NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 2

Č. 4977.

Nemocenské pojištění: Právní důsledky z pojištění osoby, která pojištěním povinna není.
(Nález ze dne 5. října 1925 č. 18473).
Prejudikatura: Boh. 2797, 3981, 4757 adm. a j.
Věc: Okresní nemocenská pokladna v S. (adv. Dr. Stan. Hendrych z Prahy) proti ministerstvu sociální péče (min. r. Frant. Mézl) o nemocenské pojištění.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud osvobozuje Kristinu Č. od povinnosti k náhradě podpůrného nákladu a k doplacení pojistných příspěvků, zrušuje se pro nezákonnost; jinak se stížnost odmítá jako nepřípustná.
Důvody: Zsp v Praze rozhodnutm ze 13. června 1923 potvrzujíc výměr osp-é v S. z 20. července 1922, uznala Kristinu C, manželku stavbyvedoucího v B., vinnou přestupkem § 31 zák. z 30. března 1888 č. 33 ř. z., jehož se dopustila tím, že opožděně přihlásila Marii S. k okr. nemoc, pokladně v S., odsoudila ji dle § 67 tohoto zákona k pokutě 20 K, po případě k trestu vězení na 48 hodin, dále ji uznala povinnou, aby jmenované pokladně dle § 32 n. z. nahradila veškeren podpůrný náklad ve výši 504 Kč, který učinila jmenovaná pokladna za Marii S., kterou Č-ová při své domácnosti jako služku od 1. července 1921 zaměstnávala a ji u dotčené nemoc, pokladny teprve dne 15. prosince 1921, tudíž po uplynutí 3denní zákonné přihlašovací lhůty a po onemocnění k pojištění pro případ nemoci přihlásila, a aby doplatila dle § 33 n. z. pojistné příspěvky za dobu od 1. července 1921 do 14. prosince 1921 částkou 85 Kč 28 h.
V odvolání dovozovala Kristina Č., že mezi ní a Marií S. nebylo vůbec služebního poměru před 15. prosincem 1921 a tudíž ani povinnosti k přihlášce u nemoc, pokladny. Nelze proto mluviti o přihlášce opožděné. Než i kdyby bylo pravda, že S. u ní byla ve služebním poměru, přes to tu není povinnosti nemoc, pojištění dle § 1/1 n. z., poněvadž služebné v domácnosti v kritické době povinnému nemoc, pojištění nepodléhaly.
Žal. min. vyhovělo nař. rozhodnutím odvolání, zrušilo rozhodnutí zsp-é a sprostilo Kristinu Č. viny a trestu pro přestupek § 31 n. z., jakož i oovinnosti doplatiti ušlé příspěvky a nahraditi podpůrný náklad, a to z důvodu, že Marie S. jako služka v domácnosti pojistné povinnosti podle § 1 n. z. nepodléhala.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss toto:
Nař. rozhodnutí, jež stížnost napadá v celém jeho obsahu, obsahuje tři výroky: 1) sprošťuje Kristinu Č. viny i trestu pro přestupek § 31 n. z., 2) osvobozuje ji od náhrady nemoc, pojistných příspěvků za dobu od 1. července 1921 — 14. prosince 1921 a 3) osvobozuje ji dále od náhrady podpůrného nákladu.
Ad 1. Jak již nss opětovně vyslovil, nepřísluší okr. nemoc, pokladně v řízení policejně trestním dle nemoc, zákona postavení strany, není tedy ke stížnosti do trestního nálezu dle §§ 31 a 67 n. z. legitimována (srovnej nál. Boh. 2797 adm.). Jest proto stížnost v tomto bodě dle § 2 zák. o ss nepřípustná.
Ad 2. a 3. Jest nesporno že Kristina Č. Marii Š. u stěžující si pokladny přihlásila dne 15. prosince 1921, a jest i nesporno, že S. jako služebná v domácnosti pojistné povinnosti nepodléhala.
Nss vyslovil již ve svém nál. Boh. 3981 adm. právní názor, že tím, když zaměstnavatel svého zaměstnance u okr. nemoc, pokladny — byť i v nesprávném domnění, že jest podle zákona pojištěním povinen — k nemoc, pojištění přihlásil a pokladna přihlášku vzala na vědomí, založen byl mezi stranami pojistný poměr se všemi důsledky, které k němu pojí zákon o nemoc, pojištěni dělníků (srovnej také nál. Boh. 4757 adm).
Znění zákona (§§ 31, 32 a 33 n. z.) mluví ovšem pro stanovisko žal. úřadu, že použití §§ 32 i 33 n. z. předpokládá, že pojistná povinnost zaměstnance dle § 1 n. z. jest dána.
Přes to setrval nss na právním názoru vysloveném v cit. nálezu z důvodů tam uvedených a vycházeje z další úvahy, že zákon v těchto předpisech upravuje normální případy, kdy není na sporu pojistná povinnost. Z téhož hlediska posuzuje nss i. tento případ, když jak přihlašující zaměstnavatel tak i pokladna, přihlášku přijímající, byly souhlasného názoru, že pojistná povinnost dle § 1 n. z. jest dána, když mezi nimi vůbec nebylo sporu o pojistné povinnosti. Takovouto souhlasnou vůlí stran nastává presumpce, že zákonné předpoklady pojistného poměru tu jsou, nastávají tedy i všecky důsledky pojistného poměru, které zákon pojí k poměru tomu v §§ 31 až 33 n. z. Poměr ten zůstává pojistným poměrem do té doby, dokud nebyl rozvázán řádným způsobem ve smyslu § 31 anebo souhlasnou vůlí stran, nebo konečně rozhodnutím kompetentního úřadu, že pojistné povinnosti není. Jestliže tedy žal. úřad odepřel použíti předpisů §§ 32 a 33 n. z. proto, že Marie S. jako služka v domácnosti pojistné povinnosti podle § 1 n. z. nepodléhala, vyložil zákon nesprávně. Pro tento nesprávný právní názor opomenul vyšetřiti, zda jsou pro použití §§ 32 a 33 dány skutkové předpoklady, t. j. zda S-ová byla u Č-ové přede dnem přihlášky — 15. prosince 1921 — vůbec ve služebním poměru, což st-lka ve svém odvolání k min. soc. péče popírala, resp. kdy sporný služební poměr začal a nestala-li se přihláška zaměstnavatelkyně po uplynutí 3denní lhůty po vstupu do zaměstnání (§31) a po onemocnění.
Bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 4977. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 263-265.