NPD documents search: Váž. civ., 19 (1937), sv. 2

Č. 457.

Pensijní pojišťování: * »Rýsovači« v strojírnách jsou podrobeni povinnému pensijnímu pojištění.
(Nález ze dne 15. června 1920 č. 5417.)
Věc: Spojené strojírny akc. spol. dříve Škoda, Ruston, Bromovský a Ringhoffer na Smíchově a Pensijní spolek úředníků této firmy jakož i Akc. společnost, dříve Škodovy závody v Plzni spolu s Pensijním spolkem Emila Škody pro zřízence Škodových závodů, akc. spol. v Plzni (adv. Dr. Arn. Barbořík z Prahy) proti ministerstvu sociální péče v Praze (zast. min. radou Drem Bronislavem Wellkem, za súčastněné strany Mat. Hosa a spol. adv. Dři L. Langer a Jos. Sokol z Prahy) stran pensijního pojištění Metoděje Hosa a spol.
Výrok: Stížnosti zamítají se pro bezdůvodnost.
Důvody: Naříkaným rozhodnutím bylo pořadem instančním vysloveno, že zřízenci Spojených strojíren akc. společnosti dříve Škoda, Ruston, Bromovský, Ringhoffer na Smíchově a Akciové společnosti Škodovy závody v Plzni — Metoděj Hos a společníci, vesměs tak zvaní »rýsovači« — jsou povinni pojištěním dle zákona ze dne 16. prosince 1906 č. 1 ř. z. z r. 1907 a cís. nařízení ze dne 25. června 1914 č. 138 ř. z.
Stížnosti proti tomu podané vytýkají jednak nezákonnost naříkaného rozhodnutí, jednak vadnost řízení.
Vadnost spatřují v tom, že úřad nepřihlížel k vyjádření Zemského spolku strojíren, stěžovateli v řízení předloženému, pokud se týče v tom, že se zřetelem k tomu vyjádření nevyžádal si dalšího odborného dobrého zdání, po případě nekonal další šetření. Námitku tuto neshledal nejvyšší správní soud důvodnou. Rozhodnutí o tom, zdali určité zaměstnání podrobeno jest povinnému pensijnímu pojištění, předpokládá předem zjištění, které výkony pracovní náležejí k podstatě tohoto zaměstnání. Otázka ta je otázkou skutkovou. V daném případě bylo v tom směru zjištěno, že práce rýsovačů, o jejichž pojištění jde, záleží v tom, že z výkresu jim dodaného přenášejí na výrobek (odlitek nebo výkovek) rozměry potřebné pro další spracování. Přenášení děje se důlkováním t. j. vyrážením jemných důlků a linií na výrobku. Rozměry udány bývají na výkrese v číslicích.
Toto zjištění, jež shoduje se s údaji stěžovatelů samých, poskytlo však dostatečný podklad pro posouzení sporné otázky. Vyjádření Zemského spolku strojíren, jehož se stížnosti dovolávají, po této skutkové stránce nějakých nových věcných momentů neobsahuje a neposkytlo tedy úřadu podkladu, aby o způsobu výkonů rýsovačů konal další šetření. Pokud pak obsahem rozhodnutí o pojistné povinnosti jest zařazení toho kterého zaměstnání pod některé ustanovení zákona, jde o řešení otázky právní, jež přísluší toliko úřadu správnímu. Na nějaká dobrozdání znalců úřad při řešení otázek právních vázán není. V důsledku toho nelze však ani v rozporu, jenž v daném případě vyskytl se mezi vyjádřeními jednak ing. Rosy, jednak Zemského spolku strojíren co do posuzování otázky, sluší-li výkony rýsovačů pokládati za převážné duševní ve smyslu pensijního zákona, tedy v rozporu týkajícím se výhradně otázky právní, spatřovati důvod, z něhož by pro úřad vyplývala povinnost, aby si o této otázce vyžádal ještě dobré zdání odborníků jiných.
Ve věci samé uvažoval pak nejvyšší správní soud takto:
Se zřetelem ke způsobu činnosti, jak shora byl vyznačen, sluší rýsovače zařaditi do kategorie zaměstnanců, jež zákon o pensijním pojištění ze dne 16. prosince 1906 čís. 1 ř. z. z r. 1907 ve znění císařského nařízení ze dne 25. června 1914 č. 138 ř. z. vypočítává v odst. 4 § 1 a)/ a jejich činnost uznati v podstatě za činnost kresličskou, tudíž za činnost převážně duševní ve smyslu zákona. Nerozhoduje, že nejde o kreslení (rýsování) obyčejným způsobem t. j. tužkou, perem neb podobně, nýbrž že příslušné rozměry na kusu k opracování určeném vyznačují se dlátkem (důlčíkem). Za rozhodné jest pokládati naproti tomu, že činnost rýsovačů nijak nelze na roven klásti oněm způsobům práce, které odst. 5 § 1 a) leg. cit. vylučuje z kategorie zaměstnání podle odst. 4 pojistné povinnosti podrobených. Jsouť v odst. 5 označeny jako výkony povinnost pojistnou nezakládajíce zejména snímkování, šablonování a patronování, kde rozmnožování plánů a výkresů děje se podle některého mechanického nebo chemického postupu. Rýsovači nepřenášejí však výkres na výrobek způsobem mechanickým nebo chemickým, nýbrž měřením a počítáním, což zřejmo jest již z toho, že — jak uvedeno — rozměry udány bývají ve výkresech v číslicích.
Poukazují-li stěžovatelé k tomu, že přenášení výkresu na obráběný předmět podobným způsobem jako rýsovači provádějí zhusta také zaměstnanci nesporně povinnému pojištění nepodrobení, jako dělníci truhlářští, klempířští a pod., jest jim ovšem dáti za pravdu. Při tom však uvážiti jest, že dle předpisů § 1 pod č. 3 zákona pensijního jen výkony převážně duševní zakládají pojistnou povinnost toho kterého zaměstnance. Jde-li tedy o takové úkony, při nichž práce duševní a práce fysická sloučeny jsou v jedné osobě, rozhodným jest právě, která z nich má převahu. Jestliže pak postupující dělbou práce oba druhy činnosti byly od sebe odděleny a rozděleny mezi,dva nebo i více samostatných zaměstnanců, sluší zaměstnání každého z nich posuzovati o sobě s hlediska § 1 zákona pensijního. Tak tomu jest právě i u rýsovačů, jichž výkony dle udání stěžovatelů v menších závodech obstarává dělník, provádějící obrábění sám. Tím, že ono přenášení výkresu na výrobek, jež — jak svrchu vyloženo — pokládati jest za výkon duševní, odloučen bylo od fysické práce obráběcí, vytvořena byla nová kategorie zaměstnání, jehož převážným obsahem jsou právě ony výkony kvalifikované jako duševní a jež proto pokládati jest za zaměstnání pojistnou povinnost ve smyslu zákona pensijního odůvodňující.

Citace:

Dodatek III.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/2, s. 808-808.