Exkurse semináře prof. dra Miloty do Leopoldova za účelem přehlédnutí tamnější trestnice, jejího zařízení způsobu výkonu trestu, dále instituce přechodného ústavu, při tamnější trestnici zřízeného. Byla to doposud první exkurse university Komenského. Od začátku svého působení na zdejší universitě snažil se prof. Milota, jak v přednáškách, tak i v seminárních cvičeních, (které pro velikou účast musely býti konány ve dvou odděleních) co nejlépe vyzdvihnouti a objasniti onen prvek kriminálně politického hnutí a to nejen při názoru na trestání, nýbrž i také na výkon trestu. Dosavadní trestání má býti zbaveno posledních trosek krutosti; nevlídné, smysly trestance otupující kobky kázniční mají býti nahrazeny vzdušnými, chuť k práci a životu povzbuzujícími moderně zřízenými dílnami, učebnami a slunnými koloniemi zemědělskými, kde by mohli býti napravováni a společnosti vráceni snad již zdánlivě ztracení její členové. Toto jest hlavní myšlenka dnešního linutí v oboru vězeňství a kriminalistiky vůbec. Je třeba rázně zakročit, není se co obávati snad škodlivých následků. Všimněme si jiných kulturních států, jichž snahy nasvědčují nejlépe, jak radikálních náprav je zde zapotřebí. Tak na př. smělý zásah uplatňovaný v osnově italského trestního zákoníka, jehož zásada, non n’ ha responsabilita senza pcriculosita, na které jeho vybudování spočívá, úplně zvrací dosavadní všeobecně uplatňovanou zásadu viny. Nebezpečnost pachatele a ne vina má býti důvodem k opatřením, kterými se má zabezpečiti ochrana společnosti proti zločinnosti.
Tato exkurse měla tedy sloužiti k demonstrování tohoto pečlivého výkladu, který nám byl doposud přece jenom mrtvou literou bez potřebné představy, která by dala těmto výkladům, vyjádřeným v teoriích nutnou životnost a potřebný tep. Byla tedy pro ty, kteří se zajímají o moderní směry v kriminalistice velmi důležitou, neboť mohu směle tvrditi, že každý z nás si až doposud pod slovem žalář, káznice atd. představoval nějaká ponurá sklepení, hrozné tmavé kobky, ve kterých je trestanci těžko pykati za své nerozvážné činy — že byl každý opakem překvapen není třeba ani podotýkati.
Leopoldovská trestnice byla původně (r. 1668) vystavěna jako opevněný ženský klášter. Pevnosti této bylo během času použito několikrát jako kasárna, nebo zbrojnice, až teprve v novější době byla Uherskem vládou přeměněna na trestnici. Za republiky užívalo se jí z části jako zbrojnice a z části jako trestnice. V důsledku zamýšleného zrušení trestnice ilavské (jak již referováno v Lidových Novinách z 25. dubna 1025) bude vojsko vyklizeno a pevnost věnována výhradně svému účelu, ku kterému se nejen svojí polohou, nýbrž také výstavbou a zařízením velmi dobře hodí.
Trestnice sama, která po odstranění vojska může pojmouti na tisíc trestanců, přechovává svého času asi 248 do káznice nebo žaláře odsouzených trestanců. Zařízení trestnice, zejména dílny, místnosti pro samovazbu i hromadnou vazbu, kuchyně, koupelny atd. jsou vzdušné, světlé a udržovány v obdivuhodné a vzorné čistotě. Z řemeslných prací se zde provádějí ve větším měřítku jednak »perské koberce pro známou bratislavskou továrnu na koberce, dále je zde rozsáhlá sáčkárna, ševcovna a právě se tam zařizuje, vlastně přemísťuje, tkalcovna, která byla až doposud v Ilavě.
Trestanci sami jsou rozděleni na tři třídy (třídění toto se děje na základě dobrého chování při odpykání si určité části trestu. Nějakých předpisů v přeřazování z třídy do třídy zde není a závisí to úplně na dobrém zdání správy trestnice), Postup do vyšších tříd má pro trestance ten význam, že v každé vyšší třídě poskytují se mu větší výhody, závisející jednak v častějším styku se svými známými a to dopisováním nebo návštěvami a jednak v nepatrném přilepšení. Toto začíná až v druhé třídě a záleží v tom, že mříže takový trestanec zařazený do druhé třídy utratiti na tabák nebo na slaninu 2 Kč týdně, v třetí třídě 4 Kč, v první nic.
Za práci, která, obzvláště v dílně na koberce je velmi pěkná, jsou trestanci honorováni velmi nepatrně (4—16 Kč měsíčně) a mohou si přípustnou částku podle třídy užiti pro sebe jako přilepšení. Jinak jsou pro snadné rozpoznání označení podle tříd a sice do druhé třídy zařazeni mají na prsou vesty přišitý jeden červený pásek, do třetí třídy zařazení dva červené pásky. Ve smyslu tohoto roztřídění jsou zařazeni také do obývacích místností, kde má každý svoji slušnou, čistou postel, polici, na které má položeno mýdlo, kartáček a prášek na čištění zubů, nůž, chléb, šaty a knihy, které dostávají ke čtení. Ve škole jsou rozděleni podle stupně inteligence na několik tříd, analfabety počínaje.
Z káznice byli jsme vedeni do přechodného ústavu, který se nachází docela mimo pevnost na úplně volném prostranství. Tyto ústavy byly předností uherského vězeňství také již před státním převratem. V zemích historických zavedeny teprve § 16. zákona z r. 1919 č. 562 Sb. z. a n.. Účelem této instituce je, pokud možno, zmírniti náhlý přechod ze života kázničního do života po propuštění. Slouží totiž jakési přípravě polepšeného trestance a snad nadějného budoucího člena lidské společnosti pro svobodnější život, volnější pohyb a práci mimo trestnici. Do tohoto ústavu může komise pro podmínečné propuštění dáti trestance, který si odpykal nejméně dvě třetiny trestu a v případě doživotního odsouzení nejméně po deseti letech — není-li zde podmínek podmínečného propuštění — a trestanec vzbuzuje důvodnou naději, že se polepší.
Celkově budí tento ústav dojem menšího, úplně soběstačného, v jistých odvětvích produktivního velkostatku. Hospodářských produktů používá se jednak k vlastni potřebě v káznici, jednak se odprodávají. Výtěžek, pokud se ho nepoužije ku krytí nákladů z káznice plyne do státní pokladny.
Trestanci, vlastně chovanci přechodného ústavu, na kterých je zřejmě pozorovati účinky a vliv doby v káznici strávené, pohybují se zde úplně volně a jsou používáni k nejrůznějším hospodářským pracem. Od ostatních trestanců liší se jednak již zmíněnou volností a jednak oděvem (kázniční trestanci mají oděv barvy světlé, chovanci přechodného ústavu barvy černé). Každý pokus o útěk, jakož i hrubší trestní čin svědčící o nepolepšitelnosti má za následek zpětvzetí do káznice, kde se celý trest vykoná.
Po přehlédnutí této jistě pozoruhodné instituce, vrátila se exkurse obohacena neocenitelnou zkušenosti zpět do Bratislavy. Bylo by si přáti, aby skvělý úspěch této exkurse našel na naší universitě příklad i v ostatních oborech právních.
Jest nám milou povinností poděkovati zde p. prof. Milotovi za laskavé poskytnutí této příležitosti a celé arrengement exkurse a p. vrch. státnímu zástupci dru Ant. Kissichovi za opatření volného vstupu do trestnice i za jiné vzácné informace. Rup. Pintera.