přes to vstupuje v novější době všeobecná živá snaha po zakládání společenstev pro společné provozování obchodu a nelze nevzpomenouti toho, že v korunních zemích na průmysl bohatých, jako v Čechách, na Moravě, v Dolních Rakousích a ve Slezsku se ustavily v novější době zemské spolky, známé pod jménem »živnostenská sdružení«, které ve svůj program pojaly vzájemnou pomoc zakládáním takových společenstev.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Společenstva pro nákup surovin. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 658-659.