NPD documents search: České právo, 2 (1920)

Č. 11808.

Pojištění nemocenské, invalidní a starobní: I za platnosti zák. č. 221/1924 Sb. a jeho novel č. 184/1928 a 112/1934 Sb. vylučuje pojištění u nepříslušné pojišťovny po dobu svého trvání nucené pojištění u okres. nemoc. pojišťovny, vyhovuje-li ono pojištění co do způsobu a míry požadavkům zákona.
(Nález ze dne 23. března 1935 č. 8170/1933.)
Prejudikatura: Boh. A 11804/35, 5535/26, 4376/25.
Věc: Okresní nemocenská pojišťovna v Čes. Brodě proti zemskému úřadu v Praze o nemocenské pojištění.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Okr. nemoc. pojišťovna v Čes. Brodě předepsala obci P. za 7 zaměstnanců za období od 1. března do 30. dubna 1927 nemocenské, invalidní a starobní pojistné částkou 501 Kč 76 h. K stížnosti obce P. zrušila osp v Čes. Brodě tento výměr z toho důvodu, že všichni dotčení zaměstnanci byli řádně přihlášeni u zemědělské nemoc, pojišťovny v Čes. Brodě. Rozhodnutí toto potvrdil zem. úřad v Praze nař. rozhodnutím v podstatě z těchto důvodů: Z obsahu spisů plyne, že obec P. měla své zaměstnance, kteří pracovali na úpravě cesty a potoka v době od 8. března do 31. března 1927, přihlášeny u zeměď. nemoc. pojišťovny v Čes. Brodě. Okr. nemoc. pojišťovna v Čes. Brodě předepsala však za tyto zaměstnance dodatečně pojistné. Vzhledem k tomu, že tito zaměstnanci byli hned od začátku svého zaměstnání přihlášeni u zeměď. nemoc. pojišťovny, rozhoduje zem. úřad podle § 24 zák. č. 221/1924 Sb., že řádné pojištění u zeměď. nemoc. pojišťovny vylučovalo po dobu svého trvání, třebas nucené pojištění u okr. nemoc. pojišťovny. Judikatura nss-u (Boh. A 4376/25 a 5535/26) hájí konstantně stanovisko, že pojištění u nepříslušné pojišťovny vylučuje po dobu svého trvání nucené pojištění u okr. nemoc. pojišťovny, vyhovuje-li ono pojištění co do způsobu a míry požadavkům nemoc. zák. Cit. nálezy uznávají tedy platnost t. zv. náhradního pojištění v případech, kdy zaměstnanec byl přihlášen hned od počátku u nepříslušné pojišťovny. Pojištěnec, který by tedy jinak příslušel k okr. nemoc. pojišťovně, může býti s plnými účinky pojištěn u všech ostatních zákonem přípustných pojišťoven, tedy u zeměď. nemoc. pojišťovny. Tak jest tomu i v nynějším případě, takže vzhledem k tomu, co bylo uvedeno, není třeba zkoumati, zda byla dána příslušnost zeměď. nemoc. pojišťovny či nikoliv.
Stížnost, domáhající se zrušení tohoto rozhodnutí pro nezákonnost, namítá, že nálezy nss-u, jichž se žal. úřad dovolává, týkají se výkladu starého nemoc. zák. č. 33/1888 ř. z., kdežto spor sluší posuzovati podle zák. č. 221/24 Sb. Jeho § 17 liší se však od § 31 zák. č. 33/1888 ř. z. právě tím, že ukládá zaměstnavateli, aby přihlásil zaměstnance u příslušné nemoc. pojišťovny, z čehož plyne, že přihláška u nepříslušné pojišťovny nemůže splniti zákonnou povinnost zaměstnavatelovu. Správnost tohoto názoru vyplývá prý také z § 160 a) novely z r. 1928, podle kterého se uznává faktické pojištění u nepříslušné pojišťovny, dokud nebylo politickým úřadem rozhodnuto o správně příslušné pojišťovně.
Nss neshledal stížnost důvodnou z těchto úvah:
Nař. rozhodnutí spočívá na právním názoru, že pojištění, u nepříslušné pojišťovny vylučuje po dobu svého trvání nucené pojištění u der. nemoc, pojišťovny, když ono pojištění co do způsobu a míry vyhovuje požadavkům nemoc. zák. Tato právní zásada byla sice vyslovena za platnosti zák. o nemoc. pojištění z 30. března 1888 č. 33 ř. z. a k jeho výkladu, kdežto dnešní spor jest posouditi podle zák. o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří z 9. října 1924 č. 221 Sb.; než oba tyto zákony se neliší ani svým účelem zabezpečiti osobám podléhajícím pojištění dávky zákonem stanovené, ani podstatně ve svých positivních právních předpisech, jež tu přicházejí v úvahu, ježto jak zák. č. 33/1888 ř. z. v § 13 č. 1 odst. 1, tak i zák. č. 221/1924 Sb. v § 24 odst. 1, upravujíce příslušnost okr. nemoc, pokladen (pojišťoven), ustanovují, že u této pokladny (pojišťovny) jsou pojištěni zaměstnanci, kteří vykonávají práce nebo služby povinně pojištěné v jejím obvodě a nejsou pojištěni u žádné z ostatních nemoc. pokladen (pojišťoven) v zákoně jmenovaných ... Zák. č. 221/24 Sb. pak nemá ustanovení, jež by tomu bránilo, aby právní zásady, vyslovené ve shora uvedených nálezech, bylo použito i na pojištění podle tohoto zákona.
Právě v ustanovení § 160 a) novely č. 184/1928 Sb., jehož se stíž- nost dovolává na oporu svého odchylného názoru, a v § 30 a) další novely č. 112/1934 Sb. došel podle názoru nss-u výslovného potvrzení a zákonné sankce shora uvedený výklad, že jest právně účinné po dobu svého trvání i pojištění u nepříslušné pojišťovny, a došel potvrzení i právní názor, že příslušná pojišťovna nesmí předpisovati zaměstnavateli pojistné za onoho pojištěnce po dobu pojištění u nepříslušné pojišťovny (sr. Boh. A 11804/35).
Stížnost má ovšem pravdu, míní-li, že povinnost uloženou zákonem č. 221/24 Sb. v § 17 splní zaměstnavatel jen tehdy, když přihlásí svého zaměstnance u příslušné nemoc, pojišťovny. Než nebylo jinak ani za platnosti dřívějšího nemoc. zák. č. 33/1888 ř. z. (arg. §§ 31, 58). Ostatně cit. nálezy nejsou vybudovány na právním názoru, že zaměstnavatel přihlášením u nepříslušné pokladny splnil svou přihlašovací povinnost, otázka ta nebyla v cit. nálezech vůbec řešena, ježto nss dospěl ke svému uvedenému náhledu, jak řečeno, z účelu nemoc. zákona a z ustanovení cit. § 13.

Citace:

Kandidáti notářství.. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1920, svazek/ročník 2, číslo/sešit 4, s. 54-54.