NPD documents search: Sociální revue, 3 (1922) - Statistika nemocenského pojištění za rok 1916. (TABULKA K DOPLNĚNÍ)

Pojistně technické oddělení ministerstva sociální péče:
Statistika nemocenského pojištění za rok 1916.

Úvod.
Dle § 72 zákona o pojištění dělníků pro případ nemoci z 30. března 1888, č. 33 ř. z., upraveného zákonem z 15. května 1919, č. 268, a z 22. prosince 1920, č. 689, předkládají se Národnímu shromáždění statisticky zpracované výsledky hospodaření a nemocenská statistika nemocenských pokladen za rok 1916, zřízených na základě tohoto zákona, správních obvodů bývalého místodržitelství českého a moravského a zemské vlády slezské.
Zpracování této statistiky stavěly se v cestu obtíže téměř nepřekonatelné. V bývalém Rakousku byl zpracován naposledy materiál z roku 1914 a 1915 během posledního roku trvání monarchie. Posledně byla uveřejněna statistická data z roku 1912 a 1913 v »Amtliche Nachrichten 1916« a již tenkráte v úvodních poznámkách bylo zdůrazněno, že následkem války naskytlo se při zpracování materiálu z roku 1913 tolik překážek, že statistika tohoto roku se týkající nemohla býti uveřejněna v rozsahu statistik z let dřívějších.
Jakmile bylo na počátku roku 1919 zřízeno při ministerstvu sociální péče republiky Československé pojistně-technické oddělení, bylo mu tehdejším ministrem drem Lvem Winterem nařízeno, aby statisticky zpracovalo výsledky hospodaření a nemocenskou statistiku nemocenských pokladen, zřízených dle zákona z 30. března 1888, č. 33 ř. z., jež mají sídlo na území československé republiky, a to rokem 1916 počínaje tak, aby byla udržena kontinuita se statistikami z let minulých, prováděnými v rámci celého Rakouska.
Bylo nejprve nutno vyžádati si od rakouské vlády prostřednictvím československého plnomocníka ve Vídni výkazy nemocenských pokladen za léta 1916 a následující, pokud byly již zaslány do Vídně bývalému rakouskému ministerstvu sociální péče.
Vídeňská vláda však zaslala z počátku pouze výkazy těch nemocenských pokladen, jež se nalézají v okresích ryze českých, ponechavši si všechny spadající do tak zvaného »Sudetenlandu«; tyto byly pak odevzdány až po uzavření míru Saint-Germainského na samém konci roku 1919 zároveň s katastrálními knihami nemocenských pokladen správních obvodů zemí bývalé koruny české.
Bez těchto katastrálních knih nebylo dříve ani možno zjistiti počet, jméno a druh nemocenských pokladen hlavně pro passivní resistenci t zv. »Sudetenlandu«, pro výjimečný právní stav plebiscitního území na Těšínsku a pro nával jiných pro tu dobu nutnějších prací, jež měly jednotlivé okresní politické správy v prvním roce samostatnosti našeho státu.
Statistické výkazy nemocenských pokladen za rok 1916 z Vídně zaslané týkaly se necelých dvou třetin všech nemocenských pokladen, jež byly v správním roce 1916 v činnosti na území československé republiky. Scházející výkazy, které buď do Vídně svého času vůbec nebyly předloženy, nebo se ztratily v nastavším chaosu, vzniklém rozbitím bývalé monarchie, bylo nutno žádati a opětovně urgovati prostřednictvím zemských a okresních politických správ.
Dosažení správného zhotovení a předložení těchto výkazů naráželo na ohromné obtíže. Velká část pokladen neměla k disposici duplikátů výkazů svého času do Vídně zaslaných a tam pravděpodobně ztracených a musila je pracně znovu zhotovovati z údajů a dat, pokud se dosud nacházely v pokladničních záznamech. Častými osobními změnami následkem povoláni vedoucích úředníků k vojenské službě dostalo se vedení pokladen do rukou osob, jež se ve správě pokladny a vyplňování výkazů nevyznaly. Nejobtížnější pak bylo zhotovení výkazů těch pokladen, jež po roce 1916 byly zrušeny účinkem zákona z 15. května 1919 a výkazů před svou likvidací okresní politické správě nepředložily. Zhotovení těchto výkazů musily se podjati pokladny, které převzaly jejich členstvo a fondy, pokud to bylo možno dle spisů likvidující pokladny.
Do konce října 1920 podařilo se přece získati 86,7 proc. správně zhotovených statistických výkazů všech nemocenských pokladen, jež byly v roce 1916 v činnosti, a když bylo zjištěno, že přes všechny urgence předložení scházejících výkazů nelze docíliti pro závady výše uvedené, přikročeno bylo ke konečnému statistickému zpracování došlého materiálu v rozsahu, v jakém bývala uveřejňována statistika rakouská v letech předválečných.
Do statistiky nebyly pojaty stavební nemocenské pokladny zákonem z 15. května 1919 zrušené pro nepatrný jejich počet a nespolehlivost údajů a závodní nemocenské pokladny tabákových továren, podléhající správě ministerstva financí, protože jejich statistické výkazy vůbec nedošly.
Učňovské pokladny byly při statistickém zpracování sloučeny s pokladnami společenstevními.
Statistika zapsaných pokladen pomocných bude po zpracování uveřejněna zvláště.
Absolutní i měrná čísla v tabulkách uvedená poskytují vzhledem k velkému počtu pokladen a členstva správný obraz hospodářských poměrů nemocenských pokladen a poměrů nemocnosti a úmrtnosti jejich členstva v roce 1916. Pro pojistně technické výpočty v době poválečné nelze jich užíti, ale jest možno je pokládati za zajímavou illustraci k mimořádným poměrům vzniklým válkou.
Statistika byla zpracována dle druhů pokladen a dle zemí, takže každá tabulka rozpadá se na skupiny:
a) dle druhů pokladen,
b) dle zemí.
Tabulka I. obsahuje údaje o počtu pokladen, jež byly v správním roce v činnosti a o počtu pokladen, jež byly statisticky zpracovány; vyplývá z ní, že bylo zpracováno 86,7 proc. všech pokladen.
Tabulka II. udává počet všech členů na počátku každého měsíce a na konci roku, průměrný počet členů a počet členů dobrovolných na začátku a na konci roku. Čísla, udávající kolik členů v tom kterém měsíci připadá na 1 000 členů dle stavu z 1. ledna, znázorňující fluktuaci členstva během roku.
V tabulce III. jsou obsažena celková data nemocenské statistiky a týkají se počtu onemocnělých členů, onemocnění vůbec, nemocenských dnů, porodů s příslušnými nemocenskými dny a případů smrti.
Tabulka IV.—VIII. udává výsledky finančního hospodaření pokladen.
Tabulka IX. obsahuje relativní čísla nemocenské statistiky dle tab. III.
Tabulka X. znázorňuje, kolik korun připadá z celkových příjmů, vydání a z reservního fondu na jednoho člena resp. na jednu pokladnu.
V tabulce XI. jsou čísla vyjadřující, kolik korun činily výlohy jednoho nemocenského dne, jednoho onemocnění a jednoho úmrtí.
Tabulka XII. týká se činnosti rozhodčího soudu.1
Kromě těchto uvedených tabulek vyskytují se ještě k vůli přehlednějšímu osvětlení úvodových poznámek tak zvané tabulky úvodové.
1. Počet nemocenských pokladen a jich členů.
Za rok 1916 celkem předložilo 1 728 nemocenských pokladen z Čech, Moravy a Slezska upotřebitelné výkazy, kterých mohlo býti použito jako statistického materiálu ku zpracování statistiky o nemocenských pokladnách, založených na základě zákona o pojištění dělníků pro případ nemoci. Byly to nemocenské pokladny okresní, závodní, společenstevní, učňovské, které ve zpracování statistickém se nevyskytují jako samostatný druh pokladen, nýbrž byly sloučeny, jak již vpředu podotknuto, se společenstevními nemocenskými pokladnami, a konečně spolkové nemocenské pokladny. Všech nemocenských pokladen, které v roce pozorovacím byly činný nebo aspoň měly býti činnými, bylo 1992. U těchto svrchu uvedených 1 728 nemocenských pokladen byli v roce 1916 pojištěni pro případ nemoci průměrně 913 332 členové (z nich 45 123 dobrovolných, t. j. pojištěním nepovinných).
Jaké bylo jejich rozdělení dle jednotlivých druhů pokladen, o tom nám podá přehled úvodová tabulka č. 1.
Úvodová tabulka č. 1.
TABULKA K DOPLNĚNÍ
Nejvíce co do počtu bylo závodních nemocenských pokladen 728 a tyto pojišťovaly pouze 290 132 členy proti 268 okresním nemocenským pokladnám se 408 882 členy.
Průměrná čísla všech nemocenských pokladen a jejich členů dělí se dle jednotlivých kategorií v % následovně: Pokladen Členů
Okresních nemocenských pokladen .............. 15,6% 44,7%
Závodních nemocenských pokladen .............. 45,5% 31,8%
Společenstevních nemocenských pokladen .... 36,7% 11,8%
Spolkových nemocenských pokladen ............ 2,2% 11,7%
Největšího průměrného počtu členstva, připadajícího na jednu pokladnu, dosaženo bylo u spolkových nemocenských pokladen (2 740) a nejmenšího u společenstevních 170 a to proto, že mezi společenstevními nemocenskými pokladnami jsou započítány nemocenské pokladny učňovské a ty vykazovaly vždycky nejmenší počet členstva.
Jaká byla fluktuace členstva v jednotlivých měsících, o tom informuje následující tabulka.
Úvodová tabulka č. 2.
TABULKA K DOPLNĚNÍ
Nejvyšší tedy počet členstva byl:
u okresních nemocenských pokladen 1. června ........................... 1044
u závodních nemocenských pokladen 1. listopadu ....................... 1001
u společenstevních nemocenských pokladen 1. června ................. 1039
u spolkových nemocenských pokladen 1. ledna ........................... 1000
nejnižší:
u okresních nemocenských pokladen 1. prosince ........................... 957
u závodních nemocenských pokladen 1. září ................................. 920
u společenstevních nemocenských pokladen 31. prosince ............... 910
u spolkových nemocenských pokladen 31. prosince ....................... 982
Dle pohlaví bylo členstvo nemocenských pokladen v roce pozorovacím zastoupeno:
mužskými členy ženskými členy
u okresních nemocenských pokladen ....... 64,6% 35,4%
u závodních nemocenských pokladen ....... 64,2% 35,8%
u společenstevních nemocenských pokladen .. 63,7% 36,3%
u spolkových nemocenských pokladen ...... 57,6% 42,4%
u všech dohromady ................ 63,5% 36,5% 2. Souhrnné výsledky vlastní statistiky nemocenské.
O výsledcích nemocenské statistiky podávají podrobný přehled tabulky IIIa, IIIb, IXa a IXb bez zřetelu ku stáří, zaměstnání a druhům nemoci jednotlivých členů pokladny. Jsou to celková data o členech nemocenských pokladen, kolik jich během roku pozorovacího onemocnělo, kolik bylo případů onemocnění, kolik připadalo nemocenských dnů na tato onemocnění, kolik bylo porodů a kolik nemocenských dnů na tyto porody připadalo a konečně kolik bylo případů úmrtí.
Z průměrného počtu členů 913 332 onemocnělo během pozorovacího roku 323 171 člen, onemocnění vůbec bylo 408 569. Počet nemocenských dnů, jenž na tato onemocnění připadal, byl 7 259 153, porodů bylo 7 622, nemocenských dnů, připadajících na tyto porody, bylo 212 961 a případů úmrtí bylo 10 843.
Podrobnější přehled těchto zjevů dle druhů nemocenských pokladen předkládá se v tabulce úvodové č. 3.
Úvodová tabulka č. 3.
TABULKA K DOPLNĚNÍ Pomocí těchto čísel absolutních odvozená čísla relativní, osvětlující lépe nemocnost (morbiditu) a s ní související vztahy než pouhá čísla absolutní, uvádějí se v úvodové tabulce č. 4.
Úvodová tabulka č. 4.
TABULKA K DOPLNĚNÍ
Že závodní nemocenské pokladny vykazují největší morbiditu, vysvětluje se tím, že příčina vzniku a způsobu nemoci u pojištěnců těchto pokladen jsou jiné a častější než u pojištěnců ostatních druhů pokladen. Pojištěnci závodních nemocenských pokladen jsou po většině zaměstnanci podniků továrních a jako takoví jsou vydáni častějšímu nebezpečí nemoci vzniklé následkem úrazu, čemuž u pojištěnců ostatních druhů nemocenských pokladen tak není aneb alespoň ne v míře tak veliké. Společenstevní nemocenské pokladny, pojišťující pracovníky živnostenské a učně, u nichž příčiny nemocí vzniklé následkem úrazu jsou velmi řídké, vykazují nejmenší morbiditu ze všech druhů pokladen 4,7 proti 10,62 u závodních nemocenských pokladen.
Největší úmrtnost vykazují spolkové nemocenské pokladny 1,70, nejmenší společenstevní 0,84.
Nejdéle trval průměrně jeden případ onemocnění u spolkových nemocenských pokladen okrouhle 21 den, kdežto u ostatních okrouhle 17 dní.
Průměrný denní stav onemocnělých je největší u závodních nemocenských pokladen 479 a nejmenší u společenstevních 77.
Porodů bylo průměrně nejvíce u spolkových nemocenských pokladen a nejméně u společenstevních; 2,8% u spolkových proti 1,3% u společenstevních z celkového počtu ženských členů.
(Dokončení příště.) I.a
I.b
Přehled počtu pokladen.
TABULKA K DOPLNĚNÍ Tab II.a
Pohyb členstva.
TABULKA K DOPLNĚNÍ Tab. II.a pokračování.
Pohyb členstva.
TABULKA K DOPLNĚNÍ Tab. II.a pokračování.
Pohyb členstva.
(červenec až prosinec).
TABULKA K DOPLNĚNÍ Tab. II.a pokračování.
Pohyb členstva.
TABULKA K DOPLNĚNÍ Tabulka II.b
Pohyb členstva.
(Ledem až červen.)
TABULKA K DOPLNĚNÍ Tabulka II.b (pokračování).
Pohyb členstva.
(Leden až červen.)
TABULKA K DOPLNĚNÍ (Červenec až prosinec.)
Pohyb členstva.
Tabulka II.b
TABULKA K DOPLNĚNÍ (Červenec až prosinec.)
Pohyb členstva.
Tabulka II. b (pokračování).
TABULKA K DOPLNĚNÍ Tab. III.a
Celková data nemocenské statistiky.
TABULKA K DOPLNĚNÍ Tab. III.a pokrač.
Celková data nemocenské statistiky.
TABULKA K DOPLNĚNÍ Tab. IIIb.
Celková data nemocenské statistiky.
TABULKA K DOPLNĚNÍ Tab. IIIb. Pokračování.
Celková data nemocenské statistiky.
TABULKA K DOPLNĚNÍ Tab. IXa.
Z nemocenské statistiky dle tab. III.
TABULKA K DOPLNĚNÍ Tab. IX.a pokračováni
Z nemocenské statistiky dle tab. III.
TABULKA K DOPLNĚNÍ Tab. IXb.
Z nemocenské statistiky dle tab. III.
TABULKA K DOPLNĚNÍ Tab. IXb. pokračovaní.
Z nemocenské statistiky dle tab. III.
TABULKA K DOPLNĚNÍ Tab. XIIa.
Statistika o činnosti rozhodčího soudu.
TABULKA K DOPLNĚNÍ Tab. XIIb.
Statistika o činnosti rozhodčího soudu.
TABULKA K DOPLNĚNÍ

Tabulky I—III, IX а XII jsou otištěny v tomto čísle; ostatní vyjdou v čísle příštím (čtvrtém).

Citace:

Statistika nemocenského pojištění za rok 1916. (TABULKA K DOPLNĚNÍ). Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1922, svazek/ročník 3, s. 207-231.