Všehrd. List československých právníků, 11 (1930). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 320 s.
Authors:
= Všehrd, 11 (1930)
PDF

Středoevropský institut pro hospodářské a kulturní sblížení se sídlem ve Vídni.

 I. března 1929 byl založen za účasti polooficiálních zástupců,
států »Středoevropský institut pro hospodářské a kulturní sblížení« se sídlem ve Vídni (I., Annagasse 5). K ustavení jmenovaného institutu došlo po dlouhých poradách, datujících se již z podzimu 1925, t. j. z doby zasedání 1. středoevropské hospodářské konference ve Vídni, odkud vyšla resoluce, poukazující na nutnost a prospěšnost usměrnění hospodářské politiky středoevropských států a navrhující vytvoření speciální organisace pro tento účel. V době přípravných prací, trvajících až do zasedání IV. středoevropské hospodářské konference v roce 1928, podařilo se zakladatelům a propagátorům této myšlenky získati pro věc některé z rozhodujících činitelů, politiků a národohospodářů zúčastněných středoevrojiských států, totiž Německa, Rakouska, Jugoslávie, Rumunska, Polska, Maďarska a Československa, kteří sjednotili se na organisační formě (statutu Středoevropského institutu), jakož i na jeho sídle. K tomu jest podotknouti, že při těchto pracích zúčastnil se za Československo jeho vídeňský vyslanec Vavřečka, s jehož souhlasem se stalo, že původně za sídlo Institutu navrhovaná Praha byla pro určité závažné překážky více méně technického rázu zaměněna za Vídeň.
Není účelem tohoto pouze informačního článku prováděti rozbor účelu a raison d’être tohoto Institutu, proto omezím se v následujícím pouze na konstatování hlavních zásad, které obsahuje jeho statut.
Účelem Institutu jest pracovati na podkladě vědeckém pro hospodářské a kulturní sjednocení a sblížení středoevropských států a nalézti prostředky a cesty, pomocí kterých, za ochrany naprosté politické neodvislosti jednotlivých zúčastněných států, mohli by středoevropští národové na tomto sjednocení participovati.
Jako prostředky k dosažení tohoto účelu uvádí statut dále: osobní styk vynikajících zástupců vědeckých a hospodářských kruhů v Institutu sdružených států, zainteresování a vybídnutí vědeckých ústavů a hospodářských korporací všech středoevropských států ke společné práci, vyjednávání mezi skupinami interesentů a odborníků různých států, pořádání, čas od času dle potřeby, středoevropských konferencí, publikování vědeckých prací pojednávajících o speciálních středoevropských hospodářských, politických a kulturních otázkách, uspořádání vědeckých přednášek a zřizování speciálních kursů při odborných a vysokých školách jednotlivých států, publistickou činnost v odborném a denním tisku a konečně vybudování a zařízení Institutu ve vhodné budově, zřízení odborné knihovny a archivu za účelem možnosti skutečného a úspěšného provádění shora uvedených úkolů.
Paragraf třetí statutu uvádí výslovně, že Středoevropský institut jest nepolitický spolek mezinárodní a že může ve všech hlavních městech střední Evropy, t. j. v Bělehradě, Berlíně, Budapešti, Bukurešti, Praze a Varšavě zříditi své filiálky a ve všech ostatních městech středoevropských dle potřeby své odbočky a udržovati s těmito stálý styk. Jak filiálky tak odbočky v tom či onom státě musí býti zřízeny opět jako spolky nepolitické.
Členově Institutu jsou řádní, korespondující a přispívající. Řádní členové jsou volení na základě jejich vědeckých neb hospodářských zásluh. Po prvé je volí zúčastnění zakladatelé, jinak předsednictvo. Jejich úhrnný počet nesmí býti větší než 100. Rovněž tak korespondující členové jsou voleni na základě jejich zásluh nebo publicistické činnosti předsednictvem. Přispívající členové mohou býti především odborné korporace, avšak i osoby fysické, které se přihlásí, zaplatí stanovený roční příspěvek a budou předsednictvem přijaty. Členové řádní a korespondující členských příspěvků neplatí, ale mohou býti zároveň členy přispívajícími.
Orgány Institutu jsou valné shromáždění, předsednictvo, odborné komise, revisoři a rozhodčí soud.
Valné shromáždění svolává předsednictvo jednou do roka (řádné). Toto volí předsednictvo, schvaluje závěrečný účet a rozpočet pro příští období, dále změny statutu a rozhoduje o všech věcech, které mu předá předsednictvo k projednání.
Předsednictvo řídí povšechně a zastupuje Institut na venek. Sestává z 20—24 členů volených valným shromážděním, z nichž každý ze 7 středoevropských států musí míti nejméně dva zástupce. Předsednictvo volí presidenta a 7 vicepresidentů Institutu, z nichž každý ze 7 středoevropských států musí míti jednoho. K tomu jest poznamenati, že první dosud kusé předsednictvo bylo zvoleno na dobu do 31. prosince 1929, později bude voleno vždy na dobu 3 let a dále, že Československu jest pro jeho zásluhy při zřizování Institutu reservováno místo 1. vicepresidenta.
K podrobnému propracování, jakož i propracování a tirádám o specielních odborných úkolech jsou zřizovány dle potřeby komise.
Valné shromáždění volí dále 3 revisory, jakož i rozhodčí soud pro rozhodování přihodivších se rozepří z poměru spolkového.
Jeden z hlavních propagátorů a zakladatelů Institutu, maďarský státní sekretář a býv. ředitel maďarské a poštovní spořitelny univ. prof. Dr. v. Hantos, který v březnu t. r. měl v Československu (v Brně) několik velmi zajímavých přednášek o účelu a příští práci Institutu, jehož je ředitelem, se vyjádřil, že hodlá v nejbližší době při Institutu ustaviti zvláštní stálou komisi vysokoškolského studentstva, jejímž hlavním úkolem, vedle spolupráce při čistě vědeckých pracích Institutu, aby byla propagace myšlenky hospodářského a kulturního sblížení středoevropských států v řadách mladých generací jejich inteligence.
V květnu t. r. konala se v Brně ustavující schůze prvé odbočky Středoevropského Institutu v Československu a jeho prvé odbočky vůbec za účasti zástupců českého i německého obchodu a průmyslu, jich korporací a města Brna, které osobně se zúčastnil starosta města Tomeš. Předsedou valnou schůzí 10. září 1929 zvolen byl univ. prof. Dr. Weyr.
JUC. O. Svoboda.
Citace:
Středoevropský institut pro hospodářské a kulturní sblížení se sídlem ve Vídni.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1930, svazek/ročník 11, číslo/sešit 1, s. 35-37.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).