JUDr. Josef Možuta, Nymburk:

Další nucená úprava pachtovného při zemědělských pachtech.

Několik poznámek k vl. nař. z 19. VI. 1936 č. 168.
Setkáváme se s týmž zjevem, jako při zákonech o ochraně nájemníků:
Prodlužuje se stav, který znamená nesporně hluboký zásah do smluvní svobody a nepřímo tedy omezuje soukromé vlastnictví k nemovitostem. Již při prvé úpravě pachtovného (vlád. nař. č. 164/33) se vyskytly pochybnosti, je-li tato úprava ústavně přípustná. Nejvyšší soud však rozhodl, že opatření vládního nařízení nejsou zásahem do soukromého vlastnictví, jaký mají na mysli §§ 108 a 109 ústavní listiny. Z důvodů rozh. z 1. února 1934 R I 28/34 uvádím: „Tvrzení, že nařízení není platné, ježto vybočuje z rámce zmocňovacího zákona ze dne 9. června 1933 čís. 95 sb. z. a n., na základě něhož bylo vydáno, není opodstatněno. I nařízení č. 164/33 o úpravě pachtovného je opatřením, které s úpravou cen a výrobních, pokud se týče odbytových poměrů v zemědělství souvisí a na ni může míti vliv. Proto nařízení z rámce zmocňovacího zákona nevystupuje. Tvrzení, že nařízením č. 164/33 jest omezováno vlastnictví a k tomu, že vládní nařízení nestačí (§ 109 ústavní listiny), není opodstatněno, neboť úprava pachtovného podle nařízení není omezením vlastnictví míněným v ústavní listině.“
Totéž stanovisko bude zajisté nejvyšší soud zastávati i ohledně vládního nařízení č. 168/36 ze dne 19. června 1936, kterým se vlastně jenom prodlužuje původní úprava podle vl. nař. č. 164/33 bez podstatných změn. Nová úprava vztahuje se na pachtovné, které bylo ujednáno před 1. červencem 1934 a jest vyjádřeno buď v ceně pšenice nebo žita, v určitém množství tohoto obilí (naturální pacht) nebo v penězích (je přípustná i kombinace, ale jen těchto tří způsobů; je-li předmětem pachtu jiné plnění než shora uvedené, pak smlouva nepodléhá úpravě, i kdyby byla sjednána před 1. červencem 1934). Úprava jest časově omezena jenom na pachtovní rok 1935/36.
Leckteré (naprosto ne všechny!) původně neurčité pojmy byly při nové úpravě vyjádřeny jasněji, což se hlavně týká způsobu propočítávání cen obilí. Tento výpočet jest mimo to nyní normován vlád. nařízením ze dne 9. července 1936 č. 218/36 a vztahuje se na právní jednání sjednaná před 15. červencem 1936.
Mají-li se závazky ze soukromoprávních jednání plniti podle výše cen obilí (pšenice, žita, ječmene, ovsa a kukuřice) rozumějí se po dobu účinnosti vládního nařízení č. 137/1934 Sb. z. a n. a předpisů je měnících nebo doplňujících (předpisy o obilním monopolu) cenami tohoto obilí, pokud se strany jinak nedohodnou výkupní ceny toho kterého druhu obilí, stanovené podle právě uvedených vlád. nařízení, zvýšené o případné dobové příplatky. (Vl. nař. 218/36 odst. 1.)
Tedy: Místo dosavadního aritmetického průměru mezi cenou výkupní a prodejní, nastoupí pouze monopolová cena výkupní.
Při počítání výměry zemědělské půdy pokládají se nerozvedení manželé za osobu jedinou. Vzdal-li se pachtýř nároku na úpravu pachtovného, jest takové vzdání se právně bezů činné. Všechna jiná ustanovení pachtovní smlouvy, zejména i zvláštní ujednání o placení daní a přirážek, zůstávají nedotčena. Kde se v nařízení mluví o ujednaném pachtovném, rozumí se tím i pachtovné, jehož bylo dosaženo v dražbě.
Pachtýřům, kterým bylo pachtovné upraveno podle vlád. nař. č. 164/33, přísluší nárok na úpravu pachtovného podle tohoto nařízení i bez oznámení, jsou-li splněny podmínky tímto nařízením dané (§§ 9, 11, 15, 16 vl. nař. č. 168/36). Nejsou-li však podmínky splněny a pachtýř přes to bez oznámení chce užiti výhod upraveného pachtu, tu nebude patrně propachtovateli dána možnost vyvolati námitkami nesporné řízení, což by nasvědčovalo tomu, že snaha pomoci pachtýřům zašla přece jen daleko a bez patřičného zřetele na druhého kontrahenta — propachtovatele, který není také vždycky sociálně silný.
Ve většině" případů se tedy původní úprava (pachtovné vyjádřené pšenicí se rozdělí na pšenici a ječmen, žito na žito a oves, peněžitý pacht na toto obilí stejnodílně) pouze o jeden další rok prodlouží a změna nastane jenom v propočítávání obilí, jak bylo shora uvedeno.
Úprava pachtovného prodlužuje však také nastalou komplikaci a jisté napětí v poměru mezi propachtovatelem a pachtýřem a účelnost toho všeho bývá brána v pochybnost i v kruzích známých zemědělských účastníků.
Uzavíraje tyto poznámky, sledující novou úpravu pachtovného hlavně se zřetelem na naši venkovskou smluvní agendu, nemohu se ubrániti poněkud skeptickému mínění pokud jde o pojmy: „Nabytá práva“, „právní jistota“, „posvátnost smluv“ atd.
Než ale každý přechod od jedné názorové soustavy k soustavě druhé, jejíž struktura jest podstatně odlišná, přináší jakési eskontování nových myšlenek ve starém prostředí s prastarými základy. Z toho pak vzniká na všech stranách mnoho rozporů a nejistoty; jaká bude konečná jejich bilance a jak se projeví zejména v nazírání na právo, ukáže teprve budoucí vývoj. Nám jest souzeno, býti pouze svědky onoho názorového prolínání a pozměňovacího procesu.

Citace:

Komentář k zákonu o dani z obratu a dani přepychové. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1936, svazek/ročník 18, číslo/sešit 5, s. 54-54.