NPD documents search: Váž. tr., 10 (1928)

Č. 7128.

Pojištění pensijní: * Kreslíc v uměleckém grafickém ústavě zaměstnaný vykonává převážně duševní práce a jest podroben pojistné povinnosti pensijní podle zák. č. 89/1920.
(Nález ze dne 7. března 1928 č. 5267).
Prejudikatura: Boh. A 4045/24 a 6125/26.
Věc: Firma Ed. St. ve V. proti ministerstvu sociální péče stran pensijního pojištění.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem ze 13. července 1925 prohlásila zem. úřadovna 2. Všeob. pens. ústavu v Praze Gustava P., kresliče, zaměstnaného u fy. Ed. St., grafický umělecký ústav ve V., za povinného pensijním pojištěním. V námitkách proti výměru tomu podaných uvedla firma, že P. jest vyučeným litografem a jest zaměstnán v jejím kresličském oddělení, kde zhotovují se návrhy na reklamní tiskopisy podle podrobných údajů zákazníkových. Obtížnější návrhy provádí správce oddělení, méně obtížné odevzdává P-ovi s podrobným návodem, jak je má provésti, a s předlohovým materiálem, který má po ruce. Vlastních myšlenek P. do návrhů nevkládá. Jeho práce je manuelní, neliší se téměř od práce snímače kopií, návrhu dává jen formu a barvu. Práce jeho není převážně duševní. Vyžaduje jen jisté zručnosti a odborného výcviku, který nepřesahuje rámec obyčejného kvalifikovaného pomocníka. — Gustav P. při svém výslechu uvedl, že jako kresliči mu náleží, aby podle svých vědomostí podle příkazu objednatelova jeho přáním vyhověl; kreslí na př. návrhy na hlavy dopisů, plakáty, etikety a různé věci reklamní. Totéž potvrdil v podstatě právní zástupce firmy v jejím zastoupení vyslechnutý a dodal, že P. samostatně nepracuje, nýbrž jest podroben pokynům a kontrole správce kresličského oddělení. Jinak odvolal se na údaje, obsažené v námitkách. Jako znalec jím navržený A. Z. v svém písemném dobrozdání projevil mínění, že P. nevykonává žádné tvůrčí činnost, jest jen manuelně pracujícím dělníkem a proto pens. pojištění nepodléhá.
Zsp v Praze výnosem ze 16. prosince 1925 námitkám fy. Ed. St. nevyhověla a potvrdivši nař. výměr, uvedla, že G. P. podléhá od 1. července 1922 pens. pojištění, poněvadž bylo konaným šetřením zjištěno, že jest zaměstnán kreslením hlaviček dopisů, štítků, plakátů a různých reklamních obrazů, a to jednak podle předloh a návodů jiných osob, jednak podle vlastních návrhů. G. P. vykonává tedy v uměleckém závodě stěžující si firmy práce převážně duševní, které podle § 1 odst. 2 lit. a) zák. z 5. února 1920 č. 89 Sb. zakládají pojistnou povinnost.
Odvolání firmy z výnosu toho podanému min. soc. péče nař. rozhodnutím nevyhovělo, poněvadž Gustav P. byl zaměstnán podle vlastního udání u firmy kreslením podle předloh a návodů a částečně i prováděním vlastních návrhů. Práce ty dlužno hodnotiti jako práce převážně duševní, které zakládají podle § 1 odst. 2 lit. a) pens. zák. pojistnou povinnost, a to i v případě, že jedná se o kreslení podle cizích návrhů, resp. o kopírování, neboť i při těchto pracích jest činnost duševní činností podstatnou a nejedná se pouze o manuelní zručnost.
Stížnost do rozhodnutí toho podanou neshledal nss důvodnou.
Gustav P. zaměstnán jest nesporně jako kreslič kreslením podle předloh a návodů a částečně i prováděním návrhů vlastních k obch. tiskopisům. Takovouto kresličskou činnost, i když při ní nejde o volné znázornění předmětů podle smyslových vjemů za pomoci fantasie a uměleckého pojetí, dlužno pokládati za činnost duševní, ježto k naučení se kreslení nepostačuje nabytí pouze manuelních zručností, nýbrž jest třeba ještě zvláštního výcviku ducha, převyšujícího míru všeobecného školního vzdělání. Proto také u kresliče, který pořizuje jen kopie, duševní činnost jest podstatným činitelem (Budw. 8417 A). Náleží-li kresliči kreslení podle předloh k jeho pravidelnému zaměstnání, jako tomu jest v daném případě u Gustava P., nutno takovou jeho práci pokládati za převážně duševní (Budw. 8754 A a Boh. A 4045/24), u P. pak tím spíše, že jeho činnost neobmezuje se toliko na pouhé kopírování předloh výkresů, nýbrž on kreslí také vlastní návrhy obchodních tiskopisů, byť i podle návodu a za pomoci předloh. V kreslení vlastních návrhů třeba spatřovati také jistou tvůrčí činnost, neboť projevují se tím vlastni myšlenky, které se takto zevní formou uskutečňují. Jestliže stížnost srovnává činnost P-ovu s činností litografa-pomocníka a snaží se ze srovnání toho dovoditi, že činnost litografa jest hodnotnější než P-ova jako kresliče a usuzuje z toho, že není-li pens. pojištěním povinen biografický pomocník, že jím není povinen ani P. jako kreslič, nelze s vývody těmi souhlasiti. Vždyť i živn. řád činí v § 73 rozdíl mezi pomocnými pracovníky, k nimž počítati dlužno i biografického pomocníka, a osobami, které jsou ustanoveny pro vyšší úkony služební, k nimž v posledním odstavci § 73 řadí výslovně také kresliče. Nss poukazuje mimo to také na nález. Boh. A 6125/26, kterým bylo vysloveno, že i chromolitograf, který podle předložených výkresů na kámen kreslí, jest duševně činným ve smyslu § 1 odst. 2 lit. a) zák. č. 89/20.
Okolnost, zda kresby zhotovené Gustavem /P. jsou či nejsou chráněny zákonem o ochraně práva autorského, jest v daném případě nerozhodná, poněvadž zde jde jen o posouzení kvality prací, t. j. o to, lze-li práce P-em vykonávané pokládati za převážně duševní ve smyslu pens. zák. a nikoli, zda výsledky jeho prací mají také zákonnou ochranu podle autorského práva.

Citace:

č. 7128. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 384-386.