České právo. Časopis Spolku notářů československých, 18 (1936). Praha: Spolek notářů československých, 98 s.
Authors:

Čís. 8228.


Tím, že několik bagatelních nároků bylo postoupeno téže osobě, nepozbyly jednotlivé nároky své samostatnosti (§ 502, druhý odstavec, c. ř. s.).
(Rozh. ze dne 17. srpna 1928, Rv I 160/28.)
Čtyřiadvacet dělníků postoupilo žalobci nároky proti žalované firmě na vyplacení mzdy za dobu dovolené, úhrnem 4021 Kč 44 h. Oba nižší soudy žalobu zamítly.
Nejvyšší soud odmítl dovolání
a to
z toho důvodu, že tu jde vlastně a správně o 24 samostatných nároků, z nichž žádný nepřesahuje 300 Kč (největší činí 242 Kč 40 h) a z nichž postupem jedné osobě nemohl učiněn býti nárok jediný. Takovýto postup byl by obcházením předpisů o řízení ve věcech nepatrných, jež nelze připustiti. Jest proto dovolání podle § 502 druhý odstavec c. s. ř. nepřípustné, jako už odvolání bylo přípustné správně jen v mezích § 501 c. s. ř.
Citace:
č. 8228. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 71-71.