Čís. 9291.

Rozvrhové usnesení, jež nebylo doručeno všem účastníkům, jímž podle § 285, třetí odstavec, ex. ř. mělo býti doručeno, nenabylo proti účastníkům, jímž nebylo doručeno, právní moci a práva z takového usnesení nejsou právy nabytými.
Nařízení nového rozvrhového roku nevadí, že výtěžek dražby byl již, neprávem, vydán.
(Rozh. ze dne 19. října 1929, R I 231/29.)
Rozvrhové usnesení o výtěžku za exekučně prodané movitosti rekursní soud k rekursu vymáhajícího věřitele N-a zrušil a uložil prvému soudu, by, vyčkaje pravomoci, ustanovil nový rozvrhový rok a pak rozhodl znovu o rozvržení dražebního výtěžku. Důvody: Rekursní návrh čelí ke zrušení napadeného usnesení, nebo k jeho změně v ten smysl, že se dražební výtěžek přikazuje stěžovatelce podle nabytých zástavních práv. Rekurs jest oprávněn v plném rozsahu. Neboť napadené usnesení přehlíží, že stěžovatelka nabyla na vydražených svršcích dne 31. prosince 1926 a dne 8. ledna 1927 zástavní práva, jež podle spisů byla po právu a nezanikla ani zastavením exekucí ani projitím času podle § 256 ex. ř. Věřitelé Hugo B. a fa. Anton P. dobyli svých zástavních práv na těchto předmětech dne 28. listopadu 1927 a 9. listopadu 1927, tedy po firmě V., takže napadené usnesení, jež dražební výtěžek přikazuje věřitelům B-ovi a fě P., odporuje předpisům § 286 třetí odstavec ex. ř. Rekursnímu soudu nebylo lze napadené usnesení změniti, poněvadž by tím sám porušil ustanovení §§ 285, 286 prvý odstavec, 212—214 ex. ř. a nezbylo proto, než napadené usnesení zrušiti, by soud prvé stolice sám zavedl nové rozvrhové řízení, o němž buďtež všichni zúčastnění věřitelé jakož i povinné strany vyrozuměni a po té znova vydal rozvrhové usnesení.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacím rekursům ostatních vymáhajících věřitelů.
Důvody:
Rekursní soud právem zrušil rozvrhové usnesení prvého soudu a nařídil ustanovení nového rozvrhového roku. Podle § 285 třetí odstavec ex. ř. mají k rozvrhovému roku býti předvoláni všichni věřitelé ještě neuspokojení, jež lze ze zájemních spisů seznati a jichž zástavní právo nezaniklo podle § 256 druhý odstavec ex. ř. Takovou věřitelkou byla i firma V. Zabavení bylo v exekučních věcech provedeno dne 31. prosince 1926 a 8. ledna 1927. Dražební řízení v těchto věcech bylo sice zastaveno dne 15. března 1927, ale dne 16. prosince 1927 bylo navrženo pokračování v dražebním řízení. Návrh na pokračování byl tedy učiněn před uplynutím lhůty § 256 druhý odstavec ex. ř. Dražební řízení bylo pak sice podle usnesení ze dne 24. prosince 1927 odloženo až do pravoplatného rozhodnutí ve vylučovacím sporu Anny U-ové proti firmě V. Rozsudek v této věci byl doručen firmě V. dne 24. září 1928 a nabyl právní moci dne 8. října 1928. Když pak tato firma podala návrh na pokračování v odloženém dražebním řízení dne 11. října 1928, pokračovala v exekuci řádně, jak předpokládá § 256 druhý odstavec ex. ř., ježto po dobu odkladu byla lhůta § 256 druhý odstavec ex. ř. stavena. Proto nezaniklo zástavní právo nabyté zabavením a měla býti k rozvrhu předvolána. Nestalo-li se tak, jest rozvrhový rok i rozvrhové usnesení zmatečné, rekursní soud usnesení to právem zrušil a nařídil ustanovení nového rozvrhového roku. K vývodům dovolacích rekursů budiž pak podotčeno: Nejde o věc pravoplatně rozhodnutou ani o práva nabytá z rozvrhového usnesení dovolacími rekurentkami. Usnesení rozvrhové nebylo firmě V. doručeno, ač byla účastnicí řízení a mělo jí býti doručeno. Proti ní tedy právní moci. nenabylo a práva z takového usnesení nejsou právy nabytými. Nařízení nového roku rozvrhového nevadí, že výtěžek dražby, ovšem neprávem (§§ 287, 236 ex. ř.), byl již vydán.

Citace:

č. 9291. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 467-468.