Č. 5888.

Školství: I. * I za platnosti § 9, odst. 4 zák. č. 189/19 ve znění zák. 295/20 mají obvody školní — mimo případ shody s hranicemi obce místní — býti stanoveny jedině z důvodů snadnější návštěvy školní. — II. * »Snadnější návštěvou školní« rozumí zákon při stanovení obvodů školních jenom poměry komunikační. — III. * Při výkonu svého práva »měniti hranice obcí školních a stanoviti obvody jednotlivým školám« podle § 9, odst. 4 zák. č. 189/19 ve znění zák. č. 295/20 je předseda zšr-y (v Čechách) vázán na zásadní předpis § 9 zák. z 19. února 1870 č. 22. z. z. česk., aby obvod školní zpravidla spadal v jedno s obvodem obce místní, leč by ohled na snadnější návštěvu školní vyžadoval opak.
(Nález že dne 21. září 1926 č. 18861).
Prejudikatura: Boh. 402 a 805 adm.
Věc: Místní školní rada v N. (adv. Dr. Adolf Schrotter z České Lípy) proti ministerstvu školství a národní osvěty (za zúč. mšr-u v H. L. adv. Dr. Jos. Schlecht z Prahy) o vyškolení osad.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady
řízení.
Důvody: v N. ve školním okresu č-ském jest jednotřídní obecná škola německá a od roku 1921 česká menšinová škola. Školní obec n-ská se skládá z místní obce N. a z osad T. a D., které patří k místní obci C. Předsednictvo zšr-y v Praze rozhodnutím z 2. října 1924 vyškolilo na základě § 9 zák. ze 3. dubna 1919 č. 189 Sb. ve znění zák. z 9. dubna 1920 č. 295 Sb. od 1. ledna 1925 osady T. a D. ze školní obce n-ské a přiškolilo osadu T. ke školní obci H. a osadu D. ke školní obci H, L. ve školním okresu t-ském. K tomu podotklo zmíněné předsednictvo, že docházka školních dětí z těchto osad do české státní školy obecné v N. nebude tímto přeškolením nijak dotčena.
Odvolání podané z tohoto rozhodnutí mšr-ou v N. bylo nař. rozhodnutím zamítnuto. — — —
O stížnosti uvážil nss takto:
Nař. rozhodnutí je opřeno o dva důvody: a) že v odpor vzaté opatření se stalo v mezích oprávnění, jež předsedovi zšr-y poskytuje zákon č. 189/19 resp. 295/20, b) že z obsahu stížnosti nelze vyvoditi, že by nař. přiškolením byl poškozen zájem školní obce, kterou mšr zastupuje.
Odůvodnění ad b) nelze shledati správným, když přec rekurs stěžující si mšr-y ze 14. října 1924 poukazoval na to, že vzdálenost z D. a T. do H. L. a H. je větší a cesta méně schůdná než do N., takže by přeškolením byly způsobeny četné nepravidelnosti v docházce školní, a když mimo to vyškolení zmíněných osad dotýká se ovšem finanční síly školní obce n-ské. O důvod ad b) tedy nař. rozhodnutí právem opříti nelze.
Pokud pak jde o důvod ad a), není ze znění nař. rozhodnutí patrno, zda žal. úřad po právu stojí 1. na stanovisku, že pravomoc předsedy zšr-y ke změně školních obvodů podle § 9 zák. 189/19 a 295/20 není omezena ničím, anebo zda žal. úřad vychází 2. z názoru, že uvedené právo předsedy zšr-y má svoje meze v předpisech zákona o zřizování škol (§ 9) a zda žal. úřad 3. vycházeje po případě z názoru uvedeného ad 2., má za to, že sporné opatření předsednictva zšr-y se stalo snad aa) za účelem sjednocení hranic obvodu školního s hranicemi obce místní, anebo bb) odchylně od hranic obce místní za účelem usnadnění návštěvy školní. Rozhodnutí těchto otázek jest však pro právní posouzení sporného případu směrodatným, jak plyne z těchto úvah:
Podle § 9 odst. 4 zákona ze 3. dubna 1919 č. 189 Sb. ve znění zákona z 9. dubna 1920 č. 295 Sb. má předseda zšr-y »právo měniti hranice obcí školních i stanoviti obvody jednotlivým školám, ať jsou zřízeny podle tohoto zákona či podle zákonů starších.« Tento předpis dává tedy podobně jako předpisy ostatních odstavců téhož § 9 zák. 189/19 a 295/ 20 (stran rušení škol a tříd a slučování škol) předsedovi zšr-y dalekosáhlou pravomoc; pravomoc tato a volná úvaha předsedy zšr-y při užívání jejím není však neomezena; podobně jako předpis odst. 2. § 9 cit. zákona stran rušení tříd ve smyslu konstantní judikatury nss-u (srov. zejména nál. Boh. 805 adm.) neponechal zrušování tříd ničím neomezené volné úvaze předsedy zšr-y, nýbrž zachoval tu obmezení plynoucí co do počtu tříd z předpisů § 11 říš. zák. o školách nár., stejně nelze ani z toho, že § 9 odst. 4 zák. 189/19 a 295/20 právo měniti hranice obcí školních a stanoviti obvody jednotlivým školám neváže na bližší podmínky, usuzovati, že by rozhodování předsedy zšr-y podle § 9 odst. 4 nebylo vůbec ničím vázáno; naopak nutno i tu hranice volné úvahy jmenovaného funkcionáře hledati v předpisech starších zákonů školských, které — jelikož a pokud s tímto novým předpisem nejsou v odporu — nebyly jím zrušeny (arg. § 14 zákona č. 189/19).
V tomto směru pak nařizuje § 9 česk. zák. o zřizování škol z 19. února 1870 č. 22 z. z. česk., že má »při ustanovování mezí osady školní býti pravidlem, aby kromě zvláštních okolností meze ty byly zároveň mezemi obvodu obcí, ač není-li příhodno, aby pro snadnější návštěvu školy celé obce nebo jiné části té obce školní byly přiděleny sousední obci.«
Z uvedených předpisů jde, že také předseda zšr-y při výkonu práva »měniti hranice obcí školních a stanoviti obvody jednotlivým školám«, je v Čechách vázán na zásadní předpis, aby obvod školní zpravidla spadal v jedno s obvodem obce místní, leč by ohled na snadnější návštěvu školní vyžadoval opaku a že dále stanovení obvodů školních má se mimo případ shody s obvodem obce místní díti jedině z důvodu »snadnější návštěvy školní«. Touto »snadnější návštěvou školní« pak rozumí zákon — jak nss vyslovil již v nál. Boh. 402 adm. >— jenom poměry komunikační, tedy jednak vzdálenost mezi jednotlivými obcemi a částmi obcí, jednak schůdnost cest, po kterých musí dítky do školy choditi; bude tedy usnadněna návštěva školní toliko tehdy, když osada nebo část obce bude přiškolena k oné škole, která jest bližší a po snadnější cestě dosažitelná.
V daném případě byly přeškoleny osady D. a T., které patří k místní obci C, která sama sídlem školy není. Osady ty byly od let přiškoleny obě ke škole v N.; změna takto utvořeného škol. obvodu n-ského byla by tedy bývala možná jedině buď za tím účelem, aby celá místní obec C, jejímiž součástkami jsou také osady D. a T., tvořila jeden školní obvod anebo odchylně od toho za účelem usnadnění návštěvy školní ve smyslu shora vyloženém.
Za vylíčené právní situace bylo by tedy nař. rozhodnutí nezákonným, jestliže žal. úřad vycházel snad z názoru uvedeného shora ad 1., jakoby 189/1919 sb., § 9 nebyla vůbec ničím omezena, a bylo by naproti tomu nař. rozhodnutí jen tehdy ve shodě se zákonem, jestliže vycházelo z názoru uvedeného shora sub 2. a jestliže přeškolení se stalo buďsi za účelem sjednocení hranic obvodů školních s hranicemi obcí místních [shora ad aa)] anebo odchylně od těchto hranic za účelem usnadnění návštěvy školní [shora ad bb)].
Vzhledem k neúplnému a nejasnému odůvodnění nař. rozhodnutí nemůže nss posouditi, jak žal. úřad na sporný případ pohlížel a nemůže proto také přezkoumati důvodnost stížnosti, která mimo jiné namítá, že i podle § 9 zák. 189/19 může se přeškolení státi jenom s ohledem na usnadnění návštěvy školní a že v daném případě návštěva školy usnadněna nebyla. Jeví se tudíž nedostatečné odůvodnění nař. rozhodnutí jako vada podstatná, pro kterou bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 6 zák. o ss, aniž měl nss příčinu zabývati se také ještě ostatními námitkami stížnosti.

Citace:

č. 7806. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 314-315.