Čís. 9275.

Výhoda § 56 (4) živn. řádu, je-li tu několik nezletilých oprávněných, trvá pro každého jen do jeho zletilosti, nikoliv snad pro všechny společně tak dlouho, až se i nejmladší z nich stane zletilým. Po zániku provozovacího oprávnění dítěte, dospěvšího zletilosti, jest vzájemné poměry sourozenců znovu upraviti.
(Rozh. ze dne 12. října 1929, R II 274/29.) Schvaluje účet poručníka Vlasty S-ové, nabvvší zletilosti a nezl. Ctibora S-a ustanovil poručenský soud, že Vlasta S-ová zůstane až do zletilosti Ctirada S-a společnicí zámečnické firmy Františka S-a, že jí přináleží polovice závodního zisku a že si po zletilosti Ctirada S-a upraví společníci sami vzájemný poměr co do provozování živnosti a podle toho si vyžádají schválení živnostenského úřadu. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud zrušil usnesení obou nižších soudů, pokud bylo v nich vysloveno, že Vlasta S-ová zůstane až do zletilosti Ctirada S-a společnicí zámečnické firmy František S., že jí přináleží polovice závodního zisku a že si po zletilosti Ctirada S-a upraví společníci sami vzájemný svůj poměr co do provozování živnosti a podle toho si vyžádají schválení živnostenského úřadu, a uložil soudu prvé stolice, aby právní poměr mezi Vlastou S-ovou a nezl. Ctiradem S-em co do zámečnické živnosti nezl. Ctiradem S-em pod firmou František S. dále provozované po slyšení účastníků ihned znovu upravil.
Důvody:
Dovolací stížnost vytýká shodným rozhodnutím nižších soudů právem — třebaže ne výslovně, ale jasně — zřejmý rozpor se zákonem (§ 16 nesp. říz.), pokud jest jimi vysloveno, že Vlasta S-ová zůstane až do zletilosti Ctirada S-a společnicí zámečnické firmy František S., že jí přináleží polovice závodního zisku a že si až po zletilosti Ctirada S-a upraví společníci sami vzájemný svůj poměr co do provozování živnosti a podle toho si vyžádají schválení živnostenského úřadu. Podle § 56 čtvrtý odstavec živn. ř. může po živnostníkově smrti řemeslná živnost na základě živnostenského listu, svědčícího zemřelému živnostníku, býti dále provozována na účet nezl. potomků k dědictví oprávněných až do zletilosti potomků. Netřeba blíže doličovati, že tato výhoda, je-li tu několik nezletilých oprávněných, trvá pro každého jen do jeho zletilosti, nikoli snad pro všechny společně tak dlouhou, až se i nejmladší z nich stane zletilým. To plyne jak z doslovného znění tak i z povahy a z účelu řečeného předpisu, zabezpečiti osiřelým dětem zdroj příjmů z otcovy živnosti po dobu, po kterou jsou pod zvláštní ochranou zákona (§ 21 obč. zák.) a zpravidla nebývají s to, by si samy opatřily výživu ušlou jim otcovým úmrtím a s ním spojenou ztrátou řečeného zdroje. Výklad ten odpovídá ostatně i ustálené praksi. Podle toho nemůže Vlasta S-ová, stavší se zletilou, otcovu živnost dále provozovati na svůj účet. Její společenství v provozování podniku zaniklo. Nelze jí proto beze všeho pokládati — jak činí prvý soud — na dále za společnici. Nelze však přehlédnouti, že živnost jest provozována v dílně a s nářadím, jež jsou společným vlastnictvím i Vlasty S-ové i nezl. Ctirada S-a, a že jest v podniku uložena značná část jejích peněz, pokud se týče pohledávek, a že do něho dluží značný peníz z důvodu, že nebyly zaplaceny různé veřejné dávky a pohledávky obchodních dodavatelů. Tyto vzájemné poměry obou sourozenců mezi sebou а k živnosti, po otcově úmrtí dosud společně dále provozované, vyžadují nezbytně, by po zániku provozovacího oprávnění Vlasty S-ové byly nově upraveny. Úpravy bude třeba zejména v tom směru, zda a jak má obchodní jmění dosud společné a nerozdělené býti mezi bývalé společníky rozděleno nebo čeho se má Vlastě S-ové dostati za to, ponechá-li je na dále v podniku provozovaném již jen na účet nezletilého bratra. Při tom ovšem nebude lze pro těsné životní společenství zúčastněných sourozenců, pominouti řešení otázky, jak mají vyúčtována býti vydání na osobní potřeby každého z nich a na domácnost, pokud bude společná a z podstatné části zastávána snad Vlastou S-ovou. Pro úpravu těchto poměrů nelze toho času, pokud tu není přesného návrhu poručníkova a vyjádření nebo vlastního návrhu Vlasty S-ové, dáti určité směrnice. Avšak při opatřeních poručenského soudu o nich, jak jsou učiněna ve zrušené části jeho usnesení, nelze setrvati. Nezbývalo proto, než napadené rozhodnutí obou nižších soudů zrušiti a prvému soudu naříditi nové rozhodnutí, založené na důkladném projednání věci.

Citace:

č. 9275. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 434-436.