Č. 10038.Řízení správní. — Samospráva obecní: Rozhodnutí okresního úřadu, vydané ve věci obecní, není konečné (§ 5 zák. o ss) již z důvodu, že je vydáno z moci dozorčí.(Nález ze dne 29. září 1932 č. 10731.)Věc: Karel B. v K. proti okresnímu úřadu v Karlových Varech o výkon dozorčího práva.Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.Důvody: Dne 15. března 1929 usnesla se městská rada v K. za souhlasu finanční komise, dáti všem nájemcům krámů v městských domech, kteří mají i v soukromých domech krámy, výpověď. Proti tomuto usnesení vznesl st-1 dne 4. července 1929 námitky, resp. rekurs. Dne 7. června 1929 usnesla se městská rada dáti st-li výpověď z krámu jemu v úřední budově 2. pronajatého. V námitkách, resp. v rekursu proti tomuto usnesení uplatňoval st-1, že z usnesení vzejde nejen jemu, nýbrž i městu velká škoda, ježto jeho výrobky, »karlovarské oplatky«, jsou světoznámé a jsou pro lázně účinnou reklamou, na niž st-1 vynakládá ročně přes 100000 Kč, a jež slouží zároveň městu. Městské zastupitelstvo zamítlo ve schůzi z 29. srpna 1929 rekurs do usnesení městské rady stran výpovědi krámu v uvedeném městském domě.— Ve svém odvolání, v němž především zdůraznil, že jako poplatník má právo odvolati se z usnesení hospodářského rázu, jež jsou neúčelná a nevýhodná, dovozoval st-1, že městské zastupitelstvo má nejprve býti přidrženo k tomu, aby vyřídilo jeho odvolání ze zásadního usnesení městské rady z 15. března 1929, což se dosud nestalo. Dále uplatňoval okolnosti již v původním rekursu uvedené, jakož i to, že výpověď byla dána toliko dvěma nájemcům. Bude-li podnik st-lův poškozen, bude město nuceno vynaložit; větší částky na reklamu, čímž zvýší se dluhy a přirážky.Nař. rozhodnutím vyslovil okresní úřad v K., že nenalézá podnětu, aby vzhledem ke stížnosti do usnesení městského zastupitelstva v K. z 29. srpna 1929 o výpovědi krámu zakročil, a to z těchto důvodů: »Městské zastupitelstvo setrvalo na usnesení městské rady ze 7. června 1929 o výpovědi krámu, pronajatého st-li v městské budově 2. a nepřihlédlo ke stížnosti nájemce v této věci podané. Také finanční komise neshledala příčiny k vyjádření. Jedná se tudíž v daném případě o soukromoprávní projev městského zastupitelstva, a námitky st-lovy jsou toho rázu, že vycházejí jen ze soukromoprávního stanoviska jeho a jako takové sluší je hodnotiti. Názoru st-lově, že nař. usnesení je pro městskou obec neúčelné a nevýhodné, nelze přisvědčiti, poněvadž na doklad tohoto tvrzení uvádějí se zase jen osobní obchodní opatření firmy, jež nakonec leží jen v zájmu firmy samotné. Toto rozhodnutí bylo vydáno v cestě dozorčí a jest proto konečné.«O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto:Maje rozhodnouti o této stížnosti, musil nss nejprve zkoumati, lze-li nař. rozhodnutí uznati za konečné ve smyslu § 5 zák. o ss.Podle čl. 8 zák. o organisaci politické správy č. 125/27 je možno, pokud opravný prostředek není vyloučen, odvolati se z rozhodnutí (opatření a nálezů) okresního úřadu k úřadu zemskému. Žal. okresní úřad odůvodnil svůj výrok, že další opravný prostředek proti jeho výměru není přípustný, v ten smysl, že nař. rozhodnutí bylo vydáno v cestě dozorčí, a vycházel tedy patrně z názoru, že st-lovo odvolání, podané z usnesení městského zastupitelstva z 29. srpna 1929, má povahu stížnosti dozorčí. Nss nemohl se zabývati otázkou, zdali toto pojetí st-lova odvolání je správné, nýbrž musil nazírati na nař. výrok tak, jak byl žal. úřadem výslovně kvalifikován. Než i když výrok tento vydán byl v cestě dozorčí, neplyne z toho ještě, že jest výrokem konečným, a z této příčiny v pořadu instančním nenaříkatelným. Neboť ani cit. zákon č. 125/27 ani žádný dřívější nebo pozdější zákon neobsahují ustanovení, podle něhož by odvolání z rozhodnutí vydaného okresním úřadem u výkonu moci dozorčí bylo vyloučeno.Označil-li tudíž žal. úřad své rozhodnutí jako konečné, dal tím st-li nesprávné poučení o opravném prostředku (§ 71 vl. nař. č. 8/28), čímž svedl st-le k tomu, že místo odvolání k zem. úřadu podal přímo stížnost k nss-u. Toto nesprávné poučení je však podstatnou vadou řízení, pro niž bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 6 zák. o ss, aniž měl nss podnět zabývati se ostatními námitkami stížnosti.