NPD documents search: Boh. adm., 1 (1918-19)

Č. 9683.

Samospráva obecní: I. Svobodné právo obce, sestaviti obecní rozpočet, bylo zákonem č. 77/27 omezeno, avšak jen tehdy, nevystačí-li obec s maximální mírou přirážek podle § 1 cit. zák. — II. Upravuje obecní rozpočet na základě ustanovení § 10 odst. 5 zák. č. 77/27, jest dozorčí úřad vázán předpisy zák. č. 329/21 stejně jako obec sama.
(Nález ze dne 17. února 1932 č. 1537.)
Prejudikatura: Boh. A 9130/31.
Věc: Obec města K. proti zemskému presidentu v Praze o úpravu obecního rozpočtu na rok 1928.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud se týká zařadění položky na nedoplatky obecních přirážek v částce 249785 Kč do řádné úhrady a zvýšení výnosu obecních přirážek o 2362´78 Kč, zrušuje se pro vadnost řízení.
Důvody: Zemský president v Praze nař. rozhodnutím z 5. ledna 1929 na základě § 10 odst. 5 a § 3 odst. 6—8 zák. č. 77/27 upravil obecní rozpočet obce K. na r. 1928 mezi jiným tak, že zařadil do řádné úhrady na nedoplatcích obecních přirážek z minulých let částku 249785 Kč a zvýšil výnos obecních přirážek, obcí preliminovaný částkou 317658 Kč, o 2362´78 Kč. Při tom podotkl, že podle výkazu berního úřadu činily nedoplatky koncem roku 1927 částku 564035´47 Kč, z toho 15% = 84600 Kč + schodek 165185 Kč činí úhrnem 249785 Kč; výnos obecních přirážek činí pak 122% z 15567 Kč = 18991´74 Kč, 200% ze 150514´52 Kč = 301029´04 Kč, úhrnem 320020´78 Kč.
Stížnost, naříkající úpravu obecního rozpočtu právě v těchto dvou položkách, vytýká rozhodnutí zemského presidenta, že jím bylo porušeno právo obce na stanovení hospodářského plánu. St-lka tvrdí, že se žal. úřad nevypořádal s námitkami, obsaženými ve vyjádření obce a odchylného od nich svého stanoviska neodůvodnil. Nedbaje ohražení obce, jež podloženo bylo zkušenostmi z minulých let, a v němž bylo poukázáno na neudržitelnost domněnky žal. úřadu, že obec může počítati s přirážkovými nedoplatky a s plným příjmem přirážek pro r. 1928, podle sazby přirážkové obcí stanovené, zařadil žal. úřad do rozpočtu položky, jejichž výše nebyla odůvodněna. Důvodnost námitek obce proti zařazení obou sporných položek do rozpočtu byla prý dodatečně potvrzena tím, že na nedoplatcích a na běžných přirážkách bylo v r. 1928 obci poukázáno celkem 298372 Kč, a nikoli 569805´78 Kč, jak žal. úřad předpokládal. K všeobecné výtce o porušení práva obce na stanovení obecního rozpočtu stačí odkázati na odůvodnění nál. Boh. A 9130/31, v němž nss vyslovil právní názor, že po vydání zák. č. 77/27 je svobodné právo obce sestaviti obecní rozpočet radikálně omezeno, ovšem jen tehdy, je-li dán základní zákonný předpoklad, to jest že obec nevystačí s maximální přirážkou podle § 1 cit. zák. V tomto případě je úřad, přirážky povolující a stejně i úřad rozhodující o poskytování příspěvku z náhradového fondu podle § 3 odst. 7 a 8, resp. § 10 odst. 5 cit. zák. oprávněn zkoumati i účelnost jednotlivých položek a prováděti v rozpočtu změny, a to jak co do zařazení, tak i co do výše rozpočtových položek. Ježto pak takováto opatření nahražují podle § 3 odst. 8 usnesení zastupitelských sborů, mohou se obce proti těmto aktům, které podle zákona vstupují na místo svobodného opatření obce, brániti jen potud, pokud popírají, že jest splněn onen základní zákonný předpoklad pro vydání takovéhoto opatření dohlédacího úřadu, nebo pokud tvrdí, že tento úřad překročil meze své pravomoci anebo že nešetřil předpisů o řízení v zákoně předepsaných.
Stížnost nepopírá, že byl splněn základní zákonný předpoklad pro vydání nař. rozhodnutí. Stížnost také netvrdí, že nebylo šetřeno zákonných předpisů daných o řízení v případě dozorčí úpravy obecního rozpočtu, zejména netvrdí, že zamýšlená změna rozpočtu nebyla žal. úřadem obci sdělena, aby se o ní do 14 vyjádřila. Stížnost však vytýká, že žal. úřad nepřihlédl ke konkrétním okolnostem, z nichž obec již ve svém vyjádření ze 17. listopadu 1927 dovozovala neodůvodněnost zamýšlených změn. Právní obsah výtky této jest ten, že žal. úřad provedl v rozpočtových položkách změny, aniž měl pro ně dostatečný podklad skutkový. Nemůže býti pochybností, že i úřad dozorčí, upravuje obecní rozpočet na základě ustanovení § 10 odst. 5 zák. č. 77/27, jest předpisy zák. č. 329/21 vázán nejinak, než jako jest jimi vázána sama obec, když svůj rozpočet stanoví, a bylo by tedy nezákonností, kdyby těmito předpisy se neřídil. Podle posléz cit. zák. (§§ 1—5) má však obecní rozpočet obsahovati všechny příjmy a vydání, jež možno v nejbližším správním roce pravděpodobně očekávati. Požadavek pravděpodobnosti stanoví zákon sice výslovně toliko v příčině vydání (§ 4), ale z povahy rozpočtu jako hospodářského plánu (§ 8 odst. 1 ob. fin. novely z r. 1921) vyplývá, že požadavek tento vztahuje se i na položky příjmové, a je samozřejmo, že stejně jako obec, není ani dozorčí úřad oprávněn do rozpočtu zařazovati úhradové položky libovolné, které nespočívají na skutečnostech obecního hospodářství. Při posuzování otázky, lze-li určitý příjem do rozpočtu zařaditi, rozhodný jsou pak buď konkrétní okolnosti skutkové, z nichž nepochybnost příjmu ve správním roce jest patrna, nebo aspoň takové okolnosti, z nichž je možno na pravděpodobnost příjmu důvodně usuzovati. Nutno tudíž i úsudek o pravděpodobnosti určitého příjmu založiti na skutkových okolnostech, jež úsudek tento činí možným. Vložil-li dozorčí úřad do rozpočtu obecního příjmovou položku, nemaje podkladu pro úsudek, že zařazený příjem vůbec a také v zařazené výši s pravděpodobností lze očekávati, použil nezákonným způsobem pravomoci, kterou mu svrchu uvedená ustanovení zákonná propůjčují. I v tomto smyslu mluví se v Boh. A 9130/31 o překročení mezí pravomoci dozorčího úřadu a nelze proto obci upírati právo stížnosti, tvrdí-li, že změny dozorčím úřadem v rozpočtu obecním provedené nemají ve skutečnostech obecního hospodářství opory. Je sice pravda, že dozorčí úřad, posuzuje otázku účelnosti položek rozpočtových, vstupuje na místo obce, a že tedy tam, kde položka rozpočtová závisí na svobodném rozhodnutí obce, přechází za předpokladů zákonných toto svobodné rozhodnutí na úřad dozorčí, avšak toto svobodné rozhodnutí omezuje se na otázku, zdali a po případě jakou částkou má býti na ten neb onen účel pamatováno, kdežto otázka, zdali a v jaké výši lze určitý zákonný příjem obecní s pravděpodobností očekávati, není otázkou účelnosti a nezávisí na svobodném rozhodnutí obce, nýbrž na vyšetření a posouzení okolností, na nichž dotčený příjem a jeho pravděpodobná výše závisí.
Nss musil se proto zabývati otázkou, ve stížnosti relevovanou, zdali žal. úřad zjistil předpoklady nutné pro úsudek, že úhrada z přirážkových nedoplatků a z běžných přirážek dá se pravděpodobně očekávati v oné výši, ve které ji žal. úřad do rozpočtu zařadil, zejména, zdali žal. úřad přihlížel a uvážil také ony skutkové momenty, na něž st-lka již ve svém vyjádření poukázala. Vycházeje z názoru, že dozorčí úřad, upravuje rozpočet, jest povinen hleděti ke skutkovým okolnostem, jaké byly v době, kdy o úpravě rozhodoval, dospěl nss k přesvědčení, že žal. úřad pro svůj úsudek o předpokládané výši příjmů z obou řečených zdrojů neměl dostatečné opory. Obec zdůraznila ve svém vyjádření, že za daného stavu věcí nelze očekávati příjem z nedoplatků ve výši 349700 Kč, poukázavši na snížení daňového předpisu pro městskou elektrárnu o 380000 Kč a upozornivši, že částka tato z největší části sestává z přirážek. Poukázala dále i na jiné odpisy a uvedla mimo to, že z titulu nedoplatků a běžných přirážek bylo jí do konce října rozpočtového roku vyplaceno 225570 Kč, takže za listopad a prosinec měla by podle předpokladů žal. úřadu přijati ještě 440000 Kč, což je zcela vyloučeno. S těmito pro posouzení výše příjmů z obou řečených zdrojů velmi významnými okolnostmi se žal. úřad náležitě nevypořádal. Pro tento neúplný skutkový podklad úsudků, na nich nař. rozhodnutí spočívá, bylo je nutno podle § 6 zák. o ss zrušiti.

Citace:

č. 9683. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 412-414.