Sborník prací k padesátým narozeninám Karla Engliše. V Praze, 1930. Vydán jako 50. svazek Sbírky spisů právnických a národohospodářských, nákladem fy. Barvič a Novotný v Brně, Orbis akc. spol. v Praze. 8°. Str. 560. Cena 100 Kč. Englišův sborník jest tak obsáhlý, že nelze ani povrchně se obírati všemi příslušníky, ač některé zajímavé pokusy o prohloubení a reformu jeho teleologie (Loevenstein, Neubauer) neb příspěvky k živým ještě debatám (Kallab, Vybral) by k tomu hodně sváděly. Kniha se zabývá E-ovou osobností a činností zevrubně, jen snad E. jako publicista byl opomenut. Všecky články — což jest výjimkou při takových sbornících — jsou vysoké úrovně. Jest to nejen zásluha redakce prof. Weyra a Dr. Vybrala, ale jistě i E-ovou, který si dovedl vybrat takové přátele, spolupracovníky a žáky. Není pochyby, že tato kniha se stane na dlouhou dobu důležitým pramenem naší odborné literatury. K tomu přispívá již účast předních našich úředníků ministerstva financí; jejich výklad k finančním zákonům, kterých namnoze sami byli autory, jest takřka autentický. Sborník sám, nehledě k obsahu, jest již do jisté míry oslavou E-ovou, neboť tvoří 50. svazek sbírky, jež počali vydávati E, s prof. Weyiem pro mladou právnickou fakultu v Brně. Sborník jest rozdělen na čtyři části: národohospodářskou, finančně-vědeckou, právně-noetickou a dogmatickou a na část o problémech veřejné správy. K němu jest přidán přehled E-ovy literární tvorby, pořízený Dr. Vladimírem Vybralem. První polovička části národohospodářské jest čistě teoretická a podobá se tím hodně části noetické. V obou těchto oddílech vystupují do popředí — jak jsme se již zmínili — E-ovy žáci. Ale právě takové pokusy, revidovati některé poznatky E-ovy teleologie, jak činí Loevenstein (Teleologie jako myšlení ve zvláštní soustavě pojmů), který si všímá hlavně teleologické racionality, nebo Neubauer (Problém vůle v poznávání normativním a teleologickém), který zase bledí adoptovati vhodněji E-ův neetický trialismus, jsou jen dokladem její životnosti. Totéž lze říci o stati Vybralově (Problematika principu hospodárnosti v hospodářské teorii), která jest příspěvkem k živé ještě diskusi mezi E-em a Loevensteinem, nebo Kallabově (In margine Englišova třídění věd), kde pod skromným titulem jest provedena nejen skvělá analysa Englišova třídění věd, nýbrž zejména věnována pozornost sociologii — věc to po Weyrově kritice sociologie neobyčejně zajímavá. Z Englišových žáků ještě prof. Zeman v článku »O pojmu účele ve světě hospodářské« podává historický přehled filosofických názorů o tomto předmětu. Englišovy teorie si konečně v prvé části všímá ještě prof. Krejčí a rozvádí některé námitky proti ní, známé již z jeho Učebnice zemědělské politiky — jest přirozené, že všechny články nejsou psány v duchu Englišovy teorie. Tak hned úvodní svěže stylisovaná studie Čechrákova (Několik glos k metodologii ekonomiky) si vůbec nevšímá Englišovy nauky a nezaujímá vůči ní žádného stanoviska. Ještě více články praktiků, jsou napsány sice při příležitosti Englišova jubilea, avšak bez bližšího vztahu k němu. Tak jest tomu zejména u informativního článku Вaschová (Zlatá měna o válce), Pospíšilova (Hlavní zásady měnové v díle Společnosti Národů) a Chylíkova (Nové dovozní listy československé), z větší části též u historicky přehledné studie Kalouskovy (Problém deflace a stabilisace v československé měnové politice) a Kudelovy (Sanace a konsolidace našeho peněžnictví) i u příspěvku býv. kolegy Englišova Sýkory (O dnešní domácí rudné základně železářství v Čechách). I Stibralův článek: (O měnové politice Englišově) je spíše objektivním referátem než analysou. Listův článek (Vývoj elektrisace na Moravě a ve Slezsku) připomíná E-e jako samosprávného politika, kdežto Auerhanův příspěvek jest vzpomínkou na E-ovou statistickou práci. Část druhá finančně-vědecká jest vytvořena vesměs z příspěvků vedoucích úředníků našeho ministerstva financí. Jest přirozeno, že zde může jít jen o výklad zákonů a jiných opatření naší finanční správy, ne o jejich kritiku ani vědeckou. Ani zde přispívatelé nemají nedostatek látky při vypočítávání E-ových zásluh. Hned první články si všímají nejdůležitějších tří činů Englišovy finanční politiky, totiž reformy přímých daní (Bajer: Zvláštní daň výdělková v reformě přímých daní), konsolidace státního dluhu (Brabenec) a problematiky finančního řádu (Janík a Kalfus). Přímo kabinetním kouskem v naší odborné literatuře dosud ojedinělým je studie Tillova »Daň z lihu a její funkce v našem národním hospodářství«. Ani zde nechybí aktuality: B. Heide referuje o železničních daních dopravních. B. Novotný o paušalování daně z obratu u textilií. Menší články napsal E. Martinec (Placení cla a měna) a V. Plocar (Finanční politika Dra Karla Engliše). Z článků z třetí části, pokud jsme se o nich ještě nezmínili, sluší uvésti hned úvodní synthetickou studii prof. Čády (Historie právní a hospodářská), jest to monografie ještě pro naši literaturu ojedinělá. Příspěvky dvou významných kolegů Englišových prof. Sedláčka (Problém interpretace normy) a prof. Weyra (O praktické funkci normy) jsou na prvý pohled bez vztahu k vědecké tvorbě Englišově, avšak Sedláček hned v prvých odstavcích své studie uvádí, že teleologie Englišova jest manentně spjata s normologií, neboť obě pracují s normami, jenom že každá s jiného hlediska, totiž normologie s normami heteronomními, teleologie s obsahem všech možných norem. Weyr zase ve svém článku potírá psychologismus v právní vědě, podobně jako Engliš ve svém posledním příspěvku do Ročenky právnické fakulty kritisuje Liefmanna. Prof. Laštovka oceňuje v článku »O řízení rozpočtovém u korporací územních« jeden z nejdůležitějších Englišových zákonů s hlediska veřejného práva. Konečně jsou zde příspěvky od prof. Kizlinka (Pravdivost bilance a právní věda), docenta Procházky (Normativní teorie a tvorba práva) a doc. Stránského (O předmětu tiskové opravy). Nejmladší vědecká generace brněnské právnické fakulty jest zde zastoupena článkem Bulínovým a Chytilovým. Poslední čtvrtá část o problémech veřejné správy si všímá po výtce zhospodárnění veřejné správy. K. Chochole upřímně ukazuje na nutnost takové ekonomisace, dává k tomu několik podnětů a ukazuje na Englišovu inciativu v tom ohledu. Povšechný přehled o těchto problémech podává v úvodní studii F. Braun (Ekonomsac v československé státní správě) po stránce spíše praktické a po stránce teoretické prof. Dominik (Výběr funkcionářů veřejné správy). Velice důkladná a obsažná je studie Kollarova (Vědecké řízení veřejné správy) s hojnými odkazy na literaturu a četným srovnáváním s cizinou. Nejvíce praktického materiálu o tomto předmětu snesl E. Lippanský v článku »K otázce zhospodárnění finanční správy.« Jak patrno, jest tato pocta teprve padesátiletému Englišovi v naší literatuře dílem ojedinělým. Kniha i po stránce vnější jest důstojně vypravena; na začátek jest připojena reprodukce Hlavicova portrétu Engliše jako prvního rektora Masarykovy university. Dr. Čakrt.