NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8377 —
Č. 8377.

Obecní volby: I. Předpisu § 30 vol. řádu obec., že den, hodinu a místnost volby ..... nutno vyhlásiti veřejnou vyhláškou, lze vyhověti i jinak, než vyvěšením na úřední tabuli. — II. Je porušením tajnosti volby, použije-li se k odevzdávání hlasovacích lístků obálek ne docela neprůhledných?
(Nález ze dne 22. ledna 1930 č. 839).
Věc: Jaroslav M. a spol. ve Ž. proti zemské správě politické v Brně o volbu obecního zastupitelstva.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení. — Č. 8377 —
Důvody: Proti volbě obecního zastupitelstva ve Z., provedené dne 16. října 1927, podali st-lé námitky, ve kterých mimo jiné vytýkali, že 1.) volební vyhláška nebyla na úřední takuli vůbec vyvěšena, 2.) tajnost voleb byla porušena tím, že volební osudí bylo umístěno proti oknu a že obálky byly průhledné, takže u každého, kdo volil a volební lístek nepřeložil na čtvrtinu, bylo úplně znáti, která kandidátka byla v obálce vložena čili koho volič volil; 3. volby byly stanoveny na tak krátkou dobu, že 27 voličů nemohlo odvoliti; 4. k volbě byla připuštěna a odvolila Marie K., výměnkářka ve Z., která vůbec ve voličských seznamech není zanesena.
Nař. rozhodnutím byly všecky tyto námitky pro nedostatek zákonných důvodů zamítnuty.
O stížnosti uvažoval nss takto: — — — —
Naproti výtce prvé, kterou stížnost opakuje, sluší poukázati k ustanovení § 30 ob. vol. řádu, který nařizuje, aby den, počáteční a konečná hodina i místnost volby jakož i zásady, podle nichž se volba bude konati a kolik členů má býti voleno, byly vyhlášeny veřejnou vyhláškou (a způsobem v místě obvyklým). — Podle toho zákon nepředpisuje, že vyhláška volební musí býti vyvěšena právě na úřední tabuli, nýbrž žádá jen, aby byla veřejná, t. j. taková, aby nemohla uniknouti veřejné pozornosti, která se má věnovati úředním vyhláškám vůbec. — Tomuto požadavku bude ovšem nepochybně učiněno zadost, je-li vyhláška o volbě vyvěšena na úřední tabuli, z toho však neplyne, že by předpisu zákona v tomto směru nemohlo býti vyhověno také způsobem jiným. Otázka, je-li tomu tak či nikoli, jest quaestio facti, kterou dlužno zodpověděti v každém jednotlivém případě zvlášť.
V daném případě jest, jak stížnost sama potvrzuje, obecní úřední tabule ve Ž. zavěšena po levé straně vrat školní budovy a volební vyhláška byla nalepena na těchto vratech. Podle vyjádření obecního úřadu z 20. října 1927, jehož správnost rovněž není stížností popřena, bývá zmíněných vrat budovy školy používáno pro veškeré vyhlášky většího formátu, než jsou rozměry tabule úřední. Za tohoto stavu věci nelze tedy důvodně tvrditi, že vol. vyhláška, nalepená na vratech školní budovy v bezprostředním sousedství obecní úřední tabule, nebyla veřejná ve smyslu zákona, a stížnost to také ani netvrdí. Ale pak postrádá výtka, že volba nebyla řádně vyhlášena, t. j. že nebyla vyhlášena vyhláškou veřejnou, podstaty a je proto námitka ta bezdůvodná.
Stížnost dále vytýká porušení tajnosti volby, jež vidí v tom, že osudí bylo umístěno proti oknu a že obálky byly průhledné, takže osoby ve volební místnosti přítomné viděly, jakou kandidátku volič do osudí odevzdává. Námitka tato byla v řízení správním formulována tak, že následkem postavení volebního osudí proti oknu a při průhlednosti obálek bylo u každého voliče, pokud nepřeložil volební lístek na čtvrtinu, úplně znáti, kterou kandidátku do obálky vložil čili koho volil.
Konstatovav, že podle výsledku šetření postup zachovaný při volbě nepříčil se ustanovení § 38 ob. řádu vol. a zvláště, že každý volič dával sám do osudí úřední obálku, nepřiznal žal. úřad uvedené námitce oprávnění — Č. 8377 —
není proto, že st-lé o vadné průhlednosti úředních obálek se zmiňovali pouze v souvislosti s umístěním osudí a za předpokladu, že hlasovací lístky nebyly překládány na čtvrtiny.
Nss nemohl uznati, že by žal. úřad výtku porušení zásady tajnosti volby byl vyvrátil. Zmíněné námitce dlužno totiž nepochybně rozuměti tak, že použitím průhledných obálek pro hlasovací lístky a postavením osudí proti oknu byla v těch případech, ve kterých nebyl hlasovací lístek přeložen na čtvrtinu, tajnost volby ohrožena. Zjištění žal. úřadu, že tajnost volby mohla býti porušena jen, nebyl-li hlasovací lístek na čtvrtinu přeložen, nelze sice bráti v pochybnost, avšak smysl námitky proti volbě vznesené je právě ten, že hlasovací lístek nebyl ve všech případech na čtvrtinu přeložen, a že tedy v těchto případech tajnost volby byla porušena.
Bylo proto povinností žal. úřadu, aby k výtce této, která nepotřebovala bližší konkretisace, zjistil, zdali byly vskutku odevzdávány hlasovací lístky na čtvrtinu nepřeložené, a bylo-li tomu tak, zdali a do jaké míry mohl tento postup míti vliv na výsledek volby. Poněvadž se tak nestalo, rozhodoval žal. úřad na podkladu skutkové podstaty nedostatečně zjištěné, v čemž spočívá podstatná vada řízení.
Další námitka, že volby byly stanoveny na tak krátkou dobu, že 27 voličů nemohlo se volby účastniti, byla zamítnuta poukazem k tomu, že dohlédacím úřadem určená konečná hodina volby byla jak písemnou vyhláškou, tak i jinak způsobem v místě obvyklým rozhlášena, což prý st-lé v námitkách svých nepopírali a že tedy voličové mohli míti vědomost o konečné době volby a k volbě včas se dostaviti. Srovná-li se toto vyřízení námitky s obsahem, jaký námitka ta nepochybně má, je na první pohled patrna nesrovnalost. Kdežto totiž námitka týká se doby, určené k volbě, t. j. k odevzdávání hlasovacích lístků (v daném případě od 8 do 9 1/2 hod., celkem tedy 1 1/2 hodin), mluví nař. rozhodnutí o vyhlášení konečné hodiny volby a z toho, že se vyhláška tato stala předepsaným způsobem, dedukuje, že všickni voličové měli možnost včas k volbě se dostaviti. Žal. úřad tu nepostřehl pravý smysl námitky, pročež ji věcně vlastně vůbec nevyřídil. Je tudíž nař. rozhodnutí po této stránce neúplným, v čemž spočívá další jeho vada.
Poslední námitku, že k volbě byla neprávem připuštěna výměnkářka Marie K., zamítl žal. úřad z toho důvodu, že jeden neplatný hlas neměl by naprosto vlivu na výsledek volby, poněvadž rozdíl mezi počtem hlasů, které obdržela vol. skupina čsl. strany lidové (140) a vol. skupina sdružených stran republikánsko-živnostenské (115), činí 25. Stížnost naproti tomu tvrdí, že na výsledek volby by i tento jediný neplatný hlas mohl míti vliv, kdyby bylo volilo oněch 27 voličů, kteří nevykonali své vol. právo proto, že vol. doba byla, jak st-lé rovněž vytýkají, stanovena příliš krátce.
Závisí tedy posouzení otázky, zdali dotčený hlas mohl míti vliv na výsledek volby, na rozhodnutí otázky, zdali časové rozpětí mezi počátečnou a konečnou hodinou volby bylo dostatečné. Poněvadž však po této posléz dotčené stránce slušelo ve smyslu hořejších vývodů — Č. 8378 —
nař. rozhodnutí zrušiti podle § 6 zák. o ss, neměl žal. úřad pro zodpovědění otázky po vlivu jednoho neplatného hlasu na výsledek volby náležitého podkladu, v čemž rovněž spočívá vada řízení.

Citace:

č. 8377. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 271-274.