NPD documents search: Právník, 74 (1935) - Zákon o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti nezaměstnaným s materiáliemi a prováděcími předpisy

Č. 6675.

Vojenské věci: Ustanovení § 7, odst. 2. voj. požitkového zák. č. 76/22 nevztahuje se na úrazy utrpěné před účinností tohoto zákona.
(Nález ze dne 27. června 1927 č. 14656/26.)
Věc: Rudolf P. v P. proti ministerstvu národní obrany stran připočtení 10 roků do výslužby. Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-l konal jako účetní nadporučík ode dne 1. prosince 1918 do 19. dubna 1919 voj. službu u evidenční náhradní baterie pol. děl. pluku č.... ve Vídni. Dne 19. dubna 1919, když jel tramvají k plnomocníku čsl. republiky pro cestovní průkaz, resp. dle tvrzení stížnosti k nastoupení služby, vypadl z přeplněného vozu, byl přejet a utrpěl úraz zlomením pravé ruky, jež musila mu býti v zápěstním kloubu amputována. Byl proto jako invalidní, k veškerým domobraneckým službám nezpůsobilý a 66 2/3 procenty povolání neschopný přeložen dnem 1. ledna 1921 do výslužby a ponechán až do 31. prosince 1925 jako dočasně aktivovaný v činné službě. Jeho žádost z 9. prosince 1925, aby mu bylo ve smyslu § 7 odst. 2 zák. ze 17. února 1922 č. 76 Sb. připočteno pro výměru výslužného 10 roků, poněvadž zmíněný úraz utrpěl beze své úmyslné viny při cestě k nastoupení čsl. činné služby voj. byla nař. rozhodnutím zamítnuta z důvodu, že se jeho úraz nestal v míru, nýbrž v roce 1919, který je pokládati za rok válečný a dodáno, že zmíněnou výhodu mu nelze povoliti ani podle § 7 odst. 1 nebo 2 (recte 3) cit. zák., jelikož nejsou splněny předpoklady, stanovené prov. nařízením k témuž zák.
Stížnost, nebrojíc proti nepoužití § 7 odst. 1 nebo 3, namítá, že úraz st-lův stal se v míru, t. j. mimo službu vál. a po ukončení války, poněvadž rok 1919 byl rokem mírovým a 19. dubna 1919 nebyly prováděny vál. akce proti žádnému státu, zejména ne ve Vídni a poněvadž není všeobecného předpisu, že v r. 1919, resp. 19. dubna 1919 nebylo míru, nýbrž že byla ještě válka.
Nss uvážil o stížnosti toto:
§ 7 odtavec 2. zák. č. 76/22 stanoví, že při výměře výslužného bude připočteno 10 služ. let vojenským osobám, stanou-li se neschopnými voj. služby následkem úrazu, utrpěného v míru bez jejich úmyslné viny při vykonávání voj. služby a v bezprostřední souvislosti s touto službou, nastala-li neschopnost voj. služby během jednoho roku po úraze.
— V § 114 zák. č. 76/1922 jest přiznána zákonu tomu zpětná účinnost dnem 1. ledna 1920. Do té doby platil zák. o zaopatřovacích požitcích voj. z 27. prosince 1875 č. 158 ř. z., resp. uh. zák. čl. LI z r. 1875.
Ze znění § 7 odst. 2 zák. č. 76/1922, o jehož použití v daném případě jde, nelze vyčísti, že by se jeho ustanovení měla vztahovati také na úrazy utrpěné před 1. ledna 1920. O hodnocení služeb voj., konaných před účinností zákona toho — a to nejen do převratu nýbrž i v roce 1919 — jednají přechodná ustanovení zákona toho, zejména § 96 (odst. 5), ale ani z těchto norem se nepodává nic podobného. Oba cit. zákony z r. 1875 nemají pak o hodnocení úrazů uvedených v § 7 odst. 2 zák. č. 76/1922 pro výměru výslužného vůbec žádného ustanovení.
Z toho jde, že na připočtení 10 let pro výměru výslužného z titulu úrazu utrpěného za vojenské služby v míru nepřísluší st-li ze zákona právní nárok žádný, když úraz, o který jde, utrpěl před 1. lednem 1920. — Nemá-li však na připočtení ono právního nároku, nemohl jeho nepřiznáním, — ať se stalo z jakýchkoli důvodů věcných — býti st-l dotčen ve svých subj. zákonem založených právech, jež dle § 2 zák. o ss jedině požívají ochrany nss-u.

Citace:

Zákon o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti nezaměstnaným s materiáliemi a prováděcími předpisy. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1935, svazek/ročník 74, číslo/sešit 1, s. 68-68.