NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 3

Oddělení pozemků
(řízení vyzývací dle zák. ze dne 6. února 1869 č. 18 ř. z.).
I. Oddělení pozemků se všemi závadami.
Aby mohla býti oddělena nějaká čásť od statku ve veřejných knihách zapsaného, k tomu jest zapotřebí předchozího vyrozumění a svolení oněch osob, pro něž věcná práva na statku tom jsou zapsána, leč že by pro čásť oddělenou nová vložka byla zřízena, v níž by všechna práva na statku zapsaný a sice zástavní práva ve formě simultánní hypotéky zanesena byla. Zápisy tyto jsou prosty poplatku. O tom, že čásť statku byla oddělena a pro ni nová vložka zřízena, buďtež všichni súčastnění vyrozuměni.
II. Oddělení pozemků závad prosté.
Mimo případ zmíněný dopouští se oddělení nějaké části od statku v knihách veřejných zaneseného bez průkazu výslovného svolení knihovních účastníků jediné na základě provedeného řízení vyzývacího, jež cit. zákonem ze dne 6. února 1869 č. 18 ř. z. jest upraveno. Majitel statku, jenž nějakou čásť od něho chce odděliti, nechť podá u knihovního soudu žádosť, kterou tento sdělí osobám, pro něž věcná práva na statku jsou zapsána, s vybídnutím, aby případné námitky ve stanovené lhůtě u knihovního úřadu oznámily, jinak že by se za to mělo, že proti oddělení ničeho nenamítají a práv svých k oddělené části tím okamžikem se vzdávají, kdy odepsání knihovně provedeno bude. Lhůta k ohlášení odporu nesmí obnášeti méně než 30 dní. Žádosť za oddělení se ve veřejných knihách při dotyčném statku poznamená. Tato poznámka má ten účinek, že pozdější zápisy věcného práva odloučení tomuto na závadu již býti nemohou. V příslušné žádosti musí býti čásť pozemku, jež má býti oddělena, zevrubně vyznačena, dle potřeby i plány nebo mapou. Žádosť pak má se súčastnčným doručiti dle týchž zásad, jež platí pro doručování žalob. Lhůta k odporu počíná dnem po doručení vyzvání, běží bez přerušení a prodloužena býti nemůže; den, kdy podání bylo na poště, se neodečítá. Navrácení v předešlý stav pro promeškání této lhůty místa nemá. Vyzvaný má svůj odpor písemně neb ústně oznámiti knihovnímu úřadu; důvodů udávati nemusí.
Nebyl-li odpor podán ve lhůtě ustanovené, budiž o okolnosti té knihovním úřadem na požádání vydáno potvrzení, v němž vyznačeni buďtež všichni vyzvaní, kteří námitek nepodali. Toto potvrzení jakožto úřední vysvědčení podléhá poplatku dle pol. s. 116, A, a popl. z.
Byl-li podán odpor včas, staví se tím zamýšlené oddělení na tak dlouho, pokud odpor tento se neodstraní. Zastavení toto odčiní se tím, že pohledávka odporujícího věřitele se zaplatí (§ 8 cit. z.) anebo že soud vynese nález, jímž odpor prohlásí bezúčinným (§§ 9—12 cit. z.). Věřitelé, kteří námitky podali a jichž pohledávka v knihách jest zapsána ve formě určitého obnosu, musí zaplacení přijati i tenkráte, když doba splatnosti jejich pohledávky ještě nenadešla; osobní nárok na náhradu škody, kterou utrpěli snad předčasným uspokojením, však tím nezaniká. Směřuje-li odpor věřitelův proti výměně pozemků polnímu hospodářství věnovaných, může býti nálezem knihovního soudu prohlášen bezúčinným, může-li směnou býti docíleno buď zaokrouhlení nebo snadnějšího hospodářského vzdělávání pozemků obou kontrahentů a neohrožuje-li se směnou zamýšlenou jistota pohledávky dle předpisů § 1374 o. o. z. (až do 2|3 odhadní ceny). Okolnost, že pohledávka jest pod ochranou veřejného úřadu (lesního, fideikomisního, substitučního, nadačního, fondovního, poručenského nebo jiného opatrovnického) a že pohledávka určitému účelu (na př. jako kauce) slouží, nemění příslušnost soudu knihovního. V žádosti za vydání nálezu v § 9 naznačeného může býti průkaz podán, že směnou pozemky se zaokrouhlí, buď katastrální mapou nebo, není-li této, úředním vysvědčením starosty příslušné obce nebo jiným hodnověrným způsobem. Cesty nebo potoky souvislosti pozemků neruší. Skutečnost’, že směna pozemků může přispěti k snadnějšímu na nich hospodaření, budiž prokázána vysvědčením okresního hejtmanství (magistrátu). Ve většině případu bude moci soudce již nahlédnutím v mapu o tom úsudek si utvořiti. K žádosti ustanoví knihovní soud stání, k němuž ty, kdož námitky podali, předvolá s upozorněním, že i když by se nedostavili, o žádosti bude rozhodnuto. Doručení žádosti má díti se týmž způsobem, jakým doručují se žaloby. Předvolanému jest volno svoje prohlášení ku stání zaslati písemně. Knihovní úřad po skončeném stání o žádosti vydá nález, zjistiv z úřední povinnosti, zdali jsou tu podmínky § 9 cit. z., pokud o existenci jich nerozhoduje úřad jiný (§ 10 odst. 2 cit. z.), za kterýmžto účelem potřebná šetření provésti má. Tento nález podléhá témuž poplatku jako nálezy o žalobách vyzývacích (pol. s. 103, A, a popl. z.) t. j. 2 zl. 50 kr., kdežto při žádosti samé jakožto žádosti tabularní prvý arch kolkem 1 zl. 50 kr., ostatní archy kolky 36 kr. opatřeny býti musí.
III. Oddělení pozemků při stavbách veřejných silnic a veřejných stavbách vodních. (Zák. ze dne 11. května 1894 č. 126 ř. z.).
Žádá-li se za knihovní oddělení některého pozemku od tělesa knihovního věcnými právy stiženého, kterého bylo užito buď
a) ke zřízení, přeložení nebo rozšíření а k udržení některé veřejné silnice nebo veřejné cesty, nebo
b) pro některou stavbu, ve veřejném zájmu podniknutou, k vedení nebo k hrazení vody (ke stavbě zavodňovací, odvodňovací, vodovodní, ke stavbě ochranné neb upravovací, k hrazení bystřin), čítajíc v to i k tomu potřebné zvláštní úpravy stavební (na př. úpravy hnací a zdýmací), buďte v žádosti kromě předepsaného přesného označení oddělené části udány také dřívější její druh kultury a její výměra a předloženy bud'te listiny, prokazující nabytí části oddělené, i s příslušnými polohopisnými plány, dále úřední potvrzení, že oddělené části upotřebeno bylo k řečenému účelu. Udíleti toto potvrzení, které stane se bez kolku, povolán jest u cest příslušný politický okresní, vztažmo samosprávný úřad, u vodních staveb politický okresní úřad podle vodních zákonů ve věcech vodních vůbec příslušný. Zádosť podati může buďto vlastník pozemku, nebo nabyvatel oddělené části. Jedná li se o několik pozemků v téže katastrální obci ležících, stačí žádosť jediná, i když nabytí těchto oddělených částí zakládá se na různých listinách (§ 1, 14, 15 cit. z.).
Se žádostí, pokud jednotlivé oddělené části záležejí v částech parcel, kromě geometrických nákresů podle § 1 zákona ze dne 23. května 1883 č. 82 ř. z. vyžadovaných, budiž předložena také jedna další ověřená kolku prostá kopie polohopisného plánu, která vyložena býti má k veřejnému nahlédnutí u obecního úřadu oné obce, v jejímž obvodě oddělené části leží.
K vyslechnutí osob, pro které věcná práva jsou zapsána na tělese knihovním (knihovních věřitelů), má soud, jestliže žádost’ jinak shledá za způsobilou, by povolena byla, místo vyzývacího řízení v zákoně ze dne 6. února 1869, č. 18 ř. z. upraveného zavésti řízení následující:
Žádosť za oddělení poznamenána buď nejdříve při knihovním tělese, od něhož oddělení státi se má. Tato poznámka má ten účinek, že pozdější zápisy některého knihovního práva nemohou zameziti oddělení.
Zároveň buď položeno stání u soudu ku přijmutí případných námitek věřitelů knihovních proti oddělení. O stání vyrozumí soud žadatele, vlastníka příslušného knihovního tělesa a všechny věřitele knihovní výměrem s přesným udáním předmětu, o jehož oddělení se žádá. Zpravení toto státi se má s tou doložkou, že v žádosť i s přílohami může nahlédnuto býti u soudu, že knihovní věřitelé, kteří myslí, že hodnota oddělené části převyšuje 50 zl., nebo že oddělením ohroženo bude jejich knihovní právo, vznésti mají námitky proti zamýšlenému oddělení, sice by mělo se za to, že v oddělení svolují, ostatně že knihovní věřitelé mohou své námitky zaslati písemně ke stání, a že při vznesení námitek má býti udáno, zdali námitky činí se pro hodnotu oddělené části 50 zl. přesahující nebo proto, že knihovní právo jest ohroženo. Kromě toho vydá soud edikt, který přibije se na desce soudní, pak v obci, kde oddělené části leží, i v obcích sousedních. Navrácení v předešlý stav proti obmeškání stání, vztažmo proti promeškání lhůty k námitkám nemá místa (§§ 4 a 16 cit. z.).
O námitkách má soud konati z úřední povinnosti vhodná vyšetřování o všech příslušných poměrech, a zejména opatřiti si výtahy z operatu katastru daně pozemkové o plošné výměře a o ryzím výnosu, smlouvy pachtovní nebo kupní a podobné pomůcky a jich použíti. O důležitějších krocích v tomto směru obmýšlených, a zejména o takových, které mohou způsobiti náklady, má soud žadatele zpraviti. Za hodnotu oddělené části budiž pokládána suma, v nabyvací listině udaná, nejméně však onen obnos, který vyjde, vezme-li se za základ berní násobek, jak pro vyměřování poplatku předepsán jest při stanovení hodnoty nemovitých věcí pozemkové dani podrobených (§ 5 cit. z.). Námitky knihovního věřitele nemohou pře kaziti, aby žádané oddělení bylo povoleno, jestliže soud, uváživ pečlivě výsledek vyšetřování, nabude přesvědčení, že hodnota oddělené části nepřesahuje 50 zl. a že oddělením příslušnému knihovnímu věřiteli prohlédajíc k hodnotě, kterou zbývající knihovní těleso bude míti po vykonaném oddělení a podle účinků jeho, a vzhledem ku knihovním břemenům patrně nehrozí nižádná újma. Jinak lze námitky učiniti bezúčinnými způsobem v odst. II. vylíčeným (§§ 6, 7 a 8 cit. z.).
O tom, zdali hodnota jednotlivých oddělených částí převyšuje 50 zl., má soud i tenkráte, když by námitky v tomto směru nebyly učiněny, vyšetřování z úřední povinnosti konati a rozhodnouti. Shledá li soud, že hodnota některé oddělené části přesahuje 50 zl., staví nález tento stejně jako námitky obmýšlené oddělení. Takovýto nález doručen buď žadateli a vlastníkovi toho kterého tělesa knihovního (§17 cit. z.).
Nálezům o námitkách může rekursem býti odporováno ve 14 dnech po doručení. Proti rozhodnutí druhé instance není dopuštěn další prostředek právní. Rekursy, které dle ustanovení předchozího odstavce nejsou dopuštěny, má soud první instance ihned odmítnouti. Když nález nabyl moci právní, nebo jestliže námitky nebyly vzneseny, soud má vyříditi žádosť za oddělení podle platných předpisů a šetře výsledků řízení předběžného. Náklady řízení tohoto nese žadatel (§ 18 cit. z.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Oddělení pozemků. Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 686-689.