NPD documents search: Boh. adm., 14 (1932), sv. 1

Č. 9623.

Zaměstnanci veřejní.— Zdravotnictví: * Pro stanovení výše služebního platu státního obecního (obvodního) lékaře při převodu do nových platů podle zákona č. 105/26 není rozhodnou skutečná celková služební doba, kterou lékař vykazuje ke dni 1. ledna 1926, nýbrž doba zjištěná způsobem předepsaným v ustanovení § 30 odst. 2 a násl. vl. nař. č. 23/27.
(Nález ze dne 25. ledna 1932 č. 23025/29.) Věc: Aloisie B. v K. proti ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy o vdovskou pensi.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Podle služební smlouvy, sjednané dne 23. června 1923, resp. 24. srpna 1923 mezi min. zdrav. a MUDrem Leopoldem B. v K., manželem st-lčiným, ve smyslu § 8 zák. č. 236/22 ve znění zák. č. 405/22 byl manžel st-lčin přijat do služeb státních jako obvodní lékař pro zdravotní obvod K., při čemž mu v § 8 smlouvy stanoven byl základní plat 14000 Kč s nárokem na pětileté přídavky ve výši 10% základního platu, t. j. o 1400 Kč na konečný roční obnos platový 22400 Kč. Dále započteno bylo manželu st-lčinu k 1. lednu 1923 — 18 roků 9 měs. služby a přiznán mu byl v důsledku toho k 1. srpnu 1923 základní plat 14000 Kč a tři postupové přídavky částkou 4200 Kč. V § 11 smlouvy stanovena byla počáteční pensijní základna částkou 7638 Kč ročně jakož i postupné zvyšování její o 2/3 částky přídavků postupových.
Výměrem žal. úřadu z 2. června 1925 byl manželu st-lčinu dnem 1. dubna 1924 přiznán čtvrtý postupový přídavek ročních 1400 Kč, při čemž současně pensijní základna stanovena roční částkou 8638 Kč. Výměrem žal. úřadu z 8. května 1928 bylo vysloveno, že podle vl. nař. č. 23/27 přísluší manželu st-lčinu od 1. ledna 1926 počáteční služební plat 12000 Kč ročně a 4 postupové přídavky 4800 Kč ročně, celkem 16800 Kč, a že pensijní základna činí 13800 Kč ročně.
Podáním z 27. dubna 1928 oznámila st-lka, že manžel její dne 29. března 1928 zemřel a žádala za přiznání zaopatřovacích požitků ve smyslu § 8 zák. č. 236/22. Nař. rozhodnutím byla v dohodě s min. fin. podle zák. č. 105/26, resp. podle vl. nař. č. 23/27 st-lce od 1. dubna 1928 přiznána 1. vdovská pense ročních 6900 Kč, t. j. 50% pensijní základny jejího manžela a 2. úmrtné 3450 Kč, t. j. jedna čtvrtina pensijní základny jejího manžela.
O stížnosti nss uvážil:
St-lka namítá, že zjištění pensijní základny jejího zesnulého manžela obnosem 13800 Kč je nesprávné, ježto služba manžela jejího jako obvodního lékaře počala dnem 1. ledna 1890, trvala tedy skorem 40 let a za tuto dobu měl pensijní základ býti zvýšen vždy po 5 letech o 10%, tedy celkem o 70% základního platu typu 2., resp. podle § 8 vl. nař. č. 23/27 mohl býti základní plat typu 3. zvýšen pouze o 60% typu 2., t. j. o 7200 Kč, takže by pensijní základna činila 1. částku základního platu typu 3. 9000 Kč, 2. 60% zvýšení z částky 12000 Kč 7200 Kč, celkem 16200 Kč, takže vdovská pense (50% pens. základu) činí 8100 Kč a úmrtné 4050 Kč. Nezákonnost spatřuje stížnost v tom, že prý podle § 9 odst. 2 cit. nař. měla celá služební doba manžela st-lčina od 1. ledna 1890 býti započtena do služebního platu a tedy i do pensijní základny a měl býti tedy plat zvýšen podle § 8 odst. 2. a § 21 cit. nař. o 6 přídavků po 10% z částky 12000 Kč (dle typu 2.), t. j. o částku 7200 Kč. Vychází tedy st-lka z názoru, že při úpravě platů podle zák. č. 105/26 a vl. nař. č. 23/27, jest přihlížeti k délce celkové dosavadní služební doby státního obecního (obvodního) lékaře. V tom se však st-lka mýlí. Podle § 30 odst. 1 vl. nař. č. 23/27 obdrží obvodní lékaři při převodu do nových platů, ustanovení v dosavadním typu zdravotních obcí a obvodů, a to v typu 1. neb 2. služební plat podle typu (§ 8) 4., v typu 3. neb 4. služební plat podle typu 3., v typu 5. služební plat podle typu 2. Pro stanovení služebního platu se podle odst. 2. cit. paragrafu zjistí doba, kterou by obvodní lékař musil ztráviti, aby 5tiletými postupy dosáhl v typu, v němž je v den účinnosti tohoto nařízení, (t. j. dne 1. ledna 1926, arg. § 35 cit. vl. nař.), smluvního platu, který má v den účinnosti nařízení. Doba takto zjištěná je podle odst. 5. téhož paragrafu rozhodnou pro stanovení nového služebního platu podle příslušného typu (odst. 1.), při čemž pro přiznání postupových přídavků bere se za základ ve smyslu § 8 odst. 2 lhůta 5 roků.
V § 8 cit. nař. stanoví se v odst. 1. nové typy zdravotních obcí a obvodů, při čemž v typu 3. (základním) se počáteční služební plat stanoví částkou 9000 Kč, v typu 2. částkou 12000 Kč ročně; podle odst. 2. zvyšuje se počáteční plat vždy po 5 letech bezvadné služby o postupové přídavky, jež činí 10% počátečního služebního platu, celkem však nejvýše šestkráte. Podle § 21 cit. vl. nař. vyměří se odpočivné a zaopatřovací platy obecních a obvodních lékařů a jejich pozůstalých z pensijní základny, kterou tvoří ve všech typech zdravotních obcí a obvodů počáteční služební plat základního typu (3.). Tato pensijní základna se zvyšuje o přiznané postupové přídavky podle § 8 odst. 2, pokud se týče § 9 odst. 2 tohoto nařízení.
Z ustanovení § 30 odst. 2 cit. vl. nař. tedy plyne, že při stanovení výše služebního platu obvodního lékaře nehledí se ke skutečné délce služební doby, kterou lékař vykazuje, nýbrž ke služební době fiktivní, zkonstruované podle výše služebního platu, který lékař v den 1. ledna 1926 měl.
Manžel st-lčin měl dne 1. ledna 1926 základní plat 5. typu zdravotních obcí 14000 Kč se 4 postupovými přídavky po 1400 Kč, celkem 19600 Kč. Aby tohoto služebního platu dosáhl, musil by obvodní lékař 5. typu zdravotních obcí při pětiletých postupových lhůtách vykazovati služební dobu 20tiletou (základní plat 14000 Kč a čtyři 10,% postupové přídavky po 1400 Kč vždy po 5 letech, což činí 5600 Kč, úhrnem 19600 Kč). Činila tedy fiktivní služební doba, podle níž bylo manžela st-lčina na základě cit. předpisů § 30 vl. nař. převésti do nových platů, 20 služebních let a nikoliv, jak se domnívá st-lka, doba skoro 40 let. Služební plat obvodního lékaře převedeného z dosavadního 5. typu zdravot. obcí do typu 2. s 20tiletou fiktivní služeb, dobou činí podle § 8 vl. nař.: počáteční plat 12000 Kč se 4 postupovými přídavky po 1200 Kč, celkem 4800 Kč. Podle § 21 vl. nař. tvoří pak pensijní základnu takového lékaře počáteční plat podle typu 3. zdravot. obcí, t. j. 9000 Kč, zvýšený o přiznané postupové přídavky 4800 Kč, celkem 13800 Kč. Z této pensijní základny žal. úřad při stanovení zaopatřovacích požitků st-lčiných vskutku také vycházel.
Z ustanovení § 9 odst. 2 cit. vl. nař. nemůže st-lka pro své stanovisko nic dovozovati, neboť předpis ten jedná o služebním platu státního obvodního lékaře, který ze svého dosavadního služebního místa je ustanoven na služební místo jiného typu zdravotních obcí a obvodů; o nic takového však při úpravě služebních příjmů manžela st-lčina (převodu do nových platů) výměrem z 8. května 1928 nešlo.
Žalovaný úřad tedy provedl vyměření zaopatřovacích požitků st-lčiných z pensijní základny správně podle zákona určené. Že by žal. úřad byl zaopatřovací požitky vyměřil nesprávným procentem z pensijní základny, stížnost nenamítá.

Citace:

č. 9623. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 280-283.