NPD documents search: Váž. civ., 5 (1923)

Čís. 2479.

Byli-li deputátníci najímáni vždy na dobu od 1. ledna do 31. prosince, jest též předem na ten který rok přidělený deputát počítati dle
těchto časových hranic, nikoliv za dobu od sklizně do sklizně.
(Rozh. ze dne 10. dubna 1923, Rv I 1097/22.)
Žalobce Josef D. jako nájemce dvoru v Ch. a deputátníci, ve dvoře
tom pracující, mezi nimiž i žalovaný Karel T., podrobili se kolektivní
smlouvě ze dne 19. června 1920 s některými vzájemnou dohodou smluvenými změnami. Dle kolektivní smlouvy příslušelo ženatému deputátníku kromě mzdy na naturálních požitcích: g) měsíčně předem 140 kg
brambor. Dle dohody mezi zaměstnavatelem a deputátníky lze místo zemáků přiděliti 20 aru půdy na 12 měsíčních období. Vyžaduje-li pole
hnojení dle oburového plánu, jest zaměstnavatel povinen dodati hnůj
a potah. Odejde-li deputátník před sklizní zemáků, má nárok na zemáky,
nebo relutum v maximální ceně za tolik měsíců, po kolik nebral si deputátu. Odchází-li po sklizni, musí zaměstnavateli zanechati nebo v maximální ceně zaplatiti tolik zemáku, kolik činil by sypaný deputát na
zbytek období, na který byl pozemek přidělen. Karel T. vystoupil ze
služby u Josefa D-a koncem ledna 1922 a měl od Josefa D-a v roce 1921
přiděleno 20 arů půdy pro brambory, jež také na podzim 1921 sklidil.
Žalobu Josefa D-a na vrácení 1120 kg brambor ze sklizně 1921 procesní soud prvé stolice zamítl, vyhověl však žalobě Karla
T-а, pokud se domáhal na Josefu D-ovi 140 kg bramboru. Odvolací
soud vyhověl žalobě Josefa D-a a zamítl žalobu Karla T-а. Důvody:
Pro výklad vůle stran je rozhodným v prvé řadě obsah, znění a účel kolektivní smlouvy ze dne 19. června 1920 a nikoliv, jak prvý soudce učinil, hospodářské zvyklosti na statku Ch. a nad to ještě z doby před platností kolektivní smlouvy ze dne 19. června 1920, ježto na zvyklosti
může dle §u 10 obč. zák. jen tehdy býti vzat zřetel, pokud se jich zákon
sám, jako na příklad v §u 389, 390, 501, 549 obč. zák. a 560 čís. 2 c. ř. s.
dovolává. Z nesporného obsahu kolektivní smlouvy je zřejmo, že mezníkem, od kterého se počítá 12měsíční období, na které je pozemek depu- tátníkovi přidělen, je sklizeň zemáků a nikoliv Nový rok, jak mylně prvý
soudce za to má, ježto dle sklizně se řídí ve smyslu kolektivní smlouvy
nárok (povinnost) deputátníka na brambory (vrácení jich) zaměstnavateli. Ježto v tomto případě, jak souhlasným udáním stran prokázáno,
žalovaný Karel T. vystoupil ze služby u žalobce Josefa D-a koncem ledna 1922 a měl od něho přiděleno v roce 1921 20 arů půdy pro brambory
a je také na podzim roku 1921 sklidil, jest žalovaný Karel T. povinen,
ježto vystoupil po sklizni bramborů, ve smyslu kolektivní smlouvy žalobci Josefu D-ovi vrátiti tolik zemáků, kolik by činil sypaný deputát na
zbytek období, tedy za čas od 1. února do 30. září, tedy za 8 měsíců.
A poněvadž sypaný deputát zemáků dle kolektivní smlouvy činí měsíčně
140 kg, tedy za 8 měsíců celkem zažalované množství 1 120 kg. Za tohoto stavu nemá naopak žalovaný Karel T. proti Josefu D-ovi nároku
na brambory, ježto deputát bramborů přebral o 1 120 kg, ana půda 20
aru mu byla přidělena na období od 1. října 1921 do 30. září 1922 a nikoliv, jak mylně prvý soudce za to má, od 1. ledna 1921 do 31. prosince 1921.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Dovolání přiznati jest oprávnění z uplatňovaného dovolacího důvodu §u 503 čís. 4 c. ř. s., neboť nelze souhlasíti s právním názorem
soudu odvolacího, který, nepřihlížeje ku zjištěnému skutkovému stavu,
jedině na základě příslušného odstavce kolektivní smlouvy usuzuje, že
mezníkem pro 12měsíční (služební) období jest sklizeň bramborů v ten
způsob, že sklizeň ta platiti má za celoroční dávku danou předem na
období od této sklizně do sklizně příští. Kolektivní smlouva sama o sobě
nepodává rozřešení otázky, na které období započítati jest tuto sklizeň.
Smlouva tato stanoví zásadně, že deputátník má obdržeti 140 kg brambor předem. Tato dávka muže dle dohody stran místo každoměsíčního
vybývání (sypaný deputát) plněna býti v ten způsob, že se deputátníku
přidělí 20 aru pudy k osázení brambor, což je tedy jen jiným způsobem
vybývání dávky. Ve sklizni brambor z přidělené plochy, jež se přibližně
rovná celoročnímu deputátu po 140 kg měsíčně, má se dostati deputátníku najednou deputát za celoroční služební období a z té příčiny stanoví se v příslušném odstavci, co deputátníku jako podíl přísluší, vystoupí-li ze služby před odsloužením celého roku před sklizní, a co vraceti má z přijaté sklizně, vystoupí-li před rokem po sklizni. Odslouží-li
celý rok, přísluší mu celá sklizeň, jinak jenom tolik, kolik dle odsloužené doby na něho připadá. Z ustanovení, co deputátníku přísluší, vystoupí-li před sklizni ze služby, vyplývá důsledně nesprávnost názoru
odvolacího soudu, neboť ustanovení to nemělo by smyslu, kdyby sklizeň
měla býti počítána jako deputát příslušející teprve od sklizně do příští
sklizně. Naproti tomu řešil soud první stolice otázku tu zcela případně,
uznav, přihlížeje ku svým skutkovým zjištěním, že Karlu T-ovi, jenž,
zjištěné, sloužil na dvoře nyní Josefem D-em pachtovaném od 1. dubna
1916 do konce ledna 1922, započísti jest sklizeň brambor v roce 1921,
přijatou jako celoroční deputát na kalendářní rok 1921. Soud tento poukazuje k tomu. že za pachtýře Vojtěcha R-a, za něhož Karel T. vstou- pil do služby na onom dvoře, bylo zavedeno najímati deputátníky od 1.
ledna do 31. prosince každého roku do služby. Poskytoval-li Vojtěch R.
deputátníkům mimo ostatní na dotyčný rok vypočtené služební požitky
i půdu pro osázení brambor, aby jim tím způsobem zajistil i deputát na
bramborech, dlužno z okolnosti té dle §u 914 obč. zák. právem usuzovati, že sklizeň brambor z vyhražené pozemkové plochy byla myšlena
jako služební požitek deputátníkův za ten kalendářní rok, na který
smlouva služební s ním ujednána byla, čemuž na doklad soud první stolice právem dále uvádí, že Vojtěch R. deputátníkům, kteří koncem roku
ze služby odcházeli, brambory z přijaté sklizně ponechával. Na zvyklost
tuto odvolává se soud první stolice právem jako pomůcku k výkladu
smlouvy (§ 914 obč. zák.). Na správnosti úsudku toho nemění ničeho,
že Karel T. v roce 1916 byl ve službě teprve od 1. dubna, tudíž ne celý
rok; v tomto roce byla mu sklizeň bramborů poskytnuta jako deputát
právě také jen za tento, byť ne zcela odsloužený rok. Ježto pak dle zjištění prvé stolice přejímali nástupci R-ovi deputátníky jeden od druhého
za týchž podmínek a zejména ani Ladislav Š. ani Josef D. s Karlem T-em
neučinili nijaké od dřívějšího způsobu odchylné úmluvy o tom, že by se
bramborová dávka ze sklizně měla jinak započítávati a ježto ani podrobením se kolektivní smlouvě v té příčině změna nenastala, dlužno uznati
způsob, jak soud prvé stolice otázku tuto rozřešil, za oprávněný.

Citace:

Rozhodnutí č. 2479. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 601-603.