Čís. 14745.

Odmítl-li odvolací soud odvolání pro opožděnost, nemohl přihlížeti z úřední moci k tomu, že rozsudek soudu prvé stolice (krajského soudu) i s předchozím řízením byl zmatečný, ježto byla založena výlučná příslušnost pracovního soudu.
K této zmatečnosti nemůže přihlížeti ani nejvyšší soud, rozhoduje o rekursu do odmítacího usnesení odvolacího soudu.
(Rozh. ze dne 30. listopadu 1935, R I 1164/35.) Žalobce tvrdí, že byl žalovanou obcí ustanoven obecním sluhou a polním hlídačem, a domáhá se žalobou jednak zjištění, že výpověď daná mu dne 13. září 1934 je bezúčinnou, že mezi ním a obcí byl zřízen služební poměr podle zákona nevypověditelný a že obec je tedy povinna zaplatiti mu systemisované služební požitky a vydati jmenovací listinu, jednak odsouzení obce k zaplacení částky 4500 Kč jako nedoplatků služebních příjmů jemu příslušejících. První soud odmítl žalobu pokud se týkala nedoplatku služebních příjmů 4500 Kč žalobcem požadovaných pro nepříslušnost a jinak o ní rozhodl věcně a jí nevyhověl. Žalobce podal do tohoto rozsudku odvolání, odvolací soud však odmítl toto odvolání jako opožděné. Žalobce si stěžoval do tohoto usnesení.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Nelze schváliti právní názor, že odvolací soud měl rozsudek soudu první stolice i s řízením jemu předcházejícím zrušiti pro zmatečnost, měl-li za to, že žalobní nárok prýští ze služební smlouvy sjednané mezi žalobcem a žalovanou obcí, ježto tím byla založena výlučná příslušnost pracovního soudu (sb. n. s. č. 14234). Vždyť bylo-li odvolání podáno opožděné, nedostala se věc k odvolacímu soudu přípustným opravným prostředkem a odvolací soud musil odvolání odmítnouti již z formálního důvodu opožděnosti. Nemohl tedy přihlížeti k věcnému obsahu odvolání a zkoumati při tom i příslušnost soudu první stolice. Ani nejvyšší soud nemůže přihlížeti k uvedené zmatečnosti, ježto zmatečným není usnesení odvolacího soudu v odpor vzaté, nýbrž by mohlo jíti jen o zmatečnost rozsudku prvního soudu a řízení jemu předcházejícího. Jen když se rozsudku odporuje přípustným opravným prostředkem, lze zrušiti rozsudek z důvodu zmatečnosti byť i tato nebyla vytýkána, tedy z úřední moci (§§ 471 čís. 7, 474, 494 c. ř. s.). V tomto případě však neodporuje žalobce opravným prostředkem rozsudku, nýbrž jen usnesení odmítajícímu odvolání, kteréžto usnesení netrpí zmatkem, pročež nelze zrušiti rozsudek první stolice a řízení jemu předcházející.

Citace:

č. 14745. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 888-889.