NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 5

Pán stavby
(stavebník, budovatel).
I. Pojem.
Pánem stavby jest ten, na čí účet provádí se nějaká stavba. Pro »pána stavby« užívá se v různých stavebních řádech různých výrazů: podnikatel stavby, vlastník, držitel budovy atd. Pánem stavby jest zpravidla vlastník pozemku stavebního neb osoba k požívání jeho oprávněná. Některé řády stavební žádají na pánu stavby důkaz o tom. (Tak ku př. stav. řád pro Dolní Rakousy § 19, Korutany § 4.)
II. Povinnosti.
Pánu stavby přináleží vedle většiny stavebních řádů povinnost :
1. ohlásiti se úřadu stavbu povolujícímu a předložiti dvojmo plán
situační, jedná-li se o provádění novostaveb na veřejném místě, neb o pří- stavby a přestavby a to ještě před tím, než zakročí o udělení povolení ku stavbě nebo (jako dle § 4 stav. ř. pro Krajinu a § 4 stav. ř. pro Moravu) současně s tímto (§ 4 stav. ř. pro Čechy, § 14 stav. ř. pro Prahu, § 3 stav. ř. pro Korutany, § 19 stav. ř. pro Dolní Rakousy).
2. Ještě před početím stavby — a to i tehdy, když stavba není prováděna na základě jeho volného rozhodnutí — (§ 5 stav. ř. pro Moravu) žádati má u stavebního úřadu předloživ dvojmo stavební plán za udělení povolení ku stavbě (§ 8 česk., § 28 pražsk., § 19 dolnorak., § 4 istr., § 4 korut. a § 5 krajinsk. stavebního řádu).
3. Má spolupodepsati stavební plán (§ 12 česk., § 31 pražsk., § 22 dolnorak., § 7 korut., § 8 krajinsk., § 8 moravsk. stav. ř.).
4. Oznámiti má zahájení stavby stavebnímu úřadu udílejícímu povolení ku stavbě (§ 24 česk., § 19 moravsk., § 35 korut., § 19 krajin., § 17 dolnorak. stav. ř.).
5. Při stavbách užívati má toliko osob k tomu oprávněných a oznámiti každou změnu v osobě stavbuvedoucího úřadu povolení ku stavbě udílejícímu (§ 22 česk., § 43 pražsk., § 16 moravsk., § 13 istr., § 34 korut., § 16 krajin., § 40 dolnorak., § 16 hornorak. stav. ř.).
6. Schválené stavební půdorysy, čáry stavební a niveau má přesně zachovati (§ 23 česk., § 18 moravsk., § 18 krajinsk. stav. ř.).
7. Po ukončení stavby nebo po provedení hlavních oprav má bez průtahu na své útraty zasypati vybranou zemi, a odstraniti všechny zbořeniny a všechny předměty překážející volné pasáži na ulici, jakož i řádně upraviti ji poznovu a vůbec dáti do pořádku vše, co utrpělo následkem stavby v okolí jejím nějakou změnu nebo škodu (§ 80 česk., § 117 pražsk., § 80 moravsk., § 110 dolnorak., § 82 korut., § 82 krajin., § 52 istr. stav. ř.).
8. Postoupiti musí za přiměřenou náhradu obci nebo jinému vlastníku pozemek ležící mezi hraniční čárou stavebního pozemku a mezi stanovenou čárou stavební (§ 12 dolnorak., § 26 korutan., § 7 krajin. stav. ř.). Většina stavebních řádů ukládá pánu stavby závazky další a sice
9. zbudování stoky až do ústí do stoky hlavní (§ 67 česk., § 53 morav., § 79 ad c) pražsk. stav. ř.);
10. zaopatření zdravé pitné vody (§ 95 pražsk., § 50 solnohrad., § 63 korut., § 31 štýrskohrad. stav. ř.);
11. zřízení chodníku podél domu proti veřejnému místu nebo ulici a při přestavbách výměnu kamenů, kteréž úřad stavební označil za neupotřebitelné (§ 57 česk., § 97 pražsk., § 55 moravsk., § 70 doln. rak., § 57 krajinsk. stav. ř.);
12. zapravení taxy za ohledání stavby.
Splnění závazků pána stavebního zaručeno jest částečně ustanoveními všeob. zák. trestního (§§ 335, 381, 386 tr. z.), částečně trestními ustanoveními řádů stavebních. Ve příčině přestupků řádu stavebního shledáváme v řádech trestních stanovisko dvojí. Jedny činí pána stavby zodpovědným za nedodržení čáry stavební a niveau, za početí stavby před povolením k stavbě nebo před právoplatným rozhodnutím sporu stavebního se strany vyšších úřadů a za zřízení osob neoprávněných (jakožto stavbuvedoucí) ku vedení stavby, za ostatní přestupky však jen potud, pokud dá se zjistiti vina (§ 93 česk., § 91 moravsk., § 97 slezsk., § 115 dolnorak., § 66 istr., § 96 krajinsk. stav. ř.). Jiné řády stavební činí trestnost pána stavby co do všelikých přestupků závislým na tom, lze-li mu vinu přičísti čili nic (§ 86 korut., § 53 hornorak. stav. ř.).
III. Práva.
Pán stavby musí být pozván jak k místní komisi k žádosti jeho nařízené o vyznačení čáry stavební a niveau, jakož i k místní komisi nařízené k žádosti o povolení ku stavbě (§ 9 moravsk., § 9 slezsk., § 24 dolnorak., § 5 istr., § 9 korutan., § 9 krajin., § 5 hornorak. stav. ř.). Jemu doručiti jest rozhodnutí o výsledku stavební komise (§ 26 dolnorak. staveb, ř.). Toliko pán stavby, a nikoli soused jeho, oprávněn jest podati stížnosť proti odepření konsensu ku stavbě (rozh. ze dne 23. listopadu 1892 č. 3534, sb. Budwinski, č. 6891).
Volnému uvážení pána stavby jest dle některých řádů stavebních
ponecháno :
1. vyklenouti přízemní místnosti (§ 29 česk., § 24 slezsk., § 44 korutan. stav. ř.) ;
2. svobodná volba konstrukce střechy, pokud vyhovuje tato požadavkům bezpečnosti před požárem a požadavkům pevnosti (§ 35 česk., § 32 moravsk., § 53 dolnorak., § 46 korutan. stav. ř.) ;
3. volba konstrukce a stavebního materiálu při isolovaných stavbách průmyslových se zárukou dostatečné pevnosti a solidnosti stavby bez ohledu na trvalost (§ 113 pražsk., § 79 dolnorak., § 40 hornorak., § 68 korutan. stav. ř.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Pán stavby. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 32-34.