č. 8009.Samospráva okresní. — Řízení správní. — Řízení před nss-em: * Člen okr. správní komise, zřízené podle § 81 zák. o okres. zastupitelstvech, nemůže se stížností k nss-u dovolávati ochrany práv členských.(Nález ze dne 5. června 1929 č. 11.100.)Prejudikatura: Boh. A. 2684/23. Věc: Josef A. v N. proti zemskému správnímu výboru v Praze o platnost svolání schůze okr. správ, komise. Výrok: Stížnost se odmítá pro nepřípustnost. Důvody: Odvolání st-le z usnesení osk v N. z 27. října 1927 o prodeji budovy okr. úřadovny, v němž st-1 vytýkal, že celé jednání ve schůzi bylo zmatečné, poněvadž schůze nebyla 8 dní předem svolána, bylo nař. rozhodnutím zamítnuto v podstatě z toho důvodu, že právo st-le jako člena osk nebylo nijak dotčeno a příslušná instrukce nebyla porušena. Stížnost do tohoto rozhodnutí je založena na právním názoru, že právem člena osk jest, aby pozvání ke schůzi této komise dostal nejméně 8 dní předem. Jednaje o stížnosti uvažoval nss především o zásadní otázce, zda podle platného řádu právního zakládají se členstvím v osk pro nositele této funkce také členská práva, jichž porušení by mohlo býti naříkáno před nss (§ 2 zák. o ss). Po rozpuštění okr. zastupitelstev v Čech. byly podle § 81 zák. o okr. zastup. jmenovány v dohodě se zsp-ou okr. správ, komise, aby prozatímně spravovaly záležitosti samosprávných okresů. Nss vyslovil již v nál. Boh. A. 4264/24, že osoba povolaná k prozatímní správě podle § 81 zák. o okr. zast. jest jako správce nebo člen kolegiální správy, ustanovený k zatímnímu vedení prací rozpuštěného sboru legálního, vždy jen pouhým orgánem a že může býti úřadem, jemuž náleží o prozatímní správu se postarati, kdykoli libovolně odvolána. Postavení člena osk, která je pouhým sborem gerentským, je tedy podstatně odlišné od právní posice voleného člena okr. zastupitelstva nebo okr. výboru. Již z toho plyne, že pro otázku členských, práv členů sborů gerentských nejsou rozhodný úvahy, které vedly k přiznání člen. práv voleným členům zastupitelských sborů, nýbrž že otázku tuto sluší řešiti samostatně se zřetelem ke zvláštní právní povaze instituce gerenství zavedeného zákonodárstvím o samosprávě místní, zejména obecní a okresní. Při tom bylo uvážiti, že i pro právní konstrukci členských práv volených členů samosprávných sborů lze nalézti v zákonných předpisech zpravidla oporu jen nepřímo, a že zejména myšlenka zájmového zastoupení, v níž nalezena byla opora pro uznávání, členských práv volených členů zastupitelských sborů (srov. Hoetzel: Strany v rak. řízení správním str. 170), na členy sborů gerentských vůbec nedopadá. — Není positivně právního podkladu pro názor, že členům osk příslušejí členská práva obdobná oněm, která zakládají se na právním postavení volených členů sborů zastupitelských. Nelze tedy právní postavení členů osk klásti na roven postavení členů volených sborů zastupitelských a ježto není ani jiného právního podkladu pro uznání členských práv členů osk, není dán případ, ochrany práv subj. podle § 2 zák. o ss. Ve sporném případě namítá st-1, že schůze osk nebyla svolána nejméně 8 dní napřed, čímž vytýká porušení instrukce pro osk z 26. ledna 1920 č. 7137/3, která v bodu 5. stanoví, že schůze osk jest svolávati nejméně 8 dní předem. Lze-li právo na svolání schůze osk v předepsané lhůtě představiti si jen jako právo členské, pak stížnosti vytýkající, že schůze nebyla včas svolána, lze rozuměti jen jakoi stížnosti domáhající se ochrany práv členských. Podle toho, co bylo svrchu vyloženo, nelze uznati členy osk-í za nositele práv členských, zejména když ustanovení pouhé instrukce o svolání schůzí osk nemá povahu normy zakládající subj. práva členská, nýbrž jeví se jako objektivní předpis, kterým se ukládá předsedovi osk určitá povinnost, čelící k tomu, aby řádná správa věcí okresu byla zajištěna. Domáhá se tedy st-1 toliko ochrany svého osobního zájmu, který však není soudní ochrany podle předpisu § 2 zák. o ss účasten.Bohuslav, Nálezy správní 1146