NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 4

Revise
(Dovolání).
I. Pojem.
Revise (dovolání), jest opravný prostředek, kterým se dovoláváno jest pomoci nejvyššího soudního dvoru proti rozsudkům soudů odvolacích (§ 502 c. ř. s.).
Revise jest buď řádnou, směřuje-li proti rozhodnutí rozsudek první instance potvrzujícímu nebo mimořádnou, čelí-li proti dvěma rozhodnutím souhlasným.
Revise jest prostředek devolutivní. Instancí revisní jest pro všecky soudy rakouské nejvyšší soudní dvůr ve Vídní (§§ 3 odst. 2 a 4 j. n.).
II. Přípustnost.
Revisí lze v odpor bráti toliko rozsudek druhé stolice (nikoli pouhé usnesení) a to jen tenkráte, je-li tu některý z důvodů v § 503 c. ř. s. uvedených, t. j.:
1. jestli v řízení nebo rozhodování soudu odvolacího jest nějaká zmatečnost v § 477 c. ř. s. naznačená, následkem čehož i rozsudek odvolací zmatkem trpí;
2. je-li v řízení odvolacím vada, která nepůsobí sice zmatečnost (srvn. na př. § 477 č. 4 c. ř. s.), však přes to vzhledem k podstatě své a v souvislosti s celým vedením procesu jest způsobilou úplné vysvětlení a důkladné posouzení rozepře zameziti, na př. nebyly v instanci odvolací připuštěny průvody k důkazu odvolacích důvodů nabízené nebo nebyl při řízení odvolacím probrán celý faktický materiál, jak toho bylo dle okol- ností případu zapotřebí (srvn. i § 496 č. 2 с. ř. s.), nebo vůbec byly nějakým spůsobem porušeny předpisy procesualné a porušení to mělo za následek, že látka veškerá probrána nebyla;
3. jestli rozsudku soudu odvolacího bylo v některé podstatné (ne tedy pouze vedlejší) části položeno za základ předpokládání faktických poměrů, které se spisy prvé nebo druhé instance jest v odporu, buď že některé nesprávné faktum za podklad rozhodování učiněno nebo některá rozhodná faktická okolnost vůbec ze zřetele puštěna;
4. jestli rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, t. j. na nesprávné subsumpci sporného děje pod zákon.
Je-li rozsudek soudu odvolacího brán v odpor toliko co do výroku o útratách, nemá revise, nýbrž pouze rekurs místa (§ 55 c. ř. s.), který i tehdáž jest přípustným, když rozhodnutí odvolací co do merita rozsudek prvý potvrzuje.
Ve věcech nepatrných jest revise, jako vůbec dovolávání soudu nejvyššího naprosto vyloučeno. (§ 502 odst. 2 c. ř. s.)
Ježto se o odvolání ve věcech bagatelních, jež se jen o důvody zmatečnosti může opírati (§ 501 c. ř. s.), rozhoduje z pravidla v neveřejném předchozím řízení odvolacím (§ 471 c. ř. s.), tudíž pouhým usnesením, bude míti předpis druhého odstavce praktický význam toliko pro případ § 478 odst. posl. с. ř. s.
III. Vznesení revise.
Revisi vznésti jest u soudu procesního první stolice. Podána býti může toliko písemně (nikoli i do protokolu; § 507 odst. 3. с ř. s.).
Spis revisní obsahovati má vedle všeobecných náležitostí podání v §§ 74 — 77 c. ř. s. uvedených ještě:
1. označení rozsudku, proti kterému čelí;
2. určité prohlášení, jak dalece se rozsudek v odpor bere, rovněž tak určité označení důvodův odporu (důvodů dovolacích) a prohlášení, zdali navrhuje se zrušení nebo změna rozsudku a která (dovolací návrh);
3. skutkové okolnosti a průvodní prostředky, jimiž má býti dokázána pravda dovolacích důvodů v § 503 č. 1 a 2 udaných (§ 506 c. ř. s»).
V revisním spise lze přiváděti i nová tvrzení skutková a nové průvody, pokud toho jest třeba, k podpoře tvrzení, že rozsudek soudu odvolacího jest zmatečným (§ 477 c. ř. s.), nebo že řízení odvolací trpí vadou, která důkladnému posouzení rozepře překáži (§ 504 odst. 2 c. ř. s.).
Tvrdí-li dovolatel nesprávné posouzení věcí (§ 503 č. 4 c. ř. s.), má bez rozvláčnosti důvody pro toto své tvrzení (právní dedukce) uvésti (§ 506 posl. odst. с. ř. s.);
4. podpis advokáta (ovšem případy §§ 27 a 28 c. ř. s. vyjímaje).
Srvn. §§ 463 odst. 2, 506 č. 4 a 513 c. ř. s.
Spis revisní podati jest v příslušném počtu exemplářů dle všeobecného pravidla § 80 c. ř. s., tedy z pravidla dvojmo a připojiti jednu rubriku.
Revise může i telegraficky býti podána (§ 98 j. ř. a § 89 z. o s. org.).
IV. Lhůta.
Dovolání vznésti jest do 14denní, neprodlužitelné, propadné lhůty, počítané dle § 89 z. o s. org. ode dne, kdy rozhodnutí soudu II. stolice bylo dovolateli doručeno (§ 505 odst. 2 c. ř. s. a mot. vl. osn. str. 305).
V řízení směnečném a nájemném obnáší lhůta tato 8 dní (§§ 555 č. 2 a 575 odst. 1 c. ř. s.). Projitím této lhůty jest možnost revise ipso jure vyloučena. Proti následkům těmto může se strana brániti restitucí integrum (vrácení ve stav předešlý) (§ 146 c. ř. s.), která však v řízení směnečném ke škodě strany, jež v hlavním sporu jednala bezelstně, povolena býti nemůže, když strana tato mezitím svých nároků směnečných naproti třetím osobám vypršením času zcela nebo z části pozbyla nebo alespoň jich pro krátkost ještě zbývajícího času nemůže к platnosti přivésti (§ 556 c. ř. s.).
V. Účinek.
Co do účinku, jakým revise v čas vznesená jest provázena, nutno rozeznávati, jde-li o dovolání řádné či mimořádné. Revise řádná zastavuje v objemu dovolacích návrhů provedení rozsudku odvolacího až do svého vyřízení. Dovolání mimořádné není se suspensivním účinkem spojeno (§ 505 odst. 3 c. ř. s. ).
VI. Vyřízení dovolání při stolici prvé.
Soud prvé stolice zkoumati má toliko, bylo-li dovolání vzneseno v čas (nikoli také je li přípustno) a netrpí-li nějakým formálním nedostatkem. Shledá-li, že vznesená revise jest opožděna, má ji ihned ex officio odmítnouti (§ 507 odst. 1 c. ř. s.), proti čemuž straně rekurs hned přípustný jest dovolen (§ 514 c. ř. s.). Vykazuje-li revise podaná formelní vady (na př. nedostatečný počet exemplářů, není podepsána advokátem a p.), zařídí již prvá instance potřebné, aby vady tyto odstraněny byly. Nevyhoví-li strana příkazu jejímu v příčině té vydanému, nemůže sama z důvodu tohoto revisi odmítnouti, nýbrž musí rozhodnutí o tom ponechati instanci opravné. Bylo-li dovolání podáno v čas, dodává soud I. instance jeden jeho exemplář odpůrci, jemuž se na vůli dává, aby ve lhůtě 14denní od doručení dovolání (v řízení směnečném a nájemném 8denní ; zodp. ot. k §§ 555 a 575, jinak Schauer v pozn. 3 k § 507) u soudu procesního prvé stolice písemnou odpověď dovolací podal. Odpověď tato musí jak co do formy tak co do instruování vyhovovati předpisům o podání a musí vždycky býti podepsána advokátem (§ 587 odst. 2 a 3 c. ř. s.).
Co do obsahu, má odpověď dovolací uváděti všecka fakta i průvody, jež k vyvrácení tvrzení dovolatelových i důvodů revisních sloužiti mohou. Jako revise může i odpověď revisní obsahovati právní dedukce i odvolávati se na fakta i průvody nové, v dosavadním řízení ještě k platnosti nepřivedené (§ 507 odst. 3 c. ř. s.). Novot v dovolací odpovědi neobsažených, nelze v dalším řízení odvolacím bráti v zřetel (§§ 504 odst. 2 a 507 odst. 3 c. ř. s.).
Opožděnou revisní odpověď má již první soudce ex officio odmítnouti (zodpov. ot. k § 507). Neučiní-li tak, nepřihlíží dovolací soud k jejímu obsahu.
Revisní odpověď v čas podanou doručuje soud první stolice v jednom exempláři dovolatelovi (§ 507 odst. 4 c. ř. s.), načež předkládá všecky spisy, k nimž i druhý exemplář odpovědi revisní připojil, instanci druhé, aby je ta po doplnění svými spisy (zejména svým protokolem poradním [§ 277 j. ř.]) soudu nejvyššímu předložila (§ 508 odst. 1 c. ř. s.).
Nebyla-li revisní odpověď v čas podána, předkládá po uplynutí lhůty k ní soud I. stolice spisy týmž spůsobem, jak právě udáno, ovšem bez odpovědi revisní (§ 508 odst. 1 c. ř. s.). Jestliže byla navržena dle §§ 420 a 493 odst. 2 oprava skutkové povahy rozsudku odvolacího, třeba s předložením spisů vyčkati, až řízení o žádané opravě bude ukončeno (§ 508 odst. 2 c. ř. s.).
VII. Řízení před soudem dovolacím.
Nejvyšší soudní dvůr vyřizuje z pravidla revisi v zasedání neveřejném (§ 509 odst. 1 c. ř. s.). Pouze výjimečně, je-li toho v tom kterém případě k rozhodnutí o dovolání nutno nebo účelno, zejména lze-li jen od přímého styku a jednání se stranami se nadíti dokonalého rozebrání sporné látky a otázka nákladů příliš v cestě nestojí, může senát nejvyššího soudu ex officio nebo k návrhu stran položiti ústní jednání dovolací (§ 509 odst. 2 c. ř. s.).
Rovněž může nejvyšší soud, shledá-li toho potřebu, k zjištění tvrzené zmatečnosti odvolacího rozsudku, nebo kusosti řízení zavésti vhodná šetření nebo dáti provésti příslušné důkazy. Dle imperativního předpisu § 509 odst. 3 mají tato šetření a dokazování býti provedena vždy soudcem dožádaným (nikoli tedy soudem nejvyšším samým nebo některým jeho soudcem k příkazu činným) a mají k nim vždycky strany býti pozvány, aniž by však měly povinnost se dostaviti (§§ 289, 401 c. ř. s.).
Co do řízení a rozhodování při soudě nejvyšším přicházejí k platnosti tytéž předpisy, které dány jsou pro jednání soudů odvolacích (§ 513 c. ř. s.). Zejména není také ani činnost soudu dovolacího toliko činností kassační, nýbrž mohou rozhodnutí jeho zníti i na věc samu (§ 510 c. ř. s.).
Předmětem přezkoumání soudu revisního jest rozepře od dvou instancí již rozhodnutá, pokud jest návrhy dovolacími dotčena (§ 504 odst. 1 c. ř. s.). V mezích těchto může však nejvyšší soud netoliko zkoumati oprávněnost tvrzení dovolacích, nýbrž bráti v úvahu, není-li tu nějaké zmatečnosti zběhlé v I. nebo II. instanci, na kterou soud ex officio pozírati jest povinen (na př. absolutní nepříslušnost soudu, res judicata, lis pendens a p.).
Rozhodnutí svému klade za podklad obsah spisů všech tří instancí, pokud se týče i výsledky šetření a důkazů jím nařízených, nebo výsledky veřejného líčení.
Rozhodnutí nejvyššího soudu vydává se vždy ve formě rozsudku (srovn. § 511 slova »zrušující rozsudek«). Obyčejně bude obsahovati rozřešení sporu in merito. Pouze výjimečně, totiž:
1. sezná-li, že byla straně možnost před soudem odvolacím jednati nezákonným spůsobem, zejména opomenutým doručením odňata, nebo že strana nebyla vůbec nebo svým zákonným zástupcem v řízení odvolacím zastoupena a vedení rozepře nebylo dodatečně schváleno (§ 477 č. 4 a 5), prohlásí soud revisní řízení odvolací, jakož i rozsudek za zmateČné;
2. shledá li, že rozsudek soudu odvolacího zakládá se na předpokládání skutkovém spisu odporujícím, zruší jej (§ 510 odst. 1 c. ř. s.).
V obou případech uvedených (ad 1 a 2), jeví-li se potřeba nového rozhodování nebo projednání, vrátí rozepři k tomuto účelu zpět soudu odvolacímu.
3. Zjistí-li soud dovolací zkoumaje řízení před prvou i druhou instancí provedené, že ohledně oné části řízení, jež návrhem dovolacím jest dotčena, již v prvé stolici nastal zmatek, na který jest ex officio pozírati, zruší celé řízení a vrátí věc instanci první, třebas i zmatek tento vůbec stranami nebyl vytýkán (§§ 478 odst. 2 a 3 a 510 odst. 2 c. ř. s.). Instance dovolací nebo první, které jest v případech 1—3 nové projednání sporu uloženo, nařídí z povinnosti úřední nový rok k ústnímu jednání, rozhodne po skončení řízení znovu, při čemž vázána jest na onen právní náhled, který soud dovolací rozhodnutí svému za základ položil (§ 511 c. ř. s.).
Soud revisní rozhoduje také ve všech případech i o útratách řízení přihlížeje к zásadám §§ 51 a 52 c. ř. s.
Shledá-li, že dovolání bezdůvodné bylo jen ze svévole nebo k průtahu věci vzneseno, má dovolateli nebo dle okolnosti advokátu uložiti trest na svévoli (až 300 zl.). Srvn. §§ 512 a 220 odst. 1 c. ř. s.
O vyhotovení rozsudku revisního platí předpis § 215 odst. 4 j. ř.

Citace:

Revise. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 114-118.