NPD documents search: Váž. civ., 16 (1934), sv. 1

Č. 9700.

Stavební právo (župa Trenčínská): Žádané stav. povolení ke stavbě schodiště na dvoře domu nemůže úřad majiteli domu toho odpírati ani z důvodu, že zbývající plocha domu by nebyla dostatečným reservoirem vzduchu pro dům sousední, ani z důvodu, že pravoplatným rozsudkem soudním bylo žadateli zakázáno, aby stavbou rušil držbu služebnosti svého souseda.
(Nález ze dne 23. února 1932 č. 2735.)
Věc: Jindřich E. v Ž. proti zemskému úřadu v Bratislavě o přístavbu schodiště.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem z 23. května 1928 udělil okresní úřad v Žilině st-li stavební povolení k adaptacím v jeho domě a k přístavbě schodiště na dvoře tohoto domu. K rekursu souseda Josefa L. pozměnil zemský úřad v Bratislavě nař. rozhodnutím výrok prvé stolice v tom směru, že odepřel žadateli povolení k postavení schodiště z toho důvodu, poněvadž po částečném zastavění dvoru schodištěm klesla by nezastavěná plocha jeho tak, že by nebyl více dostatečným reservoirem vzduchu pro sousední místnosti a nestačil by také k tomu, aby na něm choroboplodné bakterie byly sluncem spalovány. Podle náhledu žal. úřadu stačí tyto okolnosti k odepření stav. povolení přes to, že stav řád župy trenčínské nemá předpisu ohledně dvorního prostoru, neboť řád ten je ze starší doby a nedokonalé jeho předpisy ponechávají v tom směru úřadu volnou ruku. Dále poznamenal úřad, že pravoplatným rozsudkem soudním bylo žadateli zakázáno, aby stavbou schodiště na dvoře rušil držbu služebnosti souseda Josefa L., a že také z toho důvodu musil žádost za stav. povolení ke stavbě schodiště zamítnouti. V příčině útrat řízení prohlásil žal. úřad, že útraty ty podle § 127 vl. nař. č. 8/28 nese žadatel Jindřich E.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvažoval nss takto:
Žal. úřad odepřel uděliti st-li povolení ke stavbě schodiště na dvoře jeho domu především proto, poněvadž zbylá část dvora by pak nestačila k tomu, aby byla dostatečným reservoirem vzduchu pro sousední místnosti a místem k ničení choroboplodných zárodků slunečními paprsky.
Stížnost napadá tento důvod mimo jiné námitkou, že st-1, zmenšiv plochu svého dvora stavbou schodiště, nemohl porušiti nějaké sousedské právo rekurujícího souseda Josefa L., ježto dvůr st-le slouží tomu, aby vlastní jeho dům měl dostatek světla a vzduchu, nikoliv dům sousedův. Tím vytýkal st-1, že rekurující soused Josef L. neprávem osobuje si nárok na to, aby st-1 stavbou na svém dvoře neodnímal světlo a vzduch jeho budově, a že úřad měl z tohoto důvodu rekurs souseda zamítnouti. Výtku tu shledal nss důvodnou.
O to, aby stavba měla dostatek vzduchu a světla, musí se postarati stavebník sám v mezích svého vlastního staveniště. Všeobecného veřejnoprávního nároku sousedů, aby stavbou na sousedním dvoře nebyl jim odnímán příliv vzduchu a světla, nezná stavební řád býv. župy trenčínské. Nárok takový mohl býti opřen jedině o zvláštní ustanovení stav. statutu. Takové ustanovení však stav. statut župy trenčínské neobsahuje. Neměl-li však soused Josef L. veřejnoprávního nároku uvedeného obsahu, pak měl žal. úřad jeho rekurs, pokud tento domnělý nárok jím byl uplatňován, zamítnouti a jest nezákonným, když tak neučinil.
Nezákonným je však i druhý důvod, o který se opírá nař. rozhodnutí, když jako překážku udělení stav. povolení uvádí okolnost, že st-li bylo pravoplatnými soudními rozsudky zakázáno, aby stavbou schodiště na dvoře svého domu rušil držbu služebnosti Josefa L. Podle § 24 cit. statutu lze z důvodu ochrany soukromých práv souseda odepříti stav. povolení jen tehdy, když stavba ohrožuje právo služebnosti a nebo jiná práva.
Z toho plyne, že jen sousedovo právo služebnosti pozemnoknižně vtělené a úředními listinami prokázané může vésti k odepření konsensu, nikoliv však pouhá držba takového práva, třeba pravoplatným soudním rozsudkem byla konstatována. Při tom netřeba se zabývati otázkou, zda žal. úřad mohl odepříti st-li stav. povolení k postavení schodiště proto, že snad soused L. prokázal ve lhůtě § 23 odst. 2 podání žaloby u soudu, neboť o tento důvod nař. rozhodnutí opřeno není. Z uvedeného je patrno, že také druhý důvod nař. rozhodnutí je v odporu se zákonem, pročež bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.
Ale pak bylo zrušiti i výrok žal. úřadu o útratách rekursního řízení, neboť tento založen je patrně na předpokladu, že soused Josef L. stěžoval si právem proti rozhodnutí stolice prvé, a že st-1 ve sporu o námitkách tohoto souseda podlehl. Ježto tento předpoklad zrušením nař. nař. rozhodnutí ve věci samé padá, bylo nutno zrušiti i výrok o výlohách řízení.

Citace:

č. 9700. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 447-449.