NPD documents search: Boh. adm., 4 (1922), sv. 2

Č. 9643.

Policejní věci (Slovensko): I. Vypověděti cizince podle zák. čl. V: 1903 přísluší ve velkých obcích okresnímu úřadu. — II. Podle §10 cit. zák. čl. může býti vypověděn i takový cizinec, který není příslušníkem žádného státu, nemůže-li se vykázati platným cestovním pasem.
(Nález ze dne 4. února 1932 č. 1512.)
Věc: Dr. Vilém M. v K. (adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy) proti zemskému úřadu v Bratislavě o vypovězení z území Československé republiky.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Rozhodnutím ze 7. srpna 1928 vykázal okresní úřad v Kežmarku st-le na základě § 10 zák. čl. V: 1903 z území Čsl. republiky v podstatě z důvodů, že st-1 neměl od 14. září 1926 povolení k pobytu v Československu, v Kežmarku se jako cizinec nehlásil a povolení k pobytu nežádal a neobdržel. Zde se st-1 choval způsobem, který se příčí zájmům čsl. státu a je nebezpečný státní a veřejné bezpečnosti a dopustil se činů, pro něž bylo na ně učiněno oznámení pro podvody, načež byl st-1 zatknut a dodán do vazby okresního soudu v Kežmarku. Co se týče protistátní činnosti shledáno závadným to, že st-1, který jako cizinec nemá právo mísiti se do politických záležitostí Čsl. republiky, vyvíjel žurnalistickou činnost, jež musí býti označena za státu nepříznivou. St-1 založil v místním časopise »Karpatenpost« týdenní politickou rubriku, v níž popisoval vnitřní i zahraniční situaci Čsl. státu způsobem pravdě neodpovídajícím a falešným. Popisoval zejména zahraniční situaci Čsl. státu nesprávně a nepravdivě, a o vnitřní situaci dovoloval si kritiku, na kterou jako příslušník cizího státu nemá práva.
Odvolání z tohoto rozhodnutí zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím, v němž vyslovil, že vypovězení st-le z čsl. státního území schvaluje ve smyslu § 10 zák. čl. V: 1903 z důvodů nedostatku legitimace st-le jako cizince k oprávněnému pobytu na zdejším území. V důvodech tohoto rozhodnutí je uvedeno: Podle § 3 zák. čl. V: 1903 je cizinec, jenž se zde míní přechodně nebo trvale zdržovati, povinen nejen svůj úmysl oznámiti příslušné vrchnosti, ale má se též náležitě legitimovati. Podle § 10 téhož zák. čl. může býti cizinec, jenž se náležitě nelegitimoval, ze zdejšího území vykázán. Poněvadž vl. nař. z 9. června 1921 č. 215 Sb., resp. vl. nař. č. 207/23, č. 264/25 a zák. z 29. března 1928 č. 55 Sb. byla zavedena u cizinců, zdržujících se v Čsl. republice, nucená pasová povinnost, sluší považovati za řádnou legitimační listinu u cizinců cestovní pas opatřený potřebným visem. St-1 má sice cestovní pas vydaný příslušným jugoslávským úřadem v Zagrebu, ale platnost tohoto cestovního pasu vypršela dnem 14. září 1926, a od tohoto dne zdržuje se st-1 na zdejším území bez platného cestovního pasu. Pak ovšem st-1 nevyhovuje požadavku náležité legitimace a tím je jeho vypovězení ze zdejšího území ve smyslu § 10 zák. čl. V: 1903 dostatečně odůvodněno, pročež zemský úřad neshledal potřebu zabývati se otázkou důvodnosti v odpor vzatého rozhodnutí v dalších směrech.
Maje rozhodovati o stížnosti do tohoto rozhodnutí, musil se nss zabývati předem námitkou, vznesenou právním zástupcem st-lovým při veřejném ústním líčení a uplatňující, že vypovězení st-le je zmatečno, poněvadž bylo vysloveno v I. stolici okresním úřadem, tedy úřadem nepříslušným, ježto vysloviti vypovězení cizince v I. stolici jest v Kežmarku příslušný městský policejní úřad. — Tato námitka není důvodná.
Podle § 10 zák. čl. V: 1903 je příslušnou vysloviti vypovězení cizince policejní vrchnost. Vrchností rozumí se pak podle § 14 cit. zák. článku v malých a velkých obcích hlavní služný, na městech policejní kapitán. Vl. nař. č. 275/22 bylo město s regulovaným magistrátem Kežmarok prohlášeno velkou obcí. Byl tedy k opatření podle cit. § 10 příslušný pro Kežmarok hlavní služný resp. okresní úřad, který podle župního zák. č. 125/20 a organisačního zák. č. 125/27 nastoupil zásadně v jeho kompetence. —
Písemná stížnost nebrojí proti zásadnímu názoru žal. úřadu, že cizince, jenž se vykazuje cestovním pasem, jehož platnost již proběhla, nelze pokládati za osobu, která se ve smyslu § 10 zák. čl. V: 1903 řádně legitimuje, a že proto možno podle tohoto zákonného ustanovení cizince takového z území Čsl. republiky vykázati, uplatňuje však, že proti st-li nemohlo býti přece zakročeno podle cit. § 10, poněvadž není jeho vinou, že nemá platného cestovního pasu, neboť není příslušníkem žádného státu, a jako člověk bez vlasti nemůže býti z území Čsl. republiky vykázán, naopak jsou podle ženevské konvence čsl. úřady zavázány vydati st-li řádný cestovní pas.
Tyto vývody stížnosti neshledal nss důvodnými:
Podle ustanovení § 10 zák. čl. V: 1903 může býti policejním úřadem z území státního kdykoli vykázán cizinec, který se řádně nelegitimuje. Za cizince sluší pak pokládati každého, kdo není státním příslušníkem čsl. a jest pak již lhostejno, zda osoba taková jest příslušníkem některého státu cizího či nemá-li vůbec státního občanství, pokud se týče ji žádný stát za svého příslušníka neuznává. Může proto podle uvedeného § 10 býti jako cizinec vykázána i osoba, která je vůbec bez státního občanství, a nelze proto shledati nezákonnost v tom, že st-1, ač - jak tvrdí — není příslušníkem žádného státu, byl podle § 10 zák. čl. V: 1903 z území Čsl. republiky vykázán. Záleží jen na tom, zda jsou dány podmínky, za nichž cit. § 10 vypovězení cizince dovoluje. Tu pak již bylo řečeno, že podle § 10 může býti vykázán cizinec, který se řádně nelegitimuje. St-1 uznává sám, že řádnou legitimací ve smyslu tohoto předpisu jest platný cestovní pas, a že takového cestovního pasu nemá. Je-li tomu tak, pak jest dána podmínka, za níž podle cit. § 10 z území Čsl. republiky mohl býti vykázán, aniž tu vzhledem na ustanovení § 5 zák. č. 55/28 co na věci mění skutečnost, že st-1 nemá platného cestovního pasu proto, že ho žádný stát za svého příslušníka neuznává.
Poukazuje-li pak st-1 k tomu, že podle ženevské konvence má mu býti cestovní pas vydán Čsl., nelze se otázkou tou v dnešním sporu zabývati, poněvadž nař. rozhodnutím nebyla řešena otázka, zda st-1 má nárok na to, aby mu byl vydán čsl. cestovní pas, nýbrž otázka, zda st-1 jako cizinec mohl býti z území Čsl. republiky vykázán.

Citace:

č. 9643. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 323-325.