Všehrd. List československých právníků, 5 (1924). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 248 s.
Authors:
= Všehrd, 5 (1924)
PDF

»Úvod ve studium právnické.«

 Členská schůze Všehrdu spojená s přednáškou p. prof. Hory konala se dne 9. října v Karolinu. Schůzi četně navštívenou kolegy z prvního roku zahájil starosta kol. dr. Šejhar, načež p. prof. dr. Hora přednášel o právnickém studiu. Upozornil nejprve na důležitost studia vysokoškolského vůbec, na význam vstupu na vysokou školu, ukázal, jaký význam má vlastně akademická svoboda: na jedné straně přestává ona kontrola prospěchu i chování, které je student podroben na střední škole, na druhé straně je student nadále sám za sebe odpověden, řídí do značné míry sám svoje studium. Přechod na vysokou školu je pro právníka tím těžší, že na střední škole vůbec o právu neslyší, a že si tedy nepřináší na universitu aspoň nějaký sebe menší základ, jako studující jiných oborů. Velká většina právníků nemá při příchodu na fakultu vůbec ponětí o tom, co zde bude studovati, neví, co to vlastně je právo, a chce je studovati jen proto, že nemá nějakého odborného zájmu. Často pak mají mínění, obecně rozšířené, že studovat právo znamená nadříti všechny paragrafy a že býti dobrým právníkem znamená znáti zpaměti zákony do posledního písmene. P. prof. Hora ukázal krásně, jak naprosto mylný je tento názor. Nestačí znáti litery zákona, je nutno znáti jeho životní náplň, život v celé jeho šíři a hloubce, pro nějž je zákon určen a pro nějž je jeho existence nezbytná. Právo svými normami prostupuje celý život jednotlivcův i společnosti, provází člověka od narození po celý život, při všech událostech menších i větších, aniž si člověk sám uvědomí, a i po smrti ještě pečuje právo o jeho pozůstalost. Dokonalý právník, zejména praktický, musí tedy znáti život, se všemi jeho potřebami a poměry, jak jest podkladem právních předpisů, neboť pak teprve může právu rozuměti, pak teprve pochopí jeho účel, úkol a význam a bude ho uměti náležitě užívati. Uvědomíme-li si to vše, pak poznáme, že studium práva není naprosto tak nudné a suchopárné, jak se obecně má za to. Ovšem záleží hlavně na právnících samých, aby se obecný úsudek o nich změnil. Dokonale vzdělaný stav právnický, poctivý a svědomitý, vynikající rozhledem po otázkách životních bude jistě základem státu. Ke konci doporučoval přednášející také, aby posluchači nedali se svésti k vášnivému a zaujatému stranictví a k nenávisti vůči odpůrcům, při studiu i později. Přednáška měla velký vnější úspěch. Bylo by si jen přáti, aby se dostavil také úspěch vnitřní, aby posluchači se podle ní skutečně řídili. Po přednášce informoval starosta kolegy o významu a úkolu spolku a kol. Ježil o činnosti Společenského odboru. Schůze byla slibným znovuzahájením členských schůzí Všehrdu.
J. B.
Citace:
ČÁDA, František. Jan Opočenský: Le faux du Berliner Tageblatt. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1924, svazek/ročník 5, číslo/sešit 10, s. 257-257.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).