NPD documents search: Váž. tr., 7 (1925)

— Čís. 7513 —
Čís. 7513.

Závazek majitelů pozemků, že, ukáže-li se za stavby vodní cesty potřeba ještě dalších pozemkových ploch, budou povinni eráru tyto pozemky předati, že eráru v případě potřeby vydají na tuto větší výměru listinu vyhovující předpisům knihovního řádu a že podepíší konečnou úmluvu atd., lze knihovně zaznamenati.
(Rozh. ze dne 17. listopadu 1927, R I 97/27.)
Návrhu Ředitelství pro stavbu vodních cest, by ve vl. čís. 360 byly ve prospěch československého eráru zaznamenány jakožto reální břemeno závazky vlastníka nemovitostí převzaté v protokole ze dne 28. prosince 1923, knihovní soud vyhověl, rekursní soud návrh zamítl. Důvody: Ve smyslu § 9 kn. zák. mohou jen věcná práva a břemena, právo zpětné koupě, právo předkupní a právo nájemní, býti v knize pozemkové vložena nebo zaznamenána. Dlužno tedy posouditi otázku, zda závazky, jež jako reální břemeno v pozemkové knize podle návrhu ředitelství pro stavbu vodních cest mají býti zaznamenány, skutečně jsou reálním břemenem. Stěžovatelé podle obsahu protokolů převzali závazek, že, ukáže-li se za stavby vodní cesty, že bude třeba ještě dalších pozemkových ploch, tyto plochy eráru za stejných podmínek budou povinni předati, že eráru v případě potřeby na jeho útraty za účelem knihovní poznámky vyvlastnění rozšířeného na tuto větší výměru vydají listinu předpisům knihovního zákona vyhovující, a že podepíší konečnou úmluvu a umožní tak eráru, by si vymohl knihovní vklad práva vlastnického ohledně všech nabytých ploch, a konečně, že zbourají budovy svým nákladem a rovněž svým nákladem porazí nebo přesadí stromy na zahradě se nalézající. Tyto právě uvedené závazky jsou — Čís. 7514 —
smluvními osobními závazky a nemohou zápisem do knih nabýti povahy reálního břemene. Neměl proto prvý soud závazky ty jako reální břemeno dáti v knize pozemkové zaznamenati.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Jest ovšem pravda, že závazky, jichž splnění vlastníci nemovitostí protokoly ze dne 28. prosince 1923 a ze dne 15. února 1924 na se vzali, jsou v prvé řadě závazky osobními a že povaha jejich neodpovídá běžnému pojmu reálních břemen, avšak poněvadž ku splnění závazků jsou povinni František a Marie R-ovi jako vlastníci pozemků, jichž se tyto závazky týkají, a jde o to, by jich splnění bylo zabezpečeno také proti případným nástupcům R-ových ve vlastnictví pozemků, je na snadě obdobné použití předpisů knihovního zákona o břemenech reálních. Zákonem poskytovaná ochrana práv má sahati tak daleko, jak toho vyžaduje její potřeba, a tu finanční prokuratura právem poukazuje k tomu, že postup v soudní praxi obvyklý, jímž se takové závazky zaznamenávají na nemovitostech jako reální břemena, je nutným a jedině vhodným způsobem zajišťovacím při provádění vodních staveb podle zákona ze dne 11. června 1901, čís. 65 ř. zák., kde při zvláštní povaze těchto staveb není možno předem určiti rozsah pozemků k úpravě řek potřebných, nýbrž nutno vykupovati výměry přibližné, vypláceti na ně stranám zálohy, kdežto konečné převody lze provésti až na základě zaměření po skončené úpravě, což ve mnohých případech se stává po uplynutí několika let od výkupu. Do této doby jest nutno knihovně zabezpečiti ujednaná práva ve prospěch státní správy nejen proti současným knihovním vlastníkům, nýbrž i proti jejich právním nástupcům a i proti pozdějším knihovním věřitelům. Tato nutnost se objevila v jiných podobných případech a tím se vysvětluje, proč soudní praxe i po zavedení knihovního zákona vklady a záznamy takových závazků jako reálních břemen povoluje (Bartsch, Knihovní zákon, páté vydání str. 249). V případě, o nějž jde, nemohou míti František a Marie R-ovi proti povolení záznamu závazků jimi převzatých jako reálních břemen důvodné stížnosti, když sami udělili eráru československému právo, by ujednané povinnosti dal do příslušné knihovní vložky jako reální břemeno vložiti.

Citace:

č. 7513. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 512-513.