II. Ve věcech trestních.
E. Z trestního práva hmotného.
51. § 2. e tr. z.; cís. pat. z 18. led. 1818. Mýlka v zákonně přípustné délce pistoly (revolveru) nevylučuje přičítání držby a nošení zakázané zbraně dle čl. 1. a 2. cit. pat. (20. září 1909, Kr VII. 46/9; off. 3628).
52. §§ 8., 9. Dobrovolné ustoupení od nedokonaného svádění ke zločinu jest dáno, má-li návodce prostředky ku svedení nutné a sváděným ku provedení činu požadované (peněžitý obnos), nepoužije-li jich však (7. pros. 1909, Kr II. 385/9; off. 3641; E. Bl. 18: 19).
53. §§ 68., 81. Ochrany § 68. tr. z. požívají také učitelé obecných škol u výkonu své služby. — Vyhrůžka zlým nakládáním může tvořiti nebezpečné vyhrožování ve sm. § 81. tr. z. (20. list. 1909, Kr III. 110/9; off. 3639).
54. §§ 87., 411., 431. Vzájemné házení kamením mezi dvěma nepřátelskými stranami, z více osob sestávajícími, při čemž třetí nezúčastněná osoba byla těžce na těle poškozena, netvoří skutkovou podstatu zločinu dle § 87. tr. z., nýbrž jest pokusem lehkého poškození na těle (§§ 8., 411. tr. z.) a přestupkem proti tělesné bezpečnosti (§ 431. tr. z.) (4. pros. 1909, Kr II. 205/9; Z. Str. 1910: 35).
55. §§ 105., 101. Učitelé na státních gymnasiích jsou úředníky ve sm. § 101. tr. z.; pokus pohnouti je dary ke stranickému příznivějšímu posouzení výkonů žákových tvoří skutkovou povahu zločinu dle § 105. tr. z. (7. říj. 1909, Kr V. 82/9; off. 3645).
56. § 153. Ochrana tohoto § přísluší též nemanželským rodičům (15. led. 1910, Kr IX. 180/9; Z. Str. 1910: 44).
57. §§ 171., 197. Služebník, jenž bez vědomí pánova věc tohoto půjčí osobě třetí a později, po vystoupení ze služby, jí oné třetí osobě prodá, nedopouští se krádeže, nýbrž podvodu (3. pros. 1909, Kr V. 398/9; Z. Strf. 1910: 27).
58. — § 523. Dle § 523. tr. z. jest trestným, kdo ve stavu úplné opilosti spáchá krádež. Podrží-li si pachatel po vystřízlivění ukradenou věc v úmyslu, poškoditi na majetku jejího vlastníka, jest nad to zodpovědným dle § 197. tr. z. — Zněla-li obžaloba pouze na zločin krádeže, není dotyčný nález jejím překročením (6. list. 1909, Kr II. 180/9; off. 3644).
59. §§ 174. II. d); 187. Hodinky nejsou uzamčeny proto, že spojeny jsou s řetízkem a tento zase kroužkem s vestou. Dílem dokonaná dílem nedokonaná krádež, avšak provedená jedním útokem, nepřipouští účinné lítosti dle § 187. tr. z. (25. říj. 1909, Kr I. 152/9; off. 3635; E. Bl. 17: 19).
60. § 183. Jsou-li ohledně členských příspěvků spolkové nemocenské pokladny, k okresním nemocenským pokladnám nepatřící, dlužníky dělníci či podnikatel, jest posoudili dle stanov nemocenské pokladny a dle smlouvy mezi ní a podnikatelem; peněžité obnosy, jež podnikatel dělníkům ze mzdy strhl, aby je odvedl nemocenské pokladně, jsou svěřeným mu statkem (6. září 1909, Kr VI. 17/9; off. 3636; E. Bl. 17: 20).
61. § 197. Lstivá předstírání pojištěnce za účelem dosažení vyššího požárného, než činí skutečná jeho škoda, jsou lstivým předstíráním dle § 197. tr. z. (1. říj. 1909, Kr I. 180/9; off. 3630; podobně off. 3463). Viz též § 171. tr. z. č. 57. a 58. t. roč.
62. 261., 266. Přeměna vězení druhého stupně v peněžitou pokutu jest nepřípustná (20. září 1909, Kr VII. 38/9; off. 3632).
63. §§ 270., 266. Přeměna trestu uzavření na odloučeném místě v důtku jest dle zákona nepřípustná (10. list. 1909, Kr I. 356/9; off. 3646).
64. § 399.; §§ 14., 55. živ. ř.; § 14. zák. o falš. potravin. Majitel řemeslné živnosti, k jejímuž nastoupení a provozování jest třeba průkazu způsobilosti (§ 14. živ. ř.), jest zodpověděn za trestní výsledky, dle § 399. tr. z. resp. § 14. zák. o falš. potravin v jeho závodě povstalé, přenechal-li provozování jeho beze všeho dozoru osobě, k samostatnému provozování živnosti nezpůsobilé (své manželce). — V § 399. tr. z. jako vedlejší trest stanovená ztráta neohledaného masa aneb peněz zaň stržených jest obligatorní a nemůže odpadnouti ani tehdy, nedá-li se přesně zjistiti množství prodaného masa aneb peněz zaň stržených (6. list. 1909, Kr II. 196/9; off. 3643).
65. § 486. Nesmírné stoupání cen surovin spolu s nemožností zvýšiti přiměřeně prodejní ceny výrobku může býti nezaviněným neštěstím (18. led. 1910, Kr VI. 172/9; E. Bl. 18: 20).
66. — Členové představenstva společenstva jsou zodpovědní dle § 486. případ I. tr. z. (13. listop. 1909, Kr II. 269/9; Z. Strf. 1910: 20).
67. § 491. Hanění, tvořící objektivně skutkovou podstatu přestupku dle § 491. tr. z. není beztrestným proto, že stalo se u výkonu jinak oprávněné kritiky (11. led. 1910, Kr II. 10/10; G. H. 1909/10: 375).
§ 523. Viz výše § 171. tr. z.
68. § 5. zák. o ochraně voleb. Hrozba nemusí se státi do očí a vůči určitému voliči (kněz při kázání). Citelným zlem jest též odepření svátosti zpovědi a přijímání (24. list. 1909, Kr IX. 115/9; Z. Strf. 1910: 23).
69. § 24. tisk. zák. Pro druhý případ tohoto § stanovený požadavek vědomosti vztahuje se jen na fakt zabavení. Bylo-li zabavení sborovým soudem I. inst. zrušeno, neomlouvá to trestnost dalšího rozšiřování aneb uveřejnění potud, pokud nález soudní nenabyl moci práva. Zaviněná neznalost té okolnosti, že zrušení zabavení nenabylo dosud právní moci, nesprošuje trestu (21. říj. 1909, Kr II. 237/9; off. 3647). § 14. zák. o falš. potravin. Viz § 399. tr. z.
70. § 1. zák. o mař. exek. Přestupek dle tohoto § předpokládá způsobení skutečné škody (29. listop. 1909, Kr I. 271/9; Z. Strf. 1910: 25).
71. § 23., 2. zák. o ochran. znám. Ochrana zapsané známky vztahuje se i na neoprávněné pojetí chráněného slova do známky kombinované, jakmile připojením tohoto slova dosáhne se klamavé podobnosti obou známek. Je-li chráněné slovo osobní jméno (neb název spolku), nevylučuje skutkovou podstatu vsazení do známkového práva okolnost, že nositel jména (spolek tím označený) dal své svolení ku pojetí jeho do kombinované známky (22. květ. 1909, Kr II. 386/8; off. 3631; E. Bl. 15, 16: 45).
72. §§ 23., 25. Při zkoumání klamavé podobnosti dvou známek budiž při zkoumání celkového dojmu brán zřetel i na takové součástky známky, k nimž výlučného práva nabýti nelze (na př. způsob balení neb jinakého obestření zboží, zakloboučkování lahví, vnější jich úprava a pod.), jsou-li jen způsobily klamání podporovati. I použití vlastního jména neb vlastní firmy v padělané známce může býti zvlášť důležito, přispívá-li k zaměnitelnosti známky padělané se známkou chráněnou (18. list. 1909, Kr II. 291/9; off. 3638; E. Bl. 18: 29).