Čís. 12227.
Žalobu podle § 61 knih. zák. jest vyříditi pořadem práva, i když se jí napadá exekučně zřízené zástavní právo.
(Rozh. ze dne 23. prosince 1932, R I 1045/32.) Žalobu o výmaz zástavního práva pro vykonatelnou pohledávku soud prvé stolice odmítl pro nepřípustnost pořadu práva. Rekursní soud zamítl námitku nepřípustnosti pořadu práva a uložil prvému soudu, by nepřihlížeje k uplatněnému důvodu odmítnutí, o žalobě rozhodl. Důvody: První soud odmítl žalobu, shledávaje správnou námitku strany žalované, že věc nepatří na pořad práva. Rozhodnutí své odůvodňuje tím, že se vklad práva zástavního, o který jde, stal exekučně. Žádá-li nyní žalobkyně výmaz tohoto zástavního práva, neobsahuje prý tato žádost nic jiného, než žádost o zrušení exekuce ve smyslu § 39 čís. 1 ex. ř. Jsou-li správné žalobní údaje, měla prý žalobkyně nejprve odporovati žalobou exekučnímu titulu a potom na základě rozsudku navrhnouti u exekučního soudu zrušení exekuce. Jelikož žádost neměla býti uplatňována žalobou, nýbrž návrhem, bylo prý žalobu odmítnouti pro nepřípustnost pořadu práva. Právem cítí se žalobkyně stiženou tímto rozhodnutím. Žaloba je podle svého obsahu a žádání žalobou ve smyslu § 61 knih. zák., žalobou o výmaz vkladu z důvodu neplatnosti a tím o znovuzřízení dřívějšího knihovního stavu. Žalobu takovou připouští zákon bez rozdílu, zda ke vkladu došlo dobrovolně, či exekučně. Správně uvádí stěžovatelka, že je možné, že má i jiné cesty, by se domohla odstranění knihovního zápisu porušujícího její knihovní práva, o němž tvrdí, že došlo k němu paděláním jejích podpisů, okolnost ta že však nemůže býti na překážku, by si nezvolila způsob, jenž se jí zdá nejvhodnější, při čemž poukazuje k tomu, že cestou jí zvolenou dosáhla poznámky spornosti, jež může míti značný význam, kdyby žalovaná svá práva přenesla na třetí osobu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Jde zatím jen o otázku přípustnosti pořadu práva, na kterou právem rekursní soud odpověděl kladně. I podle obsahu žaloby a jejího žádání i připojeného návrhu na poznamenání žaloby podle § 61 knih. zák., i podle obsahu rekursu má žalobkyně na mysli žalobu ve smyslu § 61 knih. zák., kterou jest vyříditi pořadem práva. Námitka žalované, že jde o exekuční zřízení zástavního práva, dotýká se již věcné stránky a věcné přípustnosti této žaloby a proto se jí nelze zabývati v tomto období řízení, kde se řeší jen otázka přípustnosti pořadu práva vůbec. Pořad práva nevylučuje ani to, že by rozsudek žalobě vyhovující důsledně vedl k zastavení exekuce podle § 39 a násl. ex. ř. k případnému návrhu žalobkyně, protože takový návrh podle § 39 ex. ř. předpokládá právě dřívější projednání a řešení sporných otázek pořadem práva. Měla-li žalobkyně i jiné prostředky k tomu, by se domohla toho, co požaduje v této žalobě, je v tomto období řízení zatím nerozhodné.