Č. 8222.

Obecní volby: O rozvrhu mandátů mezi volební skupiny při volbě obecní rady.
(Nález ze dne 6. listopadu 1929 č. 19 647.)
Věc: M. N. a spol. v B. proti zemské správě politické v Praze o volbu městské rady v B.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Při volbě městského zastupitelstva v B., vykonané dne 16. října 1927 podle zásady poměrného zastoupení, připadlo ze 36 mandátů, jež bylo obsaditi: a) volební skupině č. 1: »Deutsche National- und Wirtschaftspartei«) 10 mandátů, b) sdruženým volebním skupinám č. 2, 4 a 6 10 mandátů, c) sdruženým volebními skupinám č. 3, 7 a 8 14 mandátů, d) volební skupině č. 5 »Česká volební skupina«) 2 mandáty.
Po bezvýsledném uplynutí lhůty k podání námitek svoláni nově zvolení členové měst. zastupitelstva na den 3. listopadu 1927 k volbě starosty, náměstků a měst. rady, při které určila vol. komise jednotlivým vol. skupinám počet členů rady takto: a) volební skupině č. 1: 4 členy, b) sdruženým volebním skupinám č. 2, 4 a 6 3 členy, c) sdruženým volebním skupinám č. 3, 7 a 8 5 členů. Podle tohoto rozvrhu byla pak volba do měst. rady jednotlivými stranami vykonána, při čemž volební skupinou č. 1 »Deutsche National- und Wirtschaftspartei« byli zvoleni dnešní st-lé Max N., Dr. Karel S., Richard H. a Rudolf B.
K námitkám Karla V. a Karla Č. zrušila zsp v Praze výnosem z 1. prosince 1927 volbu Maxe N. a uprázdněný tím mandát v měst. radě přidělila České volební skupině č. 5. V důvodech uvedla, že počet členů měst. rady jest 12. Rozvrh mandátů podle § 45 řádu volení jest tento: volební skupina č. 1 na 10 členů: 3=3 mandáty, zbytek 1, volební skupina č. 2, 4 a 6 na 10 členů: 3=3 mandáty, zbytek 1, volební skupina č. 3, 7 a 8 na 14 členů: 3=4 mandáty, zbytek 2, volební skupina č. 5 na 2 členy: 3=0 mandát, zbytek 2, dohromady 10 mandátů. Dva zbývající neobsazené mandáty jest podle § 64 řádu volení přiděliti postupně vol. skupinám č. 3, 7 a 8. a č. 5, vykazujícím největší zbytek dělení.
Dalším výnosem z 21. prosince 1927 zrušila zsp dodatkem ke svému prve cit. výnosu z 1. prosince 1927 také volbu zbývajících tří radních, zvolených volební skupinou č. 1. »Deutsche National- und Wirtschaftspartei«, t. j. Dra Karla S., Richarda H. a Rudolfa B. a nařídila, aby jmenovaná skupina provedla novou volbu 3 radních. Toto dodatečné opatření odůvodněno tím, že by postižená skupina zrušením volby určité osoby při ponechání volby ostatních jí zvolených osob v platnosti byla ve svém právu volby a výběru zkrácena, takže bylo zrušiti volbu i ostatních tří radních a naříditi volbu novou. Stížnost do prvního výnosu zsp-é z 1. prosince 1927 spatřuje nezákonnost především v tom, že žal. úřadem byl jeden ze dvou mandátů, které při prvém skrutiniu nebyly osazeny, přidělen České volební skupině č. 5. Postup tento je po názoru st-lů v odporu s předpisem § 64 odst. 2 obec. řádu vol., kde se stanoví pouze, že při volbě obecní rady a komisí vol. skupina, která nečítá ani tolik členů, kolik činí číslo volební, zastoupení v obecní radě a komisích obdržeti nemůže, nikoli však, že skupina taková, i když jsou u ní splněny ostatní předpoklady §§ 45—48 obec. řádu vol., zastoupení obdržeti musí. Ustanovení toto může prý míti jen ten význam, že vol. komisi, která počet členů v obecní radě jednotlivým skupinám určuje, je ponecháno na libovůli, chce-li takové skupině zastoupení v obecní radě dáti či nic. Názoru tomuto nemohl nss přisvědčiti.
Volba obecní rady v obcích, kde obecní zastupitelstvo voleno bylo podle zásady o poměrném zastoupení, jest upraveno v § 64 obec. řádu volebního. Mandáty v obecní radě rozdělí se mezi volební skupiny podle §§ 45—48 téhož zák., t. j. vyčte se nejprve číslo volební, načež se počet hlasů (mandátů) každé jednotlivé skupiny v obecním zastupitelstvu dělí tímto číslem volebním, podíl pak určuje počet mandátů skupině v řadě připadajících. Mandáty, které nebyly obsazeny tímto způsobem, přikáží se podle zbytků dělení. Pro volbu obecního zastupitelstva platí tu předpis § 46 odstavce 3, podle něhož kandidátní listina, která nedosáhla ani tolik hlasů, kolik činí číslo volební, nemá vůbec nároku na mandát. Jsou tedy hlasy, které taková kandidátní listina na sebe soustředila, bez ohledu na jejich počet ztraceny, je-li jich méně než kolik činí číslo volební. Pro volbu obecní rady však toto ustanovení neplatí, neboť použití jeho na tuto volbu je v § 64 odstavci 1 výslovně vyloučeno. Jen takto lze rozuměti dovětku, »i skupina, která nemá ani tolik členů, kolik činí číslo volební, může obdržeti zastoupení v obecní radě«. Podle § 46 odstavce 3 by tedy takováto skupina zastoupení obdržeti nemohla, podle § 64 odstavce 1 je však obdržeti může. Jen v tomto protikladu spočívá různost normy o volbě obecního zastupitelstva od normy o volbě obecní rady. Jiné různosti mezi nimi není. Je tedy i norma o volbě obecní rady stejně kogentní jako norma o volbě obecního zastupitelstva. Nelze tedy slovo »může« v § 64 odst. 1 vykládali ve smyslu normy dispositivně, jak činí stížnost. Smysl tohoto předpisu je prostě ten, že, jsou-li ostatní podmínky § 46 splněny u skupiny, která nemá v obecním zastupitelstvu ani tolik členů, kolik činí číslo volební, tedy v daném případě tři, není možno mandát jí odepříti z toho důvodu, že nedosáhla čísla volebního. Stanovisko stížností hájené, podle něhož je ponecháno libovůli volební komise, chce-li skupině, jež nedosáhla čísla volebního, poskytnouti zastoupení v obecní radě, je ostatně v příkrém rozporu nejen s povoláním členů obecní rady volbou, nýbrž i se základní zásadou poměrného zastoupení, jež volbu do obcí ovládá, a vedlo by ve svých důsledcích k tomu, že by vol. komise mohla způsobiti, že některé mandáty v obecní radě zůstanou neobsazeny.
Jestliže tedy v daném případě vykázaly při rozvrhu mandátů dělením podle § 45 obec. řádu vol. sdružené volební skupiny č. 3, 7 a 8 na straně jedné a vol. skupina č. 5 na straně druhé zbytek 2, kdežto ostatní vol. skupiny pouze zbytek 1, a přidělil-li se zřetelem k tomu žal. úřad jeden ze zbylých dvou mandátů skupině č. 5, je tento postup podle toho, co nahoře vyloženo, ve shodě se zákonem a stížnost, tvrdící opak, je v tomto bodě bezdůvodná.
Tvrdí-li dále stížnost, že vol. skupině č. 5 zastoupení v obecní radě nepřísluší proto, že do volební komise přes vyzvání žádného zástupce nevyslala a tudíž při volbě jako vol. skupina vůbec nevystoupila, nemá tento názor ani nejmenší opory v zákoně.
St-lé se konečně domáhají in eventum zrušení celé volby radních ze skupiny »Deutsche National- und Wirtschaftspartei«. To se však skutečně stalo a to výnosem žal. úřadu z 21. prosince 1927, označeným výslovně jako dodatek nař. rozhodnutí z 1. prosince 1927 a vydaným ještě před podáním stížnosti k nss, kteráž byla pošt. dopravě odevzdána dne 10. ledna 1928. Ježto pak okolnost tato, i kdyby byla nastala již během řízení před nss, musila by podle § 44 zák. o ss vésti k zastavení řízení a ježto nastavši již před podáním stížnosti činí tento bod stížný bezpředmětným, neměl nss příčiny, aby se stížností v této její částí zabýval.

Citace:

č. 8222. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 369-371.