Čís. 10652.


Způsob vyúčtování licenčních poplatků není upraven zákonem, záleží zpravidla na smluvní úpravě.
Z povahy licenční smlouvy plyne, že držitel licence jest povinen, by dal majiteli patentu do té míry nahlédnouti do svého provozu, pokud jest toho nezbytně třeba k hájení jeho práv. Jest na něm zejména, by, je-li licenční poplatek stanoven v poměru k výrobě, předložil oprávněnému příslušné obchodní knihy, by mu umožnil výpočet licenčního poplatku, není však povinen vydati zvláště uzpůsobené vyúčtování v určitých obdobích.

(Rozh. ze dne 28. března 1931, Rv I 549/30.) Žalobce uzavřel se žalovanou akciovou společností, v jejichž byl službách, v září 1919 dohodu, podle níž přenechal používání svého patentu k vyrábění turbinových regulátorů za 5% licenční poplatek z každé částky na účte o každém jednotlivém regulátoru vyhotoveném dle patentu žalobcova zaslané a zaplacené. Žalovaná dala žalobci dne 18. června 1924 vyúčtování za dobu od 31. října 1920 do 31. října 1923 a zaplatila mu 54836 Kč 18 h jako licenční poplatek. Žalobou, o niž tu jde, domáhal se žalobce na žalované doplnění vyúčtování ze dne 18. června 1924 udáním dnů, v nichž jednotlivé v tomto účtování uvedené rovnadlo odběratelem bylo zaplaceno. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic. Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Žalobce opřel nárok na doplnění vyúčtování ze dne 18. června 1924 ve směru v žalobě naznačeném o výslovnou úmluvu. Úmluva ta nebyla však prokázána. Jde tedy o to, zda žalovaná není povinna k vyúčtováni licenčních poplatků již po zákonu. Zákon nemá přesné předpisy o způsobu vyúčtování licenčních poplatků, zejména neupravuje tuto otázku ani zákon patentový ze dne 11. ledna 1897, čís. 30 ř. z. Bude tedy zpravidla záležeti na smluvní úpravě. Leč z povahy licenční smlouvy plyne, že držitel licence jest přece jen povinen, by dal majiteli patentu do té míry nahlédnouti do svého provozu, pokud je toho nezbytně třeba k hájení jeho práv. Bude tedy na něm zejména, by, je-li licenční poplatek stanoven v poměru k výrobě, předložil oprávněnému příslušné obchodní knihy, by mu umožnil výpočet licenčního poplatku. (Srov. Munk: »Die patentrechtliche Lizenz« str. 129.) Návrh na vydání zvláště uzpůsobeného vyúčtování v určitých obdobích nelze odvoditi ani z povahy licenční smlouvy ani ze zákona.
Citace:
Čís. 10652. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 445-446.