Čís. 4025.

Ustanovení §u 199 celního a monopolního řádu nezakazuje právní jednání ohledně veletržních předmětů z ciziny dovezených, jež byly k vyčlení pouze zaznamenány, nýbrž činí pouze přechod jich k užívání nebo do obchodu v tuzemsku závislým na podmínce, že bude z nich zapraveno clo.
(Rozh. ze dne 1. července 1924, R I 510/24.) Žalobu, domáhající se zjištění vlastnictví ku strojům, dovezeným z ciziny, procesní soud prvé stolice zamítl, upřev žalovanému oprávnění ku sporu, ježto stroje, byvše převedeny na žalobkyni, tuzemsko již neopustily, eráru tudíž vznikl nárok na zaplacení cla, až do té doby dle §u 223 celního řádu zaznamenaného a otázky, pro tento spor rozhodné, teprve tehdy nabudou praktického významu, až celní úřad uvolní zabavené stroje. Odvolací soud zrušil rozsudek prvého soudu a uložil mu, by, vyčkaje pravomoci, znovu věc projednal a rozhodl. Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Především dlužno zdůrazniti, že odvolací soud předeslal svým vývodům, kterými nařizuje doplnění řízení, skutková zjištění a skutkové předpoklady, jež stěžovatelkou napadeny nejsou. Stěžovatelka obrací se v podstatě jenom proti vyslovenému právnímu názoru, že »tím, že nebylo dovozní clo zapraveno, nestaly se stroje v tuzemském obchodě res extra commercium«, leč neprávem. Ustanovení §u 199 cel. a monop. řádu nezakazuje právní jednání ohledně z ciziny dovezených veletržních předmětů, jež byly k vyčlení pouze zaznamenány a z nichž tedy clo zapraveno nebylo, nýbrž činí pouze přechod jich k užívání nebo do obchodu v tuzemsku závislým na podmínce, že bude z nich zapraveno clo. Vždyť stěžovatelka sama uvádí ve své odpovědi na žalobu, že Jiří K. prodal více veletržních věcí přímo z veletržního stánku, aniž by je byl vyclil, a to nejen z veletrhu 1922, nýbrž i 1921 a že za něho pak clo zaplatila a plyne to jasně hned z následujících §§ 200, 201, 203 a 204 cel. a monop. řádu, jež jednají o věcném a osobním ručení za clo a přímo předpokládají přechod držby a vlastnictví na třetí osoby, jež k zapravení cla povinny nejsou.

Citace:

č. 4025. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 48-49.