NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8409 —
Č. 8409.

Stavební právo (Praha): Má zřízení střechy nad částí dvora povahu »stavby« podle stav. řádu?
(Nález ze dne 3. února 1930 č. 33142/28.)
Věc: Marie N. a Antonie H. v Praze proti zemskému správnímu výboru v Praze o zastřešení terasy.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem z 1. dubna 1926 zamítl magistrát hl. m. Prahy žádost E. M. za povolení k zastřešení terasy na dvoře domu čp. ..., užívané jako balírny pro uzenářské zboží, z toho důvodu, poněvadž parcelační podmínky nepřipouštějí, aby dvůr byl zastavován, a poněvadž zboží pod střechou skládané obtěžovalo by svými výpary okolí. — K rekursu žadatele zrušil stav. sbor hl. m. Prahy výměrem z 1. června 1926 toto rozhodnutí a povolil zastřešení terasy za určitých podmínek. Rekurs, který st-lky proti tomu podaly a v němž zejména namítaly, že zastřešení dvoru je porušením parcelačních podmínek, dle nichž tvoří dvory dotčené skupiny domů společný vzduchový prostor, který nesmí býti zastavováním dvoru zmenšován, zamítl zsv nař. rozhodnutím a v důvodech uvedl, že sice parcelačními podmínkami bylo stanoveno, »že se uvnitř jednotlivých stavebních míst nedovoluje prováděti nižádné stavby«, že však pouhé zřízení zasklené střechy nad dvorní terasou dotyčného domu, která se má konsolovitě připojovati k zadnímu průčelí budovy ve výši podlahy prvního patra, nelze s hlediska předpisů stav. řádu považovati za »stavbu«, a že je tudíž neodůvodněna námitka, že spornou stavební úpravou budou porušeny parcelační podmínky.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
Na sporu je otázka, zda st-lky jako majitelky sousedního domu mohou na základě parcelačního povolení s úspěchem domáhati se toho, aby část dvoru při domě č. p. ... nebyla opatřena skleněným přístřeškem. V tom směru třeba uvésti, že podle předložených správních spisů schválen byl rozdělovači plán pro pozemky býv. kanálské zahrady s výslovnou podmínkou, že se uvnitř jednotlivých stav. míst nedovoluje — Č. 8409 —
prováděti nižádné stavby, že nezastavěné plochy se použije na založení dvora a zahrady, a že dvory jednotlivých domů ohradí se zdmi nejvýše 2,50 m vysokými. Podle obsahu správních spisů byla tato modalita parcelačního povolení stanovena z toho důvodu, »poněvadž při některých nárožních stav. místech nevybývá ani 15% celé plochy jednoho stav. místa na založení dvora, a ze zdrav. ohledů je za účelem proudění vzduchu a přístupu světla nutno, aby v každé jednotlivé skupině domů tvořily dvory všech domů takřka jeden společný dvůr, čehož právě docílí se zachováváním svrchu uvedené podmínky«.
Žal. úřad zamítl námitky st-lek opírající se o toto ustanovení parc. povolení z té příčiny, že podmínkami parcelačními zakázáno bylo zastavování dvorů stavbami ve smyslu stav. řádu, kdežto pouhé zastřešení nádvorní terasy není stavbou podléhající ingerenci stav. úřadu.
Nss nemohl náhledu tomuto přisvědčiti. Není sporu o tom, že jde o zřízení skleněné střechy nad dvorní terasou v půdorysné ploše 148,50 m2, která ve výši podlahy prvního patra má se konsolovitě připojovati k zadnímu průčelí domu. Je sice možno připustiti, že zřízení střechy nad volnou dosud částí dvora není novostavbou, přístavbou nebo přestavbou ve smyslu § 25 odst. 1, 2 a 3 stav. ř., a že není ani podstatnou změnou ve smyslu odst. 4 lit. a) cit. paragrafu, to jest že není změnou, kterou se mění stav. objekt ve svých zevnějších rozměrech nebo fasádě. Přes to však nevymýká se zřízení takové střechy povolovacímu řízení a námitkám sousedů dle III. části stav. ř. Neboť přikrytí části dvora střechou za účelem získání vhodného prostoru pro balení uzenářského zboží dlužno uznati za změnu, která může míti vliv buďsi na bezpečnost stavení před ohněm neb na poměry zdravotní, neb aspoň, jak zvláště tento případ ukazuje, i na práva sousedů, jmenovitě na jejich práva založená po případě podmínkami parcelačního povolení. Změny s takovými účinky spojené prohlašuje však stav. řád v § 25 odst. 4 lit. b) rovněž za změny podstatné a požaduje i pro ně povolení stavební, které lze uděliti jen na základě předepsaného řízení.
»Zastřešení« části dvora není ovšem uvedeno mezi podstatnými změnami, vypočtenými v posledním odstavci § 25 stav. ř., avšak výpočet ten není taxativní, nýbrž jen demonstrativní (Arg. slova: »sem náleží také«stav. ř., § 25) a sluší tedy i jiné stav. změny pokládati za změny podstatné, jestliže mají znaky uvedené pod lit. a) neb b) odst. 4 § 25 pražs. stav. ř. Poněvadž přikrytí části dvora střechou ve výši podlahy I. patra je způsobilé dotknouti se práv sousedů, nutno již z tohoto důvodu pokládati je za změnu podstatnou, podléhající konsensu stav. úřadu. K tomu sluší ostatně podotknouti, že i sám demonstrativní výpočet podstatných změn v zákoně podaný nasvědčuje tomu, že navržená změna nevymyká se za všech okolností z pojmu změny podstatné, neboť, uvádí-li se jako příklad takovéto změny i přeměna střechy a přeměna bytů v dílny nebo naopak, sotva lze tuto kvalifikaci upříti změně, která záleží v přikrytí části dvora skleněnou střechou, jímž prostor dvorní přeměňuje se v součástku živn. provozovny. Mimo to jest uvážiti, že stav. řád pokládá přístřešky zřejmě za součástku stavební a podrobuje je ustanovením stav. řádu, jak plyne z § 84 odst. 4 stav. ř., — Č. 8410 —
kde je předepsáno, za jakých předpokladů přístřešky takové smějí býti zřizovány.
Po těchto úvahách nemohl se nss přikloniti k právnímu názoru žal. úřadu, že zřízení střechy nad částí dvora vůbec nemá právní povahy »stavby« ve smyslu stav. řádu. Poněvadž žal. úřad, dav se vésti tímto mylným právním názorem, nezabýval se otázkou na spor uvedenou, zdali zřízení střechy skutečně odporuje parcelačním podmínkám, jak namítaly st-lky, bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 8409. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 343-345.